Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
M. Bauer: Diskuse Ackermann-Gemeinde na téma pamětníci jako zprostředkovatelé dějin
Na 64. sjezdu v r. 2013 měla AG téma: „Dějiny – monopol starých. Vztah mladých k německo-českým dějinám.“ Česká společnost není ještě zralá, nemůže se zúčastnit konfrontací. Stejná historická osobnost (Edvard Beneš) bývá velice rozdílně hodnocena, tvrdila Kateřina Kovačková, germanistka, pocházející z Plzně a nyní žijící v Mnichově. Že v českých učebnicích dějin se již uvádí i vyhnání, potvrdil v Praze působící učitel. SdZ, 31.5.2013, str.5
D/K: Odbourat obavy doporučuje AG Bamberg
Počátkem dubna 2013 na společné akci Ackermann-Gemeinde a Německo-českého klubu Bamberg mluvil Msgre. Otte o vztazích Německa a ČR. Češi by měli své obavy z Němců odbourat a přiznat německý podíl na vývoji kultury a hospodářství země. Otte poukázal na dobré vztahy mezi bavorskými a českými biskupy, kteří se prvně setkali ve Waldsassen. Katolický den v Řeznu může tvořit most mezi Čechy a Němci. Moderátory byli Jitka Feitová z Německo-českého klubu a Franz Kubin z AG. SdZ, 3.5.2013, str. 10
Přeshraniční zemská výstava mezi Horními Rakousy a jižními Čechami
Až do 3.11.2013 má trvat výstava „Staré stopy – nové cesty – Horní Rakousy a jižní Čechy. Výstava se koná v lázních Bad Leonfeldden a Freistadt v Horních Rakousích, jakož i v Českém Krumlově a Vyšším Brodu v jižních Čechách.
SdZ, 31.5.2013, str. 10
N. Nurhausová: Přednášky Německého kulturního svazu Brno
Na 64. sjezdu měl Německý kulturní svaz Brno mimo svůj stánek dvě přednášky. Martin Bachstein mluvil o „Moravských a brněnských sociálních demokratech“, jako byli Ludwig Czech, E. Frankel a Wenzel Jaksch. Brněnská studentka dějin a germanistiky, Iveta Tomáštiková, referovalo o „Štěpánce Belgické, poslední korunní princezně Rakousko-Uherska“. SdZ, 31.5.2013, str. 12
Univerzita v Lipsku bádá o sudetoněmecké identitě
Vědci z Ústavu pro slavistiku zkoumali tuto identitu na příkladu sudetoněmeckého Kamarádského svazu (KB) Tento přispěl k radikalizaci německé menšiny. Proces vyústil ve vznik Sudetoněmecké vlastenecké fronty v r. 1933. Dosud význam a úloha KB v době před Mnichovskou dohodou jsou různě posuzovány.
SdZ, 3.5.2013. str. 2
Václav Havel čestným občanem Budapešti
Maďarský parlament udělil disidentovi V. Havlovi čestné občanství Budapešti. Bude po něm pojmenovaná jedna ulice na pravém břehu Dunaje, kde v létě bývají koncerty a divadelní představení. SdZ,3.5.2013, str. 2
H. Ring: Německý školský spolek v Čechách
První schůze spolku se konala 2.7.1880. Tehdy měl 3.150 členů. Do konce téhož roku stoupl počet členů na 22.000. Po 10 letech měl spolek 128 místních poboček
a 98.000 členů. K spolku patřili členové všech politických stran. K nejznámějším členům patřil Viktor Adler, židovský oční lékař v Praze a zakladatel sociálně demokratické strany Rakouska. V listopadu 1918 byl Adler posledním ministrem zahraničních věcí, byl stoupencem připojení Rakouska k Německu. Po rozpadu monarchie a zřízení ČSR byl v r. 1919 založen Německý kulturní svaz. Po anšlusu Rakouska byli jeho členové převedeni do Lidového spolku pro němectví v zahraničí.
SdZ, 3.5.2013, str. 15 a 16
M. Kubes: Český novinář V. Barák komentuje vyjádření M. Zemana o sudetských Němcích
Vyjádření českého prezidenta M. Zemana během nástupní návštěvy v Rakousku byla také v ČR kritizována. Nejtvrdší kritiku napsal Vilém Barák pro pražské Lidové noviny. Podle Baráka je vyhnání kalová jímka českých dějin. Názor, že vysídlení je mírnější trest , označilo Barák za samoúčelnou „krasobruslařskou exhibici“. SdZ, 3.5.2013, str. 1
Pozn. red.:“sudetští“ Němci velmi rádi využívají služeb proněmecky orientovaných Čechů, zejména politiků a novinářů. Ti vydají nějaké prohlášení, je možné, že v některých případech i předem domluvené, a tzv. sudetoněmecký tisk je jenom cituje. K takovým citacím se uchyluje i nejvyšší vedení sudetoněmeckého landsmanšaftu. Např. K. Schwarzenberg byl tímto tiskem hojně citován a samozřejmě nebývale chválen. V takových případech byl spíše hlásnou troubou sudetů, než ministrem zahraničí ČR.
M. Bauer: Přednáška M. Dzingla v Bayreuthu
V polovině dubna M. Dzingel přednášel v Uměleckém muzeu v Bayreuthu na téma „Češi a Němci dnes“. Jeho vystoupení navazovalo na přednášky Antona Otte „Církev v ČR“ a Ireny Novákové „Novinky ze staré vlasti“. Degradovaná německá menšina je tvořena občany druhé třídy. V Zemském shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je 22 samostatně registrovaných Svazů Němců. Menšině je k dispozici 15 míst setkávání, má tiskový orgán Landes Zeitung, Bohemia Opava, základní školu německo-českého porozumění a gymnázium Thomase Manna. Zájem posluchačů se nesl ještě k volební prezidentské kampani a k Muzeu německého obyvatelstva v Ústí nad Labem. SdZ,3.5.2013, str. 11
Četná setkání vlasteneckých kroužků
Kadaňští se setkali 3.-5.5.2013 v Kadani v hospodě Střelnice. Vyškovský jazykový kroužek se setkal v patronátním městě Aalen. Vlastenecký kroužek z Frýdlantu si dojel autobusem na schůzku s A. Ottem. Vlastenecký kroužek Němců v Ústí n/L měl vzpomínku na starém mostě přes Labe. SdZ, 3.5.2013, str. 4
Sudetští Němci z Rakouska v Praze
Peter Barton zorganizoval třídenní výlet z Vídně, Dolních Rakous a Burgenlandu do Prahy. V Praze byli v Domě národnostních menšin, kde se setkali s Jakubem Štědroněm, Janem Cizinským. Uhl prohlásil, že vyhnání sudetských Němců je tématem jeho ústavu. Zpestřením byla plavba po Vltavě. SdZ, 3.5.2013, str. 5
sr: Volby v Seligerově obci v Hesensku
Koncem dubna 2013 Seligerova obec ve Wiesbadenu (Hesensko) zvolila novým předsedou Thomase Kellera, který přislíbil dobrou spolupráci s ostatními sudetskými Němci. SdZ, 26.4.2013. str. 9
Spaenle a Posselt v Čechách
Bavorský ministr s mluvčím sudetských Němců navštívili Postoloprty a Žatec. V Žatci na náměstí je přivítala starostka Zdeňka Hamouzová. Hosté předali publikaci „Usmíření pravdou“. V Postoloprtech je uvítal starosta Václav Ibl. Spaenle a Posselt byli spolu v Čechách již v r. 2010. SdZ, 3.5.2013, str. 1
A. Hostýnová: ČR – opět Zeman podle H.- J. Schmidta
Hans-Jörg Schmidt od r. 1990 žije a pracuje v Praze jako korespondent o ČR a Slovensku. Pracuje pro Die Weld a Sächsische Zeitung. Kniha „ČR – opět Zeman, žádné jaro v Praze“ vyšla již dvakrát. Část knihy je náhledem do dnešního všedního dne v ČR. Také je srovnáním s dobou Husáka. Jsou obavy, zda se Zeman vyjádří v Berlíně jako ve Vídni, že Němci při vyhnání měli štěstí. Dnes jsme přece již přátelé a spojenci. Druhé vydání „Čechy – opět Zeman. Žádné jaro v Praze“ vyšlo v nakladatelství Zsolt Majssi. LZ, 18.6.2013, str. 4
Velvyslanectví SRN: Vyhláška o volbách do německého Spolkového parlamentu
Dne 22.9.2013 se konají volby do Spolkového sněmu, kterých za určitých zveřejněných podmínek se mohou zúčastnit také některé uvedené osoby. Další podmínky sdělí velvyslanectví SRN v Praze. LZ, 18.6.2013, str. 3
Poznámka redakce: Když o uvedeném další podmínky sdělí německé velvyslanectví v Praze a píše o tom Landes Zeitung, tiskový orgán německé menšiny v ČR, pak možnost účastnit se voleb budou mít zřejmě někteří příslušníci německé menšiny v ČR, tedy občané ČR německé národnosti. Samozřejmě ostatní čeští občan jsou těmi posledními, kdo se o dalších právech německé menšiny něco dozví. Jsme přesvědčeni, že členové jakékoliv menšiny nemají mít více práv než většinový národ.
L. Palata: Baltské státy nás poučují, jak křehká je svoboda
Litva 1.7.2013 převezme od Irska předsednictví Rady EU. Litevci neradi slyší výraz „postsovětský“. Litevské hlavní město Vilno kdysi patřilo Polsku a bylo známé jako Jeruzalém Severu. Z pobaltských států po vstupu do EU hodně lidí emigrovalo do Velké Británie a Irska, zatímco Rusové zůstávali. V Lotyšsku v hlavním městě Rize je více Rusů než Lotyšů. LZ, 18.6.2013, str. 2
Poznámka redakce: Pan Palata samozřejmě nemůže a ani asi nechce napsat, jak s etnickými Rusy se v pobaltských státech zachází. Nejenže nemají práva národnostní menšiny, ale těžko získávají občanství pobaltských států. Jsou v pravém slova smyslu diskriminováni.
St. Neumann: Stavějící pomocný kazatel Marcel Hrubý
M. Hrubý na hranicích se Saskem zachránil před zánikem 14 kostelů. V Markvarticích je jeho 15. kostel. LZ, 18.6.2013, str. 7
Poznámka redakce: Podle německého tisku se v Německu prodává řada kostelů. Nemohl by pan Marcel Hrubý také zachránit alespoň některý z nich?
M. Řehoříková: Nová kniha o sudetských Němcích
V pražském Emauzském klášteře byla 14.5.2013 uvedena na trh aktuální kniha“ Sudetští Němci o sobě“, kterou vydal nakladatel Zdeněk Susa. Na závěr četl František Špaček pasáže z díla. První díl obsahuje komentované citáty z listu „Sudetendeutsche Zeitung“, které bývají o Letnicích věnovány sudetoněmeckému srazu v letech 2010, 2011 a 2012. V dovětku bývají též články Ackermann-Gemeinde. Autor žije v Praze. Nedávno slavil své 85. narozeniny. Jeho první knihou byla publikace „Včerejší strach“, která v r. 2006 vyšla též v němčině. Autorem díla je Josef Škrábek. Narodil se ve Valči v r. 1928, jeho matka byla Němka, otec Čech.
LZ, 4.6.2013, str. 3 přílohy Forum
(lz) Město tří kultur – Jihlava
Sborník „V Jihlavě bylo vše horší“ pojednává o dřívějším jazykovém ostrůvku v Jihlavě před a po roce 1945. Hranice překračující projekt existuje mezi gymnáziem v bavorském Weissenhornu a v Jihlavě. Jihlava byla městem české, německé a židovské kultury. LZ, 4.6.2013, str. 3 přílohy Forum
Seriál: Německy pro kariéru
Eva Farkacová, která zastupuje v ČR dolnorakouské hospodářské zájmy, navštěvovala nepovinnou němčinu. Koncem 90. let pracovala na českém velvyslanectví ve Vídni. Její děti chodívaly ve Vídni do školy, mluvily německy jako mateřštinou. Na dovolenou chodívá do německých států. LZ, 4.6.2013, str. 5
Poznámka redakce: Jde o případ dobrovolné germanizace prostřednictvím němčiny. Jaké asi bylo prostředí na našem velvyslanectví ve Vídni v 90.letech?
K. Lindtová: Německý jazyk pohostinsky v rámci kampaně „Šprechtíme“
V Plzni před Bartolomějskou katedrálou se konala kampaň „Šprechtíme“ na podporu německého jazyka. Organizátoři přesvědčovali kolemjdoucí, že učit se německy může způsobit i radost. Kampaň „Šprechtíme“ je podporována německým a rakouským velvyslanectvím. Plzeňsko je blízko Německa. Je zde hodně firem, které potřebují německy mluvící spolupracovníky. LZ, 4.6.2013, str. 3
F. Trauttmannsdorf: Jazykem k srdci jiných
Rakouský velvyslanec se již učí česky jako devátý jazyk. Za 35 let diplomatické činnosti získal zkušenost, že k srdci jiných se nejlépe dostane v jejich mateřštině. Rakousko vydržuje v ČR 7 knihoven, a to v Brně, Českých Budějovicích, Liberci. Olomouci., Opavě, Plzni a ve Znojmě. Financuje 11 rakouských lektorů na českých univerzitách. Na rakouském gymnáziu v Praze studuje asi 190 studentů (téměř všichni z českých rodin), učí se dvěma jazykům. LZ, 4.6.2013, str. 3
G. Wildt: Rozhovory v Mariánských Lázních
Sudetoněmecká rada zasedala v Mariánských Lázních. Referát Petra Příhody přečetl P. Barton. Nacistický teror 1939 - 1945 byl selektivní. Nestřílelo se na demonstrující studenty, byly zavřeny vysoké školy, rukojmí byli popravováni, což vytvořilo trvalou atmosféru strachu a potlačované nenávisti. Česká nenávist vyústila do masakrů a do vyhnání sudetských Němců. Masakr v Boru u Tachova si 2.6.1945 vyžádal 8 mrtvých. SdZ, 3.5.2013, str. 1 a 3
Poznámka redakce: Tzv. sudetští Němci byli pátou kolonou nacistického Německa V době okupace byli silně zastoupeni v represivních orgánech nacistického Německa. Tvořili asi 50% stavu gestapa, byli nejen překladateli, ale také úředníky gestapa. Podíleli se i osobně na masakrech českého obyvatelstva. Byli známí svou nenávistí vůči všemu českému.
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška.
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, 18. července 2013. Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz