Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
Generální konzul ČR v Mnichově navštívil Horní Falc
Josef Hlobil navštívil předsedu vlády Horní Falce. Horní Falc a Plzeňsko spolu dobře spolupracují. Matka předsedy vlády Horní Falce pochází z Ústí n/L.
SZ, 2. 5.2014, str. 2
Diktatura proti naději
Určité události z minulých let popisuje i publikace „Diktatura proti naději“. Vyšla v r. 2014. Je zajímavá i tím, že v ní je na fotografii Peter Barton, dnešní vedoucí kanceláře sudetů v Praze. P. Barton jako student také ministroval. Je vyfocen v pražském jezuitském kostele u sv. Ignáce. SZ, 2.5.2014, str. 5
Würtemberský spolek „PUR“ se hlásí k vyhnaným z vlasti
Mezinárodně známý spolek „PUR“ se hlásí k původu vyhnaných. Téměř všichni pocházejí ze sudetoněmeckých rodičů. Vzpomínají jak matka a tatínek se v r. 1945 potkali s kufrem. Seznámili se, vytvořili domov, když jim předtím bylo vše odebráno. Jejich vzpomínky se přenášejí na děti. SZ, 28.3.2014, str. 3
sz: Ano vlasti, ano Evropě na zemském shromáždění UdV ve Weidenu
Letošní zemské shromáždění Unie vyhnaných a přesídlených se konalo ve Weidenu. Z Čech po roce 1945 hodně vyhnaných přišlo do Horní Falce. Bernd Posselt podtrhl význačné postavení UdV v řadách CSU a poděkoval bavorskému státu za účinnou podporu vyhnaných z vlasti a vysídlenců. SZ, 28.3.2014, str. 1 a 5
H. Fischer: Třetí zasedání XV. Sudetoněmeckého srazu v Mnichově
Předseda R. Vogler ve svém projevu uvedl, že smlouva z pařížského předměstí nebyla žádnou mírovou dohodou. Menšinová práva byla potlačena, jakož i právo na opravdové sebeurčení. Petr Nečas po svém projevu v r. 2013 se nezhroutil, Benešovy dekrety platí i nadále. Dialog bez tabu je nápad Milana Horáčka, bývalého člena německého sněmu a Evropského parlamentu. Takový dialog zahrnuje i Benešovy dekrety. Také Katolický den v Řeznu od 18.5. do 1.6. bude mít silné sudeto-české a česko-německé akcenty. V r. 2015 se stane Plzeň hlavním kulturním městem. Tam by se mělo pokračovat, co Nečas začal. Ministr kultury Bavorska a ministr kultury ČR se dohodli o kulturní spolupráci. Daniel Herman navázal na Nečasův projev v bavorském sněmu. V r. 2016 jednou ze zemských výstav bude zaměřena k 700. výročí narozenin Karla IV.
Posselt informoval o nové české vládě a o možnostech vzájemné spolupráce, ale též o možné spolupráci s opozičními stranami a v parlamentě nezastoupenými Zelenými.
Sudetští Němci požadují, aby ti z nich kteří po 2. světové válce museli nuceně pracovat, byli odškodněni. SZ, 4.4.2014, str. 1 a 3
H.R. Zítka: Odkaz německého města Brna
Česky vydal Jos. Filip. Publikace zahrnuje období od prvního osídlení po vznik města v r, 1243 až po pochod smrti a vyhnání. Dílo má tři svazky. Jeho autory jsou Vladimír Filip, Vlastimil Schildfenberger, Jan Břečka a Lubor Nedbal. V úvodu se omlouvá Vl. Filip, že publikace obsahuje hodně obrázků Adolfa Hitlera, většinou z líbivé strany. Černobílé obrázky ukazují jednotky wehrmachtu, útvary SS, různých organizací nacistů a řadu vlajek. Texty pod obrázky jsou bez nenávisti. 15. března 1939 byla přebíraná kasárna, čeští vojáci byli posíláni domů, ulice byly ze dne na den přejmenovány. V Brně se Hitler zapsal do Zlaté knihy města Brna, ale odmítl přijmout 500 let starý dokument jako dar.
Česká armáda byla zlikvidovaná, ale byla vytvořena nová - vládní vojsko Protektorátu. Velitelství německé armády bylo v brněnském Grand hotelu. Mladí Češi byli posíláni na práci do rajchu.
Šest let po Hitlerově návštěvě Brna přijel do osvobozeného města v květnu 1945 z Košic prezident Beneš. SZ, 4.4.2014, str. 5
Na 65. sudetoněmeckém srazu 2014 v Augsburku bylo veselo
Na sraz přišlo hodně lidí, kteří zažili společný osud – vyhnání z vlasti. Vystupovaly četné skupiny reprezentující sudetoněmeckou kulturu, např. Pošumavská dudácká skupina, či moravská Moravia cantat. Neděle o Letnicích patřila mši, kterou celebroval pražský světící biskup Václav Malý. Po mši byl pochod krojovaných skupin s vlajkami. LZ, 17.6.2014, str. 1 přílohy Forum
H.J. Schmidt: ČR má stále potíže s německými oběťmi války a „vyhnáním“
Doposud platí dekret bývalého čs. prezidenta Edvarda Beneše, že zločiny Čechů, kterých se dopustili na Němcích při „vyhnání“ jsou beztrestné. V Krkonoších při stavbě cesty byly nalezeny pozůstatky 5 německých civilistů zavražděných v červnu 1945, jelikož měli u sebe zbraně. Pachatelé, pokud žijí, nemusí se ničeho obávat, jelikož platí dekret prezidenta Beneše. Nový ministr kultury D. Herman k tomuto problému řekl, že je překvapen, že takový problém existuje. Zda s tím něco udělá je zatím otevřená otázka. LZ, 17.6.2014, str. 3
G. Schmiedbach: Ackermann-Gemeinde mohučské diecéze zvala do Happenheimu
Na most mezi Čechy a Němci pozval Norbert Irgang účastníky ze sedmi diecézí, především české spisovatele. Předseda mohučské A-G, Gerold Schmiedbach, ozřejmoval otázku: „Jací jsou Němci?“ Mluvil o německých dějinách. Němci byli dlouho vedeni Pruskem, které zvítězilo nad Francouzi. Němci jsou nyní hrdi na obnovu po roce 1945. Toto téma navazovalo na téma „Jací jsou Češi“, které ozřejmil český filosof Jan Patočka. Vyhnání Němců patří k nejtemnějším částem českých dějin. Právnicky byly také posouzeny Benešovy dekrety.
LZ, 17.6.2014, str. 5 Forum
Poznámka red.: Je třeba neustále zdůrazňovat, že Němci z Československa byli odsunuti, používá se ještě termín přesídlení nebo transfer. Vyhnání je termín přijatý Němci. Je v rozporu s termíny užívanými v Postupimské dohodě. Němci již za první republiky tvrdili, že jejich soužití s Čechy není možné. Ve spolupráci s nacisty pomohli rozvrátit republiku. V době války se podíleli na krvavých represích proti českému národu, který měl být podle jejich plánů po vítězné válce zničen a česko-moravský prostor měl být osídlen jen Němci.
To byly důvody, proč jsme se s Němci museli rozejít. Vítězné mocnosti v Postupimi zdůraznily, že odsun německé menšiny z Polska, Československa a Maďarska přispěje k zachování míru.
Vyhnání je jednostranným aktem vyhánějícího státu, který se tímto způsobem zbavuje nežádoucích občanů. Za takové jednání nese vyhánějící stát odpovědnost a vyhnaní mají právo na náhradu škod, které jim vyhnáním vznikly a příp. i právo na návrat do svých původních domovů. Odsun však byl společným dílem vítězných mocností a Československa, které získalo od zástupců USA a Sovětského svazu pochvalu za provedení odsunu.
R. Šulko: Kosení trávy jako prostředek k porozumění
Díky finanční podpoře Spolkového ministerstva vnitra se letos konalo 21. setkání mládeže v Teplé u Mariánských Lázní. Setkání má tradici. V r. 1991 přišli potomci „vyhnaných“ z Chebska po prvé do země svých předků a hledali projekt, který by připomněl minulost německého období. Volba padla na klášterní hřbitov u premonstrátského kláštera v Teplé. Hřbitov společně upravovali Němci i Češi.
LZ, 17.6.2014, str. 7 Forum
rt: Vědecká rada Sudetoněmeckého muzea v Mnichově měla 13. zasedání v Ústí nad Labem
Počátkem dubna 2014 zasedala vědecká rada za předsednictví prof. H.M Hinze v budově městského muzea v Ústí n/L. Jednání se zúčastnil i Raimund Paleczek. Jako hostitelé byli přítomní i Blanka Mouralová, ředitelka Collegia Bohemicum, a kurátor Jan Šícha. SZ, 18.4.20145, str. 2
Středisko proti vyháněním v Berlíně
Spolková frakce CDU/CSU uvítala prohlášení spolkové kancléřsky o rychlém dokončení berlínského střediska proti vyháněním. SZ, 18.4..2014
A. Schmalz: B. Posselt a Edmund Stoiber vášnivě pro Evropu
V mnichovském sklepě Augustinů jako Posseltův host promluvil Edmund Stoiber. Posselt jej pochválil za úsilí odbyrokratizovat EU. Citoval bývalého rakouského spolkového kancléře, Wolfganga Schüssela, který vždy mluvíval o „Evropě, která ochraňuje a prospívá.“ Pro přesvědčené křesťany není středem štrasburgská budova EU, nýbrž velká katedrála. SZ, 18.4.2014, str.3
M. Bauer: A-G Würzburg připomněla 25. výročí sametové revoluce
Vzpomínkám na sametovou revoluci se věnoval i Jan Šícha, historik, který kdysi byl jedním z vedoucích studentů v r. 1989. SZ, 18.4.2014, str. 11
Bernd Posselt se nedostal do Evropského parlamentu
Při volbách do EP neprošel B. Posselt. CSU získala jen 5 míst, Posselt byl na „jistém“ šestém místě. SZ, 30.5.2014, str. 1
Fr. Gissauhf: Odvážně ve stínu nadšení
Řada pamětníků přispěla do publikace, ve které utečenci z ČSR před Hitlerem vzpomínají. Kniha „1938. Odvážně ve stínu nadšení“ vyšla v r. 2014. Po připojení českého pohraničí k Německu začal pro mnohé útěk do zahraničí. Někteří utekli před nacisty do Švédska, kde se divili, že ani jeden utečenec neumí česky. Ještě před útěkem byli mnozí němečtí sociální demokraté soustředěni nedaleko Havlíčkova Brodu. Další utečenci směřovali do Kanady. SZ, 30.5.2014, str. 2 a 3
Bavorská ministryně Beate Marková u ministra L. Zaorálka v Praze
Zaorálek by rád s Bavorskem spolupracoval v oblasti výzkumu. Merková upozornila, že bavorské zastoupení by mělo být dokončeno letos. Vzájemné vztahy by se měly prohloubit všestranně. To je také cílem Bavorska v ČR. SZ, 30.5.2014, str. 2
Katolický den v Řeznu (30.-31.5.2014)
Účastnili se zejména: biskup František Radkovský z Plzně, biskup Jan Vokál z Hradce Králové, Ondřej Matějka, vedoucí Antikomplexu z Prahy, dr. František Mikloško, politik z Bratislavy, kardinál Duka, novinářka Bára Procházková. O církevní situaci v ČR promluvil dr. Tomáš Halík. Situaci podél bavorsko-českých hranic přiblížil Thomas Bauer, vedoucí kriminální policie ve Weidenu.
SZ, 30.5.2014, str. 4
Fr. Weiss: Šumavské Prachatice mají dalšího svatého
Počátkem května 2014 sešli se Šumavané z Prachatic na svém 64. srazu v Ingolstadtu, ve svém hornobavorském patronátním městě. Zde byla instalována i výstava fotografií. Hodně se mluvilo o J.N. Neumannovi, který se narodil v Prachaticích v r. 1811. Pocházel ze smíšené německo-české rodiny. Stal se z něj apoštol Nového světa. V Americe byl označován za „ruksakového“ apoštola. Jeho farnosti byly od sebe vzdálené stovky kilometrů. Na své fary chodíval pěšky nebo jezdil na koni. V r. 1852 se stal biskupem ve Filadelfii. Zemřel v r. 1860 ve věku 49 let. Papež Pavel VI. jej prohlásil za blahoslaveného, v r. 1977 se stal svatým.
SZ, 6.6.2014, str. 14
Schůze krajské pobočky vyhnaných (BdV) se konala v květnu 2014
Setkání se konalo v polovině května v Erbachu. Němci po smlouvách ve Versailles a Swint Germain byli nuceni zůstat v novém státě. K Rakousku se nesměli přičlenit. To vedlo ke vzniku henleinovského hnutí a nakonec se jej ujal A. Hitler Po mnichovské dohodě byly některé části českého pohraničí přičleněny k Německu. Při návštěvě německého prezidenta v Praze se opět mluvilo o sudetoněmeckém problému. Hans Ripper se také zmínil o mrtvých. SZ, 6.6.2014, str.15
U. Grossmann: Setkání sudetoněmecké mládeže s M. Mennheimerem
Francouzští a němečtí mládežníci se sešli koncem dubna s Maxem Mannheimerem, nositelem sudetoněmecké Evropské ceny Karla IV., pocházejícího z Nového Jičína, jehož je čestným občanem, v bývalém koncentračním táboře Dachau. Josef Medek a jeho manželka Helma jsou vyhnanci ze severomoravských Bartošovi v okrese Nový Jičín. M. Mannheimer mluvil o životě v koncentračních táborech. Účastníci besedy v KT položili věnce s francouzskou a německou trikolorou. SZ, 30.5.2014, str. 6
Fr. Bauer: Benešova pomsta
Vydavatelem brožury „Benešovy dekrety: Vyhánění, genocida“ je Ústav Felixe Ermacory ve Vídni. Obsahuje 143 dekretů samozvaného prezidenta.
SZ, 30.5.2014, str. 13 a 14
Poznámka redakce: Slavný Ústav F. Ermacory neumí dekrety ani pořádně označit. Jde o dekrety prezidenta republiky, které připravovala zpravidla vláda, projednávala londýnská Státní rada a od jisté doby i Právní komise, v jejímž čele stál A. Procházka, lidovecký politik a právník. V komisi pracoval i jeden německý antifašista. Že tyto skutečnosti neví řadoví sudeti, není se co divit. Jejich propaganda je zatvrzelá. Nebere na vědomí ani fakta. Zmíněný ústav by to měl však vědět a poučit čtenáře, a též i v tom, že E. Beneš nebyl samozvaným prezidentem.
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška Připravil: Dr. O. Tuleškov Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, 25.července 2014. Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz