Listy č. 189

Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku

 

B. Posselt ke změnám stanov

Tisk označuje změnu stanov za revoluční. Z Čech došla zdrženlivá stanoviska. Ministr zahraničních věcí L. Zaorálek řekl, že je to možný předpoklad ke zlepšení vzájemných vztahů. Ondřej Benešík tvrdí, že vše dokazuje, že sudetští Němci hledí do budoucnosti, jsou ochotní spolupracovat..

Stanovy mluví poprvé oé spoluodpovědnosti sudetských Němců za vraždění sudetských Němců a  Čechů za nacistického režimu. Jenom pravda osvobozuje. Zvláštní postavení má pražský úřad sudetských Němců. Co se vše má udělat, aby se podporovalo „Německé Česko?“ V Čechách ještě žijí ti, kteří přežili druhou světovou válku a po jejím konci nebyli vyhnáni. V Praze je sociální demokrat Jiří Diensbier,, který je dobrým partnerem Němců v ČR.                  SZ, 13.3.2015, str.3

Poznámka redakce: Již sám výraz „Německé Česko“ nás zbavuje části iluzí, které bychom mohli získat novelizací Stanov sudetoněmeckého landsmanšaftu. Kdo tento „staronový“ název opět vymyslel? Je to medvědí služba pro SL. Anebo tento výraz opět vyjadřuje touhu, aby Česko bylo německé? To bylo již dávno cílem henleinovské Sudetendeutsche Partei.

 

Změny ve Stanovách

Požadavek na opětné získání vlasti se škrtá. Posselt je zkušený politika  a dlouho již patří k CSU. Spolupráce a partnerství s ČR zůstává pro mnohé základním střednědobým cílem sudetoněmecké činnosti. Nejde o žádný převrat.  70 let od konce války a vyhnání začíná docházet k dialogu mezi  ČR a sudetskými Němci.

SZ, 13.3.2015, str. 5

Poznámka redakce:  Tak SL se vzdal nároku na svou původní vlast, na své sídelní území.  Otázkou však je, jak toto právo vůbec nabyl? Zřejmě tím, že právo na vlast včlenil SL do stanov.  Právo na vlast si před lety přiřknul a dnes se ho pro změnu zase vzdává. Upřímně řečeno: SL nikdy takové právo neměl. Nemohou se zříci toho, co nikdy neměli. Jde ve skutečnosti, jak o tom soudíme, jen o divadélko pro veřejnost.

 

Jaroslav Šonka: Vzpomínka na prezidenta  T.G. Masaryka

V den jeho narozenin 7.3. na Pražském hradě vzpomínaly na něj davy lidí. Odpůrci prezidenta M. Zemana měli červené karty. Jeho stoupenci naopak zelené. Byl tam i Jan Veleba, kdysi úspěšný vedoucí zemědělského družstva. Zeman má v Senátu dva podpůrce: Jana Velebu a  Františka Čubu.                         SZ, 13.3.2015, str. 6

 

O. Liebeert: památník zastřeleným občanům v Kadani

V Kadani stojí na hřbitově pomník na památku zastřelených občanů z Kadaně dne 4.3.1919. Pomník byl obnoven v říjnu 2009. První je český text. 

SZ, 13.3.2015, str. 6

 

Tisková služba sudetských Němců: Osvobození a okupování v Horních Rakousích

V Zámeckém muzeu v Linci uspořádala Tisková služba výstavu, z které vznikla zvláštní kniha o „Osvobození a okupování“. Ve sledované době stoupl počet obyvatel v Horním Rakousku z 900 tisíc na dva miliony.          SZ, 27.2.2015, str. 11

H. Fischer:  sudetští Němci na XV. shromáždění stanovili směr pro budoucnost

Na zasedání promluvil i Milan Horáček, nositel sudetoněmecké Karlovy ceny. Zdůraznil, že proti Němcům by se neměly používat „Benešovy dekrety“, jak to činil M. Zeman v boji o prezidentskou funkci proti K. Schwarzenbergovi.

V průběhu jednání byl připomenut  i dřívější projev  P. Nečase, tehdy předsedy vlády ČR, který přednesl před zemským, bavorským sněmem v Mnichově.

Mezi účastníky byl velký zájem o změnu stanov. Noviny se o těchto změnách rozepsaly. Našly se v nich komentáře, že sudeti škrtli slovo vlast. Za sudety kdysi začal bojovat i David Vondráček. Viditelně tak učinil svým dokumentem „Zabíjení po česku“. Nowak prohlásil, že sudetští Němci budou nyní chápáni více jako Němci.                         SZ, 6.3.2015, str. 1 a 3, krácený a volný překlad ing. J. Liška

 

Evropská hvězdná hodina

Mariánskolázeňské jednání Sudetoněmecké rady (SR)

Sudetoněmecko-česká jednání ve 200 let starých lázních byla svěží a veselá, žensky živá, temperamentní, kontrastní, hluboká, poučná, upřímná a průkopnická. Čile byly překročeny rozdíly mezi stranami, národnostními menšinami, státními hranicemi a hranicí v myslích a srdcích: sudetoněmecko-české, je to evropská hvězdná hodina.

Hvězdná - ale bez afektu – byla to hvězdná hodina sociálnědemokratické české ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové a Křesťansko-sociálního mluvčího národnostních skupin, Bernda Posselta. Druhé hvězdné označení by bylo troufalé: Oni však také zářili a jiskřili - každý jiným způsobem.

Tajemnice SR Christa Naaß vzpomněla, že dne 3. dubna na Květnou neděli před 60 lety byla v mnichovském Café Ludwig vytvořena Sudetská rada (SR) s a nahradila Sdružení pro záchranu sudetoněmeckých zájmů. Sudetoněmecká etnická skupina vytvořila demokraticky volený orgán, v němž jsou zastoupeny všechny hlavní politické, organizační a ideologické skupiny sudetských Němců."

Došlo k otevření bavorského zastoupení v Praze, změnám ve stanovách SL, k prohlášení o usmíření v Brně, prvnímu národnímu dni vzpomínky na oběti útěku a vyhnání s úžasným velebením německého prezidenta Joachima Gaucka, návštěvě Mnichova českým premiérem Bohuslavem Sobotkou věnované řecké krizi, strategickému dialogu mezi Berlínem a Prahou připravenému oběma ministry zahraničních věcí, připomínce 65. výročí Wiesbadenské dohody v přítomnosti Michaely Marksové a návštěvě křesťanského demokrata - místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka v Sudetoněmeckém domě v Mnichově, kde vzpomněl na sudetoněmecké oběti vyhnání. To změnilo sudetoněmecko-české vztahy rychlým tempem v posledních týdnech a měsících. Tento dramatický vývoj směrem k usmíření zmínila   Christa Naaß. Táhl se jako červená nit téměř všemi projevy.

Ve své zprávě "Od dialogu ke spolupráci", řekl Peter Barton, vedoucí sudetoněmecké kanceláře v České republice, postupuje "sudetské poselství dobré vůle", což bylo zásadní při přípravě mariánskolázeňských rozhovorů. Úřad, jak Barton podrobně informoval, nabízí nejen německým turistickým skupinám logistickou asistenci a české právní poradenství. Upevňuje kontakty mezi stranami - v neposlední řadě hledá mladé, začínající politiky - a další představitele z oblasti politiky, diplomacie, hospodářství, kultury a ostatních oblastí společnosti. "Přátelství je důležité, ať už osobní přátelství nebo přátelství založené na stejných hodnotách." SZ, 31.7.2015, str.1

"Extrateritoriální oblasti naší vlasti"

V České republice vyvolala dobře míněná návštěva křesťanskodemokratického místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka řadu  nepřátelských komentářů. V předním deníku "Lidové noviny" znovu karikoval Jiří Peňás kritiku některých českých politiků. Titul: "V domě přátelského obra" (27. července straně 9).

 

Je to už před pár týdny po skandální návštěvě místopředsedy vlády Pavla Bělobrádek u sudetských Němců v Mnichově, a musím přiznat strašlivý fakt: Byl jsem tam taky. Ačkoli ne spolu s odvážným křesťanem, a to myslím bez ironie, ale sám a často, naposledy v listopadu.Dům není strašidelný zámek ani sídlo pomsty revanšistů, není to také žádná ozbrojená citadela žroutů Čechů. Ve skutečnosti, to je solidní žlutý dům v nenápadné ulici nad řekou Isar. Sudetoněmecká budova byla postavena v polovině osmdesátých let, kdy vyhnaní krajané souhlasili s tím, že jejich organizace by si mohly dovolit jiné sídlo pod jednou střechou. Bavorský stát k tomu přispěl významným způsobem. Pod jednou střechou se nachází skromné kanceláře nadací, kulturních fondů a organizací. A pak je zde Landsmanšaft, což zní docela normálně v češtině - a to krajanské sdružení.

Na domě vlají tři prapory, německá trikolora, modrý evropský a černý prapor sudetských Němců. Velký nápis oznamuje, že se tam konají výstavy a podobně. Loni na podzim jedna „židovské stopy v západních Čechách a v bavorském pohraničí". Ve vitrínách se nacházejí objekty, s nimiž sudetští Němci obohatili celé Čechy: broušené sklo, umělecké sklo, hudební nástroje, kostýmy, hračky, předměty z termálních lázní. Na jedné stěně visí mapa s jmény dárců se jmény míst ze staré vlasti, odkud pocházejí, a z míst, kde žijí dodnes. Proti zdi je busta Adalberta Stiftera, klasika špičkového výkladu naší společné minulosti. Pak jsou tu na stěnách ještě malé erby, které máme společné.Nepřátelští návštěvníci se tam chovají slušně - zvláště když si člověk uvědomí, že jsou Češi. Sudetoněmecký dům je jakési exteritoriální území naší vlasti v spřátelené zemi.

Návštěvu domu mohu jen doporučit, a ti, kteří v tom vidí zradu národních zájmů, nebo něco podobného, mohou litovat. Obzvláště poškozují národní zájmy. Národní zájmy jsou v podstatě stejné pro naše bývalé krajany: obnova naší vylidněné a vykořeněné země a její návrat do evropské civilizace. Po 40 plus 25 letech naší bezmocnosti, bychom si měli konečně uvědomit, že sudetské Němce potřebujeme."

SZ, 31.7.2015, str.1

 

Soud v Mnichově odmítá kontroverzní změnu

Sudetoněmecký landsmanšaft (SL) nemůže snadno vzdát získání vlasti zpět a zříci se restitucí. Okresní soud v Mnichově nejprve zamítl příslušnou změnu. Sudetoněmecký tým byl požádán o stažení návrhu, jinak je odmítnutí prováděno za poplatek "Zdůvodnění: ..." Jedná se o   novelizovanou změnu účelu asociace. Tato změna vyžaduje souhlas všech členů. To je uvedeno v bodu 33 Německého občanského zákoníku (BGB) na první straně. Pro pouhou novelu bude nutná tří čtvrtinová většina. Ale i to pouze, když bude dána Spolkovému shromáždění (SS) do posledního dne měsíce února. Rozhodnutí SS bylo přijato 48 hlasy, proti 19 hlasů, dva členové se zdrželi hlasování, tomu odpovídá 71,8 procenta.

 Nyní je třeba podporovat zpracování pozměňovacího návrhu, jak bylo od začátku argumentováno, podle zákoníku BGB. Podle předsedy krajské rady SL z Oberbayern, Johanna Slezaka, je to hořká pilulka, tak krátce před návštěvou českého premiéra Bohuslava Sobotky, jež proběhne  koncem června.    

Vedení SL věří, že vyhrálo bitvu s odpůrci novely. Rozhodnutí okresního soudu hodnotí spolkový předseda Christoph Lippen jako normální proces, který jen dodržuje spravedlnost. SL již vysvětlil soudu své názory, a poukázal na odkazované precedenty, ve kterých byly právní názor velmi rozdílné. Landsmanšaft a jeho členové  nejsou však téměř měsíc  informováni o rozhodnutí okresního soudu a jeho důvodech.  Spor není veřejný. Zda Lippert stále věří, že na konci roku Possett a Seehofer zvítězí s prosazením požadované verze? Ano, samozřejmě! Do redakční uzávěrky však nebylo známo, bude-li rozhodnutí okresního soudu napadeno na základě dokumentů předložených SL.                     SP, 2.7.2015, str.1

Dopis Petra Vokřála, starosty Brna, předsedovi Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku, Gerhardu Zeihselovi

Brno 31. března 2015

Vážený pane Zeihsel,

v dubnu a květnu tohoto roku si připomínáme nejen 70. výročí brněnské konce druhé světové války. V sobotu 30. května, to bude také sedmdesáté výročí, vyhánění německého obyvatelstva z Brna. Vedení města se rozhodlo připomenout všechny oběti, které si to zaslouží, a proto město Brno vyhlásilo rok 2015 Mezinárodním rokem smíření.

Již několik let skupiny občanů pořádají dne 30. května pochod paměti z Brna do Pohořelic / Pohrlitz. V letošním roce den začíná u Pamětního kříže v Pohořelicích  v 9.30 hodin s ekumenického modlitbou na památku obětí. Poté se účastníci vydají na dlouhou cestu do Brna.

Kolem 17:00 hodiny bude pochod u Kloster der Barmherzigen Brüder/ Kláštera Milosrdných bratří na Vídeňské ulici / Wienerstraße 7 a posledních 500 metrů, spolu s politickými představiteli a hodnostáři z domova i ze zahraničí půjde do augustiniánského kláštera na Starém Brně, Mendlovo náměstí / Mendel -Platz 1 . Po příchodu do klášterní zahrady, budou mít všichni tu čest s dalšími nejvyššími představiteli vedení města všechny účastníky pochodu  v Brně uvítat.

Vážený pane Zeihsel, dovolte mi, abych Vás na tryznu na Starém Brně augustiniánského Koster, která se bude konat dne 30. května 2015 v 17.30 hodin, pozval, a to již na 17 hodinu pro symbolické spojení s účastníky pochodu ve výše uvedeném klášteře milosrdných bratři.

Byl bych rád, kdyby jste se podílel na tomto památném symbolickém aktu a mohl přispět k lepší společné budoucnosti tímto způsobem.

 

Poznámka redakce -V záhlaví výše uvedeného dopisu je text:

Statutární město Brno, Stadt Brünn, Bürgermaister Petr Vokřál.

Město Brno je uvedeno nejdříve česky, poté až německy, kdežto slovo starosta je jen v němčině.

http://www.hausderheimat.at/sites/www.hausderheimat.at/files/images/k-image001_1.jpg

 

Volný a krácený překlad ing. Jaroslav Liška, ing. Pavel Rejf, CSc.

Připravil dr. O. Tuleškov

 

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha,  15. srpna  2015. 

Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz  

e-mail: vydavatel@seznam.cz