Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Chorvatsko odškodňuje vyhnané
Politické klíma je dnes dobré, tvrdí předsedkyně landsmanšaftu Podunajských Švábů v Chorvatsku Renata Trisdlerová. Má radost, že věci se konečně pohnuly a uspokojivý konec je v dohledu. Již před 6 lety byla bilaterální smlouva o odškodnění Podunajských Švábů Rakouskem projednána, ale chorvatským parlamentem byla zasunuta do zásuvek. Češi intervenovali intenzivně v Záhřebu, před ratifikací varoval tehdejší český premiér Jiří Paroubek. Praha se ratifikace obávala kvůli nesrovnalostem se sudetskými Němci.
Chorvatský advokát Eugen Zdravenec, který zastupuje četné Podunajské Šváby v restitučním řízení, ví, že jeho vlast se neustále snaží neplatit. Nyní je však naděje, že se věci pohnou. Kdyby zákon byl schválen, měli by Švábové získat odškodnění do konce r. 2012. Podunajští Švábové jsou potomky bývalých Rakušanů, které Habsburkové po osvobození Maďarska od Turků usazovali v panonské rovině. Po první světové válce z 1,5 milionu Švábů část zůstala v Maďarsku, část se dostala do Rumunska a Jugoslávie. Po druhé světové válce byli Švábové vyhnáni, mnozí našli druhou vlast v Německu. SP, 8.9.2011. str. 6
Poznámka redakce: Pokud by Němci odsunutí po druhé světové válce získali odškodnění, pak by to znamenalo, že neplatí zásada mezinárodního práva, že agresor je povinen nahradit svým obětem škody, které jeho agresí vznikly. A nejen to! Agresorovi, aniž by uhradil vzniklé škody, se má dostat odškodnění.
Bernd Posselt navštívil pražské sídlo lidovců, TOP 09
V pražském ústředí KDU-ČSL se sešel Bernd Posselt, doprovázen Petrem Bartoněm s prvním místopředsedou KDU-ČSL Pavlem Svobodou. V sále frakce TOP 09 se B. Posselt, P. Bartoň , St. Mayer sešli s poslancem TOP 09 D. Kortem.
V sudetoněmecké kanceláři se sešel B. Posselt, P. Bartoň s Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL). SZ, 7.10.2011, str. 1 a 2
Unie vyhnaných a vysídlených v Čechách pod vedením B. Posselta
Partnerem delegace v Plzni byl tamní biskup Fr. Radovský, který se skupinou poobědval. V Ústí nad Labem si skupina prohlédla návrh architektury pro tam naplánované Muzeum Němců v českých zemích. Skupina na noc byla v kdysi sudetských světových lázních Teplice-Šanov. V Litoměřicích skupina diskutovala s generálním vikářem páterem Stanislavem Přibylem. V Terezíně se skupina setkala s bývalým českým senátorem a současným evangelickým farářem Zdeňkem Bártou. V Praze skupinu provedla předsedkyně Kulturního svazu Němců v České republice, Irena Nováková. Společně šli po německých stopách ve „Zlatém městě“. S příslušníky židovské obce se skupina setkala v restauraci u Pinkasů.
Třetí den byl věnován setkáním s českými politiky, které zorganizoval vedoucí „sudetského úřadu“ v Praze, Petr Bartoň. Z vládní strany TOP 09 se se skupinou setkal poslanec D. Korte a referentka TOP 09 T. Radoměrská, za lidovce Pavel Svoboda, Václav Koukal, za Zelené Milan Horáček. K setkáním došlo ve význačných prostorách, např. v Kolovratském paláci, mluvilo se i o Benešových dekretech. Cyril Svoboda navštívil sudetoněmecký úřad v Praze.
List Sudetendeutsche Zeitung uveřejnil 6 fotografií, na každé je B. Posselt, i jiní, např. senátor Koukal, Pavel Svoboda (KDU-ČSL), Cyril Svoboda i jiní.
Sudetendeutsche Zeitung, 7.10.2011, str. 1 a 2
Německá menšina ve Slovinsku
Zatímco v Korutanech se slovinské menšině nedaří nejlépe, jelikož rakouské úřady po řadu let nedokázaly pro slovinskou menšinu příznivě ukončit tahanice kolem označení obcí i ve slovenštině, německé menšině ve Slovinsku se žije uspokojivěji. Má i svá muzea, v nichž se pořádají i četné kurzy němčiny. V Rakousku a v Německu se však poukazuje, že tyto kurzy nemají státní podporu.
Kulturní činnosti v Kocevje se věnuje „Peter Kosler Verein“, v Apace vyvíjí činnost další kulturní spolek.
Podle rakouského časopisu Zur Zeit ve Slovinsku jsou na tom Němci mnohem lépe než Maďaři, Italové nebo Romové. Zur Zeit, 38/2011, str. 20-21
Němčina na Hlučínsku
Na Hlučínsku je němčina na vzestupu, i když angličtina německou mateřštinu zatlačuje do pozadí. Pět německých spolků na Hlučínsku se snaží oživit vyučování němčiny. Sebevědomé přiznání k němčině a němectví lze pociťovat. Prusové jsou opět Prusy.
V žádostech o pas se sice uvádí jako mateřština „němčina“, ačkoliv znalosti němčiny mnohých žadatelů o pas jsou velmi chabé. Proč ještě dnes němčinu mladí dosud neovládají? Stovky z nich cestuje z Hlučínska do Německa za práci, ale proč jako občané Spolkové republiky Německo nejsou s německými zaměstnavateli se v němčině domluvit.
Pro mnohé Němce mnozí z Hlučíňáků nejsou dosti němečtí, pro Čechy jsou zase málo čeští. Podobné úvahy měl i Horst Kostritza v listu „Oberschlesische Stimme“ (Hornoslezský hlasatel). SP, 8.9.2011, str. 7
N. Hurnausová: Patron sudetských Němců měl narozeniny
28. září Stoiber oslavil 70. narozeniny. Byl nejenom 14 let bavorským premiérem, ale též 14 let patronem sudetských Němců. Je nositelem evropské Karlovy ceny sudetských Němců a též čestným členem vyhnaných z Chebska.
Jeho manželka Karin pochází z Bochova na Žluticku. Legendární je jeho odpírání navštívit ČR jako premiér, pokud budou platit Benešovy dekrety. Na sjezdu 2007 v Norimberku na rozloučenou Stoiber řekl: „Má manželka zůstává sudetskou Němkou. Ujišťuji vás, že i já zůstanu s vámi vždy úzce spjatý.“ SZ, 23.9.2011, str. 6
Předseda Sudetského celoněmeckého shromáždění ve vlasti
Peter Barton, vedoucí sudetoněmecké kanceláře v ČR, připravil cestu Wernera Nowaka do Ústí nad Labem a Prahy. V Ústí Nosák navštívil Collegium Bohemicum, kde ho provázela ředitelka Blanka Mouralová. Nowak s krajanem Hansem Adamcem se zastavili na Benešově mostě, kde položili kytici obětem masakru z 31.7.1945.
Tomáš Ditrich z křesťanské misijní společnosti předal Nowakovi český překlad Bible na památku setkání v Praze.
Návštěva dala nové podněty pro činnost sudetských organizací v Německu a též sudetoněmecké kanceláře v Praze. SZ, 23.9.2011, str. 1 a 3
V Raspenavě odhalena pamětní deska císařovně Sisi
Šestnáctiletá Alžběta, bavorská vévodkyně, se v r. 1854 provdala za svého bratránka Franze Josefa. Ve vídeňském Hofburgu se cítila jako ve vězení. Letos 10. září jí byl odhalen památník, na kterém český text je až na druhém místě. Poté 24.9. 2011 byl na Frýdlantském náměstí odhalen památník Valdštýnovi.
SZ, 23.9.2011, str. 5
kps: Jediný sudetskými Němci vyznamenaný trockista
Od pozdních šedesátých let, kdy se díky francouzskému vlivu připojil k trockistům, bojoval Petr Uhl proti „stalinským deformacím“ komunismu v ČSR, které považoval za horší než kapitalismus. Jako novinář bojoval za lidská práva. Tato měla patřit i po válce odsunutým sudetským Němcům. Proto mu v r. 2008 sudetští Němci udělili Karlovu cenu jako prvnímu a poslednímu trockistovi. FAZ, 8.10.2011, str. 7
Ackermann-Gemeinde: 20 let Colloquia
Koncem srpna 2011 bylo v Ústí n.L. zahájeno 14 denní Colloquium-Ustensia letní akademie. Pořadateli byla A-G a Purkyňova univerzita v Ústí nad Labem. Již po dvacáté se sešli přátelé Čech k ústeckým rozhovorů,. Mezi vrcholné podniky patřila jízda novou lanovkou z centra města na Ferdinandův vrch.
Z restaurované poštovní budovy je nyní reprezentativní městské muzeum, ve kterém jsou výstavní prostory Collegia Bohemica. Nad hlavním vchodem městského muzea v Ústí nad Labem je jen německý nápis „Museum“ a dokonce chybí český nápis „Muzeum“. Také uvnitř muzea byly obnoveny německé nápisy.
SZ, 23.9.2011, str. 10
Martin Dzingel: Editorial
Landeszeitung musí být periodikem, které bude vynikat správným vysvětlováním událostí a svými komentáři. Proto musíme LZ nově zorientovat. K tomu bude napomáhat i naše nová šéfredaktorka Alexandra Mostýnová, která od 1. října 2011 převzala štafetu po Lukáši Novotném. Příloha bude fórem, na kterém se budou probírat aktivity menšiny. LZ, 18.10.2011, str. 1
Mostem je menšina
Zemské shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku uspořádalo počátkem října 2011 velké shromáždění. Do Prahy přijeli také hosté z Německa. Čestným hostem byl nový německý velvyslanec Detlef Lingmann, který mimo jiné řekl, že pořád slyší, že vztahy mezi SRN a ČR jsou tak dobré jako nikdy předtím. Potřebujeme lidi, kteří tyto mosty budou i nadále budovat. V ČR takové mosty staví německá menšina. Slavnost byla ukončena dožínkovou pobožností.
LZ, 18.10.2011, str.1
Proč by se Češi měli učit německy?
Na otázku co vám znalosti němčiny přinesly v povolání nebo v soukromí, odpovídaly některé známé osobnosti, jako Karel Gott aj. Martin Dzingel, předseda Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, tvrdí, že ani v příhraničním styku angličtina moc nepomáhá. Sám jako učitel jazyků studoval němčinu.
Podle Ondřeje Lišky, předsedy Zelených,. Neexistují žádní nedůležití sousedé, ale Německo je pro české hospodářství zvlášť důležité. V mém soukromém životě, říká Lišky, je němčina dokonce rodinným jazykem. Má manželka pochází z Jižních Tyrol a spolu mluvíváme německy. Naši děti jsou trojjazyčné.
LZ, 18.10.2011, str. 3
tr Medaile Wenzla Jaksche A. Heroldovi
Při příležitosti 80. narozenin Alfreda Herolda, rodáka z Moravského Berouna, vyznamenal jej E. Steinbachová medailí W. Jaksche, která se uděluje jen osobnostem, které se zasloužily o osud a kulturní dědictví sudetských Němců. Herold je funkcionářem poslaneckého klubu CDU/CSU ve spolkovém sněmu.
SZ, 23.9.2011, str. 6
Chr. Schmidtová: O útěku a vyhánění se vypráví v diskusní kavárně
V seniorském středisku v dolnobavorském městě Simbach mají diskusní kavárnu, která mívá velkou návštěvnost. Tématem bývá „ztracená vlast, což je vyprávění o útěku a vyhánění. Mnozí posluchači nestačí někdy ani potlačit slzy. Benešov nad Ploučnicí měl kdysi německou většinu. Museli jsme jej opustit s 20 kg zavazadel. Na náměstí před kostelem jsme museli odevzdat klíče od domu a klenoty. V Německu žádná obec nechtěla vyhnance. Až pátý starosta nám dovolil přenocovat v jedné stodole. V Bavorsku jsme zdomácněli a dnes jsme staří Bavoráci. O útěku a vyhnání se dozví také i dnešní mládež. SP, 8.9.2011, str. 14
dpa Němci ukradli portrét polského krále Jana III. Sobieského
Obraz ukradený za druhé světové války v okupovaném Polsku byl stažen z aukce v Hamburku. Podle polského listu Gazeta Wyborcza obraz, pocházející ze státních sbírek ve Varšavě, býval ve služebních prostorách okupačního německého guvernéra ve Varšavě a na podzim 1944 byl urychleně přepraven do Německa.
FAZ, 24.10.2011, str. 9
Klíč k usmíření v Hesensku
Počátkem září 2011 uspořádal hesenský Svaz vyhnaných (BdV) výstavu „Karpatští Němci“ v Dillenburgu. Výstava pojednávala o dějinách karpatských Němců v Horní zemi a po r. 1918 na Slovensku, a to od 12. století. Již v květnu 1990 byli na zasedání karpatských Němců ve Stuttgartu 2 členové slovenské vlády, vyslaní Milanem Číčem.Obdobná výstava se konala od 6. ledna v Německém spolkovém sněmu za účasti Norberta Lammberta a předsedy Slovenské národní rady Richarda Sulika.
Článek je doplněn fotokopií pamětní desky, která je v Bratislavě a připomíná vyhnání karpatských Němců ze Slovenska v letech 1944-1947. Text. je uveden nejdříve slovensky, pak německy. K výstavě v Dillenburgu byla vydána také brožurka o výstavě „Karpatští Němci“. Titulní strana je ozdobena kreslenými siluetami třech bašt Němců na Slovensku: spišským Kežmarokem, hornickou Kremnicí a Bratislavou. SZ, 30.9.2011, str. 10
Schwarzenbergský archiv se vrací do Franků
Zámecký archiv Scheinfeld knížat Schwarzenbergských se po více než 60 letech vrací z Čech do středních Frank. Přeprava archivu ze zámku Orlík do státního archivu v Norimberku se uskuteční v několika týdnech. O přádání archivu informoval ministr vnitra Kubice média. Nacisté vyvlastnili knížeti Adolfu Schwarzenbergovi veškeré jmění, včetně archivu. Z Norimberka, z důvodu ochrany před nálety, byl archiv přemístěn do Českého Krumlova, tenkrát okupovaném a spadající do Horních Rakous. Po pádu železné opony se generální ředitelství státních archivů Bavorska snažilo o navrácení archivu. SZ, 7.10.2011, str. 1
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnuti ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrní zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, listopad 2011.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz