Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
O. Böss: První německá vláda v Čechách v r. 1918
Němečtí poslanci rakouské Říšské rady z Čech vyhlásili 29. října 1918 samostatnou provincii „Německé Čechy“. Jejím hejtmanem se stal dr. Rudolf von Auen. České vojsko začalo německé oblasti obsazovat 3. listopadu. Do Vánoc byly obsazeny. Byla to sprostá okupace, řekl W. Jaksch. Německá vláda z pohraničí utekla. Mrtvých a raněných bylo více než později v březnu 1919. SP, 7.11.2013, str. 16
Poznámka redakce: Čechy ani za Rakouska nebyly rozděleny na část českou a německou. Němci žili na našem odvěkém území. Když chtěli část Čech a Moravy odtrhnout od Československa, bylo našim právem toto území, které bylo součástí ČSR, i vojensky obsadit. A to se také stalo. Nešlo o žádnou okupaci, ale o zajištění územní celistvosti našeho státu. Byli to až nacisté, kteří okupovali naše pohraniční území, kteří okupovali naší republiku.
hf: Špaček jmenován novým okresním pečovatelem pro Teplice
Erhard Špaček se narodil v Teplicích v r. 1942. Jeho rodiče byli přesídleni do západního Německa. Jeho bratr Petr žije ve vlasti. E. Špaček umí česky. Má kontakt s B. Posseltem. SZ, 1.11.2013, str. 12
K. Reimeier: Panevropská mládež na zámku Ronžberg
V rámci XXVI. semináře „90 let Panevropy“ navštívila panevropská mládež Německa zámek Ronžberg (okres Horšovský Týn). Přítomen byl i B. Posselt, mluvčí landsmanšaftu. Vedoucí ronžberského informačního střediska, Jana Podskalská, k dekoraci stolů připravila vlajky Evropy.
Otto Habsburk dříve prohlásil, že v Čechách idea Panevropy vznikla. Na počátku 90. let se konal v Brodě nad Lesy kongres o ochraně památek. Za pomocí tehdejšího kancléře Kohla byly zámku předány peníze na ochranu střechy. Bez nich by tento zámek dnes již neexistoval. SZ, 1.11.2013, str. 13
Putovní výstava „Vnitřní pohledy na Sudety“
Mladí fotografové z Lanškrouna spodobnili německou minulost v krajině. Iniciátorkou akce byla Kateřina Kokešová. Výstava již byla na několika místech v ČR, ale díky podpoře Sudetoněmecké nadace i v Sudetoněmeckém domě v Mnichovu. SP, 5.9.2013, str. 13
J. Weikeert: Povinné lekce pro usmiřitele?
Na internetu bylo ohlášeno vydání české knihy „Odhalená tvář Němců“. Tvůrci knihy jsou J. Vacek a J. Krutina. Češi na rozdíl od Němců nikdy nepodnikali útočné války spojené s okrádáním. Jenom husité podnikali do blízkých zemí nájezdy, tzv. „sličné rejdy“. Rozdíly mezi Čechy a Němci-Rakušany byly značné. Za Habsburků byli Češi ve vlastní zemi podřízeni Němcům, kteří ve všem měli výhody. Když dva se ucházeli o stejné místo, měl vždy Němec přednost. Češi byli podřadnými občany. Po letech přišla odplata. Kdyby Němci vyhráli válku, Češi jako národ by již neexistovali.
SP, 5.9.2013, str. 16
Ing. B. Gübitz: Böhmisch“
Podle mého názoru všichni jsme „Böhmen“, jedno zda Němci nebo Češi. Bohužel v českém jazyce není slovo pro „Böhmisch“. SP, 5.9.2013, str. 16
N. Huhrnaus: Z výroční schůze sudetoněmecké rady
Mladí nejsou klonovaní staří. Neodmítáme dějiny. Jen je vidíme jinýma očima. Hlásíme se k sudetským Němcům. Jsme Češi (Böhmové, Moravané a Slezané). Navíc jsme otevření a sebekritičtí. Vyhnání musí být v kolektivním duchu Německa, Evropy, celého světa. SZ pravidelně informuje o ČR. Příkladem může být rockový festival v Trutnově. Byl zahájen bohoslužbami, což pro rockery není typické. Pak došlo na nedotknutelné téma vyhnání. Kdo se ptá, tomu musíme dát správnou odpověď. Pravicoví i levicoví jsou zpravidla proti sudetským Němcům. Ale mějme zájem o ty, kteří jsou k nám vstřícní. Štvaní ministra zahraničních věcí SRN proti předsedkyni „Svazu vyhnaných“, Erice Steinbachové, stálo liberály ztrátu 0,2%, které mohou chybět na potřebných 5%.
Sudetští Němci mají dva důležité nástroje: Sudetendeutsche Zeitung a Sudetoněmeckou kancelář v Praze. Svaz Šumavy má 40 spolků, které nejsou napojeny na sudetské Němce. Musí být podchyceny. Wlli Richter mluvil o péči o sudetoněmecké památky a jejich renovaci. Požadoval, aby byly vypracovány seznamy památek a publikace aby byla aktualizována. SZ, 1.11.2013, str.1 a 3
Nový kulturní atašé německého velvyslanectví Thomas Motak navštívil sudetoněmeckou kancelář v Praze
Setkal se s Irenou Novákovou (předsedkyně Kulturního svazu…).Při setkání prohlásil, že všichni zůstavší ve vlasti jsou jeho partneři. SZ, 1.11.2013, str. 2
Úspěch na spotřebním veletrhu v Karlsruhe
Francouzský návštěvník, který má v ruce prospekt Liberce, je překvapen, že Porsche není ze Stuttgartu, nýbrž z předměstí Liberce Vratislavic. Projekt zemské skupiny sudetů z Bádenska-Würtemberska financuje Sudetoněmecká nadace, Středisko Porscheho a okres vlasti Liberec se sídlem v patronátním Augsburku.
SZ, 1.11.2013, str. 2
Poznámka redakce. Odkud pochází F. Porsche je až druhořadá otázka. Především je třeba říci, že Porche měl velmi blízké a vřelé vztahy k Hitlerovi, byl předsedou tankové komise, konstruoval tanky, útočná děla pro nacisty. Byl důstojníkem SS, využíval práce koncentráčníků, v blízkosti jeho závodu byl dětský tábor, kam matky musely odkládat své děti. Jejich úmrtnost byla velmi vysoká. Porsche byl válečným zločincem. Proč to SZ neřekne? Ve Vratislavicích jeho pamětní deska byla odstraněna.
Dukova slova narážela na neslyšící uši
Před parlamentními volbami se kardinál Duka starostlivě vyjádřil o vývoji ve své zemi a varoval před posilováním komunistů. „Svoboda je nejvyšší dar, který si nesmíme nechat vzít a také ho nesmíme prohrát.“ Prohlásil Duka po návštěvě hrobu Václava Havla. SZ, 1.11.2013, str. 2
H. Richter: I po r. 1938 existovaly české školy
Že prý po okupaci pohraničí po r. 1938 neexistovaly české školy, není pravda. Podle úředních statistik ve školním roce 1940/41 existovalo v říšské župě Sudety 298 základních a měšťanských škol s českým vyučovacím jazykem, celkem v 809 třídách, 939 učiteli a 32 048 žáky. V Liberci po okupaci byly všechny české školy zavřeny, včetně reformované reálky a živnostenské školy. Vyšší české školy nebyly říší povoleny. SZ, 1.11.2013, str. 6
Poznámka redakce: Uvedená čísla jsou nadsazená. Autor textu se vůbec nezmiňuje, že všichni čeští učitelé, kteří byli vlastenecky orientováni byli z tzv. českých škol vyhozeni a nahrazeni německými, podobně to bylo s řediteli škol. I tzv. české školy vyučovaly v německém duchu, tj. v nacistickém. Němčina byla upřednostňována. České knihovny byly rušeny, české spolky zakazovány, divadelní představení se mohla konat jen se svolením místních nacistů. Postupně byl počet českých škol zmenšován, takže mnohde se staly pro české děti nedostupnými a musely chodit do německých, a to i do obecných.
Autor také neřekl, že možnosti Čechů se vyučit řemeslu byly velmi omezené. Češi byli určeni jen k hrubým pracím. Byli jsme určeni k otročině pro panský německý národ. Uvědoměme si, že tzv. sudetští Němci měli v Československu svých škol poměrně více než Češi. Jakmile se stali za nacistu vládnoucími od počátku se snažili nás germanizovat.
Seminář s kněžími, řeholnicemi a řeholníky o využití němčiny v pastoraci
Poslední zářijový den pořádalo Sdružení Ackermann-Gemeinde společně s Sozialwerkem Ackermann-Gemeinde a Goethe-Institutem v Praze seminář pro absolventy jazykových kurzů němčiny, který je kněžím, řeholnicím a studentům teologie nabízen již více jak 10 let. Smyslem letních jazykových kurzů v Heidelberku, Vierzehnheiligenu a Bamberku je nejen výuka jazyka našich jižních a západních sousedů, ale také seznámení se s kulturou a životem tamních církevních společenství. Zářijový seminář byl věnován uplatnění němčiny v pastorační službě a zúčastnilo se jej více jak 20 účastníků z uplynulých let. Všichni se shodli nejen na pozitivním dopadu letního kurzu na jejich znalost němčiny, ale i na důležitosti jazykového vzdělávání pro pastorační práci ve farnostech. Mnoho kněží, sloužících v bývalých německy hovořících farnostech tak němčinu využívá v komunikaci s vyhnanci a jejich potomky, stejně tak při práci s historickými prameny (matrikami) a při kontaktech se přátelenými farnostmi v Německu a Rakousku. Pořádaný seminář ukázal nejen potřebnost jazykového vzdělávání v církvi, pro kontakt s našimi sousedy, ale také při studiu teologické literatury. Setkání obohatila přednáška Miloslava kardinála Vlka, ve které zhodnotil z pohledu církve česko-německé vztahy od pádu železné opony. Na závěr byla sloužena mše svatá v kostele sv. Jana Na Skalce, spravovaném Německým katolickým společenstvím. Informační listy SAG
Sudetští Němci odměnili starostu Litoměřic Ladislava Chlupáče
Ladislav Chlupáč za toleranci, jíž v minulosti projevoval, získal od sudetských Němců čestný diplom a medaili. Starosta se zasloužil o posílení patronátních vztahů mezi Fuldou a Litoměřicemi. Starosta byl potěšen, že obdržel taková vysoká ocenění, které Češi jen zřídka dostávají SZ, 8.11.2013, str. 6
Fr. Bauer: Kdo vymyslel výraz čtvrtý kmen
Dvojnásobný bavorský premiér Wilhelm Hoegner označil sudetské Němce za čtvrtý kmen. Název však nevymyslel. Poprvé byl užit při návštěvě zástupců Ackermann-Gemeinde. W. Hoegner je pak s radostí použil. SZ, 8.11.2013, str. 6
sh/lz: Umělecká cena německo-českého porozumění předána
Již po 17. byla tato cena udělena, a to ve Valdštejnském paláci v Praze nedaleko Sudetoněmecké kanceláře. Cenu získal Winfried Vahland ze Škodových závodů v Mladé Boleslavi. Dvě čestné ceny získal Václav Petrbock z Prahy a Ursula Schulzová z Hamburku. Další hlavní cenu získal český velvyslanec v Německu Rudolf Jindrák. Nositelé cen nedostávají peníze, ale umělecká díla. Německý nositel ceny dostává dílo českého umělce a naopak. SZ, 1.11.2013. str. 8
St.-P. Teppert: Ackermann-Gemeinde ve Stuttgartu o spravedlivé válce
V polovině října 2013 se konal diecézní den ve Stuttgartu, na kterém vystoupil také O. Pustějovský: Podle něho vyhánění Němců ze Sudet začalo nejpozději v březnu 1939 vstupem německé branné moci do Česka. Již od r. 1941 mluvívali ministři zahraničních věcí o oprávněné osvobozovací válce, o odgermanizování východní Evropy, úpravách hranic, posunu Polska na Západ, rozdělení Německa na dvě části. USA a Velká Británie odmítly přijímat vyhnané Němce. Osud sudetských Němců se nemůže zužovat na česko-německou záležitost. Byla to část odplaty za vše, co nacistické Německo udělalo. Ale vyhnaní na to dopláceli více.
V diskusi člen předsednictva Hans-Jochen Eisert uvedl přehled aktivit A-G mezi Brnem a Stuttgartem. Poukázal na poznávací cesty, partnerství mezi diecézemi, výměnu žáků atd. Také jsme se starali o pronásledované křesťany v ČR. Jejich utajené církve jsme museli vyzvednout ze zapomenutí. SZ, 1.11-2013, str. 9
Poznámka redakce: Většina Němců v evropských státech úzce a dlouhodobě spolupracovala s nacistickým Německem. Byli to Němci v Československu, Polsku, pobaltských státech, na Balkáně, v Maďarsku i v Rumunsku, též v SSSR. Zradili státy, v nichž žili, bojovali na straně Německa, mnozí z nich v jednotkách SS, i proti bývalým svým spoluobčanům. Příslušníci těchto menšin se dopustili celé řady válečných zločinů. Proto poválečný transfer německého obyvatelstva z těchto států byl považován za mírový akt. Měl znemožňovat těmto menšinám, aby se opět podílely na přípravách další války.
M. Kees: Návrat z Ruska nebyl jednoduchý
Francký svaz vyhnaných v polovině října 2013 vzpomenul 250 let od zvacího manifestu carevny Kateřiny II. Ještě před první světovou válkou žilo v Rusku asi 2,5 milionu Němců v Povolží, na Krymu, v Oděse, Besarábii, v Petrohradě. Stalinské čistky byly pro tamní Němce katastrofální. SZ, 1.11. 2013, str.9
Poznámka redakce: Němci měli autonomní republiku v Povolží. Žilo jich zde asi 400 000. Brzy po vypuknutí války německo-sovětské byla zrušena, oficiálně pro spolupráci s nepřítelem. Snad neexistovala v tu dobu německá menšina, která by s nacistickým Německem nespolupracovala, zvláště pak v období druhé světové války. Proto je velmi pravděpodobné až jisté, že tomu tak bylo i v tehdejším Rusku. Dnes v Ruské federaci žije asi 600.000 Němců.
S. Habelová: Podzimní koncert jihlavského pěveckého kroužku Jih v Mnichově
Jihlavským pěvecký kroužek byl založen v r. 1941 v Jihlavě. Jeho zakladatelem byl skladatel Fr. Stiller, který se narodil v r. 1908 v Ústí nad Labem. Postupně došlo k rozdělení kroužku na dvě části, a to na kroužek Jih a kroužek Sever. Po roce 1989 se rozvinuly čilé kontakty s německými kulturními skupinami v Jihlavě. Do r. 1945 k Jihlavě patřilo 79 obcí, tvořících starobavorský jazykový ostrůvek v čistě slovanském prostředí. Většina osídlenců byla sem povolána již ve 12. století. Pracovali v hornictví. Když těžba stříbra přestala, věnovali se soukenictví.
SZ, 25.10.2013, str. 9
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška Připravil: Dr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, 14. února 2014.
Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz