Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
St. Ulbricht: Výstava v Městském muzeu v Ústí nad Labem
Na výstavě „Svoboda a láska“ je jako zvláštnost hodnocení německy mluvících literátů a malířů. Přítomen byl také kandidát na českého prezidenta, Jan Fischer, předseda německo-české parlamentní skupiny ve spolkovém sněmu, Heinz-Peter Haustein, a též německý vevylsanec v Praze Setlev Lingemann. Místostarosta Ústí n/L Jan Macik řekl: „Stará německo-česká traumata měla by být konečně minulostí.“
Jan Fischer prohlásil: „Vztahy mezi Německem a ČR nebyly nikdy lepší.“ Haustein dodal: „Měli bychom si své mateřštiny němčiny a češtiny více vážit, nepřipouštět žádnou anglofikaci.“ Při prohlídce cenné stavby r. 1876, na které jsou viditelné veškeré německé nápisy, můžeme vidět i obrovský obraz Franze Josefa I.
SZ, 20.7.2012, str. 16
Vzpomínky na Deutchneudorf v saském Krušnohoří
Ve vlasti zůstavší a vyhnaní si připomínají osudný den 9.6.1945, kdy asi 8000 vyhnaných bylo vystaveno surovostem českých trýznitelů i během pochodu smrti až k hranicím saské obce Deutchneudorf. Každoročně ve výroční den se scházejí občané, aby si připomněli u „Chomutovského kamene“ události z r. 1945. Okresní pečovatelka Hedwiga Gemmringová s odvoláním na dopis Joachima Gaucka napsala: „Pane prezidente, chcete-li být prezidentem všech Němců, měl byste zastupovat také pocity a zájmy sudetských Němců. Bylo by načase se hlásit k našim přes 200 000 mrtvým a na ně si také vzpomenout. Byli oběťmi českých mocipánů. Pane prezidente, chcete-li projevit dobrou vůli, měl byste být pro národní památný den na útěk a vyhánění.“
Letos žáci gymnázia v Chomutově a jejich profesor Jan Märc byli také 9.6. u památníku v Deutschneudorfu. Vyhnání asi 3 milionů Němců z ČSR bylo logickým důsledkem tragické dějinné kapitoly. Tím byli němečtí vyhnaní bez rozdílu označeni za viníky. Že pověstné Benešovy dekrety i se zajištěním beztrestnosti dosud v ČR platí, naše přeživší velice zarmucuje. SZ, 3.8.2012, str. 13
64. sraz Jihomoravanů v patronátním městě Geislingenu
Slavnostním řečníkem byl ministr vnitra Reinphold Gall, jenž zdůraznil, že Jihomoravané jsou jako i dříve svázáni se svou vlastí v České republice. Jistě by však rádi alespoň slyšeli, že Benešovy nedělají čest takovému státu jako je ČR. Reinfried Vogler, od února předseda sudetského celoněmeckého shromáždění, mluvil o vzorném patronátním městě. SZ, 3.8.2012, str. 11
Ackermann-Gemeinde v Mohuči sleduje vývoj na Moravě
Již desítky let sleduje A-G Mohuč vývoj na Moravě. V červnu si skupina A-G udělala výlet na Moravu. Činitel A-G, Norbert Irgang, brněnský rodák, cestu naplánoval i do Brna. Styk a Masarykovou univerzitou byl .navázán pomocí Doc. Romana Kopřivy, který též působí ve vědeckém kolegiu Rakouské knihovny. Husismus na Moravě zanechal málo stop. SZ, 3.8.2012, str. 12
Vzpomínka k 40. výročí úmrtí Richarda Coudenhove-Kalergiho v Brodu n/L
Otec jednotné Evropy a zakladatel Panevropské unie zemřel 27.7.1972. Jeho otec, který vlastnil panství v Poběžovicích, byl velvyslancem Rakouska-Uherska v Tokiu. V duchu Codenhove-Kalergiho musíme zvládnout současnou evropskou krizi, zdůraznil B. Posselt. Jaroslav Šonka, žurnalista a Panevropan, prohlásil, že krajina nás nutí k přemýšlení o vztahu Německa a Čech. SZ,3.8.2012, str. 1 a 2
V sudetoněmeckém úřadě byli kněží
Pražskou úřadovnu na Malé Straně navštívil monsignore Wuchterl, rodák z Stříbra, a jeho dlouholetý kolega monsignore Winfield Pilz. Tento se ze zdravotních důvodů vzdal úřadu faráře německé katolické obce v Praze. Ale i jako důchodce ze svého saského bydliště bude dále pomáhat sudetoněmeckému úřadu v Praze.
SZ, 3.8.2012, str. 2
Dr. Wartstein: Evropa – naše společná vlast
Autor se za první republiky ve škole učil heslu T.G. Masaryka „Pravda vítězí!“ V. Havle toto heslo doplnil: „Pravda a láska vítězí!“ Po vyhnání Němců z ČSR proudili občané z vnitrozemí do pohraničí. Nedávno zemřelý bývalý litoměřický biskup Koukl říkal, že většina lidí z jeho diecéze jezdí do vnitra Čech, kde jsou pohřbeni jejich rodiče a další. „Solidarita v Evropě“ je společná česko-rakouská iniciativa, ve které právě mladá česká generace jde větším krokem. SP, 9.8.2012, str. 16
Dr. Krami, Budapešť: Kde jsou Němci?
Mám na mysli Němce na německých sídlištích v Maďarsku. Odpověď: byli vyhnáni do Německa? Všichni? Mnoho jich zůstalo ve své vlasti. V nějaké obci je jich 5% v jiné 30%. Dnes v obci, kde žije 70-80% Němců, nenalézáme na hřbitově nové náhrobky s německými nápisy. Proč? Není to zakázáno. Maďarští Němci se maďarsky rodí a maďarsky se pohřbívají. Náhrobek nese německý nápis, jen když to sami chceme! SP, 9.8.2012, str. 16
Souhlas s návrhem na památný den vyhnanců
Žádost „svobodných voličů“ v bavorském sněmu, aby byl zaveden „národní památný den“ (Den vlasti) pro oběti útěku a vyhánění, byla bavorským sněmem po menších úpravách schválena jednomyslně. Vláda by ještě měla prověřit, zda 5. srpen je vhodným dnem pro tento památný den. Projekt památníku „Sudetští vyhnaní v Bavorsku“ by měl být prosazen ve všech vzdělávacích zařízeních v Bavorsku. Dějiny mohou být trvalé, když je mládež učiní živými. SP, 9.8.2012, str. 7
Jan Tichý: 32 hodin mezi psem a vlkem (zločiny na sudetských Němcích)
Bor u České Lípy je znám jako město skla. Méně jsou známé vraždy 9 nevinných občanech v červnu 1945 na náměstí, z toho dvou žen, které byly jedním oddělením revolučních gard předtím veřejně mučeny. Historickou událost popsal Jan Tichý v díle „32 hodin mezi psem a vlkem“. Popisovány jsou domovní prohlídky, plenění, týrání a nakonec veřejné popravy před radnicí. Současně probíhá vyhnání rodin pronásledovaných a jejich převoz k saským hranicím. Zavražděné nechá český velitel ležet na náměstí, aby pohrozil Němcům. Takové jsou strašné a nelidské události, které popsal Tichý. V r. 2006 byla instalována pamětní deska na hřbitově v Boru v německém i českém znění. SP, 9.8.2012, str. 16
Dr. R. Pueschel: čs. plány na vyhánění měly také britské otce
Obsáhlá publikace (413 stran) Davida Martina Browna: Dealings with Demokrate – The British Foreign Office and the Czechoslovak Emigres in Great Britain, 1939-1945“ vydalo Evropské nakladatelství věd Petra Langa ve Frankfurtu nad Mohanem v r. 2006. David Brown odhalil, že nikoli Češi, nýbrž Angličané připravovali plány na poválečné vyhánění z ČSR. Také se zabýval problémem, které německé a neněmecké menšiny plánoval Hitler transferovat. Britský akademik Mabbott, znalec menšinových problémů ve východní Evropě, již koncem května 1940 předložil práci „Výměna menšin“. Vypracoval hromadné vyhnání Němců ze střední a východní Evropy po válce. Mabbottovy „přísně tajné práce“ předal Benešovi čechofil a spolupracovník ministerstva zahraničních věcí R.W. Seton-Watson, který byl stoupencem zničení Rakouska-Uherska a ideje založení nezávislých národních států ve střední Evropě. Tento čechofil po léta ovlivňoval britskou politiku pročesky a antiněmecky. SP, 9.8.2012, str. 6
32. sraz Ackermann-Gemeinde v Budyšíně
Zde Vladimír Špidla charakterizoval Evropu jako směsici mezi státností a mezinárodní dohodou. Za vyřešení krize se bude muset zaplatit. Ale jakou valutou? Penězi nebo krví? Krizi musíme zvládnout, abychom platili pouze penězi.
SZ, 17.8.2012, str. 1 a 2
Sudetské Němce přitáhnout zpět: násilně provést vyhánění na ruby
Češi při vyhánění zničili 2000 měst a obcí. 3 miliony sudetských Němců, které zde po staletí bydlely a tuto zem přivedly k rozkvětu, mohly jen z povzdálí pozorovat, jak my jejich domy, pole, dílny a továrny zabíráme. Nedávno zaslal Petr Bílek, redaktor českého ilustrovaného časopisu „Maxim“ P. Bartonovi, vedoucímu sudetoněmeckého úřadu v Praze, příspěvek „Násilné vyhánění na ruby“. Fotografie pro smyšlenou akci pořídil Pavel Vondráček. SZ, 24.8.2012, str. 5
Pozn. red.: Zastáváme jednoznačné stanovisko, že tzv. sudetští Němci by měli zůstat tam, kde jsou, tj. ve SRN. Tam je i jejich vlast.
Sudetoněmecký úřad v Praze navštívil D. Kutschera
Zástupce vedoucího sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku a zemský vedoucí SL ve Vídni, Dolním Rakousku a a Hradišťsku, Kutschera, navštívil sudetoněmecký úřad, aby se nechal informovat o stavu německo-českého dialogu. Poté Kutschera byl přijat na rakouském velvyslanectví tiskovým přidělencem Ch. Autengruberem. SZ, 24.8.2012, str. 2
Tragická místa vzpomínání
V polovině července 2012 dolnobavorský landsmanšaft v Pasově uspořádal v sále Lurago putovní výstavu „Tragická místa vzpomínání“. 80 českých gymnazistů přispělo k výstavě s pražskou občanskou iniciativou Antikomplex. Dělali rešerše v Ústí nad Labem, Chomutově, Kadani a v Lounech. Jedním z tragických míst je most E. Beneše v Ústí, na kterém došlo k masakru na Němcích v r. 1945. O tom vyprávějí dvě mladé Rakušanky, vědecké spolupracovnice Ondřeje Matějky.
SZ, 24.7.2012, str. 11
Ofenziva Merkelové vede přes Čínu
Nepozorovaně pro veřejnost německá zahraniční politika udělala zajímavý zvrat. Čína a nikoliv Rusko je nyní nejdůležitějším partnerem Německa, samozřejmě kromě západních spojenců. Spiegel, 35/2012, str. 6
Svazový kriminální úřad varuje před útoky nacistů
Těsně rok po nezdařilé činnosti teroristické buňky „Nacionalistické podzemí“ je nebezpečí ze strany pravicově extrémistických teroristů pořád vysoké. Vyplývá to z důvěrné písemnosti úřadu za červenec 2012. Hrozí akty násilí ze strany jednoho pachatele nebo skupiny pachatelů formou tělesného poškození někdy i se smrtelnými následky. Útoky pravicových extrémistů hrozí nejen cizincům ve SRN.
Svazový kriminální úřad tvrdí, že extrémní pravice disponuje nezanedbatelným počtem zbraní a munice. Spiegel, 37/2012, str. 17
E. Steinbachová: Vyhánění se týká všech v Německu
Steinbachová projevila radost, že hlavním řečníkem na ústředním Dni vlasti v Berlínu je premiér Hesenska Volker Bouffier.V Hesensku vznikla v r. 2010 nadace Hesenská cena „Útěk, vyhánění, začlenění“, která je dotována částkou 7500 euro, poskytovaných každé dva roky. Němečtí vyhnaní hledají jako málokdo most k porozumění směrem na Východ. Maďarsko patří k zemím, které se za vyhnání Němců omluvily. K pomníku obětí v Berlínu poslala věnec ze všech zemí jediná, a to Meklenbursko-Přední Pomořany. SZ, 14.9.2012, str. 1 a 2
Nové špičky Jugendfora
Německo-české Jugendforum ma 2 nové mluvčí: Anne Liebscherovou a Alžbětu Beršíkovou. 1. září zahájilo německo-české Jugendforum své 7. období. Jde o 15 mladých Němců a 15 mladých Čechů, kteří se zasazují o lepší německo-české vztahy. SZ, 14.9.2012, str. 1
Martin Dzingel: Editorial
Rok 2012 je pro nás významný. Před 20 lety byla podepsána německo-česká smlouva o přátelství. Založeno bylo Zemské shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, což bude připomenuto konferenci na ministerstvu zahraničních věcí. V pražském kostele Na Skalce bude německá mše.
LZ, 18.9.2012, str. 1 a str. 1 přílohy Forum
Setkání v Liberci
Na výročním setkání Svazu Němců v Liberci byl uvítán Klaus Hoffmann, předseda vlasteneckého kroužku Liberec. Po jednání s městem Liberec delegáti uzavřeli dohodu o spolupráci s dvojjazyčnou mateřskou školkou a dohodu o vysílání dějin města na internetu. Den zpříjemnila hudba a humor v libereckém nářečí.
LZ, 18.9.2012, str. 2 přílohy Forum
R. Neugebauer: Bavorsko zasahuje do Čech
Dlouholetý spor o Chebský les by mohl skončit dohodou. Koncem června se městská rada Chebu dohodla s okresem Tischenreuth o vytvoření nadace „Chebský les“. Nadace má převzít výnos 831 000 euro. Les by měl mít každý rok výnos 80 000 euro. LZ, 2.10.2012, str. 1
R. Neugebauer: Benešovy dekrety zůstávají tématem
Maďar Imre Juhasz útočí na Slováky, kteří usnesením Národní rady z r. 2007 prohlásili nedotknutelnost Benešových dekretů. Benešovy dekrety by měly být přenechány historikům. Rád bych slyšel od ČR, že v budoucnosti se nemusím obávat, že jako Němec nebudu vyvlastněn. LZ, 2.10.2012, str. 1
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, září, 2012.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz