Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
Plzeň bude mít pomník vyhnaným Čechům
ČR bude mít první pomník Čechům, kteří na podzim 1938 ze strachu před sudetskými Němci utekli do českého vnitrozemí. K tomu řekl vedoucí rakouských sudeťáků, G. Zeihsel, že neexistovalo žádné vyhánění Čechů! Na toto téma F.P. Habel s více než 250 spolupracovníky vypracoval dílo „Eine politische Legende – Hromadné vyhánění Čechů ze Sudet v letech 1938/39“. SP, 3.10.2013, str. 2
L. Palata: Ukrajina si zaslouží volný přístup do EU
Ve hře není nic menšího než konkurenční ruský projekt, který má mít název Euroasijský svaz. Rusko v záležitosti Ukrajina není přímo nepřítel, ale přinejmenším protihráč. Kyjevské náměstí Nezávislosti je kromě Tiflisu nebo Kišiněva jediné místo na světě, kde se s vlajkami EU demonstruje. Ukrajina je ruská brána do Evropy. LZ, 10.12.2013, str. 2
A. Mostýnová: Názory novináře a politologa Bohumila Doležala
Demokracie je u nás již po 24 let ohrožena. Dříve však vůbec neexistovala. Byli jsme ruskou kolonií. Nyní hrozí velký úpadek demokracie a společnosti. B. Doležal studoval na Karlově univerzitě germanistiku. Patří k signatářům Charty 77. Od r. 1990 do r. 1992 zasedal ve Federálním shromáždění. Vykonával i funkci poradce V. Klause, přednášel politologii na UK, je nezávislým novinářem. Bernard Bolzano, který byl Františkem I. zbaven úřadu, mluvil o českém lidu, jež se podle něj skládal ze dvou skupin: z česky mluvící skupiny a z německy mluvící skupiny. Idea mírumilovných Slovanů a bojovných Germánů byla samozřejmě romantická utopie.
B. Doležal tvrdí, že nyní nehrozí žádná totalitní diktatura, ale zhoršení stavu demokracie a společnosti. Může dojít k velkému omezení občanských práv a svobod, které však nebude tak dramatické jako za komunistů.
LZ, 10.12.2013, str.8
K. Reimeiere: Vykřičník v pohraničí
V pohraničí si vzpomněli na zaniklou obec Rindling její bývalí obyvatelé, v r. 1945 odsunutí, a z české strany bývalí starostově, M. Kadlec a J. Strnad. Na fotografii je vyobrazena vlaječka vlasteneckého kruhu s upomínkovým křížem. SZ, 27.9.2013, str. 18
Překrásný pomník padlým z I. světové války na Tachovsku v Ringelbergu
Z obce Ringelbergu byli po válce Němci vyhnáni. Zůstal po nich pomník, na kterém jsou jména padlých podle zemí, kde zahynuli: Srbsko, Rusko, Itálie. SZ, 27.9.2013, str. 19
H. Fischer: Diskuse o Mnichovské dohodě z r. 1938
Bavorská státní kancelář a České středisko v Mnichově uspořádaly koncem září 2013 diskuzi. M. Marksová-Tominová (ČSSD) zdůraznila, že v Mnichově se rozhodovalo o nás, ale bez nás. Podle B. Posselta to platilo také o sudetských Němcích. Nacisté požadovali, aby nejen Sudety byly včleněny do říšského území, ale celé Čechy a Morava. Britská historička Mary Heimannová již dříve ve svém díle napsala, že ČSR je zkrachovalý stát. Důsledky Mnichova popsal prof. J. Kuklík, dr. Kučera. SZ,4.10.2014, str.1 a 2
Sudetoněmecký seminář v Heiligenhofu sudetským Němcům financuje ministerstvo vnitra SRN
Seminář trval od 13. do 18.3.2013 Na semináři přednášel např. Lukáš Novotný (Univerzita Praha na téma „Mezi volbami a krizí. Aktuálně z ČR, Cartens Eichenberg (Aspach): „Bilance dvou desetiletích sudetoněmecko-českého úsilí o porozumění“, dr. Jan Čvapek (germanista z Pardubic): „Vzájemné pojetí Čechů a Němců na příkladu vzájemných stereotypů“. Dr. René Küppert (historik z Mnichova): „Edvard Beneš – Přiblížení kontroverzní osobnosti“. Přátelé z ČR platili snížené poplatky. SZ, 27.9.2013, str. 12
M. Řehoříková: České hlavní město je též městem národnostních menšin
26. listopadu 2013 se konala již 13. mezinárodní konference národnostních menšin v pražském paláci Clam-Gallase. Počet historických menšin klesl, ač celkový počet menšin se zvýšil. Status národnostní menšiny má od jara i vietnamská a běloruská menšina. Ukrajinci a Maďaři chtějí v ČR získat též statut národnostní menšiny.
Irena Nováková ve svém referátu uvedla, že od sčítání lidu v r. 2011 procentní podíl Němců značně klesl, v roce 1880 byl česko-moravský podíl 62:5, německý činil 35,8%. Zajímavé referáty byly o menšinové politice na Slovensku, ve Slezsku, na české a polské straně. LZ, 10.12.2013, str. 1 přílohy Fórum
E. Marxová: Kultura podzimní Šumavy
Středisko Adalberta Stiftera v Horní Plané pořádá bohaté kulturní akce. Na programu byla návštěva klášterního kostela v Kájově, chrámu sv. Gunthera v Dobré Vodě. Dějiny chrámu ve Zvonkově jsou neoddělitelné od osudu katolického kněze Engelmara Unzeitigse, který kritizoval pronásledování Židů. V dubnu 1941 jej zatklo gestapo. Byl poslán do věznice v Linci a pak do koncentračního tábora v Dachau. Krátce po osvobození zemřel na tyfus. LZ, 10.12.2013, str.2 přílohy Fórum
A. Kalckoff: Utrpení, usmíření a vzpomínka na Postoloprty
Podle historika Kalckoffa patřily české země do r. 1803 k Německé říši, poté k habsburskému Rakousku. Aby se bezpráví neopakovalo, musíme vědět, co se stalo a proč? K největšímu poválečnému masakru došlo v květnu a v červnu 1945 v Postoloprtech a Žatci, kde muži byli internovaní. Dva roky později bylo exhumováno 763 mrtvol.
Předtím Němci nelidsky zacházeli se židovskými míšenci v nedalekém koncentračním táboře, což dosvědčil druhý předseda židovské obce v Teplicích. volyňští Češi byli za války masakrovány Němci. Po válce vznikly dlouhé tahanice o zřízení památné desky obětem v Postoloprtech. Pamětní deska byla odhalena až 3.7.2010 za účasti četných hostí z Německa i ČR. Věnec poslal německý vyslanec, ministr Schwarzenberg. Mnozí nebyli spokojeni s textem pamětní desky. Text zní: Všem nevinným obětem postoloprtských událostí v květnu a červnu 1945. Nespokojen byl novinář Bohumil Doležal. Mnozí Češi se stydí za Postoloprty ještě dnes, píše německý autor knihy o Postoloprtech.
LZ, 10.12.2013, str. 4 a 5 přílohy Fórum
Poznámka redakce: V celém našem severním a severozápadním pohraničí, které okupovali Němci v r. 1938, byly koncentrační tábory, či jejich pobočky. Byly zde i zajatecké tábory pro ruské zajatce. Ve všech těchto táborech, a poté v prvních měsících r. 1945 při pochodech smrti, zde zahynuly desítky tisíc vězněných.Umírali ještě po osvobození v květnu 1945. O tom se němečtí historici ani nezmiňují. Informace o tom se potlačují. Stydí se za to Němci? Ano, v Postoloprtech bylo zastřeleno téměř 800 Němců, téměř dvě třetiny z nich patřily k jednotkám SS. V místě předtím bylo vojenskými úřady vyhlášeno stanné právo, které hrozilo smrtí např. za držení střelných zbraní. Popravu provedli vojáci, převážně Češi z Volyně, kterým Němci zavraždili jejich blízké. Prošli frontou. Vojáci jednali tvrdě s Němci, což bylo vojensky i lidsky pochopitelné. Takto se v r. 1947 při vyšetřování vyjádřil jejich velitel, generál Karel Klapálek.
J. Sailer: 110 let gymnázia v Českých Budějovicích
25.10.1903 bylo slavnostně zahájeno vyučování na císařském a královském německém státním gymnáziu v Českých Budějovicích. Při této příležitosti byly slavnostně odhaleny bysty Homérovi a F. Schillerovi. Na oslavu přijeli pamětníci a jejich potomci z Německa, Rakouska a Švýcarska na pozvání současného ředitele Antonína Sekyrky. LZ, 19.12.2013, str. 6 přílohy Fórum
Mostýnová: Nová německá vláda zůstává menšinám věrna a posílí jejich podporu
Doklad o 185 stránkách dokazuje, že budoucí německá vláda posílí spolupráci s německými menšinami v cizině: ve střední a východní Evropě. Německo-českému fondu budoucnosti je zajištěna perspektiva i po r. 2017. Funkci mostu mají Goethův ústav, německé zahraniční školy. LZ, 10.12.2013, str. 1
K. Novák: Německé vysoké školy pro české vedoucí pracovníky
Již na jaře r. 2014 bude otevřena německá odborná škola v Praze. Od března t.r. budou moci vysokoškoláci absolvovat bakalářské studium na vysoké škole „Fresenius“. Na přesyceném českém trhu vysokých škol je více než 50 soukromých vysokých škol. S nimi budou spolupracovat vysoké školy „Fresenius“. Síť těchto vysokých škol má 8 poboček ve SRN, jednu pobočku v New Yorku. Nyní budou také zahraniční semestry v Praze. Znalost němčiny není povinná. Přednášky však budou v němčině. Studenti budou mít možnost zúčastnit se jazykových kurzů.
LZ, 10.12.2013, str. 1
H.-J. Schmidt: Advent nové vlády
S tiskovou svobodou v Čechách to jde s kopce. Deníky „Lidové noviny“ a „Mladá fronta Dnes“ od června 2013 patří Andreji Babišovi. Přitom Babiš není první bohatý Čech, který se zajímá o trh médií. Před ním Zdeněk Bakala koupil dříve německé nakladatelství Economia , „Hospodářské noviny“ a týdeník „Respekt“.
LZ, 10.12.2013, str. 3
Rozmluva s pamětnicí z Drahotína
Nedávno zveřejnilo české Středisko pro komunální činnost ve spolupráci s Lidovou vyšší školou v hornofalckém Chamu pět rozhovorů ve dvojjazyčných „Příhod ze Sudet“. Jedna z pamětnic pocházela z Drahotína. Měšťanská škola byla v Poběžovicích, tedy asi 3 až 4 km vzdálená. Bývalé české měšťanské školy byly srovnatelné s reálnými školami. Mnozí navštěvovali měšťanky z národnostních důvodů. Chtěli se vyrovnat českým školám. Bylo to i obráceně.V Drahotíně nebyl žádný Čech. Pokud tam byli, pak šlo o úředníky, četníky, policisty a listonoše.
SZ, 18.10.2013, str. 18
M. Dzingel: Editorial
Německé menšině v ČR se často říkává „zapomenutá menšina“. Po poválečném vyhnání, po vlně vystěhování a po desetiletí asimilaci nás již moc nezbylo. Naši Němci smí vyvíjet kulturní a jazykovou činnost v Kulturním svazu občanů německé národnosti. Po sametové revoluci se situace zlepšila. Od r. 1989 vzniklo více než 20 svazů Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v nichž pracuje několik tisíc Němců. Pečujeme o kulturu a jazyk, Usilujeme též o německo-české porozumění. Spolková vláda se zavázala i nadále podporovat německé menšiny v zahraničí a tím přispět ke kulturní identitě SRN v kultuře Evropy. My, Němci v ČR, chceme svojí činností takový přínos podporovat. LZ, 10.12.2013, str. 1 a příloha Fórum str.1
Den vlasti 2013 ve znamení hledání stavitelů mostů
se konal ve Vídni. Hlavním řečníkem byl mladý Čech Paul Kamas. Věnoval se otázce, proč nás tento most po 23 let nedovedl ke konečnému smíření. Problém mohli účastníci sledovat při promítání nejnovějšího dokumentačního filmu Simona Wielganda a Andrease Kuby „Němci ven! Deutsche raus!“ Brutální čechizaci, která sudetům znemožnila vyrovnání s Prahou, mohli diváci sledovat v promítaném filmu.
Paul Kamas ve svém projevu se též dotkl falšování dějin. Vedoucí rakouských sudetských Němců, G. Zeihsel, poukázal na další příčinu: obavy vlád v Berlíně a ve Vídni, aby nedošlo k dalším diplomatickým zápletkám. Článek je doplněn fotografií krojovaných sudeťaček se znaky a názvy vystavovaných německých měst.
SP, 3.10.2013, str. 1
Vzpomínka 65 let od úmrtí E. Beneše
Premiér Jiří Rusnok ve svém projevu u Benešova hrobu v Sezimově Ústí označil Beneše za významného státníka. Kritiku za odsun německého obyvatelstva předseda vlády nepřipomněl. SP. 3.10.2013, str. 1
Fr. Pany v jihotyrolském deníku Dolomity o Benešových dekretech
Předseda sudetů, Franz Pany, se zabýval Benešovými dekrety. Uvedl, že jeho otec vždy tvrdíval: „Proč bych se měl hádat kvůli domu. Češi v něm bydlí déle než jí kdysi. Vyhnání je bezpráví, ale nelze vše vrátit. Vyhnaní si všichni již dávno něco postavili.“ I Benešovy dekrety jsou bezprávím a měly by zmizet. Nepokročím však, když budu mluvit jen na toto téma. SP. 3.10.2013, str. 3
Paul Kamas měl slavnostní projev na sudetoněmeckém Dnu vlasti
Řekl, že přibývá mladých Čechů, kteří si chtějí posvítit na temné dějiny. Kamas se narodil v Opavě, maturoval na obchodní akademii v Brně, tlumočíval v němčině. Položil otázku, zda Čechům je známá existence Kuratoria v protektorátu, kde byly zákony na ochranu české krve. Řídí se indiánskou moudrostí: Když si poznal problém a neuděláš nic k jeho řešení, zůstáváš součástí problému. Takové poselství byste měli předat svým dětem a jejich dětem. SP, 3.10.2013, str. 4 a 5
Německá národnostní skupina ve Slovinsku nadále diskriminovaná
Koncem srpna 2013 přijal slovinský prezident Borut Pahor Heinze Fischera, rakouského prezidenta. Rakušané požadují uznání německé menšiny ve Slovinsku. SP,3.10.2013, str. 5
L. Čechová: Němčina je součástí mého života
Angažovaná učitelka němčiny byla v rámci soutěže „Cena pro učitele němčiny 2012/2013“ vyznamenána zvláštní cenou rakouského ministerstva pro vyučování. S němčinou se setkala již v mateřské školce. Později začala studovat němčinu na univerzitě v Ústí nad Labem. V Praze pak se věnovala tlumočení a překládání. Bez němčiny bych také neměla četné přátele. LZ, 17.12.2013, str.5
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška Připravil: Dr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, 12. ledna 2014. Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz