Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
Richard Richter, Pernartitz na Šumavě: Volba prezidenta ČR
Zeman i Klas nenávidí Němce, Bude dotrvat nejméně tři generace, než dojde k německo-českému přátelství, které by bylo srovnatelné s německo-francouzským přátelstvím a usmířením. V zahraničním tisku jsme se dočetli, že nyní na pražském Hradě sídlí alkoholik. SP, 14.3.2013, str. 20
Pozn. red.: Neustále útoky sudetoněmeckého tisku a landsmanšaftu na ČR a naše politiky, vycházející z hrubého zkreslování dějin, negativně ovlivňují česko-německé vztahy. Dovolujte si na nás jen to, co jste si mohli dovolit vůči Francouzům, a ke zlepšení vzájemných vztahů bude docházet rychleji.
Věc názoru?
List Sudetenpost upozornil své čtenáře, že Češi již od 7.3.2013 se dívali na Nábřeží E. Beneše na výstavu fotografii Lukáše Houdka, která měla znázorňovat poválečné zločiny vůči „skopčákům“. Od 7.2.2013 byly v Technické knihovně v Praze obdobné fotografie fotografa L. Houdka, který vyfotografoval pomníky na německých hřbitovech. Zaujal ho hřbitov v Prostiboři, kde byly všechny německé náhrobky naházeny na jednu hromadu. Usoudil, že to byl počin nenávisti
SP, 14.3.2013, str.20
U pomníku mrtvých ze 4.3.1919 v Kadani
U čestného hrobu mrtvých promluvil hesenský předseda Svazu vyzhnaných (BdV) a místopředseda landsmanšaftu S. Ortmann, vyhnaný, který patří ke generaci „zaživších“. Smuteční vzpomínky na hřbitově v Kadani se zúčastnila starostka Kadaně Olga Zörklová, děkan Josef Čermák a další čeští a němečtí hosté. Text na památné desce je nejdříve uveden česky, je stručný, avšak tisková zpráva v listu Sudetenpost uvádí, že 27 nevinných občanů bylo obětí nesmyslného československého nacionalismu před 94 lety. Připomíná se, že v r. 2009 byla podepsána mezi městem Kadaň a sudetskými vyhnanými listina o usmíření a o zřízení památníku na hřbitově. Rovněž se připomínají slova P. Nečase z významného projevu v bavorském zemském sněmu. SP, 14.3.2013, str. 17
Karlova cena 2013 udělena Horstovi Seehoferovi, premiéru Bavor
Evropská Karlova cena sudetských Němců byla udělena Horstu Seehoferovi, který je považován za připravovatele bavorsko-českého a sudetsko-českého sbližování. Velký krok toto udělalo při mnichovské návštěvě P. Nečase v bavorském parlamentu. SZ, 22.3.2013, str. 1
Výroční přijetí BdV v Berlíně
A. Merkelová přijala představitele Svazu vyhnaných. Po Merklové BdV žádá uznání Pamětního dne pro oběti vyhnání. SZ, 22.3.2013, str. 2
Sh: 17. setkání bohemistů v Mnichově
Počátkem března 2013 se konalo 17. setkání bohemistů v Mnichově, v Sudetoněmeckém domě. Pořadatelem bylo Collegium Carolinum (CC). Přítomné uvítal Robert Luft z CC a též Josef Hlobil, generální konzul ČR v Mnichově. Anna Forsterová z Erfurtu mluvila o „fikcionální historiografii“ u Jiřího Kratochvíla a Jáchyma Topola. Na programu byly ještě Dějiny nacionalismu v českých zemích. Richard Němec z Bernu se vědecky zabýval „architekturou v době nacismu v Protektorátu a sudetech.“ SZ, 22.3.2013, str. 8
Redaktor českého „Katolického týdeníku“ navštívil sudetoněmecký úřad
Podle redaktora Martina Zikmunda po mnichovské návštěvě P. Nečase v Mnichově se v české společnosti zvýšil zájem o sudetsko-české vztahy. Vedoucí úřadu Petr Barton, katolík, byl rád, že redaktorovi M. Zikmundovi mohl odpovědět na některé otázky. SZ, 29.3.2013, str. 2
Grulich: Co my, sudetští Němci, očekáváme od nového papeže Františka?
Sudetští Němci až do vyhnání byli národnostní skupinou, kterou z 90% tvořili katolíci.Papež Pius XII. odsoudil vyhnání, byl proti kolektivní vině, použité vítězi. Papež Benedikt XVI. již v r. 1979 jako mnichovský arcibiskup odsoudil vyhnání při svém kázání na sudetoněmeckém sjezdu. Vyhnání 15 milionů Němců považoval za bezpráví. Úspěch vize Františka bude záviset také od nás, sudetských Němců.
SZ, 22.3.2013, str. 2
Cesty Ackermann-Gemeinde, Bruny k 100. výročí Kudlicha
Ackermann-Gemende Fraiburg a Stuttgart pořádají cestu po stopách sv. Cyrila a Metoděje do ČR, Slovenska a do Maďarska s dr. Petrem Křížkem jako vedoucím. Vlastenecký spolek Bruna pořádá od 27.4. do 4.5. cestu z Mnichova a Vídně s návštěvami oper, okružními cestami po městech a s výletem na Perštýn na na Dolnorakouskou výstavu. Přenocování bude v centru Brna.
K 100. výročí J. Kudlicha na krnovský okres se jede z Vídně od Západního nádraží.
SZ, 22.3.2013, str. 4
S. Habelová: Dobře, že nevíme, co bude, řekl historik T. Brod
V sudetoněmeckém domě v Mnichově byla prezentována autobiografie historika Tomana Broda „Dobře, že nevíme, co bude.“ Publicista Jaroslav Šonka ocenil historika, přeživšího Osvětim, T. Broda. Barton se sudetoněmeckého úřadu v Praze informoval v přítomnosti autora o dějinách knihy.Prvními vězni v Terezíně bysli sudetoněmečtí kněží, komunisté, sociální demokraté, kteří nechtěli být příslušníky Říše. Skupina historiků včetně Broda, pod pseudonymem „Bohemus“ reagovala na vyhnání jako předtím Ján Mlynářík (Danubius). SZ,15.3.2013, str. 9
J. Grimm: Tragická místa vzpomínání na výstavě
V nové městské knihovně v Augsburku se konala dvojjazyčná výstava „Tragická památná místa“. Petr Grab, třetí starosta Augsburku a pozdní vysídlenec z Ústí nad Labem, sdělil pozdravy města. Připomněl, že z patronátu města Augsburku nad vyhnanými z vlasti z Liberce v r. 1955 vzniklo čilé partnerství mezi městy Augsburk a Liberec. Vznikla idea, aby studenti ze čtyř českých gymnázií se zabývali událostmi v jejich okresech od r. 1938 do r. 1945 a výsledek zpřístupnili veřejnosti. Projekt probíhal od prosince 2008 do května 2010. Navštívili také místa, kde se uskutečnily německé i české násilnosti. Na panelu o Chomutově byla i synagoga, kterou v r. 1938 zapálili a též chomutovský pochod, který došel až po saský Neudorf. V programu byly také přednášky o letech 1913 až 1945. Kromě toho se promítal film „Zabíjení po česku“. Četlo se též z knihy „Dějiny sudetských Němců“, kterou vydal Antikomplex. SZ, 15.3.2013, str. 1
P. r..: Jak poté mohou mít někteří studenti ještě nějaké české národní uvědomění?
A. Mostýnová: Světově nebo provinčně nový prezident
Znalci Čech diskutovali v Berlíně o očekáváních od nového prezidenta. Co můžeme očekávat po antiněmeckých náladách během prezidentského volebního boje? O takových tématech se diskutuje v Berlíně v „Kruhu povídání o Čechách při německé společnosti pro zahraniční politiku“, kde bývají mimo jiné poslanec Max Stadler, Milan Horáček z pražské Nadace Jindřicha Bölla, bývalý velvyslanec České republiky ve SRN, František Černý, a bývalý představitel Berlína v Praze Hagen Lambsdorf, referující hosté od parlamentního státního sekretáře na ministerstvu obrany, Ch. Schmidt, jakož i pražský dopisovatel Weltu a komentátor Landeszeitungu, Hans Jörg Schmidt. Východiskem pro diskusi byly nacionalistické tóny Zemana ( a jeho předchůdce V. Klause) v boji o pražský Hrad a také o tom, že česká zahraniční politika vychází ze tří středisek: vlády, ministerstva zahraničních věcí a prezidenta. Drulák doporučoval, aby se antiněmecké tóny během volebního boje nepřeceňovaly: Zeman není proti SRN, ani proti EU. Zeman je pragmatik a na vztahy ke SRN se dívá z ekonomického hlediska. Bývalá velvyslanec Lambsdorf míní, že spolková vláda nemusí spěchat s oficiálním pozváním Zemana do Berlína. LZ, 26.3.2013, str. 1
Vyznamenaní „stavitelé mostů“
Udělování ceny „Stavitel mostů“ patří do programu Centra Bavaria Bohemia (CeBB) v Schönsee. CeBB vyznamenala dvě osobnosti z ekonomiky. LZ, 26.3.2013, str. 1
V. Richterová: Odhalovat Česko-saské Švýcarsko
Počátkem března rozhodl vícenárodnostní výbor v Ústí nad Labem o podpoře 14 německo-českých záměrů částkou 190 000 euro z prostředků EU.
LZ, 26.3.2013, str. 1
U. Mascherová: Alena Wagnerová tvrdí v publikaci, že Němci v ČSR zklamali ve třicátých letech
Alena Wagnerová se narodila v r. 1936 v Brně. Studovala biologii a pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně. Od r. 1969 žije ve SRN. Je členkou německé společnosti pro sociologii, PEN společnosti spisovatelů v ČR. Je autorkou biografie o Sidonii Nádherné (2003), Mileny Jesenské (1994), a Hrdinové naděje: Jiní Němci, Němci ze Sudet 1935-1989, ve kterém je 15 rozhovorů se sudetoněmeckými sociálními demokraty, komunisty i katolíky, kteří byli za nacistů pronásledováni a jako Němci museli ČSR opustit.
V letech 2003/04 řídila českou dokumentaci osudů protivníků nacistů ze Sudet. Přesto tolik individuálních práv, co měli Němci v ČSR, nemají Alsasané ve Francii dosud. Wagnerové dosud chybí jasné slovo sudetoněmeckého landsmanšaftu, že Němci v ČSR v třicátých letech politicky selhali. Nepoznali, že Československo je poslední demokratickou zemí v Evropě. K tomu dosud nedospěli. Na Češích chtějí, aby se omlouvali. LZ, 26.3.2013, str. 6
Martin Dzingel: Editorial
Po 500 let jste se věnovali nehostinnému pohraničí.. Přečkali jste odsun svých sudetoněmeckých krajanů. Dnes se definitivně řeší zbytky této pospolitosti v moři češství. Tato tvrdá slova se však na schůzkách Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku neslyší. Pochází z obsáhlé reportáže o zbylých Němcích v Krušných horách, která vyšla v časopisu Respekt. Protagonistou reportáže je zasloužilá Bertl Růžičková, bývalá spolupracovnice Zemského shromáždění Němců. Také další Němci byli zde uvedeni, aby svůj osud přiblížili česky mluvícím čtenářům. Němci po všechny poválečné roky, někteří až do převratu v r. 1989, museli žít v obavách. Jako vždy připomeneme německá nářečí. LZ, 9.4.2013, str. 1, příloha str.1
U. Mascherová: Mezinárodní cena Václava Havla
Jednou ročně bude Parlamentní shromáždění Evropské rady (PACE), Knihovna Václava Havla v Praze a Nadace Charty 77 udělovat cena, která je dotována částkou 60.000 euro. Cenu mohou dostávat jednotlivci. Prvně bude cena udělena v rámci podzimního zasedání Evropské rady v říjnu ve Štrasburku. Následně plánuje Knihovna V. Havla mezinárodní konferenci na počest nositele ceny v Praze.
LZ, 9.4.2013, str. 1
K.W. Schubsky: Dobrá spolupráce v Plzni
Ve vnitřním dvoře na Náměstí Republiky č. 12 je v Domě Evropy galerie. Pro plzeňskou veřejnost se zde pořádají zahraniční výstavy. Zde spolupracují Německá knihovna a Středisko Karla Klostermanna. Německá knihovna tvoří s Anglickou a Rakouskou knihovnou oddělení zahraničních knihoven plzeňské oblasti. Zařízení v Evropském domě v Plzni má podíl na tom, že jazyk a dějiny německých Čech neupadnou v zapomenutí. LZ, 9.4.2013, str. 2 přílohy Forum
Novinář A.G.: Neústupný politický myslitel
Pod titulkem „Demokratické Německo – předpoklad pro demokratické sjednocení Evropy“ byl na brněnském sympoziu připomenut Jaroslav Šabata, který zemřel v roce 2012. Novinář Jakub Patočka označil Šabatovu iniciativu „Helsinky zezdola“. Původ Šabatova myšlení viděl novinář Patočka v letech 1968/69, ale také v Masarykovu československém snu. Do soukromého života Jaroslava Šabaty umožnil vzhled jeho vnuk, Michael Uhl, který byl dědečkem inspirován a ovlivněn. Hodně čerpal z filozofických knih německých autorů – německých klasiků, ale též z Masaryka. LZ, 9.4.2013, str. 3
Bauer: Společné hodnoty opět do popředí
22. brněnské sympozium se zabývalo solidaritou v Evropě a v ČR. Historická doba vstoupila také do dialogu mezi Bavorskem a ČR, řekl spolkový předseda Ackermann-Gemeinde, Martin Kestler, v zahajovacím projevu. Sympozium bylo věnováno „Dialogu ve střední Evropě“. Detlef Lingmann, velvyslanec SRN, zdůraznil význam Evropy jako mírového společenství. SRN a ČR mají profit jako vývozní státy z evropského vnitřního trhu. Česká společnost se dnes rozpadá. Lidé částečně neznají ani vlastní práva. Václav Klaus neměl smysl pro právní stát, ale sociálně a ekonomicky bývala politika velmi silná. LZ, 9.4. 2013, str. 3
(asz/lz): Soužití Čechů a Němců ve 40. letech 20. století
Dvojjazyčná výstava o tomto soužití byla společně vypracována studenty českého Jirsíkova gymnázia v Českých Budějovicích a německého Schumannova gymnázia v dolnobavorském Chamu. Výstavu bylo možné vidět již 5. dubna 2013 v Horní Plané na Šumavě. Dokumenty dokládají až do r. 1945 pronásledování Čechů německými bezpečnostními orgány a od května pronásledování sudetských Němců „rudými gardami“. Výstava byla dílem studentů. LZ, 9.4.2013, str. 3 přílohy Fora
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška.
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, 6. května 2013.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz