Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
XXII. císařské posvícení sudetských Němců v Durynsku
se konalo 6. října 2012 v Rositz (kraj Altenburg). Vedoucí Otto Hörtler uvítal mezi 300 hosty státní ministryní Marion Walsmannovou, Petra Bartoně z Prahy, Jana Čižinského, vedoucího úřadu KDU-ČSL pro zahraniční záležitosti a Pavla Svobodu, místopředsedu KDU-ČSL. Walsmannová ocenila návštěvu P. Svobody, který byl hlavním řečníkem. Pozdravil přítomné jménem předsedy KDU-ČSL, Pavla Bělobrádka. Připomněl, že kdysi Jan Šrámek, zakladatel Čs. strany lidové, se pokoušel spolupracovat s německými křesťanskými sociály. Svoboda nemá rád zlostné útoky prezidenta Václava Klause, který vyhnání Němců zneužívá pro štvaní proti vyhnaným. Naše strana, KDU-ČSL, již dávno spolupracuje se sudetoněmeckou kanceláří v Praze. SZ, 12.10.2012, str. 11
Z činnosti pražského úřadu sudetských Němců
Úřad navštívili četní hosté, Pavel Svoboda (KDU-ČSL), Jan Čižinský (KDU-ČSL). Z Německa přijel zemský rada Michael Sojka ze strany Linke. SZ, 12.10.2012, str. 2
60 let vyrovnávání nákladů
Místopředseda spolkového vyrovnávacího úřadu Günter Gallenkamp mluvil o vyrovnávání nákladů podle zákona, který začal platit před 60 lety. K tomu vysvětlil předseda skupiny „Vyhnaní, vysídlenci a německé menšiny“, že vyrovnávání nákladů se ukázalo jako ojedinělý nástroj odškodnění na světě, jehož úkoly skončí v r. 2019. Od doby první spolkové vlády bylo celkem na odškodnění pro vyhnané z vlasti, utečence a válečné věcně poškozené vyplaceno 65 miliard euro. SZ, 12.10.2012, str. 2
Vyhnání Němců z ČSR
Při prezentaci knihy 2.8. (J. Gruša: Beneš Rakušanem) se opakovaně tvrdí. „že vyhnání německého obyvatelstva z ČSR“ předcházela „nacistická tyranie“. To je ale fundamentální falšování dějin. Již od Všeslovanského sjezdu v r. 1848 v Praze bylo mírové soužití Němců a Čechů zpochybněno. Pak následoval sto let slovní i skutečný teror Čechů, zejména v období 1918 – 1938. To vše je doloženo v četných populárních i vědeckých dílech, jen je číst. N. Prohaska, Vídeň
SP, 13.9.2012, str. 16
Demokracie bez demokratů
O situaci v ČSR po r. 1918 bylo toho málo známo v důsledku přísné tiskové cenzury. Až dosud mnohými historicky vychvalovaná demokracie byla v podstatě Benešovou diktaturou. Sám T.G. Masaryk v r. 1920 přiznal: „Demokracii bychom měli, ještě potřebujeme demokraty.“ Pomoci chorobného nacionalismu byla snaha v čistě německých oblastech prosadit čechizaci. Jenom v r. 1920 při jazykových zkouškách neobstálo 32 000 Němců, kteří pak přišli o své zaměstnání. Napětí se zvýšilo také v parlamentu, kdy v r. 1935 poslankyně Fráňa Zemanová (z Benešovy strany) na německé kolegy zvolala: „ My jsme vás honili a budeme vás honit a nepřestaneme dříve, pokud státní hranice a jazyková hranice v souladu nepovedou po hřebenech Krušných hor a Krkonoš.“ Proto ani neudivuje, že sám prezident nakonec vyzýval k vraždění a v úřadu všude nalézal ochotné pomocníky.
SZ, 13.9.2012, str. 7
Doporučeno k napodobení!
Krnovští mají „bedýnku s poklady“, zahrnující kromě rodinné kroniky, též i starý rodokmen a plán města, dvojjazyčný seznam ulic, úřední seznam bytů. Závěrem je nutno později narozeným se dopídit pravdy, jelikož ještě dnes se tvrdívá, že jsme si naše vyhnání kolektivní vinou sami způsobili. SP, 13.9.2012, str. 6
Švindl a etiketami
Národní park Šumava, vyhlášený v březnu 1991, je mnohem větší než Bavorský les. Vznikl na území, ze kterého po druhé světové válce byli Němci vyhnáni a domy zničeny. Píše o tom slovenský historik Ján Mlynárik. V kapitole „Manévry ve spálené zemi“ knihy „Causa Danubius“, napsal Radovan Holub v Lidových novinách 3.8.2012: “Kolonizace území je posvátná kráva ekologů“.
SP, 13.9.2012, str. 16
Nový život v mrtvé vesnici
Královský mlýn byla vesnice na české straně Krušných hor. Po světové válce bylo 60 německých obyvatel vyhnáno. Dnes obec připomíná jen šest zbořenišť domů. Antikomplex s českým spolkem pro radost z kulturologie a stranou Zelených ze saských Krušných hor oživily ruiny předvedením divadla, tancem a tichou hudbou. Iniciátor z Antikomplexu, Petr Mikšíček, objevil obec v r. 2011. Obec zmizela. Přihlásila se však jedna žena, která se zde narodila. Její vzpomínky byly zahrnuty do divadelního kusu Královského mlýna. SP, 13.9.2012, str. 12
Merkelová zachraňuje křesťanství
Podle názoru kancléřsky A. Merkelové je křesťanství nejpronásledovanějším náboženstvím na světě. Ochrana křesťanství je důležitou součástí německé zahraniční politiky, řekla kancléřka před synodem Evangelické církve v baltských lázních Timmerdorfer Strand. Doufá, že výročí 500 let reformátora Martina Luthera bude mít také misionářské složky. Jeden příslušník Zelených kritizoval Merkelovou za to, že si chce pohrávat i s církvemi. Neue Zürcher Zeitung, 7.11.2012, str. 2
Kulturní skupina landsmanšaftu v Bádensku-Würtembersku
zasedala koncem září ve stuttgartském Domě domoviny. Jiří Blažek z Prahy mluvil o posuzování sudetských Němců v současných českých učebnicích, ve kterých je žákům podáván zkráceně a zvráceně celý vývoj. Heroizován je vznik ČSR.
SZ, 12.10.2012, str. 10
Ackermann-Gemeinde diecéze Mohuč – chybí mládež
Na shromáždění promluvila Sandra Kreislová z Prahy. SZ, 12.10.2012, str. 11
Bývalý mluvčí sudetských Němců J. Böhm oslavil 75 let
Narodil se v Dasnicích (okres Sokolov). Po druhé světové válce byl vyhnán Čechy. Při oslavě popsal Böhm svůj osud jako typicky sudetoněmecký. V r. 1918 nám byl vnucen cizí státní útvar. V r. 1945 nám vše vzali a vyhnali nás. Jenom právo nám nemohli vzít. Jako selský synek je Böhm zakořeněn ve vlasti. SZ, 12.10.2012, str. 6
Vstupní hala do Sudetoněmeckého domu pojmenována po O. Habsburkovi
V Sudetoněmeckém domě je je Adalbertův sál, galerie Alfréda Kubína, zasedací síň Rudolfa Lodgmana von Auen, hovorna Alfreda Würfla a vstupní hala byla nyní pojmenována po Ottovi Habsburkovi, Bernd Posselt byl u O. Habsburka asistentem ve Štrasburku. SZ, 12.10.2012, str. 1
Zasedání bavorské zemské centrály pro politické vzdělávání a landsmanšaftu
Ve Würzbiugu se konalo zasedání na téma „Německo a české země v minulosti“ za účasti četných českých přizvaných hostů, dr. Jaroslav Šebek, dr. Luboš Velek, dr. Edvard Kubů, prof. dr. Jaroslav Kučera. Za landsmanšaft vystoupil dr. Raimund Paleczek uvedl, že v Ústí nad Labem na mostě přes Labe je nápis „Na paměť obětí násilí z 31.7.1945“. Otázkou ale je, kdo byly ty oběti, proč byly oběti, kdo byli pachatelé?
Zasedání začalo referáte, „Církve a náboženská hnutí“, poté „Šlechta v Čechách“. Kuba mluvil na téma „Bémský popř. český hospodářský prostor“. Brandes ml. K situaci řekl, že konflikty se mají odložit do muzea. SZ,19.10.2012, str. 3 a 4
Před 100 lety se narodil velký sudetský Němec Walter Becher
jako syn starousedlé karlovarské rodiny v dynastii likérů „Becherovky“. Na vídeňské univerzitě jej zaujaly myšlenky Othmara Spanna. Byl jako voják těžce zraněn. Po válce byl vyhnán do Bavorska. U příležitosti jeho smrti B. Posselt řekl: „ Veškerá jeho láska patřila Čechám. Orientoval se podle historických veličin jako byl Karel IV., který se věnoval třem národnostním skupinám: Slovanům, Germánům a Románům.“. V. Becher byl ztělesněním starého Rakouska. Jako český lev dokázal bojovat proti bezpráví. Jako nadšený Evropan se neustále pokoušel stavět mosty k českému lidu. SZ, 19.10.2012, str. 6
Pozn. red.: W. Becher byl členem SdP a NSDAP, byl jedním ze zakladatelů Witikobundu, extrémistické, šovinistické a protičeské složky sudetoněmeckého landsmanšaftu s nacistickými kořeny. U nás Witikobund provádí činnost i pod hlavičkou Centra Adalberta Stiftera v Horní Plané. Po určitou dobu byl W. Becher předsedou Witikobundu a později i landsmanšaftu. Ministerstvo vnitra ve své zprávě o Witikobundu z r. 2004 uvádí: „Působí též v Rakousku, kde provádí patrně nejostřejší protičeskou propagandu. Vliv Witikobundu ve Spolkové republice Německo v poslední době vzrostl“. O tom všem B. Posselt jistě ví, ale mlčí!
Celoněmecké shromáždění sociálních demokratů v lázních Alexanderbad
V říjnu se konalo shromáždění Seliger-Gemeinde, založené v r. 1951, které v současnosti má 800 členů. Je jednou ze složek sudetoněmeckého landsmanšaftu.
Chce být stavitelem mostů. Jako hosté zde byli Libor Rouček, poslanec EP, a Vladimír Špidla, bývalý ministerský předseda a později evropský komisař. Přednášel, kromě dalších, Walter Piwerka o vývoji německé menšiny.
LZ, 13.11.2012, str. 3 přílohy Forum
Richard Neugebauer: Obměna generací ztroskotává
Pro opavské místo setkávání, které vede od léta 2011 Květoslava Kubesová (56), je typické, jako i jinde, že počet příslušníků menšiny neustále klesá. Přesto je možné podnikat různé akce: např. přiblížit české veřejnosti německé hudební tradice, k tomu není zapotřebí žádných jazykových znalostí. Je možné dělat projekty s univerzitou, organizovat pro české děti prázdniny v Německu. Na činnosti spolků se odráží skutečnost, že 90% členů se narodilo před r. 1946.
LZ, 13.11.2012, str. 2, přílohy Forum
Gauck k německým dějinám
Podle Gaucka události pogromové noci na 9. listopad 1938 a pád zdi před 23 lety by neměly být posuzovány odděleně. To řekl prezident SRN po rozhovorech se studenty židovského gymnázia v Berlínu. Pro mladou generaci je důležité myslet i na 9.11.1938. Je velice správné nikdy nezapomenout, „co nacistické barbarství způsobilo“. Neue Zürcher Zeitung, 10. 11. 2012, str. 2
Změna zemské ústavy ve Šlesvicku-Holštýnsku
Zemský sněm Šlesvicka-Holštýnska (Š-H) se 14.11.2012 rozhodl změnit zemskou ústavu, která pro Sinti a Romy přinese menšinovou ochranu. Š-H je první spolkovou zemí, která bude mít v ústavě toto ustanovení: Sinti a Romové budou mít stejné postavení jako mají Dánové a Frízové. Sinti i Romové žijí na severu SRN již dlouho, prvně jsou vzpomínání v r. 1417. 400 z nich bylo za nacistů deportováno do vyhlazovacích táborů. Dnes v Š-H žije asi 5000 Sintů a Romů, v celém Německu asi 70 000. Pro změnu ústavy byli především členové SPD, pak se přidali i Zelení a počátkem listopadu i CDU. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 14.11.2012, str. 4
Poz.red.:Jen v Bavorsku žije asi 30 000 Čechů a Slováků, v celém Německu je jich jistě více než 50 000, takže je naděje, když Sinti a Romové získali ve Š-H statut národnostní menšiny, že Čechům bude také přiznáno postavení národnostní menšiny alespoň v Bavorsku, když SRN dosud tak neučinila. Či ne?
Emma Marxová: Týden seniorů v Horní Plané
V polovině října se sešli ve Středisku Adalberta Stiftera v Horní Plané zájemci o seminář seniorů, organizovaný Spolkem Šumava v Českém Krumlově. Finanční podpora přišla od Sudetoněmecké nadace a od sudetoněmeckého landsmanšaftu v Bádensku-Würtembersku.. Vyhnaní z Horní Plané a Zvonkové zřídili pro každou obec v obecním domě vlastenecký pokoj. LZ, 13.11.2012, str. 2 přílohy Forum
Výstava „Zničené kostely v severních Čechách 1945-1989“
Společná výstava Ackermann-Gemeinde a sudetských Němců ukazuje fotografie a texty o zničených kostelech a kaplích. Iniciátor výstavy Tomáš Havlíček vede „Společnost pro obnovu památek v oblasti Auscha“. Výstava byla nejdříve na Karlově univerzitě v Praze a pak jako putovní výstava v četných českých a německých městech. Výstava skončí v Mnichově 30.10.2012. SZ, 19.10.2012, str. 7
20 let místa setkávání v Moravské Třebové
V polovině září 2012 se konala schůzka regionální skupiny Hřebečsko v Moravské Třebové. Přišlo více než 500 krajanů, též hosté z německého patronátního města. Kulturní týden začal exkurzemi. Na svitavské radnici uvítal starosta David Šimek dechový orchestr z Göppingenu, patronátního města pro vyhnané z Hřebečka. Hosty také pozval starosta Moravské Třebové Miloš Izák. V muzeu byla výstava „Hřebečsko – dějiny a kultura v Sudetech mezi Čechami a Moravou. Mezi hosty byl také hejtman Radko Martínek, Zuzana Malková, Václav Appl z českého ministerstva kultury, Bernhard Hayer ze spolkového ministerstva vnitra, monsignore Anton Otte z Ackermann-Gemeinde v Praze. Přišli též všichni starostové měst v Hřebečku. Vedoucí místa setkávání I. Kuncová získala od Gerharda Müllera nejvyšší hřebečské vyznamenání medaili Walthera Hensela. SZ,19.10.2012, str.10
Historik zapomněl na masakr
Počátkem září 2012 se konalo Zemské shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku pod heslem „20 let německo-českého dialogu“. Zasedalo v historickém slavnostním sálu Ministerstva zahraničních věcí v Černínském paláci. 128 delegátů M. Dzingel upozornil na důležitost funkce spojky Zemského shromáždění, zastřešující organizace ve vlasti zůstavcích sudetských Němců, k české vládě jakož i k Německu. Historik Spurný zapomněl na masakr sudetských Němců z 4.března 1919. SZ, 19.10.2012, str. 10
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška, vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, listopad, 2012.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz