LISTY, č. 35
Landeszeitung, Vydání 09/04 27. duben 2004, Politika
Ochrana národních zájmů je rozhodující
Praha. Pro ty, kteří by chtěli přijít k eurovolbám, byla rozhodujícím kriteriem především „ochrana národních zájmů“. To mínilo celých 60% dotázaných v průzkumu Agentury SC&C. Pro sympatizanty menších stran je „sjednocení Evropy“ nejdůležitější. Co bylo rozhodují u EU – voleb? Ochrana národních zájmů 60%, politická práce 20,2%, podpora integrace Evropy 16,8%, jiné náměty 2,8 %
Vydání 09/04, 27. duben 2004, Politika
1. Máj - Přistoupení k EU – polovina Čechů má strach
U Čechů nepanuje žádné nadšení z přistoupení k Evropské unii. Přitom klepou na dveře Unie a ty se otvírají. Lehká většina Čechů (51%) má obavy ze vstupu do Evropské unie. Dvě třetiny si myslí, že členství v EU nám přinese více nevýhod než předností. Jen 18 % přistoupení těší. Přes positivní výsledek v referendu z června 2003, kde jsme byli rozhodnou většinou 72 % pro členství v EU, potvrzují nejnovější výsledky ústavu pro výzkum veřejného mínění Median dlouhodobou euroskepsi. K zastáncům integrace ve společenství patří STEM nadále většinou občané s vyšším stupněm vzdělání.
A před čím máme vlastně strach? Především ze zdražování? Především ze zdražování, které vstup přinese, tvrdí to dvě třetiny dotázaných. Další obavou skoro pětiny dotázaných je ztráta národní suverenity. 13 procent vidí stávající nezaměstnanost jako velký problém. A co je považováno za přednost? Není jich mnoho, ale k nejdůležitějším patří již zmíněné cestovní a studijní možnosti. Politikové prohlašují, že nemáte zaspat a nepodceňovat informační kampaň. Veřejnost není dostatečně informována. Ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda z KDU – ČSL míní toto: „ Naši občané jsou skeptičtí. Chybí nám přímé zkušenosti s EU. Po vstupu se mění také názory na přednosti a nevýhody.“ Přitom 64 procent z nás, že bychom měli mít více informací o EU. Necelé dva měsíce před Evropskými volbami nestojí politikové před lehkým úkolem. Jak se může veřejnost přesvědčit o tom, že by měli jít k volbám. Do teď se počet pohybuje kolem 50%.
Alarmující je přitom také další zjištění z průzkumu veřejného mínění. Přesný termín Evropských voleb, tedy 11. a 12. červen 2004, kde se bude volit 24 zástupců ze 732 do Evropského parlamentu, znala jen tři procenta a více než polovina ani neví, že tyto volby se konají v červnu. Opozice zde zostřila svou kritiku. „Vládní propagandě se podařilo zhnusení evropské tématiky“, řekl Jan Zahradil z ODS.
Vydání 09/04, 27. duben 2004, Politika
Žijeme ve zkorumpované zemi?
Praha. Skoro dvě třetiny českého obyvatelstva považuje svůj stát za zkorumpovaný. Třebaže máte pocit, že žijete ve zkorumpované zemi, opustí absolutní většina 80 % na tomto místě, že stát bude bojovat proti úplatkům. To vychází z mezinárodního průzkumu veřejného mínění Agentury GfK.
Zejména špatnou pověst mají úředníci. Také o lékařích a policii se nepřemýšlí dobře. Změna v otázce úplatku v protikladu s komunistickou érou spočívá především v tom, že před převratem se uplácelo v obchodech, zatímco dnes leží nejvyšší úplatků koncentrace mezi úředníky. Co obzvláště znepokojuje je, že 81 procent dotázaných Čechů tvrdí, že korupce je součástí státního aparátu a že korumpovaní politici, úředníci stejně jako podniky tvoří spojené sítě a navzájem se podporují. Dávání úplatku je pro 60 procent české populace samozřejmostí. V mezinárodním srovnání stojí Česko na 54. místě na světě. Seznam stanovuje každý rok Transparency International. Na otázku: „Myslíte si, že žijete ve zkorumpované zemi?“ odpovědělo kladně 81% Čechů, 87% Slováků, 46% Maďarů, 43% Rusů a 27% Poláků.
Vydání 09/04, 27. duben 2004, Politika
Německá menšina by chtěla převzít úlohu moderátorů v německo – českém dialogu
Landeszeitung mluvil s Reinholdem Machem, předsedou Německo – české společnosti a starostou bavorského města na hranicích, Furth im Wald.
Patříte k velkým znalcům Německo–českých vztahů. Již několik týdnů jste předsedou Německo–české a německo – slovenské společnosti. Jaké má Vaše společnost cíle?
Naše společnost je ideologicky a politicky nezávislé sdružení. Staví si za cíl prohlubovat a rozšiřovat vztahy mezi Spolkovou republikou Německo, Českou republikou, Slovenskou republikou. Německo–česká a –slovenská společnost (DTSG) se stává ze spolkového svazu a několika zemských svazů. Spolkový svaz mohl slavit před několika týdny třicetileté jubileum, zemský svaz Bavorsko oslavil koncem minulého roku svou dvacetiletou existenci. Z toho je zřetelné, že DTSG už před 1989 představovala důležitý přínos k vztahům mezi našimi zeměmi. Ačkoli v tehdejším Československu naše společnost velice málo prostředníků k navazování kontaktů mezi Němci a Čechy.
Čeho byste chtěl dosáhnout ve Vaší nové funkci?
Dnes je mého názoru DTSG důležitým fórem pro německo – český a německo – slovenský dialog, především se ale sami považujeme za lobbisty v nejrůznějších kontaktech, které vznikly během posledních 15 let mezi našimi zeměmi.
Česká republika stojí krátce před vstupem do Evropské unie. Jak ovlivní tato skutečnost vztah Němců a Čechů?
Jsem přesvědčen o tom, že po určité fázi problémů se vztah mezi Němci a Čechy bude nadále vylepšovat. Willy Brandt k sjednocení Německa jednou řekl: „Nyní srůstá to, co patří dohromady.“ To platí podle mého názoru také pro evropský sjednocovací proces.
Jak změní vstup Česka příhraniční regionální identitu v oblasti Cham-Furth im Wald aDomažlice?
Furth im Wald a Domažlice patří k regionu, které stojí v posledních 50 letech víc či méně ve stínu rozvoje Německa. Je to region, v kterém by se měla zřetelně zaostřit pozornost na výzvy, které souvisí s otevřenými hranicemi. To vzájemně spojuje. Můj dojem je, že vstup Česka do Evropské unie je také příspěvek k posílení regionální identity.
Jak se rozvíjí vaše partnerství měst s Domažlicemi?
Partnerství mezi Furthem im Wald a Domažlicemi probíhá již 14 rokem. Věřím, že jsme dostatečný signál ukázali množstvím našich aktivit. To, že jsme dopadli dobře v soutěži mezi 80 partnerskými německými a českými městy, potvrzuje tento názor. Toto partnerství, to bych chtěl ještě jednou podtrhnout, je také důležitý přínos k nutné regionální identitě.
Jaké šance a rizika přináší vstup pro německou menšinu v Česku?
Můj přítel Msgr. Anton Otte před časem správně v Landeszeitungu o tom hovořil, že větší Evropa je šancí pro menšiny. Sdílím toto pojetí, obzvlášť pro německou menšinu v České republice. Německá menšina by mohla převzít, dle mého názoru, také více než jiní roli moderátorů v německo-českém dialogu.
Spolky sudetských Němců a Landsmanschaftu si přejí neúnavně zrušení Benešových dekretů. Kam může vést budoucí vývoj v těchto otázkách?
Věřím, že v nové Evropě a obzvlášť v Evropské ústavě se velmi rychle zřetelně ukáže, že tyto dekrety jsou reliktem minulosti.
Rozhovor vedl Lukáš Novotný
Dráhy zvětšily nabídku v místní dopravě
Děčín. Německé železnice (DB) a České dráhy (ČD) reagují na rozšíření EU na východ. K 1. květnu. Pracují na případných menších změnách jízdního řádu a na novém rozšíření nabídky pro cestující od června letošního roku. Německé dráhy ze Saska dohodly od 13.června s Českými drahami prodloužení větve regionálního expressu z Drážďan, přes Žitavu až do Liberce. Zde by měla nejprve denně jezdit dvakrát denně vlaková souprava. Bylo by možné rozšíření až na maximálně sedm jízd denně. Soukromý provozovatel drah Connex právě oznámil prodloužení dálkových spojů Žitava - Görlitz - Cottbus - Berlin - Stralsund (Binz) do Liberce rovněž od června. K dalším záměrům Německé spolkové železnice regionu Sasko náleží zvýšení počtu jízd rychlíku Labe. Na víkendy mezi lázněmi Schandau a českým Děčínem z dnešních pěti na šest vlaků od 1. května. Nové vlaky jezdí mezi Drážďanami a Děčínem. Pro cesty regionálními vlaky mohou být použity tzv. jízdenky přátelství. Zřizovatelé úkolů pro regionální dopravu, srovnatelní s těmi v Německu, se teprve nyní zavádějí v Česku.To poněkud ztěžuje společné projekty. K tomu se druží problém, že to pro překračování hranic nemá regionální doprava žádné vhodné prostředky. Co se týká stávající dálkové dopravy do Čech, podle ujištění Joachima Kießlinga, marketingového ředitele osobní dopravy Německých drah pro východní území, ke vstupu do EU Čechy žádné rozšiřování neplánovali. „Jde pouze o lepší využití nabídek, které jsou již k dispozici.“
Sudettendeutsche Zeitung, číslo 18, 30.4. 2004
Především jde o bezpečí, Otto von Habsburg
První květen je den, kdy se konečně uskuteční přání mnohých národů stát se členy EU. Trvalo to velmi dlouho a byrokratické překážky nebylo vždy jednoduché překonat... Pro národy, které dnes vstupují, znamená tento den především vnější bezpečnost. Na západě se často mluvilo o hospodářské stránce východního rozšíření. Je třeba dodat, že referenda o vstupu do NATO získala ve většině východoevropských zemí větší podporu než referenda o vstupu do EU. Dá se to vysvětlit tím, že národy, které leží v blízkosti velkoruského území, touží především po životě ve svobodě. Pokud jde o Rusko, je západ vždy napjatý očekáváním a pozorně vnímá, co se tam odehrává. Západ Rusku důvěřuje, jako kdysi Francouzi,kteří poskytli komunistickému Rusku velké úvěry, aniž by byly kdy splaceny. Západ nechce zkrátka příliš často vidět skutečnost. Lidé stále nechtějí přijmout fakt, že v případě Ruska se stále jedná o imperialistickou mocnost, kterou nelze hodnotit demokratickými měřítky.
V tomto smyslu je třeba si uvědomit, jak ti nepočetní Rusové, kteří chtěli být skutečnými demokraty a kteří hráli v dobách Borise Jelcina jistou roli, byli v posledních měsících konečně vytlačeni z politiky a z velké části také z ekonomiky. Že při tom hrál svou roli také ruský nacionalizmus, nevidí jenom slepí. Kdo vidí ve Vladimíru Putinovi demokrata, ten se jenom oklamává.
Rusko se již po dlouhou dobu především ve svých vládnoucích vrstvách potýká s těžkým dilematem: Mnoho inteligentních lidí poznalo, že marxizmus dohrál svou roli, hospodářská stránka tohoto učení vedla k velkým ekonomickým propadům. Na druhé straně chtěli ale provést politickou přestavbu jenom autoritativními prostředky. To je přesně Putinova politika. Je třeba se podívat jenom do Čečenska, aby bylo zřejmé, co se zde odehrává. Tam je vyhlazován celý národ! Potom není žádným překvapením, že státy, které mají společné hranice s Ruskem, byly nejvěrnějšími spojenci USA ve válce v Iráku. Dobře věděly, že pro ně je přátelství se spojenými státy životně důležité. Dobře věděli, že dokud nebudou státy Evropy schopné zajistit bezpečnost, trvá nebezpeční na východních hranicích EU. Pro národy střední a východní Evropy je tedy bezpečnost mimořádně důležitá. Je také koneckonců podmínkou ozdravění ekonomiky. Pokrok je možný jen tam, kde je bezpečí.
To vše znamená první máj 2004. Je ovšem otázkou, zda toto západní státy vnímají a zda budou také jednat odpovídajícím způsobem. Prakticky to znamená dvojí: Skutečně se starat sami o vlastní bezpečnost a ne stále se lehkomyslně v této věci nevymlouvat s poukazem na Ameriku. A za druhé to znamená pokračovat v rozšiřování EU. Jsou státy, které mají právo na Evropu: To platí pro Chorvatsko, Bosnu-Herzegovinu, Makedonii, Albánii, Rumunsko a Bulharsko – a nemělo by se zapomínat ani na Ukrajinu a Moldavsko.
Samozřejmě že má Ukrajina těžké problémy. Udělala historickou chybu v době, kdy se osvobozovala z ruského jha: Měla tehdy odevzdat zpět Rusům neukrajinské oblasti, jako například Krym. Díky tomu, že tak neučinila, je vytvoření demokracie v této zemi o hodně těžší. Kdo navštíví tuto zemi vidí, že jižní Ukrajina a Ukrajinci obývané části země jsou již dnes připraveny na vstup do EU. To samé ovšem neplatí pro oblasti, které Stalin kdysi předal komunistické vládě Ukrajiny. Dokud si toto Kyjev neuvědomí, bude stále obtížné vyřešit problémy této země.
Sudettendeutsche Zeitung, číslo 19, 7.5. 2004
Taková dávka nenávisti
Spolková centrála svazu vyhnanců bohužel tento rok nemohla prožít klidné velikonoční svátky. Dosud neznámý pachatel se vloupal do jejích prostor a způsobil zde značné škody.
K vloupání došlo mezi zeleným čtvrtkem a ranními hodinami velikonoční neděle. Pachatel nebo pachatelé zničili tamní archív, v němž byly především dokumenty k plánovanému centru proti vyhánění, vytrhali umývadla a zaplavili celou budovu vodou z potrubí. Celkové škody jsou odhadovány okolo sto tisíc EUR. K činu se přihlásila čtenářským dopisem do kolínské redakce levicového deníku TAZ skupina nazývající se „Antifa“, ovšem poslední šlovo bude mít podle zástupce CDU až německá policie.
Přestože jsou pracovníci centra potěšení tím, že nebyl nikdo z jejích kolegů zraněn, shodují se na tom, že věcné škody jsou vysoké a činnost centra bude po několik týdnů velice ztížena. Také spolkový mluvčí Svazu vyhnanců nevěří, že by šlo o čistý vandalizmus, ale domnívá se, že čin měl politický motiv, neboť byla především poškozena určitá akta. Zatímco spisy o levicovém extremismu zmizely, zůstaly ty o pravicovém neporušeny, vysvětluje Stratmann.
Sudettendeutsche Zeitung, číslo 19, 7.5. 2004
Významná událost
K velice významné akci došlo tři dny před východním rozšířením EU na česko-bavorských hranicích: Češi a Němci se setkali z iniciativy Muzea českého lesa v Passově na bodu, kde překračovala hranici tzv. zlatá stezka po níž byla ve středověku dopravována do Čech důl z Alp – v Bischofreutu v okrese Freyung/Grafenau. Ve slavnostní symbolice zde vyměnil evropský poslanec a předseda Svazu vyhnanců Bernd Posselt sůl z Bavorska za pivo z Čech a přijal za to kopii závěti básníka Českého lesu Adalberta Stiftera. Obrázek ukazuje Bernda Posselta se starostou Oberplana Jiřím Hůlkou, jehož paní Lenka, která je vedoucím tamního muzea, předala Posseltovi kopii závěti. Z české strany byl ještě přítomen Rudolf Kučera, prezident panevropské unie Čech a Moravy.
Sudettendeutsche Zeitung, číslo 19, 7.5. 2004
Naše práce nyní teprve začíná.
Za nejšťastnější okamžik v dějinách Evropy označil poslanec CSU, president panevropské unie v Německu a předseda Svazu vyhnanců Bernd Posselt východní rozšíření EU na 30. celospolkovém panevropském dni, kde byla také znovu zvolen předsedou Unie.
Zároveň ale Posselt varoval před všemi iluzemi, které by tvrdily, že nadchází ráj na zemi. Naopak: Teď teprve všechno začíná. Stále existují neřešené problémy, jako přetrvávání národnostních konfliktů, přežitky komunismu.
Podle Posselta představují katoličtí a protestantští věřící 85% evropského obyvatelstva. „Musíme se s partnery z dalších církví zasazovat o to, aby konečně zmizeli démoni 20. století – nacionalizmus, vyhánění, nenávist, etnické čistky.“ Bavorský evropský ministr Eberhard Sinner a mezinárodní president panevropské unive Otto von Habsburg se vyslovovali, aby nejpozději do roku 2007 bylo přijato do EU také Chorvatsko. Jiným státům jižní Evropy, které ještě tak daleko nepokročily v přípravě na integraci, musí být minimálně dána možnost vstupu.
Chorvatský ministr kultury Bozo Biskupic poděkoval Bavorsku a Panevropské unii, za to, že jsou zastánci členství jeho země v EU. Chorvatsko doufá, že již v červnu s ním zahájí evropská rada jednání o vstupu do EU. Chorvatská vláda také doporučuje zakotvení křesťanských kořenů Evropy do budoucí ústavy EU, což ovšem v žádném případě nemá znamenat, že by jiná náboženství měla být vylučována a jejich příspěvek k vytvoření dnešní Evropy neměl být uznáván.
Otto von Habsburkovi scházelo, že při oficiálních oslavách vstupu do EU nebylo pamatováno na toho, jež se tolik zasloužil o svobodu střední a východní Evropy – prvního litevského presidenta a velkého panevropana Vytautase Landsbergise a další. Přítomný Landsbergis také kritizoval vylučování boha z veřejného života Evropy se slovy, že „bůh je zde posledním exulantem“. Evropané by si neměli stěžovat podle Habsburka na islám, ale měli by sami pohlédnout do zrcadla. Jak prohlásil: „Respektuji muslimy, neboť ti alespoň věří v boha.“ V polské ústavě, která by mohla být příkladem evropské ústavy se mezi jiným hovoří o „bohu krásy“. Jaká pravdivost tkví v tomto výroku, lze vidět na hrozných stavbách, které vytvořil komunismus. „Když totalitní mocnosti postaví člověka na místo boha, je výsledek vždy hrozný.
V rámci slavnosti se konala také diskuse bojovníků proti komunismu moderovaná redaktorem Weltu Gernotem Faciusem. Jí se zúčastnili Jolanta Koslowská z Krakova a Jan Šícha z Českého centra v Mnichvě, kteří byli tehdy aktivní ve studentském hnutí svých zemí. Enn Tarto, estonský zakladatel „Baltského apelu“, jež byl rozhodující v boji o nezávislost pobaltských států a přispěl k rozpadu sovětského donucovacího státu, Lukács Szabó, který inicioval Panevropský piknik 19. srpna 1989, při němž byly otevřeny rakousko-maďarské hranice a byl tak umožněn útěk 661 Němcům. Český aktivista lidských práv a spoluzakladatel významného podzemního časopisu v komunistickém Československu profesor Rudolf Kučera. Maďarský president Pan-Evropy Štěpán hrabě Betlhen, který nejprve pracoval pro svou zemi v mnichovském exilu a poté byl zvolen do prvního maďarského parlamentu po pádu komunismu a katolický biskup Franjo Komarica z bosenské Banja-Luky.
Sudettendeutsche Zeitung, číslo 19, 14.5. 2004
Tutti frutti – a většinou proti nám
Evropské volby budou v červnu v Česku premiérou a již dnes se hovoří o „předvolební únavě“ – okolo 50% obyvatel nechce k volbám vůbec jít. Třetina je rozhodnuta volit „Kalusovu stranu“ ODS i přes (nebo právě možná pro) její kritická stanoviska k EU. ODS už dnes na svých internetových stránkách píše: „Zastupuje česká vláda dostatečně naše národní zájmy?“ Vedoucí kandidát ODS Jan Zahradil se v jednom rozhovoru vyjádřil, že nebude ve Štrasburku akceptovat Berndta Posselta za svého kolegu a určitě se s ním neposadí v hospodě za jeden stůl. Křesťanští demokraté a Unie svobody jsou dosud jediní, kteří se v soutěži o voliče nepodílejí na nacionalistických tématech. Chválit je za to ale nesmíme – říkalo by se pak o nich, že jsou v žoldu sudetských Němců.
Místa evropských poslanců jsou v Čechách velice žádané a uchází se o ně pestrá společnost. K exotům náleží bývalý československý kosmonaut Valdimír Remek, který kandiduje za komunisty. Pornoherečka Dolly Buster zatupuje Nezávislou iniciativu. Za ni kandiduje také autor českých komixů – Kája Saudek. Kandiduje i Helmut Gensel, němec s českým pasem, který je také široce známý, neboť bezúspěšně hledal tzv. štěchovický poklad.
Básník a hudebník Jaroslav Hutka kandiduje za Balbínovu poetickou stranu. A dlouhodobě známá a hystericky protisudetoněmecká moderátorka televize Nova Jana Bobošíková opustila s úmyslem kandidovat do Evropského parlamentu své místo v TV NOVA a je číslem 2. za tzv. Nezávislé. Bobošíková má dobré vyhlídky být skutečně zvolena. Proslulá díky svému antisudetoněmeckému hecířskému vysílání „Sedmička“ se jí dostává hodně pozornosti: Např. v časopise pro ženy Květy se dívá do očí čtenářkám hned z první strany. Obrázek je doprovázen textem: „V případě, že bude zájmy ČR zastupovat stejně vehementně jako dokázala uvádět politiky do rozpaků před kamerami, pak bude mít ČR před sebou určitě dobrou budoucnost.“
Komunisté dělají ze sudetoněmecké otázky hlavní téma své volební kampaně. Jejich kandidát číslo 6. Daniel Strož je redaktorem komunistického deníku „Haló noviny“. 8. dubna obvinil v tomto nenávistném plátku sudetské Němce v článku s názvem „jak se má utvářet Evropa podle sudetoněmeckého receptu“. Píše v něm: „Drzost sudetských Němců podporovaná rakouskými a německými konservativci nezná žádných hranic. „ Pokud čteme pravidelně komunistický tisk, působí na nás, jako by sudetští Němci představovali velké nebezpečí pro celou Evropu. Čtenářka Eva Holečková z Prahy apelovala 15. dubna na komunistické kandidáty: „Drazí soudruzi, nenecháte nás po volbách ve štychu? Máme si nechat líbit zřizování dalších euroregionů, ztrátu naší státnosti, drzosti sudetských Němců a zrušení postupimských dohod?“
Landeszeitung, Vydání 10/04 11. květen 2004, Politika
Karásek: Celý život plavu proti proudu
Rocker, teolog, farář, poslanec. Jde to vůbec dohromady? Ano, Sváťa karásek je pro to nejlepší příklad. V česko-německých vztazích je známou osobností.. 61-letý člen Unie svobody kandiduje také do Evropského parlamentu. Sám se označuje za smířlivce a stěžuje si „že mezi námi Čechy je takových jen málo“. Karásek poskytl Landeszeitngu rozhovor.
Hlasoval jste pro zákon o zásluhách E. Beneše?
Karásek: Hlasoval jsem proti, protože mi zákon který vyzvedává prezidentovy zásluhy připadá neužitečný. Když má Masaryk takový zákon, pak je to dobře, ale pokud by byl schválen tento zákon, pak by byla poškozena tato jedinečnost. Sice si Beneše vážím a myslím si že to měl před válkou těžší než Masaryk, a také po válce byla situace o hodně komplikovanější. A nedokážu si představit, jak by bylo možné řešit tyto problémy bez chyb. Jedná se tedy o problematickou osobnost, ačkoli i ta doba byla problematická a přinášela sebou různé věci.
A vážíte si ho?
Ano, vážím a zároveň říkám, že ta doba byla těžká a komplikovaná. podle mě například udělal chybu, že z důvodu svých zážitků z války a protektorátu příliš otevřel dveře Rusům a myslel si, že nám to může pomoci. Ale ukázalo se, že to nebyl dobrý odhad a že jsme se dostali z bláta do louže. Pokud čteme jeho spisy, pak zjistíme, že se cítil být zrazen západními mocnostmi. Pokud to čteme, snadno pochopíme, do jaké se dostal pasti, že neměl žádné spojence na diplomatické úrovni atd.
Přeložil Dr. Stanislav Holubec, redakce Dr. Stanislav Holubec, připravil Dr. Ogňan Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Publikace neprošla řádnou jazykovou úpravou. Praha, květen 2004