Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Zeihsel: Vzdát se vyrovnání je vyloučeno
V polovině září 2011 se konal dvoudenní sraz sudetských Němců ve Vídni a v Klosterneuburgu. Vedoucí rakouského landsmanšaftu Zeihsel mimo jiné řekl, že sudetští Němci se nevzdali mírového návratu ani nároku na vyrovnání. Mezi čestnými hosty byli: Richard Raz (ÖVP) místostarosta patronátního města Klosenneuburg, Willibald Eigner (ÖVP), zemský poslanec. Slavnostním řečníkem byl Martin Graf (FPÖ), který mimo jiné zdůraznil, že nikdo z jeho rodiny či příbuzných nebyl členem NSDAP, dovolával se Dostojevského, jenž řekl, že být bez vlasti znamená trpět.
Podle Zeihsela vyhnaným připadá jako druhé vyhnání, když útěk a vyhánění Němců z jejich vlasti po skončení druhé světové války není ve školním vyučování, přes několikaleté úsilí, dostatečně přednášeno. SP, 6.10.2011, str. 1 a 4
Slovinsko má opět málo jemný postřeh
Slovinsko dává celému světu najevo, kdo slovinskou politiku vede v duchu komunistických partyzánů. Tentokrát se to týká pamětní dvoueurové mince, na níž je partyzánský velitel France Rozmana, který přišel o život v r. 1944. V tu dobu patřil již k nejužšímu vojenskému velení Titova režimu.
Vyhnaní ve vídeňském Domě vlasti zdůraznili, že na podzim 1944 byli partyzáni odpovědni za řadu nejbrutálnějších zločinů. Genocidě za Tita padla za oběť celá starorakouská německá menšina. Svaz rakouských německých navrátilců (VLÖ) odsoudil tuto provokaci Slovinské republiky, jíž označil za akt politické krátkozrakosti. VLÖ vyzývá ostatní členské státy EU, aby své protesty vůči Slovinsku vyslovily co nejrozhodněji.
Je neuvěřitelné, že ještě dnes v roce 2011 je tisovský teror stále prezentován jako hrdinný boj za osvobození od nacistického režimu. Dnes se ví, že polní tažení partyzánů proti obyvatelstvu v letech 1944/45 si vyžádalo minimálně milion obětí. France Rozman je spoluodpovědný za genocidu na starorakouské menšině v bývalé Jugoslávii. SP, 6.10.2011, str. 3
Výzkum o bavorských obcích vyhnaných
O. Kotzian, ředitel Domu německého východu (HDO) v Mnichově, přibližuje čtenářům příliv Němců z východní, jihovýchodní Evropy a též ze Sudet. Více než čtvrtina dnešních obyvatel Bavorska jsou sudetští Němci nebo jsou jejich potomky. Více než třetina zažila útěk, vyhnání, deportaci nebo vysídlení po válce.
V Novém Jablonci je mnohé identické s Jabloncem nad Nisou. Stejně jsou pojmenovány ulice, kostely mají stejná jména. Nadále vyvíjejí činnost dřívější spolky. Pro vyhnané platil do roku 1949 „koaliční zákaz“. Po válce byly politické strany posuzovány jako „vyhnancům blízké“ nebo „vyhnancům vzdálené“. Proti vyhnancům v Bavorsku byla „Bavorská strana“. Stranou tradičně počítající s bavorským obyvatelstvem byla CSU. Až do založení Svazu vyhnaných a zbavených práv byla to, SPD (sociální demokracie), která se zasazovala za práva vyhnaných. SZ, 7.10.2011, str. 5
nh Petr Uh, nositel sudetoněmecké Karlovy ceny, bojovník za lidská práva,l má sedmdesátiny
Pražský rodák P. Uhl oslavil 8.10. své 70. narozeniny. Mluvčí B. Posselt porovnával P. Uhla s Karlem IV. – byli pouze v jednom fanatiky – fanatici práva. P. Uhl ve své funkci udělal hodně pro německou menšinu v ČR. SZ 7.10.2011, str. 6
Anton Otte – sudetský probošt na Vyšehradě
Kanovníci královské kapitoly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě zasvětili dosavadního děkana Antona Otteho za svého probošta. A. Otte se narodil v r. 1939 ve Vidnavě, okres Frývaldov. Po 133 letech je prvním Němcem z českých zemí, který byl zvolen proboštem.
Otte odešel v r. 1960 jako pozdní vysídlenec do Německa. V letech 1991 až 2010 byl duchovním rádcem Ackermann-Gemeinde. V r. 2001 jmenoval jej kardinál Vlk za nesídlícího a v r. 2005 za sídlícího kanovníka na Vyšehradě. V r. 2010 se stal děkanem u sv. Víta. SZ, 7.10.2011, str. 6
Gerhard Müller: Německo-české dni kultury v Moravské Třebové
Místo setkávání v Moravské Třebové uspořádalo v polovině září 2011 každoroční Německo - české dny setkávání. Přišli členové Hřebečského vlasteneckého svazu, hosté z hesenského patronátního města Staufenberg. Starosta města Miloš Izák přislíbil, že bude podporovat místo setkávání. Anton Otte sloužil mši dvojjazyčně s českým farářem a ,ěl slavnostní kázání.
Kulturní dny byly financovány z prostředků Německo-českého fondu budoucnosti, německého velvyslanectví a města Moravská Třebová. SZ, 14.10.2011, str.10
Vzor pro sudetoněmecké muzeum
V hornofranckém Weidenu bylo 24. září 2011 otevřeno nové muzeum „Vlast – Vyhánění – Integrace“. V části muzea „Integrace“ je podchycen také vzrůst Weidenu po osídlení vyhnanými z 28 000 na 44 000 obyvatel. Předseda landsmanšaftu Franz Pany ocenil úsilí spolku pro vlast ve Weidenu, pochválil také patronát Weiden – Tachov. Bylo by radostné, kdyby to obdobně šlo také jinde. Nově otevřené Tachovské vlastenecké muzeum v patronátním městě Weidenu bylo zbudováno z prostředků, které plynuly přes Dům německého východu (HDO) v Mnichově. SZ, 7.10.2011, str. 16
Novým dohlížitelem nad sudetskými Němci a karpatskými Němci D. Olbrich
Německá biskupská konference na podzimním shromáždění ve Fuldě stanovila pro příštích pět let dohlížitelem nad vyhnanými sudetskými Němci a karpatskými Němci monsignora Dietera Olbricha, který vystřídá dosavadního dohlížitele Karla Wuchterla. D. Olbřích je nadačním ředitelem studijního semináře Alebertinum v Mnichově. Jeho rod pochází z Moravy, jeho otec z Fulneka a matka ze Šumperka. SZ, 14.10.2011, str. 1
Oznámení spolkového volebního výboru k volbě XV. Spolkového shromáždění
Sudetští Němci zveřejnili kandidátní listiny podle jednotlivých zemských volebních okresů pro volby, které se budou konat počátkem druhé poloviny listopadu. Na dvou stránkách jsou uvedena jména kandidátů, jejich datum narození, povolání, adresa. Kandidátky jsou uvedeny i podle země původu: Orlické hory (1 mandát), Jeseníky (3 mandáty), Beskydy (1 mandát), Šumava (2 mandáty), Chebsko (3 mandáty), Polabí (2 mandáty), Krušné hory a Žatecko (2 mandáty(, Kravařsko (1 mandát), Středohoří (1 mandát), Ploučnicko a nížiny (3 mandáty ), Krkonoše (1 mandát), Hřebečsko (1 mandát), jazykové ostrůvky (1 mandát), jižní Morava (1 mandát). Ustavující zasedání sudetoněmeckého spolkového shromáždění bude 10./11.3.2012.
SZ, 21.10.2011. str. 5 a 6
Moravský exdisident a politik Milan Horáček měl 65 let
Milan Horáček o sobě tvrdí, že není Čechem, ostatně jeho matka byla Němka a on se narodil ve Velkých Losinách (okres Šumperk). Jako Moravan oslavil 30. října 65 let. Jako Čech se sudetoněmeckými a slovenskými kořeny vyzkoušel mnohé až utekl do Německa, kde byl uznán za vysídlence. SZ, 28.10.2011, str. 6
Pozn. red.: SZ jaksi opomněli uvést, že oslavenec se velmi často zúčastňoval sjezdu odsunutých Němců z Československa. Ve SRN vyvíjel politickou činnost ve straně Zelených, v ČR je nyní uváděn též jako politik strany Zelených. Rádi bychom věděli, které další strany umožňují vysídlencům, tedy sudetům, politickou činnost v jejich rámci.
M. Kubes: Paroubek bude národním socialistou a tím benešovcem
J. Paroubek již delší dobu kritizuje nové vedení ČSSD. Chce fúzovat s ČSNS 2005. Členem ČSNS, dokonce jejím místopředsedou, byl také kdysi prezident E. Beneš. Očekává se, že J. Paroubek především oslabí ČSSD. Jí také oslabuje i strana M. Zemana. K nim dále patří i strana Jany Bobošíkové, která je Němcům nepřátelská.
SZ, 14.10.2011, str. 1
Hans-Jörg Schmidt: Národní hrdost v České republice
Českým dětem schází národní hrdost. Pomocí učebních osnov měla k vlastenectví přispět i škola. „Kdo neskáče, není Čech!“, to je známé heslo českých fanoušků při hokejových a fotbalových utkáních. Vítězství ve sportu dává národu uspokojení.
Před vynuceným vlastenectvím varuje představitel německé menšiny v ČR Dzingel. Samozřejmě je zarážející, že patnáctiletí považují Dubčeka za hokejového útočníka. Obdobně je to i u Němců. Kdyby se někdo ptal na Gutenberga, polovina by si jej pletla s bývalým ministrem obrany SRN Guttenbergem. LZ, 1.11.2011, str. 1
L. Hebermann: Zůstavší ve vlasti. Němec v ČR vypráví
Narodil se v Jihlavě. Dnes je důchodcem. V r. 1938 četní Židé emigrovali do Ameriky, chudí Židé zde zůstali, mluvili většinou německy, také se k Němcům hlásívali. O křišťálové noci byla synagoga zapálena, což jsem zažil. Do r. 1945 jsem měl hezké mládí, i když byla válka. Můj otec byl 4 roky vojákem. V r. 1944 byl poslán do Ruska. Později jsme dostali zprávu, že je považován za zmizelého.
Během vyhánění v Jihlavě zemřelo přes 850 lidí. Ve Stonavě zahynulo přes 250 Němců. Většina Němců z Jihlavy byla přesídlena do Rakouska. Rakušané je nepřijali, museli tedy do Bavorska. Hned po skončení války jsem utekl, jelikož jsem byl v Hitlerově mládeži. Byl jsem asi 4 měsíce u tety v Praze. Pak jsem se vrátil, musel jsem pracovat. Má matka byla Češka, česky však mluvila jen u sestry. Můj bratr, který byl u válečného námořnictva, po návratu šel dobrovolně do dolů na Ostravsko. Já jsem šel na měšťanku. První den ve škole jsem musel na podium. Učitel řekl: „To je ten, který vraždil lidi.“ Narukoval jsem v roce 1952, chodívali jsme pracovat, samí Němci. Kdyby nebylo manželky, utekl jsme. V r. 1953 jsem získal občanství. Manželka byla ze Slovenska, nejdříve se učila česky, pak německy. Se syny jsme zámečníky. Cítím se být Němcem. LZ, 1.11.2011, příloha Forum, str. 4
E. Vosáhlová: Editorial
S jazykovými znalostmi to v životě jde lépe. Musíme i po 20 letech pořádat jazykové kurzy. Je nutné zpívat staré písně, vyprávět si povídky, recitovat básně. Koncem listopadu se v Šumperku koná seminář „Dialekty německé menšiny v ČR“. Potěšilo by mne, kdybych vás mohla na tomto semináři přivítat. Na jednom pražském hřbitově je nápis: „Lid žije, pokud žije jeho jazyk“. Nepřipusťte, aby naše mateřština zanikla! Od Pradědu vás zdraví Erika Vosáhlová, 1. místopředsedkyně Zemského shromáždění. LZ, 1.11.2011, str. 1
Luboš Palta (lidové noviny): Prezidentem Schwarzenberg? Český zázrak
Kdyby se měl Schwarzenberg stát nástupcem po V. Klausovi na Pražském hradu, znamenalo by to konec českých dějin. V posledních staletích Češi byli proti rakousko-uherské monarchii, proti šlechtě, proti rakouskému katolicismu.
K. Schwarzenberg byl mecenášem a patronem „Charty 77“, českých emigrantů v Německu a Rakousku. Jako šéf kanceláře V. Havla měl určitý vliv. V devadesátých letech byl členem ODA. Z výnosu lesů a velkostatků po více než 10 let subvencoval časopis „Respekt“. Nadále měl úlohu mecenáše a býval hostitelem intelektuální a ekonomické elity státu. Přes Zelené, s podporou V. Havla, se dostal do vlády M. Topolánka. LZ, 1.11.2011, str. 2
Renata Hanušová: Anton Maxmilián Otte
Narodil se v r. 1939 ve slezské Vidnavě. V padesátých letech mu nebylo umožněno studium teologie v Litoměřicích, proto se jeho rodina přestěhovala v r. 1960 do Německa. V Bambergu byl v r. 1967 vysvěcen na kněze. Od sedmdesátých let byl aktivní v Ackermann-Gemeinde. V r. 1991 se vrátil do Československa. V Praze převzal duchovní péči o německé katolíky a pracoval dále v A-G. Za zásluhy o německo-české porozumění získal v r. 1996 Masarykův řád, v r. 1997 získal Spolkový záslužný kříž se stuhou, v r. 2002 Spolková záslužný kříž I. třídy. V r. 2001 byl Otte jmenován papežem Janem Pavlem II. papežským kaplanem. Dříve se říkávalo, že Češi mají dva nepřátele: katolickou církev a Němce. Podle Otta dnes víme, že to není pravda. LZ, 1.11.2011. str. 6
Poznámka redakce: Podle údajů obsažených v knize „Mnichovský syndrom“,vydané v roce 2000 nakladatelstvím Tilia, jejímž autorem je Bořivoj Čelovský, matka Antona Otteho byla Češka. Jeho otec byl Němec, který byl zatčen 20.6.1945 a dne 16.10.1946 byl odsouzen mimořádným lidovým soudem v Opavě pro úklady o republiku a další trestné činy k trestu smrti a téhož dne byl v Opavě popraven.
A. Otte vykonával v devadesátých letech funkci vedoucího kanceláře A-G v Praze, a to po dobu pěti let. (C.d., str. 164-171)
A opět se mluví o evropské válce
Bukurešťský týdeník „Adevanul“ na psal následující: „Co můžeme čekat od vůdců Evropy? Mír … Většina Evropanů nezažila válku. To ale neznamená, že mír je navždy zaručen. Po zhroucení evropských projektů bude se evropský kontinent dělit, a to na aliance kolem „velmocí“, které neustále usiluji o obchodní privilegia a o podřízení těch slabších. Tak vznikaly v Evropě všechny války. FAZ, 8.11.2011, str. 2
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnuti ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrní zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, listopad 2011.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz