Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Merkelová pro národní památný den vyhnaných
Při vzpomínce nikdy nesmí docházet k záměně příčiny a důsledků, jelikož bez nacismu a jeho zločinů by nikdy po r. 1945 nedošlo k vyhánění. Ale vyhánění je a zůstane při veškeré historické pravdě samozřejmě bezprávím. Důležité je, aby ¨též příští generace věděly o osudu vyhnaných, aby si pro svůj život z toho vzali poučení: nikdy více bezpráví, nikdy více vyhnání, vždy připravenost ke smíření.
SP, 12.1.2012, str. 3
Výstava: 300 let Bedřicha II., pruského krále
Společenství slezsko-německých přátel Hlučínska pořádalo výstavu a přednášku o Bedřichu II., která se konala 25. ledna 2012 v evangelickém kostele v Hlučíně.
LZ, 24.1.2012, str.8
Rico Scheller: Návštěva v místech setkávání ve Slezsku
Jeden z nejstarších německých spolků ve Slezsku, dokonce v celé ČR, je „Slezsko-německý spolek“ v Opavě. Za posledních 20 let zestárl. Pro mladé je to hromada starších žen, které se scházejí k povídání u kávy. Místo setkávání v Hlučíně, rovněž v Havířově, který „poněmčili“ na „Bergmannstadt“, žije. Dokonce i ve škole se tam pořádají jazykové kurzy. LZ, 24.1.2012, str. 1 přílohy
Nadace jako nástroj zahraniční politiky
Nadace často v zahraničí mají kontakty k opozičním skupinám, ke kterým diplomaté ze zahraničně politických důvodů musí mít určitý odstup. V Berlíně bývají nadace pokládány za nástroj zahraniční politiky a často vzniká podezření, že nadace mívají úzké kontakty k tajným službám.
Přehled německých nadací blízkých některé straně
Název nadace Blízká politic. strana Počet zaměstnanců Zařízení ve SRN v cizině
Friedrich-Ebert
Stiftung SPD 620 17 90
Konrád-Adenauer
Stiftung CDU 564 18 80
Hans-Seidel
Stiftung CSU 270 7 50
Heinrich-Böll
Stiftung Grüne 209 16 28
Friedrich-Naumann
Stiftung FDP 188 10 43
Rosa-Luxemburg
Stiftung Levicoví 170 13 12
Spiegel, 6/2012, str. 32-33
Hans-Jörg Schmidt: Kam se soudruhy?
Kam s nereformovanými soudruhy? To je téma, které se stejně dotýká Čechů jako Němců. V Německu toho času dohlíží na 27 spolkových poslanců strany „levice“ Úřad na ochranu ústavy. Extrémistická skupina „Komunistická platforma“ by chtěla vyvlastnit kapitál a vrátit se zpět do NDR. Komunistická strana v ČR (KSČM) se moc neliší od Levicových v Německu. Jeden oblíbený vtip v ČR se ptá: „Koho jsi volil? Komunisty. To je logické, ale v které straně?“
Havel se vždy vyslovoval proti zákazu komunistů. Demokracie může snést levicové extrémisty. Nakonec se odkryjí sami – třeba posíláním telegramů solidarity na Kubu nebo do severní Koreje. LZ, 7.2.2012, str. 2
M. Řehoříková: Umění beze slov
Pražský svaz Němců společně se Zemským shromážděním Němců představuje dva umělce z řad německé menšiny. Jiří Bernard se narodil v r. 1946 v Praze. V r. 1970 opustil z politických důvodů vlast. Pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Mnichově. Po sametové revoluci se vrátil do ČSR. Aleš Morávek se narodil v r. 1941 v Rakovníku. Po sametové revoluci se zúčastnil četných výstav mimo Prahu, i v zahraničí. V tuzemsku nejvíce působí v divadle v Mostě, Kladně, Příbrami a v Českém Těšíně, kde si připomněl, že jeho matka byla Němka, dnes je členem Svazu Němců v Praze. LZ, 7.2.2012, str. 1 přílohy Forum
Místo setkávání Havířov
Akcí se zúčastňují nejen lidé z menšiny, ale i Češi. Tito proto, aby se naučili německy. Místo setkávání existuje v Havířově – Bergmannstadtu od r. 1994. Jazykové kurzy se zde konají třikrát týdně, v Českém Těšíně dvakrát. Děti jezdívají do SRN, do Hohenbergu a Bad Kisingen. LZ, 7.2.2012, str. 2 přílohy Forum
Německý jazykový ostrůvek v jižních Čechách
Kniha popisuje jazykový ostrůvek, který zahrnoval kdysi obce Strýčice, Holešovice, Záboří, Dobčice, Chvalovice a Dolní i Horní Chrášťany, zeměpisně, dějepisně v letech 1880 až 1946. SP, 12.1.2012, str. 7
B. Posselt: Sudetoněmecký zázrak je v r. 2012 před novými výzvami
Za několik týdnů se sejde poprvé v dějinách sudetoněmecká národnostní skupina, jejíž poslanci se z poloviny narodili po vyhnání. Že existence sudetoněmecké národnostní skupiny pokračuje, je sudetoněmecký zázrak. Evropská kultura a především evropská budoucnost by byla bez sudetských Němců chudší. Na křesťansko-evropském dějinném sebevědomí, jež ztělesňuje kardinál Duka, je možné vybudovat lepší budoucnost. Jejím předním bojovníkem byl nedávno zesnulý V. Havel. Obě Seehoferovy cesty znamenaly správnou cestu. S bavorským premiérem, předsedou židovské obce v Bavorsku Josefem Schusterem a s patnáctičlennou sudetoněmeckou delegací jsme navštívili Lidice, Terezín. Česká televize vyzvedla především Ústí n. L., kde jsem mohl na mostě mluvit i o Benešových dekretech, což bylo i v českých zprávách. Ale jak se tvrdí, nebyli jsme nedoprovázeni českou stranou. V autobuse byl vedoucí poradce K. Schwarzenberga, Tomáš Kosta, bývalý vězeň z Terezína a Osvětimi. Ústecký náměstek primátora mluvil o starém sudetoněmeckém průmyslovém městě na Labi jako o „metropoli lidského porozumění.“ SZ, 13.1.2012, str. 1
Gymnázium v Českých Budějovicích hledá doklady o minulosti
Nedávno ustavený nový ředitel českobudějovického gymnázia na České ulici Antonín Sekyrka by rád o tomto dříve německém gymnáziu získal údaje, aby mohl dát dohromady dějiny školy. V jedné místnosti by vystavil získaný materiál. Vše by tvořilo trvalou výstavu. Ředitel školy se proto obrací na sudetské Němce se žádostí, zda by někdo z nich mohl dát k dispozici staré obrázky gymnázia, tříd, studentů.
Vše to by posílilo spolupráci měst České Budějovice a Pasova. SP, 12.1.2012, str. 9
Zůstavší ve vlasti: Němci v ČR
Inge Eflerová se narodila v r. 1944 v Černé Vodě u Žacléře. Dům rodičům byl odňat v r. 1945, ale dále tam bydleli jako nájemníci. Můj otec byl horník v dole na černé uhlí. Nemuseli jsme přesídlit. Má matka byla Češka. Říkali jí, aby se dala rozvést. Sama jako dítě navštěvovala německou školu, jelikož ve vsi žádná jiná neexistovala. Matka se hlásila k německé národnosti. Já jsem uměla jen trochu česky z her s dětmi v sousedství. Matka se mi později občas ptala, jak se co píše česky a já zase nevěděla, jak se píše německy.Rodiče nebyli nacisté ani později komunisté. Já jsem byla krejčová. Krejčovství jsem se naučila v Trutnově při textilní továrně. Později jsem pracovala na poště. Mí rodiče mysleli, že bych se měla vdát za Němce, prý Němka potřebuje Němce. Čeští přistěhovalci nebyli vždy slušní lidé. Vzala jsem si Němce Ericha ze sousední vsi. Můj bratr přesídlil v r. 1967 do Německa. Ještě dnes jsou pociťovány antipatie vůči Němcům. Také ve filmech jsou zločinci vždy němečtí fašisté. Někteří ‚Češi mají obavy, že Němci by se mohli vrátit.
Po sametové revoluci jsem dostala zpět rodičovský dům.
Dnes se svým německým jménem působím exoticky. Dříve jsem se styděla. Moje děti jsou hrdy na to, že ho mají po nás. Vysvětlila jsem jim, kdo jsou. Na to jsem opravdu hrdá! LZ, 7.2.2012, str. 4 přílohy Forum
Pozn. red.: Uvedený text je v mnohém velmi poučný. Matka paní I. Eflerové byla rodilá Češka. Do české školy, za první republiky, chodit nemohla. Ve vsi byla jen německá. Ta ji poněmčila. Hlásila se jako Němka. Jak je to tedy s tou čechizací, jak henleinovci i sudeti hlásají. Nedocházelo i za první republiky spíše ke germanizaci? Česká republika je pro paní I. Eflerovou vlastí. Když Češi mluví o své vlasti, je to odsouzeníhodný český nacionalismus. Němci však o své vlasti mohou mluvit a jsou za to chváleni. Prosím, zamyslete se nad uvedeným.
Zústavší ve vlasti: Němci v ČR
Emma Marxová, rozená Oserová, se narodila v r. 1937 na Šumavě poblíž Horné Plané. V jejich malé vsi žili jen Němci. Děti zde nevěděli, že existují nějací Češi. Ke konci války přicházeli utečenci z Varnsdorfu, Krnova a vůbec z míst, kde byli Rusové.
Otec byl zavřen ve vězení v Českých Budějovicích. Dostali jsme kartu pro vysídlence. Šli jsme do sběrného tábora Jídlo bylo špatné. V prosinci se k nám vrátil otec. Oba bratři s ním odešli pracovat do lesa jako dřevorubci. Od září 1947 jsem mohla já i mladší sestra do školy. Tam jsme se naučily česky. V r. 1948 jsme přesídlili do Krušných hor. Pracovala jsem v textilní továrně, později v nemocnici. Rodiče sedmkrát žádali, aby mohli vycestovat do Německa. Zamítli jim to. Když otec zemřel, má matka a můj bratr vycestovali. Já i sestra jsme byly již vdané.
Můj manžel Karel Marx pocházel ze smíšení rodiny, jeho matka byla Češka, ale mluvila perfektně německy. Důležité bylo, že manžel uměl německy, chtěla jsem, aby se domluvil s mými příbuznými z Německa. Za komunistů neměli Němci stejná práva jako Češi. Svoji dceru jsem vychovala německy. Dcera žije v Německu.
Po převratu v r. 1989 si lidé mysleli, že se zase vrátí Němci a oni budou muset z domů. LZ, 24.1.2012, str. 4 přílohy Forum
E. Werkmannová: Skvělý kousek
Komentáře Manfreda Maurera v listě Sudetenpost bývají skvělé. Otevřeně říkají, oč vyhnaným jde, nezastírá nic a nezkrašluje nic, co oficiální představitelé vyhnaných elegantně obcházejí. Článek o vyhánění měli bychom dotyčným politikům položit na stůl. Často se ptám, zda se tito pánové nestydí, jak se chovají k českým partnerům. Měli by mít odvahu k pokorným gestům a případy jako např. v Ústí n.L. přenechat budoucnosti a věnovat se ekonomickým tématům.. SP, 12.1.2012, str. 16
Slavnostní německo-český ples v Plzni
Asi 600 návštěvníků bylo v Měšťanské besedě v Plzni na 4. německo-českém reprezentačním plesu, jehož hlavním sponzorem byla pražská filiálka Komerční banky. Hrál orchestr Miroslava Novotného a cimbálová skupina Varmužovi. Zpestřením večera byli Skotové v národních krojích. Hlavní hvězdou večera byl zpěvák a imitátor Vladimír Hron. Prager Zeitung, 16.2.2012, str. 8
Místo setkávání v Plzni „Karel Klostermann“
Již po 164. se setkají plzeňští „Klostermannové“, tj. členové místa setkávání „Karel Klostermann“, aby si připomněli dvojjazyčného básníka Šumavy. Klostermann se narodil 13.2.1848 v Haagu am Hausruck. V rámci oslav bude na pořadu čtení „Na cestě k domovu“. LZ, 21.2.2012, str. 2 přílohy Forum
K.W. Schubsky: Výstava o Ostrovu v Bavorsku
V rámci řady výstav o „Městech v Čechách““ vystavuje Centrum Bavaria Bohemia v Schönsee město Ostrov, plné zajímavé směsice baroka a socialistického realismu. LZ, 21.2.2012, str. 7 přílohy Forum
Vidět Prahu, stojí za to, ale bez návštěvy sudetoněmecké kanceláře, to není ono
Bez setkání s P. Bartonem to jistě není ono. Platí to také o spolupráci křesťanských stran ČR a Německa.. Do knihy hostů se zapsali Manfréd Grund (CDU) ze spolkového sněmu, dále poslanci z Durynska V. Vogel a C. Straucheová. Z prominentních českých představitelů KDU-ČSL byli přítomni Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničních věcí, a J. Čižinský, vedoucí zahraničního odboru strany. Dalším návštěvníkem byl nezávislý novinář Ari Liebermann, syn židovských rodičů z Podkarpatské Rusi. SZ,20.1.2012, str. 2
Benešovy dekrety a vyhánění ztrácejí u Čechů podporu
Mluvčí B. Posselt tvrdí, že podle posledních průzkumů veřejného mínění je více Čechů než kdykoliv předtím proti vyhánění sudetských Němců a proti Benešovým dekretům. Sice je jich dosud 49% pro dekrety a také označují, že vyhnání bylo správné. 39% považuje vyhnání za bezpráví. Potěšující je, že u Čechů mladších 30 let je vyhnání bezprávím. To je povzbudivé pro sudetské Němce. Kdo mění myšlení, může změnit skutečnost. To sleduje politika sudetských Němců i obě návštěvy Seehofera v Praze. SZ, 20.1.2012, str. 1
U. Mascherová: Německo-české fórum mládeže
Mládežnické přeshraniční spolupráce se účastní 15 německých a 15 českých mladých lidí ve věku 16 až 26 let. Akce „AG Czech in“ má např. podnítit studenty v Německu, aby se učili česky. Úspěšný projekt také je „Do Německa na zkušenou“. Německo-česká akce mladých byla založena 2001 v Bayreuthu. Patrony jsou předseda Německo-české parlamentní skupiny ve Spolkovém sněmu, dále Josef Zielenec, partnery jsou Německo-český fond budoucnosti, Ministerstvo kultury ČR, Spolkové ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež.
LZ, 21.2.2012, str. 3, přílohy Forum
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnuti ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrní zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 27. února 2012. Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz , e-mail: vydavatel@seznam.cz
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz