Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
W. Niederführ: Stát padouchů
Není mi známo, že by stížnosti na dekrety o vyhánění byly přehnané. Žaloby na navrácení majetku byly bez zdůvodnění, za stávající právní situace, zamítnuty. Je možné podat žalobu u českého Ústavního soudu? Mám nárok na majetek po rodičích na jižní Moravě, a to podle závěti svého otce. Na základě toho mi rakouský notář připsal vinohrad. Rakousko je právním státem, zatímco Česko je státem padouchů. SP, 2.10.2014, str. 16
Cynické vystoupení českého náměstka ministra zahraničních věcí ve Vídni,
Diplomatická akademie a velvyslanectví ČR uspořádaly přednášku náměstka Petra Druláka na téma „Lidská práva a Střední Evropa – dvě priority české zahraniční politiky“. Mezi čestnými hosty byli dr. Peter Jankowitsch, bývalý ministr, a Jan Sechter, velvyslanec ČR v Rakousku. G. Zeihsel, předseda rakouského landsmanšaftu, se otázal, kdy bude ČR natolik demokratická, aby se vyrovnala s vyhnáním německé menšiny. Zeihsel připomněl srbské restituční zákony. Kdy se Praha oprostí od viny na vyvraždění národa, na vyhnání přes 3,2 milion sudetských Němců. Drulákova cynická odpověď zněla: K tomu jsou příslušní historikové.
SP, 2.10.2014, str. 6
nn/hf: Mosty stavět…
400 hostů přišlo 11. září 2014 do bavorského zemského sněmu. Přítomní ocenili činnost českého historika prof. dr. Jana Křena, který byl letos vyznamenán Pamětní cenou W. Jaksche. Slavnostní projev držel Martin B. Bachstein, bývalý předseda Seligerovy obce. Prof. Křen se zabýval ve svém děkovném projevu hodnocením činnosti německých sociálních demokratů pod vedením W. Jaksche. Věnoval se jejich činnosti ve 30. letech a v Anglii za války. Významná je také Křenova publikace „Konfliktní společenství Čechů a Němců od r. 1780 do r. 1918“. K německo-české katastrofě došlo za druhé světové války, příp. hned po ní. ‚Ceskou republiku na akci zastupoval gen. Konzul v Mnichově Milan Čoupek.
SZ, 19.9.2014, str. 5
Matthias Dörr: František Radkovský
Biskup Radkovský slavil 3.10. své 75. narozeniny. Sudetští Němci a Ackermann-Gemeinde mu gratulovali. Plzeňská diecéze má partnerství s řezenskou diecézí. Radovský udržoval i styky s řezenským biskupem Vodereholzerem, jehož rodina pocházela dnešní plzeňské diecéze. Sám pochází z Třeště na Jihlavsku. Podle B. Posselta je Radkovský dobrým pastýřem. V r. 1993 se Radkovský stal prvním biskupem plzeňského biskupství. Vyznačuje se otevřeností k věci vyhnaných. Při česko-německých poutích se vždy vyslovuje pro porozumění mezi Čechy a Němci.
V Řeznu na dni Ackermann-Gemeinde v r. 1997 řekl: Jménem svého národa žádám vyhnané o prominutí. Radkovský si přeje, aby sv. Vojtěch byl více uctíván i v Německu. Ackermann-Gemeinde udělila Radkovskému v r. 2009 medaili usmíření.
( P.S. Radkovský v době mládí zažil, jak místní Němci zavraždili v průběhu povstání v květnu 1945 asi 40 místních Čechů. O tom se plzeňský biskup málokdy zmiňuje, spíše jen na dotaz. Patří mezi velké ochránce vyhnaných Němců. Ing. J. Liška) SZ, 17.10.2014, str. 6
Zemřel pražský dopisovatel Sudetendeutsche Zeitung Milan Kubeš
Odešel 13.10.2014 . Poslední dobu žil v Mnichově, pocházel z Prostějova. Od r. 1989 pendloval mezi Vltavou a Isarem . Úzce spolupracoval s V. Havlem. Znal se i opatem Anastazem Opaskem. Posselt nad jeho úmrtím projevil smutek.
SZ, 17.10.2014, str. 6
W. Exnere: Vzpomínky na odbojáře Romana Karla Scholára ze Šumperka
Pochází ze Šumperka, zde v letech 1922-1930 studoval na gymnáziu. Stal se knězem, básníkem i bojovníkem za pravdu a svobodu. Byl popraven ve Vídni 10.5.1944. V r. 2010 byl svatořečen. První pamětní deska na jeho počest byla odhalena v r. 1990, další na gymnáziu v r. 2012. SZ, 17.10.2014, str. 8
Ke spolupracovníkům sudetoněmecké kanceláře patří KDU-ČSL
Mezi její návštěvníky patři i senátor Petr Šilar z KDU-ČSL. Pozadu není ani Evangelická církev Českých bratří a Pavel Kuča z Krnovské synagogy.
SZ, 17.10.2014, str. 2
Udělení cen v Saské Kamenici
Letošní uměleckou cenu česko-německého porozumění získal spisovatel Pavel Kohout a bývalý velvyslanec Hermann Huber, který za dramatický okolností v r. 1989 reprezentoval Spolkovou republiku v Praze. Kulturní cenu získala Jitka Ludvíková a pedagog Dirk du Pin. Cenu za dobré sousedství německých a českých zemí získalo město Saská Kamenice a tamní technická univerzita.
LZ, 21.10.2014, str. 1 přílohy Fórum
Film o první manželce Václava Havla Olze Havlové
Olga Havlová byla manželkou V. Havla již v dobách, kdy pobýval ve vězení. Doposud Češi uctívají Olgu jako první dámu i jako silnou osobnost. Letos se dostává do kin dokumentární dílo o jejím životě. „Olga by nám mnohé prominula“, řekl režisér Miroslav Janek při premiéře dokumentu. Film ji ukazuje jako odvážnou disidentku a pravý opak intelektuálního Havla. SZ, 10.10. 2014, str. 3
M. Heider: Zachránci Chlumu Svaté Máři s proboštem D. Dukou
Proboštem v Chlumu býval kdysi Dominik Duka. Vybudoval „Mariánské cesty“, vedoucí z Vídně do prahy přes četná mariánská místa až do Chlumu.
SZ, 10.10.2014, str. 5
ag: Společné uctění zemského patrona Václava ve Staré Boleslavi
Po staletí cestovali Češi, Němci i Židé k uctění zemského patrona do S. Boleslavi.
SZ, 10.10. 2014, str. 9
Hus a jezuité
Koncem září 2014 uspořádala sudetoněmecká skupina v Badensku-Württembersku přednášku o Janu Husovi. Hlavní referát měla Kateřina Kováčková, germanistka a historičky z Plzně, následně i Martin Dzingel a Peter Barton. Husitské války vedly k deklasování německého osídlení v některých částech českého království. Setkání bylo doplněno dokumentárním filmem „Vraždění po česku“ od Davida Vondráčka. 24.10.2014, str. 10
Srbsko odškodní nyní též bývalé trestance z táborů až 50 euro denně
V Srbsku je možné i to, co nejde v Česku nebo na Slovensku. Pronásledovaní, oběti Tita, u nichž lze prokázat nevinu, mohou získat odškodné. Nárok mají i Podunajští Švábové. Anton Klimer píše v deníku „Neues Volksblatt“, že dva Podunajští Švábové získali zpět 26 ha půdy v Apatrinu, jehož obyvatelé tvořili největší německou obec v Jugoslávii. SP, 2.10.2014, str. 1 a 2
Poznámka redakce: Takže tak řečení Podunajští ‚Švábové se domáhají náhrady za škody, které jim v Jugoslávii vznikly. Nesmíme však zapomenout, že mnozí z nich sloužili v době druhé světové války i v jednotkách SS. Co v Jugoslávii páchali esesáci, je zbytečné opakovat. Ale co bombardování Srbska? Škody téměř za 100 miliard dolarů. Němci také bombardovali. Na 2000 mrtvých samozřejmě většina civilistů, včetně dětí. Co munice s ochuzeným uranem, který dodnes a ještě dlouho bude působit na vznik rakovinových nádorů? Srbové mají nárok na odškodnění.
R. Puescsehl: Masakr v Ejpovicích
V srpnu 2005 získalo muzeum (?) americký film „Osvobozované Československo“. Film vyrobila americká armáda. Ukazuje masakr německých zajatců 7. a 8. května na silnici 78 km od Prahy do Norinberka. Film ukazuje, že česká a americká propaganda udělaly z Němců lovnou zvěř. Mnozí mrtví byli strašně zohaveni. Plivání českou lůzou po mrtvých je odporné. SP, 2.10. 2014, str. 2
Klosterneuburg 50 let patronátním městem sudetských Němců
a to již od 4. září 1964. Na slavnosti promluvil i G. Zeihsel, předseda rakouského sudetoněmeckého landsmanšaftu. Patronátní město má „Sudetoněmecké náměstí“. Zeihsel předal dokument připomínající 50 let patronátu. Na příležitostní výstavě byli uvedeni i významní občané Klosterneuburku, kteří pocházejí z Čech, Moravy a Slezska. SP, 2.10. 2014, str. 5
Vyhnaní věnovali okenní skla do kostela
Ve Starovicích (okres Mikulov) věnovali sudetští Němci a jejich potomci skla do kostelních oken. Slavnosti byl přítomný Pavel Pacner, probošt z Mikulova, farář Pavel Kafka. P. Pacner oslovil přítomné německy. Místní farář a starosta dárcům poděkovali. Poprvé od vyhnání zazněla v kostele německá píseň Velký Bože, chválíme Tě. SP, 2.12.2014, str. 6
E. Quaiserová: Nelidské označování osob je vystaveno
ve Vlasteneckém muzeu
Na pracovním oděvu pro nucenou práci v dolech měl mladistvý Hans Jandl označení velkým písmenem „N“, Němec. Obdobně již dříve tak byli v Německu označování Židé. SP, 2.10.2014, str. 13
Šedesát let patronátu Ansbach – Krnov
Při vzpomínce na mrtvé u krnovského pomníku promluvil i starosta Ansbachu, Thomas Deffner. Připomněl Čechům, že po válce zřídili tábor v Krnově. Z 278 000 vyhnaných sudetských Němců jich asi 3000 zahynulo. Bráníme se „novohistorikům“ a falšovatelům, dějin, kteří potupují vlast a odmítají dát otcům a dědům čest.
SP, 2.10.2014, str. 13
W. Rösch: Druhé vyhnání
Je nepochopitelné, že němečtí politici těží z tragédie vyhnaných a na hřbetech postižení národnostní skupiny dovedou nalézat i klady. Na genocidě najdou ještě únosné řešení. Benešovy dekrety se přece rovnají genocidě. Můžeme být ještě překvapeni, že brzy bude ještě udělován Benešův řád, který bude udělen těm, kteří nás vyháněli. SP, 2.10.2014, str. 15
G. Braun: Doplnit dotazník
K dotazníku o vlastnických právech připomínám, že bychom tuto otázku měli řešit před Evropským soudním dvorem nebo nějakou jinou vysokou instituci. Ale vše musíme mít řádně právně podložené. Také bychom se měli odvolávat na jiné národnostní skupiny – Armény, Židy. Mým přáním je dosáhnout nikoliv ztracený majetek v ČSR, ale omluvy mladých Čechů za bezpráví způsobené našim předkům a omluvy za Benešovy dekrety a uznání, že jsou bezprávím a bezprávím zůstanou. Generace, která vše zažila již brzy nebude mezi námi. Otázka dědictví je někdy velmi složitá. SP, 2.10. 2014, str. 16
D. Hübler: Přenechat historikům
Otázka vlastnictví bývá často problémem. Majetek může být znárodněn. Konfiskace našeho majetku nebyla podložena právem. Právní názory na majetkové problémy mohou být rozdílné. Podobně je tomu i česko-německé deklaraci z roku 1997. Od té doby uplynulo hodně let, ale žádný politik se nepokusil poukázat na tento problém. Mnoho pokusů v tomto směru již selhalo. Není chuť obtěžovat s tím dobré vztahy. Vše je přenecháno historikům. SP, 2.10.2014, str. 16
Bernd Posselt blahopřál 25. října Ferdinandu hraběti Kinskému
k 80. narozeninám
Ferdinand Kinský se narodil v r. 1934 v Praze. Vyrůstal v jižních Čechách. Po vyhnání žil nejdříve v Mnichově a později v Nice, kde přednášel politickou vědu. Napsal řadu publikací. SZ, 7.11.2014, str. 6
První německý domov důchodců v Čechách se těší velké poptávce
V lednu 2013 v západních Čechách poblíž hranic s Bavorskem zahájil činnost německý domov důchodců. Německá společnost má podobné domovy již po delší dobu v Maďarsku a na Slovensku. Poptávka je velká. Náklady u podobných zařízení v Německu jsou vyšší. Mnozí sudetští Němci se cítí jako mezi svými. Bude zkoumána možnost, v závislosti na poptávce, otevření dalších domovů důchodců v České republice. Německý časopis nám postoupený ze SRN je bez první stránky, takže neznáme jeho název
Německá menšina v Polsku byla špatně spočítána, počet Němců je vyšší
Při sčítání lidu v r. 2002 v Polsku bylo 153 000 Poláků, kteří se hlásili jako Němci. V r. 2011 jejich počet klesl na 126 000. Po kontrole se zjistilo, že je jich 148 000. Podle Bernarda Gaidy, předsedy Němců v Polsku, je asi 300 000 Němců.
Německý časopis nám postoupený ze SRN je bez první stránky, takže neznáme jeho název.
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška, připravil: dr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 30. listopadu 2014. Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz
fb https://www.facebook.com/pages/%C4%8Cesk%C3%A9-n%C3%A1rodn%C3%AD listy/490810227709170
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz