Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Lživé zprávy České televize o sudetoněmeckém srazu
Známý český novinář Petr Uhl, bývalý disident a nositel Evropské Karlovy ceny sudetoněmeckého landsmanšaftu, podal u televizní rady stížnost kvůli nepřátelskému zpravodajství o letošním srazu v Norimberku ve večerním hlavním vysílání o svatodušní neděli. Uhl obdržel dopis z 29.5.2012 s podpisem předsedy televizní rady Milana Uhdeho. Rada ČT považuje Vaší stížnost za zcela oprávněnou. K čemu došlo? ČT spojila letošní sjezd sudetských Němců se 70. výročím vražedného útoku na R. Heydricha a následné zničení Lidic, které připomněl Václav Klaus. Prý landsmanšaft zvolil výročí atentátu, aby mohl opětovně kritizovat prezidenta V. Klause. Podle předsedy landsmanšaftu Franze Panyho chybí na pražském Hradě realismus a ochota k porozumění. Ve své stížnosti se Uhl opíral o komentář novinářky Lídy Rakušanové. SZ, 22.6.2012, str. 1 a 2
Velvyslanec Norska Jens Elkaas u vedoucího sudetoněmeckého úřadu
Norští a sudetoněmečtí představitelé se sešli v Domě národnostních menšin v Praze. Zde shlédli loutky v sudetoněmeckých krojích. Manželka norského velvyslance měla kroj ze severu Norska, paní Outratová, manželka Edvarda Outraty, měla plzeňský kroj. SZ, 22.6.2012, str. 2
Napoleon, Hitler a Karel XII.
Letos uplyne 200 let od Napoleonova polního tažení do Ruska. Také Hitlerovo tažení na Rusko (1941) ztroskotalo. Ale oba se mohli poučit z dějin, jelikož Napoleon měl o 100 let dříve předchůdce, který na Rusku ztroskotal. V druhé severské válce (1700 až 1721) v r. 1708 vpochodoval švédský král Karel XII. do Ruska, ač jej jeho generálové a i političtí poradci odrazovali od tažení proti Rusku Petra Velikého a od dobytí Smolenska. Když se to nepodařilo, táhl Karel XII. na Ukrajinu, kde švédská armáda v bitvě u Poltavy byla poražena zničujícím způsobem. Karel XII. utekl do osmanského Turecka, švédská armáda kapitulovala a byla deportována na Sibiř. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 21.6.2012, str. 34
Německo-český fond budoucnosti povolil 800 000 euro na nové akce
Správní rada fondu schválila 780 000 euro na německo-české projekty. Na akce mládeže a škol bude vynaloženo přes 260 000 euro. Německo-český fond budoucnosti byl založen v Praze v r. 1997. Jednatelem české části je Tomáš Jelínek. SZ, 29.6.2012, str. 8
S. Habelová: Atlas německých nářečí v České republice
Jazykový vědec Armin Bachmann v Sudetoněmeckém domě v Mnichově informoval o „Atlasu německých dialektů v České republice“. Celkově je projekt mezinárodním společným podnikem vědců z ČR, Německa a Rakouska. Spolupracují vědci z univerzity v Řeznu, Masarykovy univerzity v Brně a Karlovy Univerzity v Praze. SZ, 29.6.2012, str. 7
P. Barton: Stuttgart 1939 město zahraničních Němců
V třicátých letech ve Stuttgartu, Neckarstrsse bylo zřízeno Lidové muzeum zahraničního němectví. K otevření muzea se sešly německé menšiny z četných států celého světa… Někteří z účastníků slavnosti netušili, že brzy za zcela jiných podmínek se do města vrátí v dobytčích vagonech a malým zavazadlem po dlouhé cestě při vyhánění plné ponižování a zneuctívání. Přišli do vybombardovaného města jako žebráci hledající ubytování. SZ, 22.6.2012, str. 4
Wolfgang Bruch: Bezprávní dekrety zůstanou
63. sudetoněmecký sjezd patří minulosti. Kdo doufal, že český tisk a politické strany budou se kladně vyjadřovat, strašně se zmýlil. Kdo doufá, že po změně v osobě prezidenta dojde ke změně, rovněž se mýlí. Ani Václav Havel nebyl nám nakloněn. Kdo se domnívá, že bavorský premiér v Praze se zmínil o vyhánění, mýlí se. Obě vlády tvrdí, že rozhovory se mají týkat budoucnosti. Kdo předpokládá, že ČR bude s bavorským premiérem mluvit o sudetských Němcích, opět se mýlí. Také SRN nejedná se zemským hejtmanem Rakouska, nýbrž vládou ve Vídni. Kdo by spoléhal v tomto směru na německou vládu, opět se mýlí. Také A. Merkelová nehne ani prstem, když v německo-českém prohlášení již dříve minulost byla pohřbena. Chybou je spoléhat, že EU by odstranila Benešovy dekrety. Prý česká mládež má jiný pohled na dějiny, omyl. Kdo věří, že na 126. sjezdu sudetských Němců v r. 2075 budou platit dekrety o kolektivní vině sudetských Němců, ten se samozřejmě nemýlí. Autor mí dobré kontakty s Čechy. SZ, 22.6.2012, str. 6
B. Posselt kritizuje prezidenta V. Klause
Na vyjádření prezidenta Klause, že vyhnání sudetských Němců bylo „logickým důsledkem nacistických zločinů“, odpověděl mluvčí sudetských Němců: To je logika pomsty, nacismu a kolektivní viny, která zločin vrací zločinem. Klaus prokázal svými zpátečnickým slovy, že se v Evropě neztotožní s porozuměním mezi národy. Václav Havel na rozdíl od Václava Klause řekl, že vyhnání více než 3 milionů nebylo právo, nýbrž pomsta a velmi nemorální skutek. Klaus 24.6. při památné akci na počest 70. výročí vyhlazení obce Ležáky esesáky uvedl, že vyhnání sudetských Němců bylo „logickým důsledkem“ tragické dějinná kapitoly. Nacistický teror a fanatický vzdor Němců zničily důvěru mezi Čechy a Němci. Petr Uhl, nositel sudetoněmecké Karlovy ceny, komentoval projev prezidenta republiky v deníku Právo v článku „Klaus nebyl dříve žádný český šovinista“. Většina sudetských Němců se narodila v Německu, žijí v EU a podle Uhla nepociťují žádnou kolektivní, ani dědičnou vinu. Ackermann-Gemeinde a Seligerova obec jsou demokratickými složkami sudetoněmecké národnostní skupiny. Na obou stranách jsou ještě žijící zločinci. Když jejich vina není stejná, pak snad existují rozdílné viny: německá a česká? Vesnice Ležáky byla 24.6. 1942 vypálena esesáky, 41 dospělých bylo popraveno a 11 dětí zahynulo v plynu v koncentračním táboře Kulmhof. SZ, 29.6.2012, str. 1
Domovský okres Moravský Beroun
Pod heslem „Před 66 lety jsme byli vyhnáni“ sešli se v červnu 2012 na 51. srazu krajané z domovského okresu Moravský Beroun v Langgöns u Giesenu (Hessensko). Pro vedoucího bylo překvapením, že přišel bývalý starosta Moravského Berouna Tomáš Ferenec, který se svou manželkou putoval po Německu. SZ, 13.7.2012, str. 10
Nové oddělení „Utečenci a vyhnaní“
Na okresním setkání v Hofu za mnohaletou činnost byli jménem B. Posselta a Panyho vyznamenáni Josef Schuster z okresu Moravská Třebová, Ant. Zaha z Lomu u Stříbra a velké uznání získal Rudolf Lux. Na závěr zasedání byla otevřena výstava „Zmizelé Sudety“ české občanské iniciativy Antikomplex.
SZ, 13.7.2012, str. 10
Výzkumný projekt univerzit Pasov a České Budějovice
Výzkumný projekt EU přibližuje studentům pohraniční oblasti bavorsko-české dějiny. EU podporuje projekt „Česko-bavorský“ dějepis. Po dobu 3 let bude podporován celkovým rozpočtem 280 000 euro. SZ, 13.7.2012, str. 1 a 2
Petra Bartoně zvou do saského sněmu v Drážďanech
Když předsedy frakce CDU v saském parlamentu bude mluvit se zástupci svazů vyhnaných, pozve k tomu také P. Bartoně. 28.6.2012 v pražské úřadovně sudetských Němců byl též Adolf Braun ze saské státní kanceláře.
SZ, 13.7.2012, str. 2
Památná deska padlým z první světové války v Pyšné (okr. Chomutov)
Po válce byli Němci vyhnáni a v obci se usídlili Slováci. Hymna ČR zní: „Kde domov můj?“. Kde je má vlast, se také ptají sudetští Němci. Jména padlých z první světové války jsou čistě německá. Celkem 9 jmen je napsáno na desce. 22.6.2012 se odhalení památné desky zúčastnil také starosta obce Čapek, jeho zástupce Pavel Sláma, Blanka Hvozdová, a ředitel oblastního muzea v Chomutově Stanislav Děd, jeho spolupracovník Jan Hirsch a Otto Macák. SZ, 13.7.2012, str. 5
B. Posselt: Evropa regionů (oblastí)
V době tzv. evropské krize zesilují debaty o budoucí struktuře Evropy. Opět zaznívá požadavek po „Evropě regionů“. Je to jiný pojem než „Evropa vlastenců“. Poprvé se o Evropě regionů mluvilo v sedmdesátých letech. SZ, 6.7.2012, str. 1 a 2
Tomáš Podivínský u Bartoně
Bývalý generální konzul ČR v Drážďanech navštívil úřad sudetských Němců v Praze. Čtenářům Sudetendeutsche Zeitung Bartoň sděluje, že na Podivínského je nadále spolehnutí. SZ, 6.7.2012, str. 2
Veronika Kroheová: 20 let slezsko-německého svazu v Bolaticích
Ministerstvo vnitra v Praze zaregistrovalo svaz 9.7.1992. Svaz má skupinu dívek, které zpívají a tančí. „Setkání mužů“ se koná jednou za měsíc. Svaz má nyní 131 členů Ve spolku vyvíjí horlivě činnost manželský pár Zajíčkových, kteří byli za svou činnost vyznamenáni na srazu německých spolků v Praze.
LZ, 24.7.2012, str. 2 přílohy Forum
Pomník v Arnolticích
V rámci vlasteneckého srazu v Arnolticích byl odhalen koncem června 2012 pomník padlým v první a druhé světové válce. Starostka obce Bulovka Ramona Schindlerová se zúčastnila slavnostního aktu. Farář Josi Schulz, rodák z Bulovky, místo vysvětil. LZ, 24.7.2012, str. 2 přílohy Forum
Luboš Palata: „Poděkování“ by stačilo, nejen v Banátu
Vylidněné kraje nejen mezi Dunajem a Tisou osídlovaly nejrůznější národy. Přivandrovalé Němce jednoduše nazývali Švábové. Ke konci druhé světové války četní Němci utekli. Někteří byli zavlečeni na práce do Sovětského svazu. Dnes nezbylo v Banátu ani 20 000 Němců, většinou starců. Dosud mají Němci v Banátu určitý respekt. Také Češi by měli být vděční českým a moravským Němcům. Podobně jako v Banátu v České republice nejde o posunutí času zpět.. Bývalé společné žití se již nedá obnovit. Možná by stačilo, kdyby Češi za vše, co čeští Němci zanechali, byli povděční, to by stačilo. LZ, 10.7.2012, str. 2
Pozn. red.: Autor článku i redakce Landes Zeitung zapomínají na Pařížskou reparační dohodu, která určila reparace, jež Němci jsou povinni nám zaplatit. Jde o částku cca 360 miliard předválečných korun, z níž nám Němci zaplatili pouhých několik set milionů korun. Dále v mezinárodním právu platí zásada, že agresor je povinen zaplatit za škody, které jeho agresí vznikly. Na Německo se také vztahuje. Nadto Pařížská reparační dohoda výslovně určovala, že konfiskovaný majetek sudetských Němců nám nebude započítán na reparační účet. Prof. JUDr. V.Pavlíček jasně říká, že naše reparační požadavky můžeme stále uplatňovat. SRN mluví o právu, ale reparační povinnosti, jak vyplývá ze situace, se zdráhá plnit. Tváří se dokonce, že neexistují. Kdy konečně Němci nám zaplatí to, co je jejich povinností vyplývající z mezinárodního práva? Kdy naši ústavní činitelé budou na SRN, která je právním nástupcem nacistické říše, placení reparací vymáhat? Naposledy to bylo, pokud se dobře pamatuji, někdy v průběhu roku 1990. Němci na naše požadavky nereagovali, ač H.- D. Genscher, ještě před jednáním o splynutí NDR se SRN, přislíbil vstřícnost. Kolik bylo německých státníků, kteří slibovali, že po sjednocení Německa budou připraveni jednat o reparacích? A výsledek?
Hans-Jörg Schmidt: V zajetí starého českého nacionalismu
Nyní se ptají mladí Češi, co se stalo v Postoloprtech, co v Dobroníně, co na brněnském pochodu smrti. Probouzející se mládež nebude brát Klause vážně.
LZ, 10.7.2012, str.2
Papert-Brabetz: „Mongolské tažení“ z České Lípy
10 000 vyhnaných Němců přes hranice, to bylo „humánní vysídlení“. V České Lípě u pivovaru se sešli 15.6.1945 v 5 hod. ráno občané německého původu, odevzdali klíče od bytů, spořitelní knížky a jiné cennosti a pak se dal „mongolský pochod“ do pohybu – byli doprovázeni Čechy na koních. Putovali až k hraničnímu přechodu „Stráž“ V polovině června tak tito lidé došli pěšky do okupovaného Německa. Dalších 1500 bylo z Jablonného a 3000 z Cvikova. SZ, 15.6.2012, str. 13
M. Dürr: Ackermann-Gemeinde vyznamenal „Antikomplex“
U příležitosti německo-českého setkání počátkem srpna 2012 v Budišíně propůjčila Ackermann-Gemeinde smiřovací medaili českému občanskému spolku „Antikomplex“. Setkání se zúčastnilo asi 400 lidí z Německa a ČR . Antikomplex byl založen v r. 1998 v Praze studenty. SZ, 7.8.2012, str. 1
Německá vysoká škola od října 2012 na Slovensku
Původně nechtěl slovenský ministr Dušan Čaplovič povolit další soukromou vysokou školu. Slovenská vláda však 18.7.2012 schválila akreditaci Goethovy vysoké školy v Bratislavě. Tato bude spolupracovat s Goethovou univerzitou ve Frankfurtu a stavební univerzitou ve Výmaru. Školně 1100 -1300 euro za semestr. O studium je mezi vysokoškoláky zájem. V minulém roce přes 500 Slováků získalo diplom z německého jazyka. LZ, 7.8.2012, str. 1
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, září. 2012.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz