Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Hersta Kutacherová: Památný víkend v Bílině
29. dubna 2011 navštívili na pozvání vlastivědného spolku Bílina Dieter a Herta Kutacherovi Bílinu. Odpoledne přijal starosta Josef Horáček na radnici návštěvníky z Německa a Rakouska. V divadle dostali čestné občanství prof. Karl-Heinz Platting, Miloslav Stingl a bývalý starosta Čestmír Duda.
V lázeňské části byla odhalena pamětní deska Johannu Wolfgangu Goethemu. Karl-Heinz Platting získal již čestný doktorát na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. Také druhý rodák z Bíliny Miloslav Stingel je spisovatelem. Na umělecké škole je památní deska operního zpěváka Gustava Waltera, rodáka z Bíliny, který zemřel ve Vídni před 100 lety. SZ, 24.6.2011, str. 13
Televizní večer s dokumentací D. Vondráčka - Řekni, kde ti mrtví jsou
„Řekni, kde ti mrtví jsou“ je druhá část dokumentace režiséra Davida Vondráčka, bohužel jen v češtině. Režisér přiblížil situaci masových poprav a pojmenoval místa domnělých hromadných hrobů. Návštěvníci Bíliny navštívili Hrobce (?), kde je přijala starostka Jana Syslová. Pak si prohlédli zrestaurovaný kostel sv. Prokopa, kde mši sloužil arciděkan František Pospíšil, bohužel neuměl dobře německy. Německy mluvil pater Benno Beneš z Teplic. Nakonec zazpívali „Bože, Tebe chválíme“ česky i německy. SZ, 24.6.2011, str. 13
Erika Vosáhlová: Editorial
Při pohledu do kalendáře zjistíme, že uplynul půlrok plný různých termínů. Nastává období zotavení, zlepšení znalosti němčiny pro děti. Zemské shromáždění Němců… připravilo vyučování němčiny v tuzemsku i v cizině. Bohužel pro tuzemský tábor se přihlásili jen tři zájemci. Ve školách se dává přednost angličtině. V létě očekáváme návštěvy z ciziny, mezi nimi i naše krajany z Německa. Jsou možnosti společných pobožností, výletů, večerů se zpěvem a hudbou.
LZ, 28.6.20011, str. 1 a 6
Jana Schulzová: Mladá akce Ackermann – Gemeinde má nové vedení
Na zasedání Ackermann-Gemeinde ve Würzburgu 27.- 29.5.2011 bylo představeno nové vedené Mladé akce A-G: Martin Neudörfel, Benjamin Leschka, Martha Hartmannová, Moritz Richter a Kristýna Kopřivová. Nadále jako mluvčí působí Stefan Schatz z Mnichova a Anežka Rázková z Vejprnic. Svaz mladých A-G existuje již více než 60 let. Spolkové vedení v Německu, ČR a na Slovensku spolupracují. Mají společné zahraniční pobyty i akce pro setkávání dětí a mladistvých. LZ, 28.6.2011, str. 1
N. Irgang: brněnští Němci
Na pozvání Ackermann-Gemeinde v diecézi Mohuč se v Darmstadtu konala dne 28.5.2011 přednáška Jany Noskové z ČAV, pobočka Brno, na téma „Všední den brněnských Němců v první polovině 20. století“. V r. 1938 z 300 000 obyvatel Brna bylo 56 000 Němců. Až na politicky vypjaté období, bývalo spolunažívání převážně klidné (?), kromě ojedinělých případů. LZ, 28.6.2011, str. 6
Josef Škrábek: České znásilňování minulosti
9. května 1945 ruské tanky osvobodily již svobodnou Prahu. Někteří Němci z oken a střech stříleli. Rusové zlikvidovali poslední odpor v Praze. Většina Němců nesouhlasila s „říšskou křišťálovou nocí“ 9.11.1938, ale nikdo se z nich neodvážil protestovat. V novinách lidové strany kritizovali český „gestapismus“. Sudetoněmecký Freikorps v září 1938 z „Reichu“ měl přes 300 přepadů na čs. území. Filmový tvůrce David Vondráček přišel v roce 2010 s dokumentem „Zabíjení po česku“. U Postoloprt bylo prý asi 1500 Němců zastřeleno. Podle protokolů dramatik Miroslav Bamboušek již v r. 2004 připravil pro divadlo „Persekuci“. Trvalo několik let, než se česká veřejnost začala zabývat zprávami o zločinech vlastních lidí. LZ, 28.6.2011, str.3 (+fotografie německých vyhnaných)
Pozn. red.: Autorovi asi ušlo, že většina německých válečných zločinců zůstala nepotrestána. Zřejmě můžeme především mluvit o německém znásilňování minulosti. Pravda se však, jak je vidět, nehodí. Proto autor o ní pomlčel.
Thoma Gellermann: Mnichovští studenti navštívili Ústí n.L.
V rámci několikadenní exkurze navštívili studenti mnichovské univerzity Spolkové armády ČR. Jeden den byl věnován Ústí n.L., kde se skupina věnovala přípravě trvalé výstavy k dějinám německy mluvících občanů. Pak skupina navštívila Prahu, kde se seznámila s kulturní mnohotvárností této metropole. LZ, 28.6.2011, str. 4
W. Baumann, BGZ Plzeň: Horst Seehofer jako patron a soused
Bavorský premiér brzy opět pojede do Prahy. Jeho návštěva před Vánocemi 2010 byla teprve startem. Sasové postavili v Praze Saský dům, ale bohaté Bavorsko má na Vltavě bídnou kancelář, obsazenou jedním mužem ze čtvrtého kmene. A on to je Čech. Do Prahy pojede H. Seehofer opět se sudetoněmeckou delegací, tentokrát tvrdě. Od Čechů nemůžeme očekávat, že by si po zkušenostech z 20. století kvůli nám připravili bezesnou noc. Český tlak k řece Isar není veliký, možná se rovná nule. Bavorský čtvrtý kmen již mluví o třetí Seehoferově návštěvě ale ještě se nekonala druhá. LZ, 28.6.2011, str. 3 přílohy
M. Řehoříková: Pro nás vždy zážitek
62. srazu sudetských Němců se zúčastnili, kromě dalších čestných hostů, dr. Toman Brod, Petr Uhl, který i s Karlovo cenou se nechal vyfotografovat (na titulní straně přílohy jsou P. Uhl, Rudolf Schuster a B. Posselt).
Pracovní kruh německých akademiků uspořádal diskuzi na téma „České bádání k vyhánění a novému osídlování“. Dr. Adrian Arburg z brněnské univerzity odvolával se jako spoluautor na druhý svazek sbírky dokumentů v češtině „Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945 až 1951“. O názorech k hranému filmu „Habermannové“ referoval dr. Sieghard Gall z mnichovského Ústavu pro zkoumání médií. LZ, 28.6.2011, str.1 přílohy
Interview Landeszeitungu s B. Posseltem
Podle B. Posselta neexistuje jiná doba a místo, kde by se cítil tak doma jako na každoročním sjezdu sudetských Němců. Neustále více Čechů, Němců z ČR a Židů ví, že vzniká kus starých Čech (?). V mnohém vzorná slovenská vláda jedná s landsmanšaftem, i když v otázce Benešových dekretů jsou rozdílné názory. Bavorský premiér plánuje druhou cestu do Prahy, opět vezme sebou zástupce landsmanšaftu. Při první návštěvě jsme strhli bariéry, abychom mohli nastoupit cestu, která je však dlouhá, strmá a kamenitá. Při druhé návštěvě budeme více cestovat po Čechách a méně po Praze. Budeme se setkávat s různými společenstvími, včetně německé menšiny. LZ, 28.6.2011, str. 3 přílohy
Richard Neugebauer: Krok směr Hollywood
Jen co se dlouho očekávaný film „Lidice“ od Petra Nikolajova objevil na plátnech kin, hned byly uveřejněny četné recenze. Následně je film srovnáván s dvěma jinými filmy „Habermannův mlýn“ (2010) od Juraje Herze a s „Atentátem“ (1964) Jiřího Sequense. Autor scénáře „Lidice“ Zdeněk Mahler dodal potřebný konflikt. Lidický občan František Šíma si vězením zachrání život. Ve filmu je také vylíčeno, jak gestapo přišlo do Lidic. Český četník, který měl německou matku, spolupracoval s nacisty a skončil sebevraždou. Němci jsou mechanické neživoucí kreatury Zla. Vypálení Lidic se ve filmu omezilo na vypálení dvou domů a vchodu do stodoly.
LZ, 28.6.2011, str. 5
Sdružení českých podniků v Německu má kancelář v Drážďanech
Sdružení českých podniků v Německu (Vereinigung Tschechischer Unternehmen in Deutschland) otevřelo v Drážďanech kancelář. Sasko a Česká republika jsou spojeny četnými hospodářskými vztahy v téměř všech odvětvích. „Kancelář bude této spolupráci dávat nové impulsy“, řekl státní ministr Sven Morlok při otevření za přítomnosti velvyslance Rudolfa Jindráka a generální konzulky Jarmily Krejčíkové.
SZ, 1.7.2011, str. 6
Smuteční oznámení sudetských Němců o úmrtí Otty Habsburka
Na půlstránkovém úmrtním oznámení sudetoněmecká národnostní skupina zveřejnila údaje k úmrtí Jeho císařské a královské Výsosti Dr. O. Habsburka, které podepsali současný mluvčí B. Posselt, předseda F. Pany, předseda Spolkového sudetoněmeckého shromáždění Dr. W. Nowak a též bývalí mluvčí F. Neubauer a Johann Böhm. V textu se mimo jiné uvádí, že v osobě O. Habsburka sudetští Němci ztrácejí neúnavného bojovníka za lidská práva, za sebeurčení a práva národnostních skupin, za právo na vlast, jakož i za porozumění mezi národy ve sjednocené Evropě, vášnivého Evropana a demokrata, který se neustále zasazoval za vyhnané z vlasti a za čtvrtý kmen Bavorska - za sudetské Němce.
SZ, 8.7.2011, str. 3
B. Poselt: První vyhnaný z vlasti byl Otto Habsburk
Krátce po sametové revoluci 1990 navštívil O. Habsburk Čechy. Na otázku, zda již někdy byl v Čechách, odpověděl s úsměvem: „Ano, jako ponorka“. Měl tím na mysli, že jeho těhotná matka s nenarozeným dítětem byla nejen v Praze a okolí, ale také v lázeňském trojúhelníku na Chebsku. Její manžel, Karel, býval často v Brandýse n.L. a Bílině. O. Habsburk prý zachránil desetitisíce Židů, z toho také mnoho z Čech, před nacisty. Sám byl v exilu v USA. Měl dobrý vztah k prezidentovi Rooseveltovi. Prosazoval, aby po válce vznikl Podunajský svaz a tím fronta proti plánovanému vyhánění sudetských Němců. Jeho protihráčem byl E. Beneš, který pověřil svého spolupracovníka hraběte Černína, aby vytvořil frontu proti Habsburkovi. Ottův bratr Robert, který byl v Londýně, měl dobrý vztah k Janu Masarykovi, který kdysi sloužil v císařské rakouské armádě a byl na to hrdý (?).
O. Habsburk našel v r. 1954 domov v Bavorsku. Napsal více než tři tucty publikací. Byl členem sudetoněmecké rady a bojovným ochráncem vyhnaných. Mnozí jeho spolupracovníci pocházeli z Čech, jako Franz Werfel, socialista Jiří Pelikán aj. Po roce 1990 navštívil četná města od Liberce po Brno. Stal se dokonce čestným občanem Františkových Lázní. SZ, 8.7.2011, str. 1
Městské muzeum Ústí n.L. renovováno
Budova pro výstavu „Naši Němci: neznámá kapitola dějin českých zemí“ byla zcela renovována. Nastěhuje se do ní Collegium Bohemicum. Čestnými hosty při otevření 29.6.2011 byli: ministr kultury ČR J. Besser, ministr obrany Alexander Vondra, bývalý primátor a nyní velvyslanec v USA P. Gandalovič a německý velvyslanec v ČR J. Handl. Výstava bude hotova v polovině roku 2012 a bude stát asi 1,5 mil. euro. SZ, 8.7.2011, str. 2
Koutek Orlických hor z Waldkraiburgu vystavuje v Králíkách
Až do 28. srpna 2011 se „vrátil“ koutek z Orlických hor do vlasti. Vystavuje v Králíkách. Obsah výstavy byl projednán s muzeem v Králíkách. Projekt výstavy byl podporován Německo-českým fondem budoucnosti a městem Waldkraiburg.
SZ, 8.7.2011, str. 8
M. Stickler: Integrace vyhnaných v Hesensku od 1945/46
Nadace vyhnaných v Hesensku vydala publikaci Rolfa Messerschmidta: „Hesensko a vyhnaní“. Recenzent vytýká autorovi, že ve své knize se jen málo věnoval sudetoněmeckému sociálnímu demokratovi Wenzlovi Jakschovi (1896-1966), který se po návratu z anglického exilu usadil v Hesensku. Jaksch byl též předsedou sudetoněmeckého spolkového shromáždění landsmanšaftu a od r. 1954 předsedou Svazu vyhnaných. FAZ, 26.7.2011, str. 6
Markus Lüpertz navštívil svoji výstavu v Liberci
K známým současným umělcům patří M. Lüpertz, který 20.6.2011 byl v rodném Liberci v městské galerii. Při jeho další návštěvě Liberce, popř. do konce výstavy 4.9.11 by měl v oblastní galerii obdržet čestné občanství Liberce. SZ, 8.7.2011, str.8
M. Kubes: Český Taliban
O zavedení státního svátku Jana Husa 6. července se zasloužil prezident Tomáš G. Masaryk v r. 1925, kdy vymyslel heslo: Tábor je náš program“. Papež Jan Pavel II. prohlásil v roce 1999: „Cítím povinnost vyslovit hluboké politování za hrůznou smrt Jana Husa a z toho vyplývající ránu, zdroj konfliktů.“ Avšak úplná rehabilitace nenásledovala. Protestantské církve hodnotí Husa jako předchůdce reformátora Martina Lutera. Z husitismu zůstal antiněmecký nacionalismus Čechů, napsal v Respektu Petr Třešňák. K husitům bývá také počítán prezident Václav Klaus. Páter Miloš Raban, teolog, který zemřel 7.1.2011, přítel sudetských Němců, měl výstižnou definici husitů. Označil je za „český Taliban ve 14. století.“
SZ, 8.7.2011, str.2
Radní za ODS navštívil sudetoněmeckou kancelář v Praze
Jan Stejskal, radní v Krnově a vedoucí občanského sdružení Krnovské synagogy projednával s Petrem Bartoněm plány synagogy v Krnově. Zde má být výstava o hospodářském přínosu Židů v českých zemích. SZ, 8.7.2011, str. 2
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, srpen 2011. Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz