Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Novinářská cena za zprávy o masakru na Němcích
Český novinář Miroslav Mareš obdrží za své informace o poválečném zločinu na Němcích novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského. Podle Marešových rešerší o masakru v Dobroníně v květnu 1945 přišli o život údajně 13 německých civilistů. Novinář se dotkl v listě „Dnes“ zvlášť ožehavého tématu. Podle pokynů pozůstalých policie v Dobroníně na drážním tělesu přišla na další dvě zahrabané mrtvoly. Ukazuje se, že názory německých novin byly správné, řekl Mareš.
SP, 9.6.2011, str. 3
Německo-polské setkání v Gdaňsku
Při soukromém setkání na polském baltském pobřeží kancléřka Angela Merkelová a prezident Bronislav Komorowski jednali 9.7.2011. o německo-polských vztazích. Po prohlídce pamětihodností Gdyně, odkud pocházela matka A. Merkelové, odjeli společně na letní rezidenci Komorowských na poloostrovu Hela.Oba politici byli doprovázeni svými manželskými protějšky. Večeře se zúčastnil i premiér Donald Tusk s manželkou.
Před třemi týdny se konaly ve Varšavě německo-polské konzultace, při kterých byla uzavřena řada projektů. Jednání Polská média ocenila jako signál německé podpory pro polské předsednictví v radě EU, které Polsko převzalo 1. července 2011.
FAZ, 11.7.2011, str. 4
Pro Evropu vlastenců
V polovině roku 2011 delegace rakouské strany FPÖ, vedená spolkovým vedoucím Heinzem-Christianem Strachem a vedoucím delegace v EU Andreasem Mölzerem navštívila na pozvání Slovenské národní strany (SNS) a jejího předsedy Jána Sloty Bratislavu. Cílem pozvání bylo uzavření dohody o partnerství, která by vedla k prohloubení přátelství a spolupráce mezi FPÖ a SNS. Obě strany jsou pro Evropu vlastenců, opírající se o křesťansko-západní kořeny, jež chtějí obhajovat a příp. i oživit. Také budou chránit Evropu před masovým přestěhováváním. Společně chtějí bránit Turecku při vstupu do EU. Zur Zeit, 14.7.2011, str.3
Pohřeb Otty Habsburského
Rakouský tisk mimo jiné připomněl, že když zemřel „starý Procházka“, jak říkali Češi v politických vtipech dědovi nyní pohřbeného Otty, což bylo z toho důvodu, aby vtipálkové nemohli být trestáni pro urážku „majestátu“. Současná generace Čechů zesnulému Ottovi zazlívala nejvíce to, že Otta býval dříve téměř na všech sudetoněmeckých sjezdech, dokonce na tribuně. Jinak podobně jako Švýcaři, kteří Habsburkům nemohli přijít na jméno a měli důvodů dost, tak také Češi mohli dřívějším generacím Habsburků zazlívat, že nejednou ošidili Čechy nejen tím, že z českého rozpočtu financovali stavbu železnic v Alpách, dále České království připravili také o největší horu Šumavy (Javor-Ahorn) atd. Standard, 17.7.2011, str. 2
Pozn. red.: Habsburkové nás okradli o téměř celé Slezsko, o Lužici, z Českého království učinili jednu ze zemí Rakouska, v níž privilegované postavení měli Němci a němčina. Čeští vojáci prolili potoky krve pro rakouské mocenské zájmy, jež silně poškozovaly naše národní interesy.
St. Neumann: Zpět k Němcům
V červenci 2011 bylo v Ústí n.L. otevřeno muzeum, které je věnováno osmi stoletím působení německého obyvatelstva v Čechách a na Moravě. Otevření se zúčastnil ministr kultury ČR a ministr obrany. Německá menšina, která po r. 1945 byla málem celá vyhnaná z ČSR. Spolek mladých Čechů „Antikomplex“, který udělal výstavu „Zmizelé Sudety“, provádí i osvětovou činnost na školách. Výstava je ve dvou poschodích na ploše. 1500 m2, je věnována většinou létům 1938 -1945.
LZ, 26.7.2011, str.2
lexa – Dvojí státní občanství
Nedávno zesnulý evropský politik Otto Habsburský měl na dvojí státní občanství speciální názor. Řekl: „Jsem proti dvojímu státnímu občanství.“ A doplnil: „To je příliš málo.“ Sám měl pas z Rakouska, Maďarska, Chorvatska a Německa. V Bádensku-Würtembersku 26.7.2011 nová vláda Zelených a sociálních demokratů ohlásila celoněmeckou iniciativu, aby se zavedlo dvojí státní občanství. Doposud smí děti z rodin imigrantů mít dva pasy jen do 23 let, pak jeden musí odevzdat.
SüDZ, 27.7.2011, str. 4
Stanislav Beran: 800 let Hejnic
Dvoudenní slavnosti 800 let Hejnic zahájil starosta Jiří Horák. Jemnická basilika byla vzpomenuta poprvé v r. 1211. Zde se konávaly každoroční slavnosti sudetoněmeckého landsmanšaftu. Letošní poutě se zúčastnil B. Posselt, mluvčí sudetských Němců a bývalý bavorský ministr financí Herold Tender. Hrála 25 členná kapela Nový Jablonec. LZ, 26.7.2011, str. 5
Walter Piverka měl 80 let
W. Piverka je význačný funkcionář německé menšiny v ČR, jíž zastupoval v České národní radě, ve Federálním shromáždění a v občanském fóru. Býval také redaktorem listu „Prager Volkszeitung“ a spoluzakladatelem Kulturního svazu občanů ČR německé národnosti. Dnes je členem Svazu Němců v Chomutově. Napsal svůj životopis „Deutsch zu sein“ (Být Němcem). LZ, 26.7.2011, str. 5
mp: Jihlavští Němci
V Jihlavě na Znojemské ulici v Domě Gustava Mahlera byla otevřena výstava „Sie waren nie fort“ - Nikdy neodešli – Jihlavští Němci, která má trvat do 30. září 2011. Fotografická výstava vznikla pod patronací primátora Jihlavy Jaroslava Vymazala. Němci přišli na Jihlavsko ve 13. století, kdy se zde vzmáhala těžba stříbra. Za husitských válek jihlavští němci byli na katolické straně. Po bitvě na Bílé Hoře část jihlavských Němců sdílela osud českých protestantů. V druhé polovině 19. století se vyostřili národnostní konflikty mezi Němci a Čechy. Němci měli většinu ve městě a bránili české emancipaci, zejména zřízení české školy. Po zřízení protektorátu jihlavští Němci získali německé státní občanství. Museli bojovat v německém vojsku. V mnohých rodinách měly děti rozdílné občanství, starší synové optovali pro českou národnost a proto nemuseli rukovat. Vedoucí místa v Jihlavě obsadili říšští Němci. Němci postupovali brutálně vůči Čechům v celém okrese. V Jihlavě nesměly být české střední školy. Ze zavřeného českého gymnázia studenti nesměli přejít ani na jinou českou střední školu. K tragickým událostem došlo v Třešti, kde byly desítky mrtvých. Obdobné krveprolití bylo ve Velkém Meziříčí. Odsunutí Němci si ve SRN vytvořili spolek „Jihlavský jazykový ostrůvek“. Patronát nad jihlavskými Němci má město Heidenheim an der Brenz, vydávají list „Märischer Grenzbote“. Prager Zeitung, 28.7.2011, str.4
Bavorsko chce památný den pro vyhnance
Bavorská vláda usiluje o zavedení památného dne vyhnaných. Ministryně sociálních věcí Christina Haderthauerová (CSU) učinila tento návrh na sjezdu odsunutých Němců z Československa. Apelovala také na politiky v ČR, aby konečně se chopili napřažené ruky sudetských Němců k dialogu. Bezpráví vyhánění se nepromlčuje a Benešovy dekrety manifestují bezpráví. LZ, 28.7.2011, str. 3 přílohy
S. Ulbrecht: 80 let časopisu Germanoslavica
Germanoslavica je vědecký časopis Slovanského ústavu České akademie věd v Praze. Vychází dvakráte do roka v pražském nakladatelství Euroslavica, a to v nákladu 300 výtisků. Poprvé časopis vyšel na podzim 1931 a byl společně vydáván Slovanským ústavem a Německou společností pro slovanská studia. Nově Germanoslavica vyšla až v r. 1994. Rakousko-slovanské problematice bylo věnováno první číslo v r. 1997. Dvojčíslí Germanoslavica z r. 2010 je věnováno „Kulturám a literaturám mezi Východem a Západem“.
Renata Cornejo, která v Ústí n.L. přednáší germanistiku, v článku „Jiří Gruša jako jazykový a kulturní prostředník mezi ´starou´ a ´novou´ vlastí“ přiblížila Grušu, který po zákazu psát v Československu, odcestoval do Toronta a o dva roky později do Německa, kde v polovině roku 1980 skládal první básně v němčině, napsala U. Mascherová. LZ,12.7.2011, str.3 a 5
Dr. Kleining: Kozel zahradníkem
ČR byla zvolena pro příští 3 roky do Rady pro lidská práva OSN. Chce se tam zasadit, aby v radě nebyly zastoupeny žádné státy, které samy porušují lidská práva. Jako dítě jsem zažil vyhánění více než 3 milionů sudetských Němců z jejich zděděné vlasti v Čechách o odebrání jejich veškerého majetku. Nepochází třetina českého národního jmění z bezprávně nabytého jmění, za který neodvedli dosud ani cent odškodnění? SP, 9.6.2011, str. 8
Pozn. red.: Situace je opačná. Němci nám dosud na reparacích, stanovených Pařížskou reparační dohodou, z celkové částky přibližně 360 miliard předválečných korun, zaplatili jen několik set milionů korun Tak svým jednáním popírají princip mezinárodního práva, že agresor je povinen odškodnit oběť své agrese.
Odborný seminář pro vedoucí síly německé menšiny v ČR
V Horní Plané na Šumavě byl uspořádán ve dnech 26.4. – 1.5.2011 ve středisku Adalberta Stiftera za účasti Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a kulturních referentů pro české země při mnichovském spolku Adalberta Stiftera odborný seminář pro vedoucí síly německých svazů a míst setkávání v ČR. Úvodní slovo měl Richard Neugebauer z Krnova, první místopředseda Zemského shromáždění… Požadoval důraznou koncentraci míst setkávání, aby mohly být lépe využity finanční prostředky. Mělo by dojít též k omlazení vedoucích grémií. Terezín po válce byl využíván jako koncentrační tábor pro sudetské Němce.
Na závěr semináře se všichni sešli, aby si prohlédli výstavu „Zůstavší ve vlasti – Němci v ČR vyprávějí“. Seminář byl též podpořen sudetoněmeckou nadací v Mnichově a landsmanšaftem z Bádenska – Würtenberska. SP, 9.6.2011, str. 7
Dr. Walter Kreul: Beneš zůstává na podstavci
Ať se Jiří Gruša snaží jak chce, nepodařilo se mu shodit Beneše z podstavce, stojí i dále před budovou MZV v Praze.
Odklon od Beneše by byl znamením, že Češi vzali na sebe odpovědnost za bezpráví, vyvlastnění, zodpovědnost za nucené práce Němců od 14 let a za vyhnání více než 3 milionů sudetských Němců, přičemž 241 000 z nich přišlo o život. To odmítají Češi kategoricky, takže politici se raději zabývají budoucností než minulostí. SP,9.6.2011, str. 7
Pozn. red.: Jde sudetským Němcům o revizi druhé světové války nebo některým dokonce o revanš?
Vzpomínkový den vyhnaných z vlasti v Horních Rakousích
Aby se udržela vzpomínka na dějiny vyhnaných a jejich integraci do Horních Rakous, pořádají každým rokem země Horní Rakousy a Kulturní spolek vyhnaných z vlasti každým rokem o druhé sobotě v červnu vzpomínkový den. Na tuto akci zvou země Horní Rakousy a landsmanšafty Podunajských Švábů, sudetských Němců, sedmihradských Sasů, karpatských a bukovinských Němců. Na programu je dopoledne biskupská mše, odpoledne v Marchtrennku v lidovém domě projev dr. Führingera. SP, 9.6.2011, str. 3
Bernard Zeihsel: Dr. Rudolf Hilf zemřel
Dr. Hilf se narodil 1.3.1921 v Aši. Zemřel 20.4.2011 v Hamburku. Cítil se být Chebanem, Starorakušanem, méně sudetským Němcem. V r. 1993 byl jmenován čestným občanem Aše.
Je autorem celé řady publikací: „Němci a Češi“, vyšla třikrát německy a jednou česky. Společně s Boh. Doležalem napsal „Versöhnung/Smíření“, s F. Boldem „Bavorsko-české sousedství“. SP, 9.6.2011, str. 6
Irena Nováková: Milí členové Kulturního svazu
Toto číslo Informblattu dostáváte opožděně. Finanční prostředky z ministerstva kultury nebyly pro nás pro rok 2011 schváleny. Malou podporu jsme dostali z velvyslanectví SRN. Doufám, že získám další finanční prostředky pro příští číslo.
Informblatt, leden-duben 2011, str. 2
Hanna Zakhartová: Leopold a Alena Hrabálkovi z místa setkávání v Brně
Leopold Hrabálek je členem představenstva místa setkávání (BGZ) v Brně. BGZ v Brně navštívil také dr. Jiří Gruša, bývalý velvyslanec ČR ve SRN a německá lyrička Tina Strohekerová. Každým rokem v květnu připravují vysokoškoláci Masarykovy univerzity v Brně řadu akcí na téma „Společná minulost – společná budoucnost.“
O svatodušních svátcích r. 2011 na sjezdu sudetských Němců v Augsburku mělo BGZ v Brně samostatný stánek, aby mohlo představit augsburským návštěvníkům svoji činnost. Další informativní akce měla název „Německá literatura v Brně v letech 1860 – 1945“. LZ, 9.8.2011, str. 6
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, srpen 2011.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz