Listy č. 174

Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku

Portrét Josefa Luxe…

V Pražském paláci Charita diskutoval pod obrazem J. Luxe (1956-1999) s P. Bartonem Jan Čižinský, referent KDU-ČSL. Prof. Kučera a Petr Barton přáli lidovcům úspěch ve volbách. SZ, 4.10.2013, str.2

M. Kubes: Sabotáže v oblasti církevního majetku

Snaha sabotovat zákonné navrácení církevního majetku se dotýká i kláštera v Broumově. Během války byli dva opatové, Urbaschek a Riedel umístěni do koncentračního tábora v Dachau. Po r. 1945 byli němečtí mniši z kláštera odsunuti. Usídlili se v klášteře Rohr v Dolním Bavorsku, kde žil po určitou dobu i arciopat Anastas Opasek. Před 25.2.1948 bylo 530 pozemků zkonfiskováno. Značnou část z nich zakoupili velkostatkáři v Broumově-Polici. SZ, 4.10.2013, str. 1

Dějiny vyhnaných jako důležitý vyučovací předmět

Rakouská národní rada počátkem července 2013 jednomyslně požádala ministryni výchovy, Claudii Schniedovou, aby do školního roku 2014/15 se dějiny vyhnaných učily v rámci vyučovacího předmětu „Politická výchova“. Takové vyučování má přispět k tomu, aby pro žáky pojmy sudetští Němci, Podunajští Švábové nebo Sedmihradští Sasové nebyly cizí. SP, 8.8.2013, str. 3

Němci kdysi hlasovali 99,8% pro Hitlera, dnes tvrdí, že to byli náci

Německý spolkový sněm 23.6.1994 schválil následující ustanovení: „Společenství států má za úkol pomáhat lidem, jejichž etnická, rasová, náboženská a kulturní příslušnost může být zneužita, aby byli vyháněni… Kdo byl vyhnán, má nárok na přiznání práv… Německý spolkový sněm vyzývá spolkovou vládu, aby prosadila zpětné právo na návrat do vlasti, a zkoumala možnosti, jak nastolit urovnání a odškodnění ze strany vyhánějících.“

„Každý akt vyhánění je zločin proti lidskosti. Terorizování a vyhánění skupin na základě jejich původu, náboženské a kulturní příslušnosti musí být mezinárodně odsouzeno, a to jak podle lidských, tak i trestně právních zásad.“ Tak rozhodl německý Spolkový sněm 28.2.1997. SP, 8.8.2013, str.2

wyk: Výměna generací u bojovníků za svobodu

Také nový předseda vojensky vedeného Českého svazu bojovníků za svobodu nepatří k proživší generaci. Místo předsedy ČSBZ zaujal Jaroslav Vodička (nar. 1948) v uniformě majora. Je synem volyňského vojáka Svobodovy armády. (převzato z Lidových novin z 25.6.2013). SP, 8.8.2013, str. 3

H. Ring: Patronátní starosta se rozloučil na 53. duchcovském setkání v Miltenbergu

Na posledním zasedání duchcovských 8.9.2013 v Miltenbergu se rozloučil Joachim Bieber (CSU), jelikož o příštích volbách 16.3.2014 již nebude kandidovat. V Miltelbergském muzeu se nalézá duchcovský „vlastenecký pokoj“.

SZ, 27.9.2013, str.16

M. Baer: Ackermann-Gemeinde vzpomíná na sudetoněmecké oběti koncentračního tábora Dachau

Uplynulo 75 let od příchodu prvních sudetoněmeckých vězňů do Dachau, kteří tam přišli brzy po podepsání Mnichovské dohody 29.9.1938. Po určitou dobu byl v Dachau vězněn také kardinál Beran. Na odhalené bronzové desce bylo uvedeno, že 12. a 13.10.1938 bylo 368 sudetských Němců uvězněno v Dachau.

SZ, 4.10.2013, str. 3

ag./Kel.: 75 let od Mnichova, kardinál Marx se zúčastnil Václavské pouti Z Mnichova přijel kardinál Marx, aby se zúčastnil Václavské pouti ve Staré Boleslavi v rámci usmíření mezi Němci a Čechy. Poutě se také zúčastnilo české Sdružení Ackermann-Gemeinde s předsedou SAG Jaromírem Talířem. SZ, 4.10.2013, str. 5

al: Seligerova obec důstojně oslavovala, připomněla si koncentrační tábor

v Dachau

V projevu N. Schneidera byl uveden význam Mnichova, kdy bez války byly „Sudety“ přenechány Hitlerovi. Tehdejší bojující církev vydala mírovou liturgii, která měla být obsažena v modlitbách 27.9.1938. Jako svědkyně pronásledování po obsazení Sudet promluvila o tehdejším období pamětnice Olga Sipplová ,nar. 1920 ve Staré Rotavě u Chebu, spoluzakladatelka a čestná předsedkyně Seligerovy obce. Ve znamení usmíření byly zpívány písně, které byly vytištěny také česky. Zvláštní pozornost vzbudil starý slogan: „Občané, jde o všechno! Hitler znamená válku!“ Na otevření výstavky byli zástupci Čechů, za sudeské Němce Posselt, Pany, za Ackermann-Gemeinde Walter Rzepka a Dorothea Schrothová. SZ, 4.10.2013, str.5

A. Mostýnová: Za pouhých 10 měsíců přišel prezident Zeman o vážnost a respekt

První dáma ČR nese nelibě, že se ztratila vážnost vůči hlavě státu. Svou nelibost dala najevo v deníku Mladá fronta-Dnes. Volby do parlamentu koncem října skončily fiaskem pro prezidenta. Jeho „Zemanovci“ získali jenom 1,5% hlasů. Zeman doufal, že by mohl nahradit B. Sobotku (ČSSD) jeho zástupcem M. Haškem, který je věrný Zemanovi. Podle L. Špačka sklidil Zeman, co sám zasel. Prezident je pomstychtivý. Zemanovcům po volebním fiasku zakázal užívat jeho jméno.

LZ, 12.11.2013, str.1

Poznámka redakce: Přes snahu řady médií, včetně Landes Zeitung, prezident Zeman se těší ze všech politiků ČR největší oblibě. Líčit ho jako pomstychtivce patří k obvyklým argumentům pokleslých redaktorů. Prezidenta Zemana si velice vážíme. Nebudeme jen mlčet k jeho urážkám.

A. Mostýnová: Editorial

Mám potěšení představit vám našeho nového redakčního kolegu. Je jím Tomáš Randášek, kterého nám do Prahy poslala ifa. Jako syn českého otce a německé matky je produktem českého dialogu. Vyrostl v Praze a Berlíně, je dvojjazyčný, ukončil studium bohemistiky. Jsem přesvědčena, že Tomáš bude obohacením naší redakce. Naše spolupracovnice Lucie Drahanovská již celá léta píše do různých německých a českých tiskovin o kultuře své země. Díky Martinu Karlíku, spolupracovníku českého rozhlasu, kooperujícím i s německo-francouzskou televizí,

v Brně sedí náš jihomoravský korespondent, Jan Shanelec.

LZ, 12.11.2013, str. 1 a Fórum 1

Někdy rozhoduje los

Na zasedání Pracovního společenství německých svazů bylo zvoleno nové Prezidium Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Počet jeho členů byl snížen z 9 na 7. Předsedou byl zvolen Martin Dzingel. Dalšími členy jsou: Richard Šulko, Erika Vosáhlová, Hans Mattis, Irena Kuncová, Věra Straková a Jan Bartoš. LZ, 12.11.2013, str. 7 přílohy Fórum

L. Palata: O skladbě české vládě se rozhoduje na Slovensku

Zní to absurdně: jeden slovenský soud rozhodoval v lednu 2013, zda český občan Andrej Babiš může být českým ministrem financí. Nic z toho nebude, jelikož Miloš Zeman vítěznému sociálnímu demokratu „milovanému nepříteli“ Bohuslavu Sobotkovi se snaží znesnadnit život, od Babiše nepožaduje doklad výsměchu. Mnozí, kteří nemají naději na úřad získat v ČR, na Slovensku nemají potíže.

LZ, 12.11.2013, str.2

Anketa LZ: Máme mít nadále respekt vůči Miloši Zemanovi

Dramatik Arnošt Goldflam říká, že určitý respekt bychom měli mít. Ale když prezident dělá něco falešně nebo jedná nesprávně, pak můžeme být vůči němu kritičtí. Katolický kněz Zbygniew Czendlik: Prezident Zeman často mění názory. Nedivme se, že se to lidem nelíbí. Mám úctu k prezidentu. Ale vůči panu M. Zemanovi ji jen stěží hledám. LZ, 12.11.2013, str.2

A. Lontrasová: Moderní velkoměsto nebo poslední zatáčka před Vídní

Otázka se týká Brna. Na filosofické fakultě měl Rostislav Koryčanský přednášku „Hranice urbanizace v Brně“. Ráz městu udávala některá odvětví průmyslu. Jako symboly češství byl postavem Zemský dům nebo evangelický kostel J.A. Komenského. LZ, 12.11.2013, str. 4

(lz) Vězení a koncentrační tábor Terezín, svědek hrůz

Po okupaci udělali nacisté z „Malé pevnosti“ v Terezíně vězení gestapa, aby se ulevilo pražskému vězení na Pankráci. Z Terezína udělali nacisté židovské ghetto. V r. 1944 bylo zástupcům Mezinárodního červeného kříže povoleno navštívit Terezín, který pro tento účel byl připraven. Byla zřízena dětská hřiště, obchody, kavárny…Zástupci MČK však nemohli tušit, že Němci z Terezína odváželi Židy do Osvětimi. LZ, 12.11.2013

W. Neuder: Čestný host K. Schwarzenberg na Kravařsku

U příležitosti 700 let města Nový Jičín se konala v městě oslava. Starosta Jaroslav Dvořák připomněl zlaté období v 19. století i temné období 20. věku. Vyslovil přání ve 21. století město vzkvétalo. Slavnostní mši sloužil biskup František Lobkovic z Moravské Ostravy. Nedělní bohoslužbu sloužil děkan Alois Peroutka a farář Udo Klösl, potomek sudetských Němců. Okružní jízda zahrnovala i jižní Kravařsko.

SZ, 11.10.2013, str. 10

J. Grimm: Vlastenecké muzeum Nejdku v patronátním městě Augsburk

Ve sklepeních školy Fr. Schuberta v Augsburku-Göggingen jsou od r. 1984 obsáhlé sbírky upomínek z města a bývalého okresu Nejdek. Po vyhnání 35.000 sudetských Němců z města a okresu v r. 1946 přišlo jich asi 10.000 do Augsburku a okolí. V r. 1954 převzala ještě samostatná obec Göggingen patronát nad vyhnanými z vlasti a okresu a města Nejdek. V r. 1984 bylo zřízeno Vlastenecké muzeum města a okresu Nejdek. Je v něm vystaveno více než 1000 upomínkových předmětů vyhnaných z vlasti, včetně krojů, uniforem, náboženského a jiného umění. Knihovna obsahuje asi 700 svazků vlastivědné a historické literatury o okresu Nejdek a ostatních částech Sudet. Vlast připomíná asi 5000 fotografií, filmů. SZ, 18.10.2013, str. 14

J. Stöhr: Novou kapli Srdce Ježíšova na návsi v Kocourově vysvětil biskup

Plzeňský biskup Frant. Radkovský 28. září 2013 vysvětil novou vesnickou kapli v Kocourově. Původní byla vystavena v r. 1920. U ní se původní obyvatelé vsi rozloučili, než odešli z obce. Účastníci byli přivítáni německy Fr. Radovským. Ten i část mše sloužil v němčině. Němci poděkovali dosud žijícímu dřívějšímu obyvateli Josefovi Pivoňkovi. Kéž by kapli nezničili bezbožní zlí lidé! SZ, 18.10. 2013

Poznámka redakce: V Německu stovky kostelů přestávají sloužit věřícím a jsou využívány k jiným účelům. Jen v našem pohraničí sudeti pomáhají s opravami a příp. i se stavbou kostelů, kaplí. Bylo by jistě účelnější, kdyby se zúčastňovali při záchraně kostelů v Německu.

Den německé jednoty byl oslaven v Dolních Francích ve Würzburgu

Více než 3 miliony Němců bylo před 250 lety pozváno německou carevnou Kateřinou II. a carem Alexandrem I., aby si osvojili novou vlast na Volze. Za druhé světové války o novou vlast přišli. Za nelidských podmínek byli přestěhováni na Sibiř a do Kazachstanu. Den vlasti zakončili rusko-němečtí zpěváci bavorskou a německou hymnou, což všechny uchvátilo. SZ, 18.10.2013, str. 10

Hrdi na publikaci „Nezapomenutelná vlast Sudety“

Svaz vyhnaných ve Vogelsbergském okrese odměnil vlastivědného badatele prof. K. A. Helfenbeina publikací „Nezapomenutelná vlast Sudetenland“.

SZ, 18.10.2013, str. 10

Poznámka redakce: Publikaci „Nezapomenutelná vlast Sudetenland“ vyšla letošního roku. Vydalo ji nakladatelství guidemedia etc, Brno, kde pan Paul Kamas vydává různé knihy, např. projevy A. Hitlera. Právě vyšel Program NSDAP.

O výše uvedené publikaci Lukaš Beer píše: „Vůbec poprvé byla kniha „Nezapomenutelná vlast Sudetenland“ představena na letošním 64. Sudetoněmeckém dni v Augsburgu, a tak vydavatelé díky této nové jazykové formě provedení titulu vyšli vstříc v podstatě nejvíce potřebnému úkolu – prezentovat toto dílo hned v obou zemských jazycích Čech a Moravy. Je to vlastně naprosto přirozený a logický krok, pro který se nakladatel rozhodl, neboť kdo jiný než právě česky a německy hovořící jedinec by měl být v první řadě touto knihou osloven…Vyhnání Sudetoněmců byla první, Benešem a jeho komplici dlouho plánovaná „etnologická čistka“ v srdci Evropy. Zmínky o úmyslech vyhnání Němců z našich zemí nacházíme již v roce 1848 při příležitosti konání „Slovanského kongresu“ v Praze. Je také známo, že Beneš na vyhnání Sudetoněmců horlivě a otevřeně pracoval po celou dobu 2. světové války v exilu...“

Poznámka: Dříve se k nám nahnědlá literatura Sudetů dovážela z Německa, nyní se tato literatura vyváží z ČR do Němec. Policie ČR vyšetřuje, soudy soudí a sudeti v Brně vydávají a rozšiřují knihy, které díky svému obsahu by v republice nikdy neměly spatřit světlo světa. O tom, že v Čechách a na Moravě existují dva zemské jazyky, zřejmě to má být čeština a němčina, se dovídáme od pana Beera. ČR není země, ale stát. Němčina jako zemský jazyk v ČR je výplodem fantazie pana recenzenta.

Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška Připravil: Dr. O. Tuleškov

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, 12. prosince 2013. Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz