Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Jenny Schönová: Čechy sporná země, pohled do dějin
Pojmenování Bohemia pochází od keltských Bójů, které po nich později převzali germánští Markomané. Češi (snad slovanské kmeny, pozn. red.) se zde začali usídlovat od třetího století. Později měli jen jedno označení, a to „Češi“, zatímco Němci si zde říkali čeští Němci, moravští Němci a slezští Němci . Přemyslovci zvali do země Němci. Přicházeli většinou z Tyrol, Franků a Saska. Byli to většinou řemeslníci. Až v 19. století se jim říkalo kolonisté. Prezident ČSR T. G. Masaryk 22.12.1918 řekl: „Němci obývané oblasti jsou naším územím.“ Na Nový rok 1919 prohlásil: „Je rozdíl mezi právem na sebeurčení národů. My Češi a Slováci jsme až na menšiny jednotný národ. Němci jsou kolonisty. Němci sem posílali dobyvačné kolonisty.“ Velká část Němců vletěla do náručí Hitlerovi. Dekrety prezidenta Beneše předpokládaly transfer Němců do poraženého Německa. Od r. 1946 jsou spory, zda se tomuto transferu má říkat „odsun“ nebo „vyhnání“. To není spor o císařovu bradu, ale o stanovení legitimity Němců v ČR. LZ, 12.6.2012, str. 1 přílohy Forum
Pozn. red.: Na základě Postupimské dohody byli Němci vysídleni. Tato dohoda platí, ať již SL tvrdí cokoliv. Němci na základě rozhodnutí vítězných Spojenců byli přesídleni do Německa. Tam je neměnitelně jejich vlast.
Neonacisté řádí v Sasku
V Budyšíně přepadli dva muži kolumbijského studenta, který tam pobýval v rámci výměny. Šlapali po něm. V Horejovicích obléhali pravicoví extrémisté kancelář poslance, rozbili okenní tabule a zaútočili na jeho spolupracovnici. Munice explodovala před restaurací Hollywood v Geithainu, která patří jednomu Pákistánci. Ten ji otevřel před 5 měsíci. Nejdříve mu vytloukli okenní tabule. V květnu jich 10 přišlo před jeho provozovnu, byli vyzbrojeni noži. Do okna hodili kámen a volali „Vždyť mi tě dostaneme! Když nezmizíš, odděláme tě“. O týden později vybuchla nálož. Za neonacistickou NP v městské radě Geithainu je neonacista Manuel Tripp, který vydává občasník „Geithainer Sprachrohr“, pořádá podzimní schůzky, na kterých bývají účastníci ve vojenských uniformách. Tvrdí, že sice nacionální socialismus nyní nelze volit, ale revolucí lze jej vybojovat. Tripp je vedoucím „Freies Netz“ (FN – Svobodná síť), která zahrnuje militantní „kamaradšafty“ v Německu. Bavorsko usiluje o zákaz „FN-Süd“. Saský premiér Stanislav Tillich (CDU) tvrdívá, že v Sasku není žádný problém s pravicovými radikály. Spiegel, 24/2012, str. 30-32
F. Cirklová: Minulost, přítomnost a budoucnost Němců v Somboru
V dějinách města Sombor v severozápadním Srbsku mívali podunajští Němci významné postavení. Asi 30 000 německých rodin se přistěhovalo do Bačky. Nyní se o Němce stará spolek Sv. Gerhard. Podobné společenství je také v Subotici a Novém Sadu. LZ, 12.6.2012, str. 4 přílohy Forum
Německo-česká setkávání na hřbitově v Teplé
Nanebevstoupení Oáně je v Německu svátkem, v ČR je to běžný pracovní den. Zhebané obou stran hranic využívají prodlouženého víkendu i k návštěvě hřbitova premonstrátů v Teplé, kde se věnují úpravám a kosí trávu.
LZ, 12.6.2012, str. 2 přílohy Forum
Martin Dzingel: Editorial
V našem Landeszeitungu se nyní se zálibou věnujeme tématům, které se týkají rozdílnosti, výměny názorů a tolerance. Důležité je také úsilí o udržení Lázní Kyselka, kde jde o dědictví německé kultury v Čechách. Tématicky se věnujeme v tomto čísle také sudetoněmeckému srazu, uvádíme rozhovor s Petrem Uhlem, nositelem Karlovy ceny. LZ, 12.6.2012, str. 1 a 1 přílohy Forum
Hamburk postaví pomník dezertérům
V Hamburku bude pomník dezertérům z druhé světové války a obětem nacistického vojenského soudnictví. Kromě toho bude mít město čestný pomník padlým hanzovního pěšího pluku 76. Junge Freihait, 22.6.2012, str. 6
Pomník posádkám bombardovacích letadel RAF
Koncem června byl v Londýně odhalen královnou Alžbětou II. pomník padlým více než 55 000 příslušníků RAF. Přítomno bylo také 5000 veteránů. Lord Asheroft řekl, že posádky bombardovacích letadel nemohou být činěny odpovědnými za utrpení německých civilistů. Plnili jen rozkazy shora. Před dvěma lety drážďanská primátorka Helma Orosová v rozhovoru se starostou Borisem Johnsonem řekla, že takový způsob myšlení je z hlediska Drážďan těžko pochopitelný.
SüdZ, 27.6.2012, str. 11
Více prostředků pro § 96
Spolková vláda schválila opatření k podpoře kulturní činnosti podle § 96 spolkového zákona o vyhnaných. Od změny ve vládě v r. 2005 se do r. 2012 podpora zvedla z 12 milionů euro na 17 milionů euro. Na základě § 96 spolkového zákona o vyhnaných podporuje vláda společně se zeměmi další rozvoj kultury Němců ve střední a východní Evropě, včetně Sudet. SZ, 27.4.2012, str. 2
Rudolf Grulich: Povinnost k reparacím
Vyhnání Němců představuje milionásobné porušení lidských práv. Ale nikdo nedovede toto porušení lidských práv označit za bezpráví způsobené Poláky a Čechy. Polští biskupové již v r. 1965 při ukončení koncilu i se svými věřícími v Čenstochové zvolali: „My odpouštíme a prosíme za odpuštění!“ Sudetoněmecký novinář a redaktor „IWO“ (Informační služba Západ-Východ) a páter Werenfried van Strasten byli u toho, když Kindermann ve Vatikánu předal prohlášení ke květnovému dni míru. SZ, 27.4.2012, str. 2
Mezinárodní svaz německé kultury
Mezinárodní svaz německé kultury se sídlem v Moskvě (IVDK) byl založen jako spolek pro podporování kultury Němců v Rusku. IVDK je nejstarší společenský spolek Němců Ruska na federální úrovni. Od založení IVDK je předsedou Heinrich Martens. Spolek sjednocuje místa setkávání v četných oblastech Ruska. Členy spolku jsou také národní organizace Němců v Bělorusku, Moldavii, Uzbekistánu, Azerbejdžánu, Gruzínsku a Estonsku, jakož i německé společnosti v Kirgízii, Kazachstánu a na Ukrajině. Cílem spolku je zachování kulturní identity a společnosti ruských Němců. K tomu bývahí organizovány festivaly, dny německé kultury, dějepisné výstavy, semináře a vědecké konference. V r. 1998 bylo zahájeno z iniciativy IVDK vydávání Moskevských německých novin (Moskovskaja německaja gazeta). První německé noviny byly založeny v r. 1870 a vycházely až do zahájení první světové války. Podporovány jsou národnostní oblastí v Azovu, Altaji a vesnickými organizacemi na Volze. LZ,26.6.2012, str.4 přílohy Forum
A. Mostýnová: Evropský Američan Rudolf Mattoni
Po skončení druhé světové války byl jeho otec ve vile v Karlových Varech. Utekl doslova zadními vrátky, když Rusové vcházeli předními dveřmi. Dostal se k Američanům. V r. 1926 se narodil jemu a Američance syn Rudolf. Ten, když navštívil Kyselku, tvrdil, že každý americký bezdomovec by se o budovy lázní lépe postaral. LZ, 26.6.2012, str. 6
Kardinál Duka přijal 18.4.2012 sudetského Němce Franze Panyho
Za přítomnosti P. Bartoně z pražského úřadu sudetských Němců přijal kardinál Duka v arcibiskupském paláci F. Panyho, předsedu sudetoněmeckého landsmanšaftu. SZ, 27.4.2012, str. 1
R. Neugebauer: Když Němce musíme hledat mikroskopem
Výsledky sčítání lidu 2011 dávají německé menšině v ČR málo důvodů k radosti. Ve srovnání s rokem 2001 jejich počet klesl o více než 50%. Vesnic, kde je více než 10% Němců, bylo v r. 2001 jen pár v Krušných horách, severozápadně od Chomutova. Ale i tam je nynější menší počet Němců citelný. Ve Vejprtech klesl počet Němců z 11% na 5%. LZ, 26.6.2012, str.2. přílohy Forum
Sociální dílo Ackermann-Gemeinde má nové vedení
Sociálnímu dílu Ackermann-Gemeinde je již více než 60 let. Dlouholetý předseda Wolfgang Klieber (79) zemřel koncem roku 2009. Franz Olbert (76), od roku 1976 úřadující jednatel, z důvodu stáří odstoupil. 11.10.2011 byl předsedou zvolen Dieter Olbřích. Ke dni 1.11.2011 převzal spolkový jednatel A-G Matthias Dörr (35) navíc i jednatelství sociálního díla. Emmerath Kränkel jako protektor patří k vedení. Představenstvo (grémium), včetně protektora, se skládá z 10 osob. Schází se 3krát až 4krát do roka. Projednává projekty a finanční náklady. Také pomoc potřebným Němcům v ČR je důležitou činností. Otevřenou otázkou zůstává navrácení majetku církvím. LZ, 26.6.2012, str. 3 přílohy Forum
Ch. Rühmkorf: Fondy budoucnosti počítají s novými projekty a stálými tématy
Správní rada Německo-českého fondu budoucnosti na posledním čtvrtletním zasedání na ministerstvu zahraničních věcí dala zelenou pro 174 žádostí. Fond podpoří částkou 780 000 euro navržené německo-české projekty. Na školské a mládežnické projekty bude věnováno 260 000 euro. Jsou podporovány i projekty pro starší generaci, jako je např. schůzka Němců z Kraslic se spolkem seniorů v nedalekém Klingelthalu, dále jde o výlety do Bayreuthu nebo Prahy. K trvalkám patří Pražský divadelní festival v němčině, filmový festival filmů z Německa, Rakouska a Švýcarska. LZ, 26.5.2012, str. 1
M. Řehoříková: Čerstvý vítr v Domě národnostních menšin v Praze
Dům národnostních menšin zahájil činnost před 5 lety. Nejvíce akcí bylo ve spolupráci s německou menšinou. Je naplánováno zřízení knihovny, dále akce s politiky, zástupci médií a s historiky. LZ, 26.6.2012, str. 1 přílohy Forum
Martin Dzingel: Editorial
Před druhou světovou válkou byla více než stovka německých novin na území Čech, Moravy a Slezska. Němci žili s Čechy více nebo méně přátelsky. Až strašný nacismus způsobil rány na společném soužití. Po vyhnání německého obyvatelstva zůstalo zde asi něco přes 200 000 Němců, někteří jako nepostradatelní pracovníci, někteří jako antifašisté. Nejdříve byli Němci bez státní příslušnosti. V roce 1953 se stali čs. občany. Po sametové revoluci byli Němci vyňati z navrácení majetku. Dodnes není politická vůle to změnit. Ale naděje umírá poslední.
LZ, 26.6.2012, str.1 a 1 přílohy Forum
Tábory podle Rýna
Po kapitulaci německé branné moci v květnu 1945 se miliony německých vojáků dostalo do zajetí. Američané podle Rýna zřídili 17 provizorních válečných zajateckých táborů, jež se nazývaly „tábory na loukách podle Rýna“. Němečtí vojáci byli označováni za odzbrojené válečné vojáky. Proto neměli ani základní práva zajatců. Ani Mezinárodní červený kříž k nim neměl přístup. Zajatci byli nedostatečně stravováni a jako místo na spaní jim sloužily díry v zemi. V důsledku chybějící lékařské péče a trvalých dešťů se rychle šířila úplavice a cholera.. Do zrušení těchto táborů zemřely zde desetitisíce německých vojáků. Junge Freiheit, 22.6.2012, str. 4
B.T.Ramb: Vraťte nám německou marku
Marka nám byla protiprávně odňata. Euro asi již po třech letech od zavedení zklamalo. Tvrzení, že opětné zavedené německé marky by podlomilo německý export, je ekonomický nesmysl. Jen část našeho exportu jde do států Evropské unie. Naše vývozní zboží má takovou kvalitu, že jej lze prodávat i za vyšší cenu. Vraťte nám německou marku, čím dříve, tím lépe. Stejně na to dojde. Závisí to na odvaze politiků přiznat omyl. Junge Freiheit, 22.6.2012, str. 1
Setkání „Kruhu domoviny Trutnov“
O posledním březnovém víkendu se sešlo asi 250 Krkonošských z okresu Trutnov ve svém patronátním městě Würzburgu, které je také partnerským městem pro Trutnov. Přišla také skupina „doma zůstavcích“ pod vedením Inge Eflerové, bývalé vedoucí místa setkávání v Trutnově. Kruh Krkonošských již existuje 60 let. V „Pokoji Krkonoš“ pokračovala série přednášek, např. „Slavní sudetští Němci“. Klesá počet členů, členská základna je přestárlá.
Skupina Domoviny Severní Moravy oslavila 60 let
Za přítomnosti vedoucího rakouského landsmanšaftu Gerharda Zeihsela a zemského vedoucího D. Kutschwery slavila domovina v „Domě vlasti“. Při vzpomínce na zesnulé byl připomenut E. Polaschek. SP, 10.5.2012, str. 9
F.K. Walter: Ostuda
Nová kniha „Vyhánění Němců po druhé světové válce“ od M. Dougklase je shrnutí o velkém lidském utrpení. Hlavní osnovatel vyhánění Beneš stanovil již za války podmínky. Na celém světě byli vyhledáni „novináři“, kteří souhlasili s tímto opatřením. Češi a Poláci byli v Londýně navedeni, aby po válce násilím vyhnali Němce. „Státníci“ bez srdce, mimo jiné z Československa, Polska, Ruska, Anglie, USA a Francie měli iniciativu při přípravách vyhánění. Beneš byl hlavním činitelem vyhánění. Dnes mu staví Češi ještě pomníky. Je to ostuda pro celé lidstvo. SP, 10.5.2012, str. 7
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 16. července 2012. Webová stránka:
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz