Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
Schwarzenberg je velký Evropan
Schwarzenberg byl vyznamenán Cenou dr. Aloise Mocka – Evropská cena 2012. Ve Vídni měl Schwarzenberg děkovný projev, ve kterém řekl, že Evropa stojí na rozcestí, pokud jde o politické rozšiřování EU. Evropa není dosud žádný celek. Sjednocení kontinentu je proto „úkolem naší generace“. Rakouský ministr zahraničí ocenil svého českého kolegu jako „velkého Evropana“. Udělenou cenou bývají odměňovány osobnosti, které vzorně podporují evropskou jednotu.
SZ, 28.6.2013, str. 2
H. Fischer: Český prezident obchází parlament
M. Zeman jmenoval premiérem J. Rusnoka, nejlepšího ministra financí, kterého znal. Zeman dělá z ČR prezidentskou republiku. Jeho vláda by mohla být jedem pro českou demokracii. SZ, 28.6.2013, str. 1
Poznámka redakce: Sudetendeutsche Zeitung, orgán landsmanšaftu, ještě nedávno oslavoval Petra Nečase, jednoho z politiků, kteří přivedli republiku do všeobecné krize, za což sklidili odpor asi 80% obyvatel. Následovalo rozložení vládní koalice. Zemanovi, který se zasloužil o řešení vzniklé vícevrstevní krizové situace a jako prezident má důvěru hodně přes 50% občanů, však SZ nemůžou přijít na jméno Jako vždy, slušně řečeno, zkreslují realitu. Není zřejmě náhodou, že s nimi v mnoha směrech nachází společnou řeč K. Schwarzenbeg.
Chorvatský velvyslanec navštívil sudetoněmecký úřad v Praze
Chorvatsko se stalo členem EU 1.7.2013. Chorvatský velvyslanec Fraňo Krnič s velvyslaneckým radou Držislavem Škeljo navštívili úřad sudetů. Krnič informoval, jak se dnes Chorvatsko stará o menšinu, která byla z obnovené Československa vyhnána v r. 1945. SZ, 21.6.2013, str. 2
23. kostelní slavnosti v Abertamech za účasti starosty
Abertamské slavnosti mívají dost návštěvníků. Letos se jich zúčastnil také starosta Zdeněk Lakatoš a druhá místostarostka Jana Rojová. Vrcholem bylo zasvěcení památní desky za 3 ženy a 13 mužů z Abertam, kteří byli v r. 1945 zavražděny Čechy. Na prvním místě je německý a pak teprve český text, který zní: „ Na paměť násilí z roku 1945, 3 žen a 13 mužů z Abertam a všech těch, kteří zemřeli později na následky represálií“. Nakonec jen latinský nápis „Odpočívejte v pokoji“.
SZ ,19.7.2013, str. 12
Poznámka red.: Němci zřídili v v zabraném českém pohraničí řadu koncentračních a zajateckých táborů, kde zemřelo tisíce lidí. Někteří sudetští Němci byli v těchto táborech dozorci, kteří se podíleli na vyvražďování vězňů i spojeneckých zajatců, především Rusů. Nevíme, že sudeti by usilovali o zřízení pamětních desek těmto nevinným obětem.
Sudetoněmecký landsmanšaft jako soused nežádoucí?
Zástupci Německo-českého fondu budoucnosti a Německo-českého fora přišli před patnáctiletým jubileem do parlamentu v Praze. Miroslava Němcová se nedostavila. Slavnostní projev před 200 přítomnými měl Petr Pithart, bývalý disident, signatář Charty a dřívější premiér. Nenechal nikoho na pochybách, že Češi a Němci potřebují Fond budoucnosti. Je příkladem pro mírovou v Evropě. Četné, především malé projekty v minulosti z něj byly financovány, tak tomu musí být i v budoucnosti. Pro mnohé Čechy zní „sudetoněmecký landsmanšaft“ dokonce nepřátelsky. Některá Pithartova hodnocení připadala části přítomným jako zastaralá. Nenechme svoji identitu jako sudetoněmecké národnostní skupiny v Evropě a právo na dějiny i přítomnost od nikoho zpochybňovat, ani ne od českých sousedů, řekli tři zástupci sudetů po schůzce v Praze. SZ, 21.6.2013, str. 2 Poznámka redakce: Z fondu budoucnosti se financují převážně sudetoněmecké projekty nebo akce v jejich zájmu, nikoliv české. Čím dříve uvedené subjekty skončí, tím lépe. Nevíme ani o jediném případu, kdy by český vlastenecký subjekt dostal peníze na svoji jedinou akci z fondu budoucnosti.
A. Dondererová: Občané z Nejdku na 64. sudetoněmeckém sjezdu
v Augsburku
Občanská iniciativa „Jde o Nejdek“ (JoN, Wir sind für Neudek) zorganizovala svůj den na srazu sudetů. Velký zájem vzbudily seznamy z transportů z doby vyhnání z r. 1946. Tenkráte byli lidé po 30 v dobytčáku vyhnáni z Nejdku. Ve vlaku bývalo zpravidla 1200 osob, staří, mladí. Stánek nejdeckých navštívil i B. Posselt., aby poskytl rozhovor pro časopis „Krušnohorský Herzgebirge Luft“. SZ, 21.6.2013, str.12
kc.gr.: Přednáška sudetoněmecké nadace o výkladu pojmu „sudetoněmecký“
Mirek Němec, mladý český docent z ústecké univerzity, přednášel o českém vnímání pojmu „sudetoněmecký“. Lze k tomu použít citát české exilové vlády v Londýně v r. 1942, podle něhož „Sudety“ a „sudetoněmecký“ je spojeno v českých zemích s nacistickou nelidskostí, která nás Čechy a též demokratické Němce před a po r. 1938 zasáhla. M. Němec uvedl širší panorama používání slovíček „sudetský“, které jsou ve slovní zásobě po více než jeden a půl století. Již v r. 1862 ve Slezské Vratislavi vyšlo třetí vydání příručky pro cestující po Sudetech. Razilo se také heslo „Celé Čechy Čechům!“ Od druhé poloviny 19. století a pak zejména v době Československa po r. 1918 bývalo území poblíž hranic v ČSR označováno za „naše pohraničí“. V pohraničí se mluvilo různě, zejména německy (Deutschböhmen – německé Čechy, také německá jižní Moravy, župa Šumava a Sudety). Spisovatel Čapek ještě v r. 1934, tj. po založení sudetoněmecké Heimatfront, usoudil: „Je-li označení sudetoněmecký dnes jenom politické slovíčko, jednou by se mohlo neodvolatelně stát etnografickým termínem. A co my, nechceme je čechizovat, musíme je čechoslovakizovat“. Po r. 1945 došlo k vyhnání německého obyvatelstva a také k odmítání přijímat vyhnané v okupačních oblastech Německa, dřívější usedlíci označovali sudetské Němce hanlivě „Sudetengauner“.
V ČSR bylo pohraničí nově osídlováno. Iniciativa Antikomplex přišla s projektem „Zmizelé Sudety“, což byla šokující terapie. Staré fotografie a pohlednice byly vystavovány na obdiv. Od r. 1990 vznikly knihy a filmy, které mívají v názvu výraz „Sudety“. Vymítit výraz „Sudety“ a „sudetský“ se nedaří. SZ, 21.6.2013, str. 5
Složka pracovní skupiny
vybrala během sudetoněmeckého sjezdu v Augsburku pro středisko v Českých Budějovicích 5155 euro. Českobudějovické biskupství založilo církevní gymnázium a pojmenovalo jej po biskupovi Janu Nepomuku z Prachatic, který se kdysi vystěhoval do USA. Dnes navštěvuje gymnázium více než 700 studentů. Je největším gymnáziem v jižních Čechách. Již dva roky se provádí akce „Křesťanství bez výmluv“. SZ, 28.6.2013, str. 6
h.: Bavorsko bude stavitelem sudetoněmeckého muzea v Mnichově
Muzeum bude „rozšířenými kulturními dějinami sudetských Němců a jejich vlasti“. Nadační rada jednomyslně poděkovala bavorskému zemskému sněmu za prostředky na stavbu a provoz muzea a uvítala ochotu bavorské vlády vybudovat budovu jako státní stavbu a převzít odpovědnost stavitele. Bavorsko na stavbu věnuje 20 milionů euro. Poděkoval Fr. Pany, předseda nadace, G. Reichert a B. Posselt. SZ, 21.6.2013, str.1
Loupežné tažení pro národ
Pohled do českých novin nám dává obraz tamějšího vztahu k majetku a církvím. Zde se krade od nepaměti napsala „Mladá fronta Dnes“ 27.12.1997. Z nejstarších poznatků o Slovanech vyplývá, že kradli. Za Sámovy vlády byli kupci z Franků vykradeni. Premiér V. Klaus v r. 1995 prohlásil, že občané se nepřejí, aby bylo něco církvím vráceno a ODS má povinnost stanovisko občanů respektovat. V. Špidla se vyslovil: „ Stoupající vliv církve není nebezpečí“. V r. 2007 prezident Klaus uvedl, že případnou dohodu o církevním majetku nebude blokovat. SZ, 28.6.2013, str. 17
Poznámka redakce: MF-D zajisté „ zcela náhodou“ zapomněla na loupežné výpravy celých germánských kmenů za Rýn, trvajících staletí. Poté následovala více než tisíciletá loupeživá tažení na východ. Noviny též zapomněly na pověstnou loupeživost Germánů v první i druhé světové válce, kdy léta systematicky okrádali značnou část Evropy. Např. Řekové dodnes z Němců nemohou dostat umělecká díla v miliardových hodnotách, které v průběhu druhé světové války Němci z Řecka vyvezli, ani reparace. Vzpomeňme na to, co jen u nás Němci nakradli za poslední války. A co nám z toho vrátili? Jen zlomek z nakradeného a zničeného. MF-D by měla mluvit o reparacích, které nám Němci dluhují ve výši téměř 360 miliard předválečných korun. Jako Řekům tak i nám reparace platit zřejmě nehodlají, ale budou muset.
43. spolkové střetnutí chebské mládeže ve Würtembersku
Počátkem června 2013 se chebská mládež setkala ve Waiblingenu. 200 mladých Chebanů uvítal primátor Andreas Hesky. Diváci obdivovali kroje, tanec a zpěv Chebanů. SZ, 28.6.2013, str. 10
V Hejnicích očekávají poutníky
Již po staletí putují věřící 2.7. do Hejnic, které jsou na úpatí severočeských Jizerských hor. Původní zvyk byl obnoven v r. 1991 a v barokním kostele opět zazněly písně z „Německé mše“ od Fr. Schuberta. Sudetoněmecké poutní dny trvají v Hejnicích od 28.6. do 4.7. SZ, 28.6.2013, str. 2
N. Hurnausová: Karin Stoiberová měla 70 let
Čestná členka landsmanšaftu K. Stoiberová pochází ze západočeského Bochova. Od r. 2007 je čestnou členkou landsmanšaftu. V r. 1963 se seznámila s Edmundem Stoiberem (pozn. red.: dlouholetým předsedou bavorské vlády a patronem sudetů). V r. 2009 vyznamenal bavorský premiér Horst Seehofer K. Stoiberovou bavorským záslužným křížem. SZ, 5.7.2013, str. 5
Sudeti na 40. veletrhu „oferta 2013“ v Karlsruhe
Četné spolky sudetů se na poprvé účastní uvedeného veletrhu. Ve dnech 26.-27.10 má den Slezský horský spolek. 28.-29.10. patří Spolku chebských z Badenu, 30. a 31.10. mají své dny Šumavané z Heidelbergu. 1.11. patří skupině Stuttgart, 2. a 3.11 pak věrným z Kravařska. SZ, 5.7.2013, str. 8
Martin Dzingel: Editorial
Festival v Trutnově je letos věnován obětem násilného vyhnání a je proti starému klišé o dobrých Češích a zlých Němcích. LZ, 23.7.2013, str. 1
A. Hostýnová: ČR je oficiálně bohatší o dvě menšiny
Od začátku července 2013 jsou Vietnamci a Bělorusové oficiálně uznávaní za národnostní menšiny. Podmínkou pro uznání je, že menšina historicky bydlí na území ČR a a dostatek jejích členů má české státní občanství. Kromě Vietnamců a Bělorusů statut menšiny mají: Němci, Slováci, Poláci, Chorvaté, Maďaři, Srbové, Romové, Rusíni, Řekové, Bulhaři a Ukrajinci. LZ, 23.7.2013, str. 1
Seehofer udělil velvyslanci Jindrákovi Bavorský záslužný řád
Rudolf Jindrák se narodil 1964 v Praze. Do Mnichova přišel v r. 1991. Byl zde nejdříve konzulem a též generálním konzulem. Byl též velvyslancem v Budapešti a ve Vídni. Od r. 2006 je velvyslancem ČR ve SRN. Pro sudetské Němce je přímluvcem, rovněž pro Ackermann-Gemeinde a Seliger-Gemeinde.
SZ, 19.7.2013, str.1
Schwarzenberg: Je to jako v r. 1933 v Německu
Zeman je prvním přímo zvoleným prezidentem ČR a věří, že proto má větší plné moci. Připomíná to leden 1933 v Německu a únor 1948 v ČSR. SZ, 19.7.2013, str.1
Anton Otte získal od premiéra H. Seehofera Bavorský záslužný kříž
Otte již po léta je pro dialog a usmíření. Otte se narodil v r. 1939 ve Wiedenau v okrese Friwaldau. Studoval v Königsteinu, Vídni, Bambergu. V r. 1967 byl vysvěcen na kněze. V r. 1991 se vrátil do vlasti. V Praze řídil nové pracoviště Ackermann-Gemeinde. V r. 1996 získal od V. Havla Masarykův řád a v r. 2002 spolkový záslužný kříž první třídy. V r. 2001 jej jmenoval papež Jan Pavel II. papežským kaplanem. Od r. 2001 patří ke královské kapitule sv. Patra a Pavla na Vyšehradě. Ackemann-Gemeinde jej v r. 2011 poctila medailí usmíření na počest Hanse Schütze. SZ, 19.7.2013, str. 6
Školáci z Rumburku v Domě německého východu v Mnichově
V polovině června 2013 došlo k návštěvě. Na oplátku jelo letos 13 německých žáků do Rumburku. Vše proběhlo v rámci výměny školáků. Žáky 9. třídy profesor Raymond Doughlas informoval o „spořádaném přesídlení“. Na téma vyhnání pak diskutoval se žáky. SZ, 19.7.2013, str. 11
Nezapomínejme na ostudnou a podlézavou návštěvu P. Nečase v bavorském zemském sněmu v únoru 2013 Mnichově a na ty, kteří jej v delegaci provázeli. Zde jsou jejich jména: Rudolf Jindrák, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR v SRN, Václav Bartuška, velvyslanec, vládní zmocněnec pro rozšíření JETe, Vojtěch Belling, státní tajemník pro evropské záležitosti, Vladimír Galuška, náměstek ministra zahraničí, Josef Hlobil, generální konzul ČR v Mnichové, Michal Schuster, mluvčí vlády, ředitel Odboru tiskového a styku s veřejností, Aleš Opatrný, ředitel Odboru protokolu a zahraničních vztahů, Jiří Čistecký, ředitel Odboru střední Evropy, MZV
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška Připravil: Dr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, 30. srpna 2013.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz