Listy č. 187 | Českénárodnílisty.cz

132.000 živnostenských podniků, 148.000 rodinných domů, 48.000 obytných domů. 174.000stavebních podniků. Nikdo tímto majetkem nesmí disponovat než sami jejich vlastnici nebo jejich dědicové. SP, 6.11.214, str. 14

Poznámka redakce: Pro Sudetenpost neplatí Pařížská reparační dohoda? V souladu s ní jsme jako signatární stát museli provést konfiskaci německého majetku tak, aby se nedostal zpět do německých rukou. Hodnotu tohoto konfiskovaného německého majetku jsme nemuseli odpočítávat z našeho reparačního účtu. Kdo nám dluží, to je Německo. Jeho reparační povinnost vůči nám dosahuje asi 360 miliard předválečných korun, tj. asi dnešních 3,5 bilionů korun. Kdy je dostaneme? Zatím z této částky nám Německo zaplatilo pouhých necelých 700 milionů korun. Proč naše ústavní orgány nečiní příslušné kroky, aby SRN byla donucena nám reparace zaplatit?

Nový vedoucí bavorské státní kanceláře je opět sudetský Němec. Politik CSU má sudetoněmecké kořeny. Jeho matka, Mariane, rozená Beierová, se narodila v r. 1922 v Moravské Ostravě. Vdala se za Starobavoráka Rudolfa Hubera.

Obecná a měšťanská škola byly postaveny koncem 19. století ve stejném slohu. Naší odborní učitelé mívali více znalostí, než mnozí profesoři dějin. Nejznámější býval ředitel J. Theimer, který by si zasloužil, aby mu byl postaven pomník.

Téměř 2 hodiny projednával spolkový předseda sudetských Němců s H. Seehoferem cestu do Prahy. Mluvili o událostech z dřívějších let. V r. 2015 uplyne 70 let od vyhnání i 700 let od narozenin Karla IV. Na toto výročí vzpomeneme o Letnicích v r. 2015 v Augsburku. Cesty bavorských ministrů a jiných funkcionářů do Prahy jsou považovány za žádoucí. SP, 6.11.2014, str. 1

Poznámka redakce: V tom případě bychom měli stát na tom, aby se projednal i reparační dluh SRN vůči ČR. Jinak otázky, které byly rozhodnuty a upraveny smlouvami a dohodami vítězných Spojenců v druhé světové válce, nemohou být předmětem jednání česko-bavorského.

Knížectví Lichtenštejnsko a ČR v r. 2009 navázaly diplomatické vztahy. Tomáš Knoz je spolupředseda komise za českou stranu, jíž vytvořili Eliška Fučíková, Ondřej Horák a Jan Županič. Prof. Knoz pochválil české archivy a muzea, že jejich podklady usnadňují činnost komise, která se zabývá vlastnickými vztahy k majetku Lichtenštejnů v dřívější době i současnými vlastnickými otázkami k tomuto majetku. SP, 6.11.2014, str. 2

Úspěšný román „Vyhnání Gerty Schnirchové“ české spisovatelky Kateřiny Tučkové byl uveden jako divadelní hra. Premiéra 28.10.2014 byla stejně vyprodaná jako i další představení do konce listopadu. Román pro jeviště připravil Marián Amslwer, který kus také režíroval. Tématem románu je vyhnání brněnských Němců po druhé světové válce i osudy těch, kteří v Československu zůstali. Děj začíná v r. 1939 v době mládí Gerty v německo-české rodině Schnirchových a končí v r. 2001. Otec je Němec, antisemita, který zaviní i vyhnání Gerty. Všichni Němci byli 26.4.1945 vyhnáni na pochod smrti. Gerta vše přežije a s malou dcerkou se po několika letech vrací do Brna. České prostředí ji nepřijme. Umírá nakonec opuštěná v náručí své dcery. SP, 6.11.2014, str. 3

Poznámka redakce: Brněnští Němci byl známí svou příchylnosti k nacismu. Podle toho se ve válce i chovali k Čechům. Přesto část Němců v Brně zůstala. Němci v měsících před koncem války organizovali pochody smrti. Při nich zahynulo asi 250.000 lidí. Co činili jiným, z toho chtěli obvinit své oběti. A dodnes se o to snaží.

Bavorský premiér informoval o připravovaných rozhovorech s českou vládou i o otevření bavorské kanceláře v Praze. Účastníky setkání pozdravil bývalý mluvčí sudetských Němců, Franz Neubauer. SP, 6.11.2014, str. 3

Na hradě Hohenbergu nad Ohří se konal seminář. Jeho účastníci měli možnost diskutovat s Irenou Novákovou, předsedkyní kulturního spolku Němců v ČR, a B. Posseltem. Pojem „Sudety“ vznikl asi před 100 lety, rovněž tak pojem sudetský Němec pro Němce Čech, Moravy a Slezska. SP, 6.11.2014, str. 8

v Obersteichsbachu. Předseda Felix Vogt Gruber vzpomněl zemřelých. Hans Slezak, místopředseda, vyzval k většímu optimismu. Poukázal na úspěchy během Nečasovy návštěvy. Potěšující je počet odběratelů „Witikobrief“ nečleny. Vyzýval k bojkotu Heiligenhofu. Podle Karla Petra Schlora jsou pochybnosti, zda Německo je vůbec státem. Stále se mluví o tom, že vztah k ČR je tak dobrý jako nikdy předtím. Restituční požadavky vyhnaných by měly být brány vážně. Otázka majetku je stále otevřená. SP, 6.11.2014, str. 6

V den českého státního svátku se konaly oslavy na českém velvyslanectví ve Vídni.

Gerhard Zeihsel, vedoucí sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku, pozdravil nového velvyslance ČR ve Vídni, Jána Sechtera, a jeho manželku.

V noci před státním svátkem došlo k zapálení čs. vlajky neznámým pachatelem před velvyslanectvím. Velvyslanec však této události nepřičítal politický význam.

Český bojovník za občanská práva, Jan Šinágl, požádal Jiřího Diensbiera, českého ministra pro lidská práva, aby byl zaveden památný den pro oběti vyhnání a útěku. Takový den byl zaveden v Rumunsku a Maďarsku. Šinágl dosud neobdržel žádnou odpověď, jak prohlásil redakci „Sudetenpost“. SP, 5.11.2014, str. 8

Sudetská mládež navštívila okolí Jihlavy, zejména poutní kostelík na Křemešníku, cisterciácký klášter v Sedlci, vojenské hroby z konce druhé světové války, hřbitov německých i ruských vojáků, V Jihlavě je také hromadný hrob německých vojáků, obětí partyzány do vzduchu vyhozeného německého vlaku. SP, 6.11.2014, str. 8

Knihovna Václava Havla pozvala na 11.11.2014 Posselta a Kateřinu Šafaříkovou na rozhovory bez hranic. Posselt uvedl, jak byl poznamenán v mládí tím, že jeho otec býval učitelem a ředitelem školy. Utečenci z Československa v r. 1968 byli ovlivněni vstupem armád Varšavské smlouvy do republiky. Opakovaně zněla diskuse kolem dekretů prezidenta republiky. SZ, 21.11. 2014, str. 1

V Praze 17.11.2014 na Albertově se pietního aktu účastnili prezidenti čtyř sousedních států. Prezident M. Zeman nelibě nesl skandování hesel a pískání. Již v pátek se v papírnictví prodávaly červené kartonové papíry. Na jiném místě Prahy se konala demonstrace ve prospěch prezidenta Zemana. Zaorálek vystoupení protizemanovských demonstrantů označil za nekorektní. SZ, 21.11.2014, str. 1

Nadace Žateckého vlasteneckého muzea ve Schweinfurthu připravila Všech svatých setkání v Žatci. Mohučská A-G byla zastoupena delegací. Pozornosti se těšila péče o hroby obětí z r. 1945. Jednalo se též o pořízení busty Jana ze Žatce s českým a německým textem. Jan Novotný, zástupce starosty, připomněl osudy Němců po r. 1945 a uvedl novou publikaci o Žatci.. SZ, 21.11.2014, str.9

Od počátku července do počátku srpna probíhaly kurzy němčiny pro 20 kněží z ČR i ze Slovenska. V pódiové diskusi arcibiskup Ludvík Schick promluvil německy o situaci církve v ČR. Účastníci akce poděkovali za možnost zúčastnit se kurzů.

Předseda rakouského sudetoněmeckého landsmanschftu se narodil v r. 1939 ve Vídni. Jeho předkové pocházeli z Moravy, jeho otec z Darnitz, okres Moravský Krumlov, jeho matka z Brna. Zeihsel byl od r. 1958 členem Svobodných v Rakousku. V životě získal četná uznání. Kromě dalších i „Plaketu Lodgmana von Auen“, již obdržel od sudetoněmeckého landsmanšaftu. SP, 11.12.2014, str. 8

Po své těžké porážce při komunálních volbách je liberálně konzervativní strana TOP 09 bývalého ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga před rozpadem. Někteří vedoucí činitelé této strany, jako bývalý primátor města Prahy, Tomáš Hudeček, a Jiří Vávra, přední činitel TOP 09 v Praze, stranu opustili. Vávra tvrdil, že primátor je nekompetentní a údajně měl kontakty s nepřáteli strany.

V letošním vánočním dopisu Posselt tvrdí, že vše jde dobře.. Enormně vzrůstá zájem Čechů o bývalé krajany. Další zlepšení vztahů lze očekávat. Každé vyhnání musí být odmítnuto. SP, 11.12.2014, str. 10

První Benešův dekret vyšel 15.10.1940 a až do října 1945 jich vyšlo 145. Publikace má 213 stránek. SP, 11.12.2014, str. 14

Poznámka redakce: Dekrety prezidenta republiky je termín původní a nezměnitelný. Přesto sudeti užívají označení Benešovo dekrety. Jaký je v tom rozdíl? Pokud někdo mluví o Benešových dekretech, pak navozuje představu, že dekrety jsou Benešovým dílem. Ale opak je pravdou. Od samého počátku byly dekrety společným dílem prezidenta republiky, naší londýnské vlády a později i Státní rady a Právní komise. Když čs. vláda přesídlila do Košic tak dekretotvorby se zúčastnila i Slovenská národní rada a později i další ústavní orgány republiky. Mnohé dekrety jsou podepsány nejen prezidentem republiky, ale všemi členy vlády. Všechny politické strany Československa za dekrety stály.

Brána ke svobodě má 53 železných památníků, každý připomíná jednoho zabitého, sdělil předseda občanské iniciativy Paměť. Postavení památníku na cestě svobody poblíž Mikulova podpořila Evropská unie částkou asi 100 000 euro. Podle historiků na těchto místech při útěku z ČSSR do Rakouska zahynulo více než 100 civilistů.

Slavnosti byl přítomen premiér Sobotka, premiér Bavorska Seehofer, ministr D. Herman, B. Posselt a další. Němečtí řečníci neopomenuli připomenout „vyhnání“ sudetských Němců. SZ, 12.12.2014, str. 1 a 2

Poznámka redakce: Jak je možné, že Sobotka a další čeští činitelé přítomni tomuto aktu mlčeli k používání pojmu „vyhnání“ německými řečníky. Je to ostudné. Alespoňˇjeden z nich měl prohlásit, že jsme Němce přesídlili (odsunuli, trasférovali), ale nevyhnali. Mezinárodní právo s těmito pojmy spojuje různé důsledky, v případě vyhnání mají osoby neoprávněně vyhnané nárok na náhradu škody vyhnáním jim vzniklé. Faktem však je, že my Němcům nic nedlužíme, ale oni nám dosud nezaplatili stamiliardy korun, v předválečné hodnotě, na reparacích.

Kulturní časopis za 6.5 euro se rozesílá nakladatelství Helmut Preussler-Verlag. Časopis se věnuje převážně kultuře. Speciální číslo je věnováno Sametové revoluci.

Vyhánění Němců dokazují historikové na výstavě v historickém muzeu v Berlíně, jež pojednává o vyhánění. Slovo vyhnání však ztrácí původní smysl. SP, 11.12.2014

Čeští studenti využili 17. listopad 1989 ke vzpomínce na uzavření českých vysokých škol a perzekuci vysokoškolských studentů Němci v r. 1939 a současně i k demonstraci proti komunistům. Dosud Česká republika považuje odsun za důsledek nacistické násilné politiky. Sametová revoluce zůstává nedokončená.

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 15. ledna 2015. Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz