Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
R. Probst: Památný den též věnovaným sovětským vojákům
Památný den holocaustu byl v r. 1996 zaveden v Německu. Tradiční vzpomínka ve Spolkovém sněmu se konala 30.1.2013. Kancléřka Merkelová již o předchozím víkendu řekla, že „Německo má neustále odpovědnost za zločiny nacismu. To se musí po generace zdůrazňovat.“
V Osvětimi byla otevřená trvalá výstava o osudu sovětských vězňů a válečných zajatců. Za války zahynulo 3,5 milionu z 5,9 milionu sovětských zajatců, takže jsou po evropských Židech největší skupinou nacistických obětí. Přeživší rudoarmějci nebyli dosud Německem odškodněni. SZ, 28.1.2013, str.5
Pozn. red.: Největší skupinou nacistických obětí byli občané SSSR. Ve válce jich zahynulo celkově 25 milionů. Zatímco SRN již dlouhá léta vyplácí zahraničním příslušníkům SS penze, odškodnit přeživší sovětské válečné zajatce a vězně dosud Němci nestihli. Jak ostudné a příznačné!
Jezuita František Lizna věrným přítelem sudetských Němců
Na titulní straně Katolických novin je vyfocen F. Lizna v kanceláři „sudetoněmeckého úřadu“ na Malé Straně. Lizna byl spoluvězněm Havla a Duky, podepsal Chartu 77. SZ, 11.1.2013, str. 2
Novoroční projev patrona
Bavorský premiér Horst Seehofer v novoročním projevu mimo jiné řekl: Za námi je dobrý rok, nezapomenutelný je Den německé jednoty v Bavorsku. Silná láska k vlasti, oblastní pestrost a svébytnost – to je Bavorsko se silou čtyř kmenů: Starobavoráků, Franků, Švábů a sudetských Němců, zastupujících všechny vyhnané. SZ, 11.1.2013, str. 2
Akce v Sudetoněmeckém domu
Sudetoněmecká akademie věd a umění a České středisko v Mnichově pořádají přednášku Ivana Muchky (AV ČR) 29.1.2013 na téma „Císař Rudolf II. (1576-1612). SZ, 11.1.2013, str. 4
M. Bauer: Dobrý, otevřený, pokorný muž
Plzeňský biskup František Radkovský líčí své poznatky o řezenském biskupovi Rudolfu Voderholzerovi, který byl 26.1.2013 vysvěcen. Voderholzer je od r. 2003 členem sudetoněmeckého landsmanšaftu a od r. 2007 členem „Sudetoněmecké akademie věd a umění“. Vysvěcení Voderholzerovo se zúčastnili kardinál R. Marx, arcibiskup Müller a plzeňský biskup. Dosavadní německo-české oblasti Euregio Egrensis (Cheb) nebo Euregio Bavorský les a Šumava by se měly integrovat do větší eurooblasti Dunaj-Vltava. LZ, 29.1.2013, str. 3 přílohy Forum
zfi: Vánoční jesličky spojují
Pečovatelka o vlast sudetských Němců a středisko Adalberta Stiftera v Horní Plané pořádají ve spolupráci s pracovním společenství sudetoněmeckých přátel jesliček od 15. do 17. února v hornobavorském Branenburgu německo-českou přehlídku jesliček. Shromáždí se tam odborníci na jesličky i z českých zemí. Účastníci z ČR získají příplatek na pobyt ve výši 90 euro.Zasedání je financováno z Německo-českého fondu budoucnosti. LZ, 29.1.2013, str. 3 přílohy Forum
L. Tučková: Německé stopy v dnešním Brně
V lednu diskutoval „Husaclub“ o úloze německého a jazykového dědictví v dnešním Brně. Husaclub je spolek angažovaných mladých Brňáků, kteří se zabývají aktuálními společenskými tématy, k nimž pořádají měsíční diskuse. Tyto se konají na jevišti brněnského divadla „Husa na provázku“. V lednu bylo tématem „Jak se v dnešním Brně odráží německý činitel“.
Hanna Zakhari pochází z brněnské rodiny, ve které se po více než století mluvívalo jak německy, tak česky. Značná část rodiny byla po válce vysídlena, část směla zůstat. Ukázalo se, že německo-česká minulost nevybledla. Jaroslav Ostrčilík studoval v Brně germanistiku, organizoval po několik let „Brněnské první máje“ jako vzpomínku na společnou německo-českou minulost. František Schildberger projevil lítost nad ztrátou brněnské dvojjazyčnosti. Připomněl román Kateřiny Tučkové „Vyhnání Gerty Schnirchové“ jako přínos mladé generace při hledání násilného ukončení německo-českého společného života. Podle Jana Hanáka nejdůležitější hodnotou společného života národností byla především tolerance.
LZ, 29.1.2013, str. 3 přílohy Forum
Ulrika Mascher: Jak to vidí třetí generace
Pomocí internetového projektu věnuje se Goethův ústav třetí generaci německé menšiny v ČR. Zabýval se také otázkou, jak se třetí generace mladých Čechů chová ke svým německým kořenům. 1. února 2013 se v Goethově ústavu uskutečnil projekt „Jak to vidí třetí generace“ s diskusí veřejnosti. Zuzana Zereweinsky říká: „Jsem Češka a němčina mé matky a babičky již se mne netýká.“ Hana Filipčíková z Jeseníka se naučila němčinu od své babičky a s ní mluví dosud německy. Prožila i rok v Německu. Někdy nevěděla, zda je Němka či Češka. Rozhodla se být německou Češkou. LZ, 29.1.2013, str. 1 přílohy Forum
J. Boučková: Jde to také bez němčiny
České školy dávají přednost angličtině, jakoby němčina neexistovala. Přitom ¾ zahraničního obchodu směřuje do EU, především do německy hovořících států. V Rakousku neradi mluví anglicky. Také když někdo v Německu nebo Rakousku hledá práci, propadá omylu, že se prosadí s angličtinou. S němčinou dojdeme daleko. LZ, 29.1.2013, str. 1 přílohy Forum
H.J. Schmidt: Pokrytectví a lži doprovázely prezidentskou kampaň
Co se odehrálo mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby je podle mne smutná truchlohra, která není důstojná mé druhé vlasti. Mne se to také dotýká, jelikož jsem přivandrovalý Böhm, původně jsem Němec…. Ale Klaus a Zeman sází na krátkou paměť, na zapomnětlivost Čechů. A jednají tak, aby všichni Češi měli obavy o svůj domek, kdyby se Schwarzenberg stal prezidentem.
V akci „Zabraňme tomu Rakušanovi“ se podílí celá Klausova rodina. Nejstarší syn obviňuje Schwarzenbergova otce z kolaborace s nacisty. A Livie Klausová, také ne pravá Češka, řekla, že by na Hradě mohla sedět první dáma, která mluví jen německy. Klaus chce za všech okolností „Havlovu muži“ Schwarzenbergovi znesnadnit přístup na Hrad. Bylo mi trapně… LZ, 29.1.2013, str. 2
Pozn. red.: Je nám trapně především proto, že Landes Zeitung, jehož existenci zajišťují i české peníze, poskytnuly svůj prostor pro jednoznačně orientovanou kampaň ve prospěch K. Schwarzenberga. Tím také nepřímo tyto noviny ukázaly, že pro Němce by byl K. Schwarzenberg vhodnějším prezidentem než M. Zeman. Na krátkou paměť v tomto případě sází „přivandrovalý Böhm“, nikoliv Klaus a Zeman.
H.J. Schmidt: „Německá karta“, jak dlouho ještě přebíjí?
28.6.1945 bylo v Teplicích nad Metují zastřeleno 26 lidí, Němců. Zastřelení měli nejhezčí domy, vhodné pro nové osídlení Čechů. Večer u teplého čaje probíhal v Teplicích n/M volební boj: Klaus i Zeman slibovali, že budou ochraňovat :národní české zájmy“ proti hrozbám sudetů. Mají mít Češi špatné svědomí? Majetek po Němcích „zdědili“. Možná, že ve vsi měli několik bezesných nocí kvůli tomu „rakouskému, zdegenerovanému šlechtici Schwarzenbergovi“. Mohou být klidní, nikdo by jim nic nebral. Schwarzenberg to sám jasně řekl. Problém ještě dlouho nebude vyřešen. Bude to chtít několik generací a též jiné politiky než jsou Klaus a Zeman, kteří by nesázeli na starou nenávist vůči bývalým německým spoluobčanům, jako Masaryk, který říkával „naši Němci“. LZ, 29.1.2013, str. 3
Pozn. red.: V souladu s Pařížskou reparační dohodou, která ukládala všem signatářským státům, tedy i Československu, jsme konfiskovali německý majetek tak, aby nikdy nemohl být vrácen do německých rukou a nadto hodnotu majetku tzv. sudetských Němců jsme nemuseli odečítat ani z našeho reparačního účtu. Jak je vidět, tak páni z Landes Zeitung sází na naši krátkou paměť. Pokud by chtěli pravdivě informovat, museli by dodat, že je to právě Německo jako právní nástupce německé nacistické říše, které nám dosud nezaplatilo reparace téměř ve výši několika set miliard předválečných korun. Napíšete o tom, pánové, i do Landes Zeitung, nebo tuto informaci budete nadále utajovat před svými čtenáři?
M. Dzingel: Editorial
Vedoucí politici obou zemí opětovně nás ujišťují, že německo-české vztahy jsou lepší než kdykoliv dříve. Ale co znamená přátelství? Mé pochybnosti o německo-českých velmi dobrých vztazích vyplývají z reakcí četných spoluobčanů na kandidaturu K. Schwarzenberga na prezidenta. Mnohé argumenty proti Schwarzenbergovi a jeho rodině byly ubohé. V mnoha případech hrála úlohu antiněmecká nálada. Povrchnost, lži a pomluvy byly během voleb často v popředí. Místo čestné volební kampaně, kterou nám kandidáti slibovali, byli jsme po dva týdny svědky laciného štvaní proti K. Schwarzenbergovi.
LZ, 29.1.2013, str. 1 a 1 přílohy Forum
Pozn. red.: Prezidentem se tedy měl stát K. Schwarzenberg, muž, který o sobě prohlašoval, že je Böhme, nikoliv Čech, který mluvil o vyhnání, kolektivní vině, o zločinech našich předků a dr. E. Beneše a nadto nemluví ani pořádně česky? Když jsme Schwarzenberga pro protičeské řeči právem a zcela legitimně odmítli, tak najednou z toho byla protiněmecká nálada. Ta správná nálada by tedy nastala, kdyby pan Schwarzenberg byl zvolený?
Všechno je jinak!
Němečtí podnikatelé kolem českých hranic jsou čilí, vyhledávají učně a technicky nadané lidi. V západočeském městečku Královice byla kdysi mlékárna. Vyráběl se v ní holandský sýr. Před několik lety tam německý investor rozšířil sortiment. 12% z celkového počtu 360 000 firem v ČR je v německých rukou. Třetina českého exportu jde do SRN. LZ, 29.1.2013, str. 5
R Neugebauer: My, sudetští Němci, cizí ve vlastní zemi
V jedné diskusi během prezidentských voleb prohlásil K. Schwarzenberg, že Benešovy dekrety jsou neplatné. V tento lednový den 2013 jsme přestali být ve vlastní zemi nežádoucími hosty. V tento den skončila pro nás po 74 letech válka. Když řeknu „my“, myslím na nás sudetské Němce. Ti jsou nejen v Bavorsku, ale i v ČR. My se neoznačujeme jako „sudetští Němci“, spíše jako čeští Němci nebo Slezané. Pro českou většinu jsme často „náckové“ nebo sudeťáci. Náš slezsko-německý spolek chtěl postavit pomník pro opavské Němce. Opatřili jsme peníze, ale městská rada byla proti. Již po 12 let řídím společnost Bohemia Opava. 800 let žili Němci v Opavě, okolní vesnice bývaly smíšené, česko-německé. Za monarchie mělo město německý ráz. Z 50 000 jich zůstalo jen něco přes 100. Rodiče museli sloužit v českých staveních, každé dítě u jiného sedláka, aby se mohli snadněji počeštit.
Od sametové revoluce uplynulo 23 let. Přesto se stále ještě nesmí říkat, že vyhnání Němců z dnešního hlediska byl zločin. Ještě stále jsme považováni za nepřátele, což nám připomněl nedávno proběhlý boj o funkci prezidenta. LZ, 29.1.2013, str. 3
Pozn. red.: Zatímco Němci chtěli náš národ zlikvidovat, my jsme Němce odsunuli, aniž bychom je chtěli vyhubit. Přemýšlejte o tom. Hodnotíme občany ČR německé národnosti podle toho, jak plní své povinnosti vůči republice jako její občané.
Co očekáváte od M. Zemana jako prezidenta?
Na tuto otázku odpověděl i Martin Dzingel, předseda Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Očekávám, že si je vědom, že tu jsou také čeští občané německé národnosti a že bude také jejich prezidentem.
LZ, 12.2.2013, str. 2
Malý důvod děkovat papeži
Posuzujeme-li vše čistě ze světského hlediska, není mnoho důvodů papeži děkovat. Ratzinger nechtěl církev obnovit. Také vnitřně byl vykutálený konzervativec. Musíme doufat, že příští konkláve se odhodlá zvolit toho, kdo bude mít odvahu muže, který církev otevře. Dokáže ji zmodernizovat. Dokáže odstranit stará dogmata, která katolickou církev udělala anachronismem.
Frankfurter Allgemeine Zeitung, 13.2.2013, str. 2
H. Helmer: Na Antonínském hřbitově v Žatci
67 let od doby, kdy Praha nařídila pogrom proti Němcům, je již málo pamětníků této události. Jeden z nich, kteří 3.6.1945 byli v Žatci a přežili pochod smrti do Postoloprt, kde byli zavřeni v koncentračních táborech a byli nuceni pracovat se Stalinových závodech v Mostě, doložil, co se na sudeťácích páchalo. O skutečnostech pojednává zpráva Češky Daniely Horákové a kniha českého historika Tomáše Kristlíka „Zamlčené dějiny“. SP, 13.12.2012, str. 18
A. Hofmann: Přátelství mezi městy Fulda a Litoměřice
V r. 2001 primátor Jiří Landa a Alois Rhiel uzavřeli partnerskou smlouvu mezi oběma městy. Po r. 1945 byli litoměřičtí Němci vyhnáni do prostoru Fuldy. K desetiletí existence přátelství mezi městy byla uspořádána výstava „Zničené sakrální pomníky severních Čech 1945-1989“, která se konala pod záštitou kardinála D. Duky. Dvě studentky litoměřického Jungmannova gymnázia se zúčastnily čtyřtýdenní mezinárodní letní univerzity Vysoké školy ve Fuldě. Finančně akce byla podpořena Německo-českým fondem budoucnosti. Za slohovou práci na téma „Vyhnání Němců z oblasti Litoměřic v r. 1945“ byla udělena cena. Litoměřický starosta Ladislav Chlupáč ocenil projekt jako důležitou složku partnerství obou měst. SZ, 14.12.2012, str. 9
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, 18. únor 2013.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz