Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Čeští evangeličtí duchovní našli cestu do „sudetoněmecké“ kanceláře
Evangelická luteránská církev v Bavorsku, která má sídlo v Heilbornu našla cestu do sudetoněmecké kanceláře v Praze. Tam ji dovedl Johann Amon. Do Tomášské ulice našli cestu i evangeličtí duchovní, jako např. Svatopluk Karásek. SZ,11.11.2011, str. 2
Sudetoněmecká zemská skupina Bavorsko pod vedením F. Panyho v Praze
Rozumně přemýšlející Češi již dlouho vědí, že landsmanšaft je správným partnerem pro rozhovory, pokud jde o budoucnost mezi Čechy a Němci.
Nejdříve bylo navštíveno velvyslanectví SRN, večeře byla u biskupa Ladislava Hučka. V Domě menšin uvítala skupinu předsedkyně Kulturního svazu Němců v ČR I. Nováková. Pak se skupina sešla s bývalým ministrem zahraničí ČR Cyrilem Svobodou. Poté následovala návštěva předsedy KDU-ČSL, Pavla Bělobrádka. Promluvil také generální sekretář KDU-ČSL, Pavel Mořava.
Později skupina byla na návštěvě u strany TOP 09 v parlamentu. Velký zájem projevili poslanci Jaroslav Lobkovicz a Daniel Korte. Prohlídka města na Vltavě byla v duchu „po německých stopách“ . U oběda byl Jaroslav Otčenášek. Muzeum hl. města Prahy připravuje výstavu lidové kultury sudetských Němců do r. 1945. SZ, 11.11.2011, str. 16
Gorbačov získal cenu Franze-Josefa Strausse
V Mnichově byla 10.12.2011 předána Michailovi Gorbačovi premiérem Bavorska a předsedou CSU H. Seehoferem cena Franze-Josefa Strausse jako průkopníkovi moderní Evropy, který se zasazuje o právo na sebeurčení národů. Gorbačov je jedním z otců německé jednoty. Bývalý předseda CSU Weigel připomněl setkání Strausse s Gorbačovem v r. 1987 v Moskvě; co tenkráte Gorbačov naznačil, se stalo za dva roky při pádu Berlínské zdi skutečností.
Gorbačoval při svém poděkování varoval před novými závody ve zbrojení, války jsou neúspěchem politiky. K dřívějším nositelům této ceny patřili Helmut Kohl a Roman Herzog. FAZ, 12.12.2011, str. 4
H.U Kopp: Výroční schůze Witikobundu
Počátkem října 2011 konala se v dolnofranckém Hassfurtu výroční schůze Witikobundu. Předseda Roland Schnürch sdělil, že v uplynulém roce byla kriticky sledována sudetoněmecká vlastenecká politika. Zvlášť bylo důležité předběžné projednávání pražské cesty premiéra Horsta Seehofera, která má pro příští období řadu nápadů. Sudetoněmecké společenství musí mít národnostní uvědomění silnější než dosud, v tom jsou dosavadní deficity německo-českých vztahů. Lehkomyslné tvrzení, že prý cesta premiéra do Prahy znamená nějaký pokrok, bylo jasně zamítnuto. „Bezproblémovost německo-českých vztahů“ nemá nic společného se skutečností. Zasvěcení příslušníci obou národů dobře vědí, které mrtvoly leží v českém sklepu.
Překvapením na schůzi Witikobundu byl host z ČR Jan Šinágl, zakladatel a předseda občanského sdružení, vydávajícího se za „Sudetoněmecký landsmanšaft v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“. Podle Šinágla cílem jeho spolku je odčinění bezpráví, které vzniklo sudetským Němcům. Diskuse však ukázala, že jeho požadavky jsou nesrozumitelné. Nové založení místní organizace však dokazuje, že uvědomělá generace se prosazuje. SZ, 25.11.2011, str.10
Pamětní cenu Wenzela Jaksche získal Čech Jan Hon
Laudatio přednesl Peter Becher, který ocenil zajímavou životní cestu Jana Hona. Tento se narodil v r. 1930 v české rodině v Teplicích. Po záboru pohraničí Německem byl jeho otec zavřen do koncentračního tábora v Dachau. Po válce byl Jan Hon chemikem a přesvědčeným komunistou. V letech 1963 až 1968 pracoval v čs. obchodní misi ve Frankfurtu n/M. Rozešel se s režimem a až do r. 1989 pracoval jako bagrista. V r. 1990 se vrátil zpět na ministerstvo zahraničních věcí, později pracoval pod velvyslancem Grušou ve SRN. Za cenu J. Hon poděkoval.
SZ, 18.11.2011, str. 3
Projekt podpory německého jazyka
V Praze byl tento projekt odstartován. Kampaně se též zúčastní velvyslanectví Rakouska a SRN v ČR. Předpokládá se konání výstav, koncertů, seminářů, divadelních představení a jiných akcí.
Rakouské firmy poukazují na klesající znalosti němčiny i u hledajících zaměstnání. V dnešním globalizovaném světě nelze po nikom žádat, aby se vzdal angličtiny, ale ta nestačí, řekl diplomat Ferdinand Trauttmansdorf. Německý velvyslanec Detlev Lingemann dodal, že znalost němčiny je vždy předností pro kariéru v ČR (?). Německé a rakouské podniky vytvořily v ČR více než 100 000 pracovních příležitostí. Karel Schwarzenberg zdůraznil, že bez znalosti němčiny nelze v rakouských a německých firmách v ČR zastávat vyšší místo. SP, 6.10.2011, str. 7
Koupě nemovitostí: zákon schválen
Studijní skupina „Zděděné země Sudety“ varovala potencionální kupce před koupí nemovitostí a polností v ČR: „Kupovali byste a investovali do bezprávně získaného (ukradeného) majetku.“ SP, 6.10.2011, str. 7
Druhá cesta bavorského premiéra a patrona sudetských Němců do Čech
V listopadu 2011 navštíví Horst Seehofer v doprovodu sudetoněmecké delegace podruhé ČR. V sudetoněmecké delegaci by měli být: B. Posselt, mluvčí SL, Franz Pany, předseda SL, ze Sudetoněmecké nadace pak Alfred Herold, R. Vogler, R. Wild, za mládež B. Goldhameer, K. Ortleppová, P. Becher, jednatel Spolku A. Stieftera, R. Paleczek, předseda sudetoněmeckého ústavu, M. Kastler za Ackermann-Gemeinde, H. Eikam za Seliger-Gemeinde, H. Flescher za redakci Sudetendeutsche Zeitung a P. Barton ze sudetoněmeckého úřadu v ČR.
Seehofer se opětovně setká s premiérem Nečasem a ministrem K. Schwarzenbergem. Ve společnosti B. Posselta, velvyslance D. Lingemanna, státní ministryně E. Müllerové a Chr. Haderthauerové dojde k večernímu setkání s českými partnery na německém velvyslanectví.
V Ústí n/L se Seehofer a sudetští Němci nechají v Collegiu Bohemicu informovat o „Muzeu o dějinách německého obyvatelstva v českých zemích. My sudetští Němci, jsme součástí minulosti a součásti budoucnosti (?) SZ, 25.11.2011
Zůstavší ve vlasti: Němci v ČR vyprávějí
V příloze Forum listu Landeszeitung vychází na pokračování články zústavších ve vlasti. Tentokrát vypráví Hana Filipčíková, která se narodila 24.10.1989 v Jeseníku. Otec pochází ze Slovenska, matka je Němka, takže se necítí být Češkou.. Říká, že je slovenská Němka.K němčině se dostala přes babičku. Mluvívala s ní německy, když byla malá. Babiččiny příbuzní museli pryč. Moje babička a její rodina zůstaly zde. Byli však ze strany Čechů na tom zle, nesměli např. po osmé hodině z domů, nesměli do restaurací. Když přišli Rusové, bylo to ještě horší, také ženy byly znásilňovány…tenkrát to všem bylo jedno, zejména když to byla Němka. Na rok po Mnichovu Češi nemohou zapomenout. Lidé v Německu s Hitlerem nemají již nic společného, nedá se to tedy zapomenout? Byla jsem na výměně školáků v Bavorsku, byla jsem nadšená. Každý se mě ptal, jak to že tak dobře mluvím německy. Vysvětlila jsem jim, že nejsem Češka, ani má matka.. Po návštěvě v Amberku jsem byla přesvědčena, že mě to táhne do Německa. Ale teď, když jsem tu, jsem opět vlastenka, zde jsem se narodila. V Goethově ústavu jsem získala doklad, že umím německy, mohla bych studovat v Německu.
LZ, 13.12.2011, str. 4 přílohy Forum
Alexandra Mostýnová: Andrej Babiš
Andrej Babiš se narodil v r. 1954 v Bratislavě jako syn ekonomického diplomata. Je absolventem ekonomické univerzity v Bratislavě. Od r. 1985 zastupoval čs. firmy v Maroku. V r. 1992 přesídlil do Prahy, počátkem r. 1993 založil Holding Agrofert, dnes je v ČR druhým nejbohatším člověkem a má číslo 937 na seznamu Forbes.
Za posledních osm let zaplatil Babiš v Německu čtvrt miliardy euro na daních. Má zde několik podniků s více než 1000 zaměstnanci.
Podle Babiše je v Německu větší právní jistota. Osobně se tam nesešel s korupcí. Známé úsloví: „Kdo nekrade, okrádá svoji rodinu“, ve SRN neexistuje. Podnikatelské klíma je v Německu stabilnější. Kdyby vyhráli sociální demokraté v příštích volbách, pak by se čs. stát ještě více zadlužil a jeho hospodářství by ztratilo každý impuls. LZ, 13.12.2011, str. 6
Němci v ČR: Erwin Kössler
Další ze zústavších ve vlasti vypráví, proč je Němec a ne Čech. E. Kössler se narodil v r. 1939. Dědeček si v r. 1900 vzal za manželku Češku, totéž udělal jeho otec a také E. Kössler se oženil s Češkou.Ve vesnici, kde žil, bydleli samí Němci. Pouze jeho matka byla Češka. Za okupace rodiče mluvili německy. Ale po r. 1945, kdy Němci byli vyhnáni, mluvívali česky. Otec s námi dětmi dva roky nepromluvil německy. Když Hitler vpadl do Polska, přišli k Němcům polští dělníci. Jeden „dobrý“ soused udal, že otec s Poláky jedná moc lidsky. Druhý týden musel narukovat k vojsku do Francie. Byl nejstarším vojákem v obci. Přidělili nám dva Rusy. Pak přišli Rusové. Jeden z nich něco napsal na dům cyrilicí, takže Rusové nám dali pokoj. Otec byl kdysi pro Hitlera. V r. 1945 jsem šel do první třídy. Kluci mi nadávali „německá svině“. S manželkou máme čtyři děti, zkoušeli jsme to s nimi německy, nešlo to. Posílal jsem děti na náboženství. Zavolali si mne. Řekl jsem jim, že Einstein byl věřící, Sacharos také. Fašismus a komunismus si nebyly vzdálené (?). LZ, 27.12.2011, str. 4, přílohy Forum
(löw) Německé a české letectvo v Litvě
Již po páté od r. 2005 budou od 4. ledna 2012 opět německá bojová letadla přeložena do Litvy, aby zde chránila vzdušný prostor nad baltskými státy. Doposud tuto úlohu plnila letadla z České republiky. FAZ, 29.12.2011, str.4
M. Dzingel: Pomoc, vymíráme! Nebo?
Podle sčítání lidu německá menšina za 10 let snížila počet na polovinu. Od posledního sčítání lidu v r. 2001 početnost německé menšiny se snížila o 48%, a to z 39.269 na 18.722. Avšak o 500% stoupl počet Němců s německou státní příslušností na 20.780. LZ, 27.12.2011, str. 1
Den vlasti Svazu vyhnaných kraje Wetzlar v Hesensku v říjnu 2011
Slavnostní řečník a předseda kulturního výboru pro vyhnané, utečence a pozdní vysídlence H. Stingl zdůraznil, že Němci bez výhrad doznávají, že spáchali strašné zločiny, které se staly za Třetí říše. Ale tato hrůzovláda se nesmí využívat k tomu, aby byly zlehčovány jiné strašné činy nebo dokonce i popírány. K dějinné pravdě patří též vyhnání 15 milionů Němců z Východních a Západních Prus, Zadních Pomořan, východního Braniborska, Poznaňska, Dolního a Horního Slezska, Sudet a četných jazykových ostrůvků ve středním, východní a jižní Evropě. Co se o tom dozví žáci? Většina školních učebnic informuje o tématu vyhánění nedostatečně. Stingl připomněl, že některé státy, z nichž byli Němci vyhnáni, označují nyní vyhánění mza porušení lidských práv. Maďarsko dokonce nabídlo odškodnění. Polsko a ČR trvají naopak na tom, že vyhnání bylo správné podle práva. V ČR nadále platí Benešovy dekrety. SZ, 11.11.2011, str. 11
Fórum mládí nastupuje do dalšího kola
Mladí lidé přinášejí čerstvý vítr do vztahů mezi ČR a Německem. To již po 10 let. Tak dlouho již existuje Německo-české fórum mládeže. V polovině září 2011 se sešlo 30 mládežníků k prvnímu plenárnímu zasedání 6. Německo-českého fóra mládeže v Bayreuthu. Mladí od 16 do 26 let vytvořili pracovní skupiny a navrhovali společné projekty. (SP, 6.10.2011, str.9)
Sudetoněmecký mládežník Moritz Eder je v mládežnickém Německo-českém fóru.
SZ, 11.11.2011, str. 6
Poznámka redakce: Dozvíme se i my v ČR, kdo zastupuje českou mládež v tzv. Německo-českém fóru mládeže či v jiných skupinách vytvářených či podporovaných Česko-německým fórem budoucnosti a kdo je za českou stranu v tomto fóru?
Jazykový spor v Lotyšsku
V Lotyšsku se bude 18.2.2012 v lidové iniciativě rozhodovat o ruštině jako o druhém úředním jazyku. Rusky mluví menšina, která má ve státě 37%, ale v hlavním městě Rize dokonce 50%. Dosavadní jazyková zkouška je podmínkou pro získání lotyšského státního občanství. NZZ, 24.12.2011, str. 5
Richard Neugebauer: Rozmanitost nebo usměrňování
Při prezentaci své knihy v Opavě zůstal V. Klaus jako obvykle školácký. V aule Slezské univerzity v Opavě předvedl Klaus svoji knihu „Evropská integrace bez iluzí“. R. Neugebauer zdůraznil, že v boji proti EU je vždy kousek středoevropské úzkosti z Němců. České obavy z Němců pocházejí ze 7. stol a v nějaké formě se vždy objevují. Klaus říká: „Přenesení národních kompetencí do Bruselu není přijatelné.“ LZ, 27.12.2011, str. 3 přílohy Forum
Poznámka redakce: Čím více se Evropská unie nám, Čechům, jeví jako německá, tím více je pro nás nepřijatelná. S Němci máme své historické zkušenosti.
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnuti ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrní zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 5.ledna 2012.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz