Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Řecko trvá na reparacích
Řecko trvá na požadavku reparacích vůči Německu jako odškodnění za dobu okupace v druhé světové válce. Zastupující ministr zahraničních věcí Dimitris Dolli řekl koncem týdne před řeckými médii, že téma německých reparačních plateb zůstává otevřené až do okamžiku, ve kterém se o ně můžeme starat. Předcházel mu dotaz pravicové strany „Laos“. Její předseda obvinil vládu, že vůči Berlínu je „zbabělá“ a netrvá dost rázně na zaplacení reparací. D. Dollis odpověděl, že to je věc parlamentu, aby rozhodl o dalším postupu. Otázka reparací získala v Řecku opět značnou pozornost, zejména když jedna nově založená strana reparace začlenila do svého volebního programu, čímž si získá voliče. FAZ, 19.3.2012, str.1
Jiří Hošek: Co je dobré pro Německo, je dobré i pro Českou republiku
Rozhovor s novinářem a znalcem Německa Jiřím Hoškem, který se narodil v r. 1976, studoval politologii na Univerzitě Karlově, stal se redaktorem Českého rozhlasu v Německu, byl jeho stálým dopisovatelem. Toho času je vedoucím zahraniční sekce Českého rozhlasu, kromě toho píše pro deníky „Hospodářské noviny“, „Lidové noviny“ a týdeník Reflex.
Před rokem mu vyšla publikace „Německo v přímém přenosu, vaši sousedé včera a dnes“ . Česká republika je malý stát, těžko může provádět suverénní zahraniční politiku, zejména když se nachází mezi dvěma velmocemi Ruskem a Německem. V minulosti jsme s těmito sousedy udělali špatné zkušenosti. V současnosti je však Německo státem s velmi vysokým demokratickým standardem. Hošek dále myslí, že rozumný člověk chápe, že z německé strany nám žádné nebezpečí nehrozí. Češi si ale myslí, že Němci stejně jako v první i druhé světové válce se vždy budou snažit ovládnout Evropu, ale již ne vojensky, ale jinými prostředky. Naopak mnozí Němci chápou Čechy jako Východoevropany. To je ale chyba. Východní Evropa nezačíná v ČR. My jsme opravdu střední Evropa, my jsme srdce Evropy, stejně jako Berlín a Mnichov. Německo má určitou spoluodpovědnost za životní úroveň uvnitř celé Evropy. Mělo by se zasadit o výstavbu sociálního státu, a to jak ve vlastním státu, tak i v sousedních státech. Prager Zeitung, 22.3.2012, str. 4
Bernd Rudolf: Německý řád uvažuje o navrácení majetku soudně
Německý rytířský řád vlastnil mimo jiné 20 000 ha lesů na severní Moravě, zámky Bruntál, Slovinec, Nouzov a lázně Karlovu Studánku. Vůči Německému řádu nejsou Benešovy dekrety použitelné. Marek Benda (ODS) prohlásil, že by bylo spravedlivé, kdyby Německý řád dostal zpět svůj majetek. Generální opat Plotter řekl, že řád nemůže být zařazen mezi tzv. „nepřátele“ českého státu, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu z 17.12.1948.
Prager Zeitung, 22.3.2012, str. 3
Krušnohorské slavnosti s bobulovinami
Již po patnácté se koná tentokráte s Čechy ve společné vlasti setkání v rámci kostelních oslav. Program: 30. června německá mše v Rudné, pak uvítání v v penzionu Sportka. Po obědě odjezd busem do Kostelní k nejstaršímu kostelu v Krušných horách. Ke vzornému hřbitovu povede Petr Fořt, farář z Kraslic. V ČR se mění nazírání na vyhnání sudetských Němců. SZ, 9.3.2012, str. 12 Pozn. red.:Čechy nejsou společnou vlastí Čechů a sudetských Němců a nikdy jimi nebudou. Vlastí sudetů je Německo. Termín vyhnání, používaný sudety, neodpovídá terminologií mezinárodních smluv uzavřených vítěznými Spojenci po druhé světové válce. Sudeti byli z ČSR přesídleni. V republice je nechceme.
Klaus chce vrátit vyznamenání Nadace K. Adenauera
Vyznamenání Nadace K. Adenauera z r. 1993 chce Klaus vrátit. Nadace pohrozila, že odejme sponzorské peníze, bude-li na akci o budoucnosti evropské integrace mluvit kritik Evropy Petr Mach. To je omezování diskuze o důležitém tématu řekl V. Klaus. Mach je předsedou mimoparlamentní „Strany svobodných občanů“, jakož i autorem traktátu o tom, jak státy mohou vystoupit z EU. Média jej označila za Klausova chráněnce. SZ, 9.3.2012, str. 2
Fimový archiv Goethova ústavu
Goethův ústav v Praze nabízí německé menšině možnost půjčovat si německé filmy. V archivu jich má ústav asi 300. K nekomerčním účelům je půjčuje bezplatně. Některé filmy mají i české titulky. LZ, 6.3.2012, str. 3 přílohy Forum
Katharina Bruns: Příspěvek k usmíření
Výstava „Divoké vyhánění Němců v severních Čechách 1945“ ve Frankfurtu n.M. ukazuje návštěvníkům chronologicky osídlování Čech a Moravy. Vyhánění v dějinách nebyla žádná zvláštnost ani na základě náboženské příslušnosti., stejně bývali postiženi Češi jako Němci. V květnu 1945 požadoval dr. E. Beneš, aby Němci z českých zemí a Maďaři ze Slovenska byli bez kompromisu odstraněni. Během „divokého odsunu“ odhadem ze 3 milionů Němců byl asi každý čtvrtý z domova vyhnán. Výstava je také na internetu. LZ, 6.3.2012, str.3 přílohy Forum
Pozn. red.: Pokud Němci pořádají výstavu tzv. „divokém odsun“, pak by měli ještě dodat: „Z obsahu jednání Postupimské konference i z dalších dokumentů vyplývá, že odsun německého obyvatelstva uskutečněný před zahájením této konference byl na ní velmocemi se souhlasem vzat na vědomí a dodatečně byl potvrzen.“ (Prof. JUDr. Václav Pavlíček, DrSc., O legalitě a legitimitě transferu německého obyvatelstva z Československa, in. O české státnosti, str. 258, vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2004).
Na Kravařsko se nezapomíná
Na Bílovec bývalí rodáci nezapomínají. Ve SRN existuje „Spolek domovině věrných rodáků z Kravařska“. Bílovec má družbu s lázněmi Bad Neustat an der Saale v Bavorsku, kde se po r. 1945 usadilo hodně lidí z Bílovce.
LZ, 6.3.2012, str. 7 přílohy Forum
B. Posselt: Nevěra je nemorální
Sudetoněmecký landsmanšaft Rakouska počátkem března 2012 ve Vídni připomněl 4. březen 1919. Podle Posselta „zapomínání je chybou na věrnosti a nevěra je nemorální.“ Posseltův rod byl 600 let usedlý v Čechách a na Moravě, a to až do vyhnání v r. 1945. Prezident Klaus by byl nejraději, kdyby sudetští Němci zavřeli svou kancelář v Praze, Petra Bartoně by poslal do důchodu. Sudetští Němci dosáhlo mnohé: na norském velvyslanectví v Praze byla sudetoněmecká výstava, český velvyslanec v Izraeli navštívil sudetoněmeckou kancelář.
SZ, 9.3,.2012, str.9
Jaroslav Šonka: Trh by měl přihlížet ke vzpomínkám
J. Šonka je ředitelem European Shoah Legacy Institute. Někteří Židé se kdysi hlásili k německé národnosti. Pak se stalo, že po návratu z koncentračního tábora byli někteří také vyhnáni.
Podle Šonky takový český nacionalismus s antisemitismem byl již u Karla Havlíčka Borovského, který se snažil básníka Siegfrieda Kappera vyloučit z národní pospolitosti. Předválečná ČSR byla útočištěm četných utečenců z Německa. Proměnit Schindlerovu továrnu ve skanzen není snadné; v Židovské ulici ve Frankfurtu byla upravena na muzeum. LZ, 20.3.2012, str. 3
A. Mostýnová: Prapůvod hnutí Zelených
Milan Horáček se narodil ve Velkých Losinách, vyučil se elektromontérem. Po porážce Pražského jara utekl do Rakouska. V Německu pak vydával exilový časopis Listy a angažoval se v československé exilové kultuře a politice.
Byl zakládajícím členem německých Zelených a za ně se dostal v r. 1983 do Spolkového sněmu a v r. 2004 do Evropského parlamentu. V r. 1990 bylo mu Václavem Havlem navráceno české státní občanství a současně se stal členem jeho poradního štábu. V r. 1991 dostal do Prahy Nadaci Heinricha Bölla a od r. 2000 je účastníkem rozhovorů Německo-českého fora. Pro Havlovy vybudoval na Barrandově ekologický pavilon. Dáša Havlová nechtěla věřit, co dokáže bez hnojiv, nyní sama má ekologickou farmu a několik stovek ovcí. LZ, 20.3.2012, str. 6
Co o M. Horáčkovi píše Sudetendeutsche Zeitung? Moravský exdisident a politik Milan Horáček měl 65 let
Milan Horáček o sobě tvrdí, že není Čechem, ostatně jeho matka byla Němka a on se narodil ve Velkých Losinách (okres Šumperk). Jako Moravan oslavil 30. října 65 let. Jako Čech se sudetoněmeckými a slovenskými kořeny vyzkoušel mnohé až utekl do Německa, kde byl uznán za vysídlence. SZ, 28.10.2011, str. 6
Pozn. red.: SZ jaksi opomněly uvést, že oslavenec se velmi často zúčastňoval sjezdu odsunutých Němců z Československa. Ve SRN vyvíjel politickou činnost ve straně Zelených, v ČR je nyní uváděn též jako politik strany Zelených, dokonce byl po určitou dobu poradcem M. Bursíka, kdy tento byl předsedou Zelených. Rádi bychom věděli, které další české strany umožňují vysídlencům, tedy sudetským Němcům, politickou činnost v jejich rámci. Proč o tom všem nemluví i LZ?
Bico Scheller: Demonstrace proti Temelínu ve SRN
Ve výroční den katastrofy ve Fukušimě 11.3. šly ve SRN tisíce lidí do ulic, aby demonstrovaly proti jaderné energii. Této demonstrace se zúčastnili i lidé z ČR, např. Martin Bursík, podle kterého jsou lidé v ČR obelháváni. LZ, 20.3.2012, str.1
R. Neugebauer: Srbský zákon o restitucích platí i pro Němce
Srbsko se snaží překonat minulost. Již koncem září 2011 parlament schválil zákon o restitucích. Podle tohoto zákonu také Němci a Maďaři, kteří po druhé světové válce byli vyvlastněni, mají nárok, i jejich dědicové na vrácení majetku, popř. na odškodnění. Zákon platí také pro vyhnané a podmínkou není srbské státní občanství. Žádosti mohou být podávány od 1.3.2012 do 1.3.2013. Německou menšinu v Srbsku tvořili především Podunajští Švábové, jichž bylo před válkou asi půl milionu. Po válce bylo jejich jmění vyvlastněno, tisíce jich bylo zabito, ženy zavlečeny na Sibiř. Dnes v nástupnických státech po SFRJ nežije ani 10 000 Němců. Většina vyhnaných (asi 100 000) žije v Horním Rakousku.
LZ, 20.3.2012, str. 1
Český velvyslanec navštívil sudetoněmeckou kancelář v Praze
Během svého služebního pobytu v Praze navštívil koncem února 2012 český velvyslanec v Tel Avivu Tomáš Pojar sudetoněmeckou kancelář. S Petrem Bartoněm jednal o společných akcích v budoucnosti. Již Tomáše Pojara otec Miloš otevřel dveře pro kontakty mezi sudetskými Němci a Čechy. Tomáš Pojer se těší na společné akce v Izraeli. SZ, 9.3.2012, str. 2
Andrea Ulrich: Saské pohraničí vydáno k plnění zlodějům
V Horní Lužici (Sasko) bývají tak časná vloupání, že to nemá obdoby v žádné jiné německé zemi. Občané zde ztrácejí důvěru v stát. Dříve zde byly problémy s utečenci, nyní převládají majetkové delikty. V pohraničí bývá živo. Oběd v ČR nestojí ani polovinu toho, kolik stojí v Německu, také nápoje jsou mnohem levnější. V ČR bývají četné demonstrace proti Romům. Mezi demonstranty se vmísí pravicoví radikálové a skandují různá nacistická hesla.
Hranice volně přebíhají zloději. Důsledkem jsou krádeže, vloupání, přepadení. Někdo se pachatelům brání, riskuje, že bude zmlácen. Kradou se i barevné kovy, také bronzové květiny na hřbitovech. Mnozí důchodci by rádi svůj domek prodali, ale nenacházejí kupce. A to saský ministr vnitra hodlá v nejbližších letech snížit dosavadních 14 000 míst policistů o 3000. S policii je to obdobné jako se školami. Nejdříve proběhnou fuze a končí to zhroucením. V pohraničí jsou často hlášeny krádeže v prodejnách, ale policie nemá dostatek příslušníků pro Horní Lužici. Spiegel, 12/2012, str. 58-60
Doktorská práce bude přezkoušena
Práce bavorského komunálního politika Dominika Stoibera (CSU) bude univerzitou v Insbrucku přezkoušena, zda nebyla opsána. Sestře Edmunda Stoibera Monice Sassové byl v r. 2011 doktorský titul odebrán. FAZ, 7.3.2012, str. 4
H. Zakhariová: Dcery vyprávějí o svých otcích
V únoru 2012 uspořádal německý Kulturní svaz v Brně dvě akce. V polovině února vyprávěla novinářka Nadira Hurnausová o svém otci Hansovi Kleinovi. Koncem února pak Jana Stareková mluvila o projektu „Zapomenutí hrdinové“. Zapomenutí hrdinové byli protivníky nacistů mezi sudetskými Němci za první ČSR. Za okupace od r. 1939 do r. 1945 se zúčastnili hnutí odporu ve vlasti i v cizině. Po r. 1945 se většinou nedočkali uznání, naopak jako příslušníci „pachatelského národa“ byli opět pronásledováni. Vylíčen byl osud sociálního demokrata Leo Zahela a Heinricha Haugwitze. SZ, 2.3.2012, str. 11
Pozn. red.: Je pravdou, že část Němců antifašistů po druhé světové válce setkala s nepochopením české veřejnosti. Byl to však důsledek hrůzných, ba přímo barbarských skutků, kterých se Němci na našem národu dopustili. Je však také pravdou, že velká většina sudetských Němců byla znacizovaná a podílela se na vraždění i vlastních lidí. Zatím jsem se nesetkal s tím, aby landsmanšaft také uvedl, kolik německých antifašistů sudetští Němci pomohli zavraždit a kolik jich zahynulo v koncentračních táborech. Při tom však poukazují na náš výše uvedený nedostatek. Ano, stalo se, že i takoví Němci šli na odsun, ve velké většině případů šli však dobrovolně za zvlášť zvýhodněných podmínek. My jsme však tyto Němce nezabíjeli, vraždili je jejich soukmenovci ještě do posledního dne války.
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnuti ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrní zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 30. března 2012.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz