Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
B. Bergerová: Dopis spolkovému prezidentu Gauckovi
Vzala jsem na vědomí televizní vysílání o Vašem málem padnutí na kolena a položení věnce ve vesnici Lidice – ale jsem pobouřena. Jste aspoň trochu informován, proč německá branná moc tenkráte musela zasáhnout? Já jsem pamětnice, pár let jsem žila v Opavě. Tam nebyl zkřiven žádnému Čechovi ani vlásek. Také za protektorátu si Češi žili poklidně. Hůře bylo s našimi v partyzánském zajetí. Hůře se vedlo Němcům po kapitulaci. Němky, dokonce i jeptišky, byly znásilňovány, dostávaly málo potravin. Došlo k mnohým tragédiím, v Ústí nad Labem, pochod smrti z Brna.
Pane Gaucku, jakýpak jste to německý prezident, že jste se nezmínil o utrpení Němců. Položil jste věnec v Lidicích, ale nezmínil jste se o násilnostech, o utrpení Němců při pochodu z Brna do Rakouska. Měl jste se nechat informovat. Češi se smějí, že máme takového prezidenta..
Jsem pobouřená. Barbara Begerová.
SP, 4.9.2014, str. 16
Dekrety nezametat pod koberce tvrdí hornorakouský hejtman J. Pühringer
Návštěva hornorakouského hejtmana v Praze 26.8.2014 byla „přátelská až vřelá“. Jednal nejen s prezidentem republiky, ale také i s ministrem kultury D. Hermanem, s nímž mluvil o Benešových dekretech. Podle mínění pana ministra by neměly problémy, jako např. Benešovy dekrety, zůstávat pod kobercem. SP, 4.9.2014, str. 3
Patronátní ministryně Emilie Müllerová s Posseltem v ČR
Společně navštívili Prahu a Plzeň, kulturní hlavní město Evropy v r. 2015. Uvítal je Pavel Bělobrádek, Jan Marek, Iva Merhautová, Jiří Houdek, Jiří Mihola, Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Přítomen byl též Peter Barton ze sudetoněmecké kanceláře v Praze. Společný oběd se konal na počest Milana Horáčka, nositele Karlovy ceny. Jednání se soustředilo na funkce evropských oblastí, též i oblasti Dunaj-Vltava. V Plzni, která bude v roce 2015 kulturním hlavním městem Evropy, návštěvu z Německa přivítal primátor Martin Baxa. SZ, 12.9.2014, str. 2
Rakouský premiér Faymann v Praze nemluvil podle Zeihsela o Benešovi
G. Zeihsel, předseda rakouského landsmanšaftu, vyčítal Feymannovi, že koncem července 2014 v Praze nemluvil o Benešových dekretech. SP, 4.9.2014, str. 2
M. Kubes: Československý státní teror
Obětí čs. státního teroru byli v r. 1918 a 1945 též sudetští Němci. O uvedeném píše také publikace Boučka a Hubičky „Od mikrofonu k posluchačům“.
SZ, 22.8.2014, str. 1
Výukový materiál přepracován
Nadace „Vyhnaní v Hesensku“ nabízí nejen hesenským školám učební texty, Jejich autorem je Rudolf Friedrich, sudetský Němec, který uvádí, že Němci v Čechách a na Moravě demonstrovali za své právo osamostatnit se a právo zůstat nadále v Rakousku.. Své dílo doplnil popsáním plebiscitu a jeho výsledky v Horním Slezsku, kde 20.3. 1921 hlasovalo 59,6% účastníků pro to, aby směli zůstat v Německu, kdežto pouhých 40,4% bylo pro připojení k Polsku. Stať doplnil o údaje přestěhovaných Němců z Hesenska do carského Ruska a návrat jejich potomků. Film „Volá carevna“ i knihu si zájemci mohou objednat na adrese nadace.
SZ, 22.8.2014, str. 1
M. Michelová: Sudetsko - italská autorka opět ve své vlasti
V r. 1945 byla Wolftraud Schreiberová vyhnána ze Sudet. Po 60 letech se tam opět vrátila, a to do Kosmonos u Mladé Boleslavi. Zde poznala lékaře Milana Nováka. Shodou okolností jeho rodiče kdysi pracovali na poštovním úřadě v Jihlavě. S pomocí uvedeného svého známého napsala autorka, známá nyní pod jménem Wolftruad de Cincini, dílo o Čechách, všechna zeměpisná jména uvedla dvojjazyčně, „Čechy všestranně“. SZ, 22.8.2014, str.8
H. Jünger: Na Kravařsku je starosta v hrdý na „Nezapomenutelné Sudety“
Starosta Böltenu (Bělotína) Eduard Kavala jako Čech hrdě svírá publikaci „Nezapomenutelná vlast Sudety“. Nedávno oslavil výročí spolupráce s družebními obcemi v Bavorsku a Hesensku. SZ, 22.8.2014, str. 11
Poznámka redakce: Dvojjazyčná publikace „Nezapomenutelná vlast Sudety“ je dílo, které nejen výrazně sudetoněmecky, henleinovsky až gobbelsovky, hodnotí vývoj
naší vlasti, ale obsahuje i řadu historických polopravd a dokonce i fundamentálních lží. Může však pro sudety a sudetomily znamenat to, co pro Němce v 30. letech Mein Kampf. Jak poté šel vývoj, již všichni víme. Jaká je loajalita českých občanů německé národnosti, říkají si také „ve vlasti zůstavší“, k ČR? Asi stejná jako sudetů k Československu.
V Polsku spor o dvojjazyčné označení obcí
Rakouský landsmanšaft zastává stanovisko, že všude tam, kde v obci žije 20% a více příslušníků určité národnostní menšiny, má být označení obce dvojjazyčné.
SP, 4.9.2014, str. 2
První pomník dobrého vojáka Švejka
Byl odhalený u příležitosti 100. výročí od vypuknutí první světové války v jihočeské Putimi. Je z bronzu, 180 cm vysoký. SP, 4.9.2014, str. 4
Polsko škrtá uznání slezské národnosti
Při sčítání lidu v r. 2011 více než 800 00 lidí se označilo za Slezany, i když z nich 415 000 se hlásilo k polské národnosti. Dosavadní pokusy uznat slezskou národnost selhaly. SP, 4.9.2014, str. 6
Poznámka redakce:“ Zlí“ Poláci nechtějí uznat Slezany za národnost, v níž by s největší pravděpodobností měli hlavní slovo Němci Hodní Němci neuznávají polskou menšinu ve SRN, přestože to již dříve slibovali.
L. Palata, MF Dnes: Západ prohrál s Putinem válku o Ukrajinu
Ztratili jsme válku, dokonce proti slabšímu protivníkovi. My sami jsme ruskou pátou kolonou více než Spojenci Západu. LZ, 23.9.2014, str. 2
Dr. Casppert. Cestopisné příručky jen pro Čechy?
Před cestou do Čech a na Moravu jsem projevil zájem o cestopisnou příručku ČR. Musel jsme konstatovat, i když příručka koupená v ČR byla v němčině, byla určena přesto jen Čechům. Kam chtějí jet cestovatelé do Busweisu nebo do Českých Budějovic? Pro chybějící německá místní označení jsem nemohl najít cestu do Budějovic. Podobně je to s Hlubokou, Jindřichovo Hradcem. SP, 4.9.2014, str. 7
wyk: Jak Češi vnímali sudetský Freikorps v září 1938
V r. 2013 vydal Zdeněk Rouček vzpomínkovou publikaci o Šumavě, od svobodné doby k utrpení. Nacističtí ordneři pátrali u Čechů po zbraních. České zájmy chránila Stráž obrany státu. Hitlerovy projevy byly Němci v ČSR hromadně poslouchány. Henleinovci skandovali Sieg Heil!, Ein Volk, ein Reich, ein Führer! Železničáři zachraňovali české děti na drezíně. Po uklidnění se ordneři stáhli do Německa. Freikorps měl 30 zraněných a padlých. Němečtí teroristé byli označeni hákovými kříži. SP, 4.9.2014, str. 8
H. Beránek, Magdeburg: Postrádám vlast
Mnohým vyhnaným byl ukraden majetek. Bydleli jsme v Děčíně v pronájmu. Měli jsme zařízení bytu, vkladní knížky, cennosti. Vše jsme ztratili. Nejvíce však postrádám vlast. SP, 4.9.2014, str. 16
Poznámka redakce: V roce 1938 mnoho Čechů bylo z Děčína, a z dalších míst našeho pohraničí, vyhnáno, někdy dokonce jen s tím, co měli na sobě. Ti Němci, kteří ČSR nezradili, mohli po roce 1945 v republice zůstat. Bylo jich hodně přes 200.000. Dalších 90 000 Němců dobrovolně opustilo svou vlast. Šli posílit nově budovaný německý aparát v americké a sovětské zóně. Odjížděli i se svým majetkem. Vaší vlastí, pane Beránku, je Německo.
Berlín stanovil památný den pro vyhnané – Praha souhlasí
20. červen bude, počínaje rokem 2015, v Německu Památným dnem obětí útěku a vyhnání. O tom rozhodla vláda 27. srpna v Berlíně. V tomto Památném dnu bude vzpomínáno i na útěk a vyhnání Němců. V důsledku druhé světové války museli miliony Němců pustit svou vlast. Česká republika vzala německý památný den na vědomí. Ministr zahraničních věcí L. Zaorálek to prohlásil na jedné tiskové konferenci, pořádané společně s F.W. Steinmeierem. Zaorálek odpověděl i na otázku, zda nový Památný den Německa, vzhledem k tomu, že bude vzpomínáno i na útěk a vyhnání sudetských Němců, nevyvolá v ČR negativní reakce. Steinmaier ujistil, že Německo tento dne spojuje výlučně s usmířením a porozuměním. Názor na vinu Německa a jeho zavinění za druhou světovou válku se žádným způsobem nezmění. Podle Steinmeiera je mezi Německem a ČR „spojenectví spojené s důvěrou“. SP, 4.9.2014, str. 5
bg: Sudetská mládež na slavnosti v Gaisthallu 27.9.2014
V Gaisthalu byl letos 25. německo-český stanový tábor. Slavnostním řečníkem na slavnosti byl B. Posselt. Pořadatelem byla sudetoněmecká mládež. Účastni byli i mladí členové české Sojky. SZ, 12.9.2014, str. 5
mh: Nový film o sudetských Němcích od Edwina Budeho
Film má poučit sudetoněmeckou mládež o sudetských částech ČR, tedy o pohraničí. Článek je doplněn mapkou ČR s vyznačením cesty E. Budeho po ČR.
SZ, 12.9.2014, str. 5
Martin Dzingel: Politická změna znamenala novou naději
pro německou menšinu ČR
Mimo jedné německé organizace nebyly povoleny další spolky Němců v republice. V letech ihned po válce bylo zakázáno mluvit německy. I v pozdějších době mívali Němci o 20% nižší mzdy, což se projevuje v jejich nižších důchodech. Asi 30.000 Němců přesídlilo dodatečně do Německa, převážně k dříve vyhnaným příbuzným. Přesto zůstavší se snaží zachovat 800 let starou německou kulturu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. LZ, 21.10.2014, str. 1
Poznámka redakce: Před nepříliš dlouhou dobou se pan Dzingel vyjádřil asi v tom smyslu, že německy bylo možné mluvit až po listopadu 1989. Nyní tvrdí, že německy mluvit bylo zakázáno ještě několik let po válce. Pro jistotu své tvrzení ani nijak nedokládá. Je to opět omyl, nepravda nebo dokonce lež? Nevíme o žádném normativním aktu, který by zakazoval mluvit německy. Spíše po válce to bylo tak, že mnozí Němci se styděli mluvit německy. A bylo proč.
A. Mostýnová: Editorial
Dostáváte do ruky poslední číslo Landes Zeitung. Jeho příští vydání bude mít již magazínovou formu. Bude obsahovat více článků nezávislých na době, více obrázků, více rubrik. O něco takového náš čtenáři často žádali. Doporučuji pozornosti rozhovor s Ondřejem Mirovským, mladým politikem, který reprezentuje novou generaci politiků. LZ, 21.10.2014, str. 1, Fórum
Ackermann-Gemeinde: Oráč a smrt od Jana ze Žatce
Spor o smyslu života, pomíjítelnost všeho pozemského. O tom i dalším bude divadelní představení, které se bude konat 2.11. v chrámu Emauzského kláštera v Praze, Vyšehradská 49. Pořádá: německá katolické obec v Praze, rakouské kulturní fórum v Praze, Sdružení Ackermann-Gemeinde v Praze.. Vstup volný. Akci financuje bavorská vláda. LZ, 21.10.2014, str. 3
A.Mostýnová: V Praze 7 bude Ondřej Mirovský po volbách…
Vystudoval na Karlově univerzitě ochranu životního prostředí. Zastával funkci politického poradce Zelených v době, kdy předsedou strany byl ing. O. Liška a ve straně se angažoval i Milan Horáček, bývalý člen evropského parlamentu. Od r. 2003 je členem strany Zelených, od r. 2007 je v radě zastupitelstva v Praze 7.
Landes Zeitung, 21.10.2014, str. 8
Milan Kubes: Osud Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze
Na památku záchrany Prahy před švédským vojskem v r. 1648 nechal císař Ferdinand III. postavit Mariánský sloup, který byl stržen 3.11. 1918 opilým Pražanem Fr. Sauerem, jeho kumpány dalšími opilci a pražskými hasiči. Pomník měl též uctít bitvu na Bílé hoře v r. 1620, kdy byli čeští protestanti poraženi císařskými katolíky. Použité kameny pocházely z Prostějova, Žatce, Olomouce, Třeboně. Proti zřízení pomníku byly odjakživa námitky. Odstranění Mariánského sloupu bylo považováno za symbolické ukončení monarchie, která vládla mečem a křížem. K odstranění pomníku T.G. Masaryk řekl, že po odstranění sloupu byl šťasten, poněvadž byl politickou potupou. SZ, 29.8.2014, str. 5
P. Barton: Zemřel přítel sudetských Němců MUDr. Petr Příhoda
Brzy po zřízení sudetoněmecké kanceláře se přihlásil i P. Příhoda /+14.9.2014). Jeho otec zemřel za války v saském vězení Waldheim. Po roce 1990 se stal poradcem premiéra Petra Pitharta. SZ, 19.9.2014, str. 6
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška, připravil: dr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, 15. listopadu 2014. Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz