Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
H. Fischer: Karel Habsburský hostem v Sudetoněmeckém domě
Svaz vyhnaných (BdV) Horních Bavor s Panevropskou mládeží v Bavorsku uspořádaly setkání s Karlem Habsburským, který je synem v létě r. 2011 zemřelého Otty Habsburského a nadto od roku 2007 i hlavou Habsburského domu. Karel Habsburský promluvil v Sudetoněmeckém domě v Mnichově.
Franz Pany připomněl návštěvu Otty Habsburského v Mariánských Lázních, kde byl velice srdečně uvítán. Tleskalo mu plně obsazené městské divadlo. (?) Sudetští Němci získali od Mnichova pozemek pro Sudetoněmecké muzeum, které bude ukazovat dějiny národnostní skupiny.
Předseda frakce CSU v Mnichově se v městské radě velmi divil, proč Benešovy dekrety ve svobodné Evropě mohou dosud existovat. Bezpráví nelze přece bezprávím napravit. Bezpráví zůstává bezprávím. Přijetím států, které vyháněly, do Evropy se bohužel problémy nevyřešily. Tehdejší český premiér Zeman oznámil, že sudetští Němci mohou být rádi, že byli jen přesídleni, také mohli být všichni postříleni. Gerhard Schröder vyplísnil vyhnané jako „okrajovou skupinu“.
E. Stoiber na sudetoněmeckém srazu v r. 2002 prohlásil, že prosazuje 4 body: přímé rozhovory se sudetskými Němci, zrušení Benešových dekretů, amnestijního zákona a právo na zděděnou vlast.
Byla zazpívána hymna evropská, bavorská a německá. Habsburk byl pozdraven 4. slokou rakouské císařské hymny. Ukázalo se, že Karel je důstojným nástupcem svého otce Otty Habsburského. SZ, 3.2.2012, str. 1 a 3
Natalie Jaššová: Hlučínsko uctívá Bedřicha II
V bývalém evangelickém kostele v Hlučíně byla otevřena výstava místa setkávání o velikém pruském králi. Bedřich Veliký, narozený r. 1712, dobyl tuto část Horního Slezska za první slezské války (1740-41). Počátkem roku 1920 bylo Hlučínsko v rámci versailleských smluv přičleněno k ČSR. V neoficiálním referendu se 91,7% z 50 000 obyvatel vyslovilo pro ponechání Hlučínska v Německu.
Všichni evangeličtí Hlučíňáci byli po druhé světové válce bez výjimky vyhnáni, takže tento kostel nemá již žádné ovečky.
Německé velvyslanectví v Praze zastupoval Ralf Kaufmann, který zdůraznil, jak je důležité, že dnes existuje sjednocená mírová Evropa. LZ, 21.2.2012, str. 1 přílohy
Editorial
Vážení čtenáři Landeszeitungu,…Před několika týdny jsem se svými spolupracovníky podnikl cestu do Slezska. Situace německé menšiny ve Slezsku a na Hlučínsku je mimořádná. Je to jediná oblast, kde Němci po druhé světové válce směli zůstat v důsledku jejich příslušnosti k Prusku v letech 1742 až 1920. Po válce ale byli komunistickým Československem násilím asimilováni. O to více se dnes musí místa setkávání snažit pěstovat jazykové dědictví. Proto musíme my „Pražáci“ častěji cestovat po místech setkávání. Těšíme se na příští cestu, která nás povede do Liberce. Váš Martin Dzingel LZ, 21.2.2012, str. 1 a 2
Jana Schmidtová: brněnská naděje německé literatury
Michael Stavarič je považován za výjimečný talent německé literatury. Narodil se v r. 1972 v Brně, dnes žije ve Vídni. Studoval bohemistiku, pracoval pro předsedu PEN klubů Jiřího Grušu. Získal rakouskou státní cenu pro dětskou a mládežnickou literaturu. Je vynikajícím esejistou, autorem dětských knih a též překladatelem.
LZ, 21.2.2010, str. 4
Řekové a Němci
Ve finanční krizi činí Řekové za své problémy odpovědnými Němce. Dnešní názory Řeků se moc neliší od jejich názorů před asi 70 lety, kdy německé vojsko okupovalo Řecko. Tenkráte Němci zpustošili Řecko a totéž podle názorů Řeků činí Němci i dnes. Na jedné straně vyzývá Berlín Atény, aby zkrátily vydání. Na druhé straně Německo prodává zbraně Řecku, což podle Řeků hrálo závažnou úlohu při vzniku krize. Nejvíce podráždilo Řeky, že právě nyní mají za dříve nakoupené zbraně hned platit, ačkoliv právě dnes se vše nemá točit kolem tanků, letadel a ponorek.
FAZ, 29.2.2012, str. 2
J.A.Meyer – F. Batzoglou: Zlý Němec chce v Aténách založit „Čtvrtou říši“
Řečtí komentátoři a karikaturisté pěstují jednom jeden obraz nepřítele. Zlého Němce, který chce v Aténách zřídit „Čtvrtou říši?. Z četných titulů stránek vykukuje téměř každý den zesměšněná kancléřka. Tvrdé varianty přibližují kancléřku s koženým bičem a s páskou s hákovým křížem. V aténské televizi „Extra 3“ jsou denně tirády proti „německým okupantům“. Mnozí by rádi věděli, zda média vyrábějí nenávist nebo jí jenom slouží. Nástup Čtvrté říše se projevuje v moderní okupaci, kdy ve zbídačeném Řecku se opalují na sluníčku díky svým luxusním důchodům němečtí důchodci.
Řekové jsou pobouřeni kritikou Merkelové, že prý Řekové jsou „jihoevropskými šlendriány“. Řečtí dědečkové a babičky vykládají vnoučatům o německé okupaci, kdy německá říše v r. 1942 vnutila Řecku „půjčku“. Ústav pro výzkum veřejného mínění VPCR se dotazoval Řeků, co sleduje Německo vůči Řecku. ¾ z dotázaných je toho mínění, že Německo o Řecku smýšlí negativně. Až 69% věří, že němečtí politici se snaží ustavit Čtvrtou říši. Na otázku jaké představy si Němci asociují, každý třetí Řek o Němcích říkal, že myslívají na „Hitlera, nacismus a Třetí říši“. Kupodivu před krizí bývali Němci u Řeků oblíbeným národem. (?)
Spiegel, 9/2012, str. 144 – 145
Pozn. redakce: Už Německo zaplatilo Řecku za škody, které mu vznikly německou okupací? Zřejmě nikoliv. Agresor je vždy povinen zaplatit náhradu škod, které oběti vznikly agresí. To je obecně uznávaný princip mezinárodního práva. Kdo je tedy tím neplatícím šlendriánem?
Prezident obhajuje lotyšské legie
Lotyšský prezident Andris Berzins obhajoval výroční přehlídku veteránů jednotek zbraní SS. „Za druhé světové války lotyšské legie měla 14 000 mužů a zaslouží si úctu a žádné odsouzení,“ řekl televizní stanici LNT. Legionáři bránili Lotyšsko, svoji vlast, proti sovětským vojákům, tudíž nebyli žádnými „válečnými zločinci“.
Kritiku ze zahraničí na pochod 16. března přes hlavní město Rigu prezident označil za „unfair“. K oslavám v Rize se každoročně sejdou veteráni a jejich rodiny, s nimi i extrémní pravičáci. Demonstrace bývá pravidelně doprovázena protidemonstracemi ruské menšiny a židovských obcí. FAZ, 29.2.2012, str. 6
Pozn. red.: V norimberských procesech byly SS pro barbarské vedení války prohlášeny za zločineckou organizaci. Lotyšské SS k této zločinecké organizaci patřily a patří, a to bez ohledu na to, co říká pan prezident.
Ruština v Lotyšsku
V Lotyšsku proběhlo hlasování, v jehož důsledku ruština nebude druhým úředním jazykem. (Část zde sídlící ruské menšiny nemá dosud občanská práva a nemohla hlasovat.-red.). V 18. a 19. století bylo Lotyšsko součástí carské říše. Ruština přispěla k tomu, že Lotyši nebyli poněmčeni a že si zachovali vlastní jazyk a kulturu.
Neue Zürcher Zeitung 2.3.2012, str. 16
XV. spolkové sudetoněmecké shromáždění ustaveno v Mnichově
Toto shromáždění vykonává funkci parlamentu a je nejvyšším rozhodujícím orgánem národnostní skupiny ve vynuceném exilu. Polovina jeho poslanců se již narodila po vyhnání.
Na ustavující schůzi 4.2.2012 v Sudetoněmeckém domě byl za předsedu spolkového shromáždění zvolen Reinfried Vogler. Bernd Posselt se stal mluvčím, Pranz Pany byl potvrzen jako předseda. Nové orgány a funkcionáři byli zvoleni na funkční období do r. 2016. Herbert Schreiber, nar. v Schönau, okres Zábřeh, zahájil zasedání z titulu bývalého předsedy. Moc se nás dotýká, řekl, že nás současně označují za oběti i za pachatele. Horst Seehofer nám konečně dokázal prosadit cestu do Prahy. To byl pokrok.
Voglerovými zástupci byli zvoleni Helmud Reich a Gerhard Zeihsel. Zapisovatelkami se staly Margareta Michelová a Regine Löffler-Klemscheová. R. Vogler se narodil 1931 na jižní Moravě. Je právníkem. Vyrůstal jako sudetoněmecký mládežník v Heilgenhofu. Poděkoval bývalému předsedovi W. Nowakovi. Dále prohlásil, že prvním úkolem je landsmanšaft udržet, pak udržet sudetoněmeckou kulturu a dále se snažit, abychom nebyli vyhnáni z dějin. Budeme mít středisko proti vyháněním v Berlíně, důležité muzeum v Ústí n. L., sudetoněmecké muzeum v Mnichově a celoevropskou síť muzeí, které jsou živoucími středisky. Léta 2008 až 2012 byly dobou přelomu. V letech 2010 až 2011 bylo několik cest do Prahy. Také téma „Chebský les“ si vyžaduje opětovnou pozornost. V říjnu bude několik společenských akcí: „Česká země“, Česká republika a Bavorsko – sousedé v Evropě. SZ, 10.2.2012, str. 1 a 3
Memento Drážďany. Kolik jich zemřelo? Kdo zná počet?
Od 13. do 15. února 1945 byly Drážďany čtyřikráte bombardovány. Nyní komise historiků snižuje počet obětí z 250 000 na 25 000. Toto snížení je prý vědecky neudržitelné. SZ, 10.2.2012, str. 5
Pozn. red.: Počet obětí je v tom i onom případě děsivě velký. Byla válka, kterou Němci začali, dokonce chtěli a uskutečňovali ji jako totální válku. Důsledky byly hrůzné. Proto již žádné války v Evropě, ani nikde jinde, by mělo být přáním SZ.
Martin Sander: Spor kvůli koncentračním táborům
Dokumentární film „Polské koncentrační tábory“ polského filmaře Pawla Siegera vyvolal v Polsku spor. Spor vznikl z různých důvodů. Má se používat označení koncentrační tábor i pro tábory z let 1945 až 1948, když byly zřízeny polským státem nebo sověty. Poláci bývají velmi často pobouřeni, když zahraniční média, včetně z Německa, pojednávají o „polských koncentračních táborech“, i když byly zřízeny a provozovány nacistickým státem jako vyhlazovací tábory.
NZZ, 2.3.2012, str. 22
Pozn. red.: Polské koncentrační tábory je zavádějící název. Správně by tyto tábory měly být označeny jako německé koncentrační tábory na území Polska. Kdo řadí tábory zřízené po válce v r. 1945 mezi koncentrační tábory, mate veřejnost. Není pan Pawel Sieger náhodou polským Davidem Vondráčkem?
Mathias Dörr: Sudetský Němec v čele katolických vyhnaných
Počátkem února ve Frankfurtu n/M přijali delegáti směrnice pro Pracovní společenství svazů vyhnaných (AKVO). Novým celoněmeckým mluvčím AKVO je Herwig Steinitz, limburský teolog, který působí v Ackermann-Gemeinde, kde je místopředsedou. Prosazuje úzké propojení AKVO s radou duchovní péče o vyhnané německé biskupské konference. Zvláštní možnosti pro budoucnost vidí Steinitz v živých kontaktech se zeměmi východní a střední Evropy. Na 98. dni německých katolíků v Mannheimu (16.-20. května 2012) mši bude celebrovat se světícím biskupem Haukem také jeden biskup z východní Evropy. Tématem mše bude „Svatí spojují národy“. Na mši bude také pěvecký sbor biskupského gymnázia z Plzně. AKVO bude mít na podzim další schůzi. SZ, 17.2.2012, str. 2
Milan Kubes: Poradní sbor „Justicia et Pax“ při české biskupské konferenci
Poradní sbor „Justicia et Pax“ (Spravedlnost a mír) při české biskupské konferenci připomíná dodržování lidských práv, i sociální, ekologické a společenské problémy v ČR. V neposlední řadě patří k tomu i vnitročeský dialog o evropské unii, který se svého času málem zvrhl v „boj mezi evropskými optimisty a euroskeptiky“. Poradní sbor uveřejnil k tomu prohlášení, podepsané předsedou tohoto sboru, Václavem Malým, pražským světícím biskupem.
Jde o důležité milníky, jako jsou finanční příspěvky méně rozvinutým oblastem, svoboda pohybu osob, společná měna nebo svobodná volba pracoviště; to vše je někdy posuzováno jako špatná cesta. O sjednocení Evropy usilovali četní vládci, i diktátoři. Existoval také koncept komunistické Evropy. Na štěstí se prosadila jiná varianta. Dnes potřebujeme diskuzi o evropských vizích, které obhajují svobodu a bezpečnost jednotlivců. Prohlášení se odvolává na poslední dokument poradního sboru všech biskupských konferencí v EU (COMESE) označený jako „Evropské společenství solidarity a zodpovědnosti.“ Koncept sociálního tržního hospodářství je klíčem k porozumění v evropském procesu integrace, jelikož zajišťuje rovnováhu mezi zásadami svobody a solidarity a nabádá k úctě důstojnosti všech lidí a k ochraně slabých. SZ, 17.2.2012, str. 1 a 2
Goedeking: A. Komenský, farář a duchovní v německých obcích na Kravařsku
Jan Amos Komenský se německy naučil již v mládí stykem s Němci ve Strážnice a také ve svém rodišti Nivnici u Uherského Brodu. Studoval evangelickou teologii v Herbornu a Heidelbergu. Comenius byl pedagogem pro německy mluvící členy moravských Bratrů. Prager Zeitung, 1.3.2012, str. 8
Orientalista, historik a diplomat Miloš Pojar zemřel
Narodil se v česko-židovské rodině. Po sametové revoluci byl velvyslancem ČSFR v Izraeli. V Praze v Židovském muzeu publikoval četná dílka o spolunažívání Čechů a Němců s Židy za první republiky. Byl aktivním členem Německo-českého fondu budoucnosti. Před svou smrtí dokončil vědeckou studii Masaryk a Židé. Měl dobré mínění o TGM, ale ve svém bytě měl také obraz Františka Josefa I. Na M. Pojara vděčně vzpomíná vedoucí sudetoněmecké kanceláře. LZ, 3.2.2012, str.5
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnuti ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrní zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 9. března 2012. Webová stránka:
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz