Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Český místopředseda EP Libor Rouček (ČSSD) prosil o omluvu
37 panevropských dnů v Lindavě se zúčastnil Libor Rouček a lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. Posselt poděkoval oběma řečníkům za jejich jasné vyjádření. Libor Rouček tvrdými slovy zkritizoval českého prezidenta V. Klause. Posselt také vyzvedl, že během své návštěvy v ČR navštívil Lidice, aby vzdal úctu českým obětem, pak vzdal úctu zavražděním Židům v Terezíně, v Ústí n.L. pak zavražděným sudetským Němcům. SZ, 27.5.2011, str. 1 a 13
Petr Jeřábek: Sraz odsunutých v památný den nacistických obětí v Lidicích
Údajně nevinný projev předsedy sudetských Němců, Fr. Panyho, aby Klaus udělal gesto usmíření, způsobil, že Klaus vytkl odsunutým nepoučitelnost, když ve výroční den vyhlazení Lidic mohl někdo něco takového požadovat.
Na srazu sudetských Němců Seehofer měl se vyjádřit, že prý v nejbližších měsících přijde v čele sudetských Němců na druhou návštěvu ČR. Prosincová návštěva sudetských Němců v čele s bavorským premiérem prý zavedla „novou epochu“ do sousedství. Článek byl doplněn fotografií nositelů Karlovy ceny Petra Uhla, Rudolfa Schustera s Berndem Posseltem. Prager Zeitung, 16.6.2011, str. 3
Mladý a hnědý
Díky pozdějšímu narození, vymlouval se jeden německý kancléř, ročník 1930, že za nacistů se nemohl prohřešit. Pozdější rok narození sehrál svou úlohu při odkrytí členství v NSDAP, např. u Hilmara Hoffmanna, dřívějšího dlouholetého šéfa Goethova ústavu, politického vědce Iringa Fetschera, spisovatele Ericha Liesta nebo autora knih pro děti Jamse Krüsse. V seznamu je také Martin Walser a Siegfried Lenz, historik Martin Broszat, skladatel Hans Erner Henze nebo bývalý ministr zahraničních věcí SRN Hans-Dietrich Genscher. NZZ, 11.6.2011, str.19
Publikace o katolicismu v Čechách
V němčině vyšly dvě publikace o dějinách křesťansko-sociální lidové strany v Československu, jíž napsal Werner Dietl. Kniha se zabývá léty 1918-1929. V r. 1999 vyšla německá publikace, tentokrát od Jaroslava Šebka „Německý politický katolicismus na křižovatce“. V r. 2005 stejná publikace vyšla v češtině. Kniha pojednává o politických aktivitách sudetoněmeckých katolíků za první ČSR.
Der Ackermann, leden-březen 2011, str.8
Dr. Otfried Pustejovsky: Útěk-Odsun-Vyhánění-etnická čistka-nucená migrace
V lednu 2011 časopis Spiegel vydal zvláštní sešit s titulkem „Němci na východě. Po stopách ztracené doby“ ve vyváženém provedení a dokumentaci, aby nová generace, především potomci vyhnaných se mohli seznámit s historickým německým východem. Vyhnání Němců bylo již dávno zmezinárodněno. To je zvlášť významné v dnešní České republice. Již v r. 1991 opavský historik Tomáš Staněk uveřejnil obsáhlou publikaci o „Odsunu Němců z Československa 1945-1947“. Poté publikoval též „Divoký odsun“.
Mnichovský sudetoněmecký ústav (dříve Sudetendeutsche Archiv) vydal v r. 2000 a před Vánocemi 2010 druhý svazek „Odsun 2. Vyhánění sudetských Němců,“ což vyšlo dvojjazyčně. Rovněž v prosinci 2010 vyšly v Praze dva svazky osmidílné české dokumentace, která vznikla pod vedením švýcarského Adriana von Arburga a Tomáše Staňka po desetileté badatelské činnosti.
Der Ackermann, leden-březen 2011, str. 1 a 2
Jihlavský pěvecký kroužek
Na velkém lidovém večírku sudetoněmeckých kroužků o svatodušní neděli v Augsburské hale bude také Jihlavský pěvecký kroužek, který byl založen v r. 1941 v Jihlavě skladatelem a učitelem hudby Fritzem Stollem. Po obnovení ČSR a vyhnání z vlasti sešli se členové kroužku opět ve SRN. Po roce 1989 začali navazovat styky s českými a německými skupinami v Jihlavě. Členové kroužku byli i při obnově Spolku pro dům Gustava Mahlera. Heidenheim an der Brenz je od r. 1957 patronátním městem pro „Společenství jihlavského jazykového ostrůvku“. Jihlavské pěvecké kroužky vede Harry Hoffer, Mnichovan moravského původu.
Často dochází k „Setkání jihlavských hudebníků“ Zpěváci vystupují v jihlavském venkovském kroji, pro který byly typické červené punčochy pro každodenní nošení mimo dům. SZ, 20.5.2011, str. 9
Ven z Polska, paní Steinbachová
Jarní návštěvu Eriky Stainbachové v polském západním Prusku odsoudila senátorka Dorota Arcziszewaka-Mielewczyk (PiS) jako cynickou provokaci. Kašub Waldemar Bonkowski ji „vítal“ transparentem „Ven z Polska“ SZ, 27.5.2011,str.1 a 2
Sudetští Němci vyznamenali českého novináře M. Mareše
Novinář Miroslav Mareš obdržel za své zpravodajství o masakru Němců u Dobronína na Jihlavsku cenu Karla Havlíčka Borovského. V květnu 1945 bylo prý minimálně 13 Němců připraveno o život, což popsal lokální novinář listu „Mladá fronta Dnes“. Podle informací pozůstalých policie na drážním tělese poblíž Dobronína našla další dvě mrtvoly- SZ, 3.6.2011, str. 1
Originály železných matric na Karlovarské oplatky byly tajně propašovány M. Wetzelovou do Německa
Firma Wetzel v Dillingenu (Bavorsko) musí označení „Karlovarské oplatky“ na základě rozhodnutí výborů expertů z 27 členských států EU přenechat výhradně českému výrobci. Při odsunu (Vyhánění) Marlen Wetzelová v dětském kočárku propašovala originály železných matric na „Karlovarské oplatky“ do Německa. Její syn tvrdí, že jeho firma vyráběla oplatky již od r. 1921. Nyní naříká, že jeho matka přišla o vlast a nyní přišla i o živobytí, což by pro ni znamenalo druhé vyhánění, ačkoli tyto speciality dovedou tak kvalitně vyrobit jen v Dillingenu. SZ, 3.6.2011, str.1
H. Seehofer: Žádná cesta bez sudetských Němců
Sudetoněmecký sjezd je letos ve znamení nového politického vývoje. Jeho pionýry, zvláště dialogu, byli vždy sudetští Němci. Pionýry při návštěvách a kontaktech se starou vlastí bývají sudetští Němci, kteří rukou ochotnou k smíření připravili současný vývoj. To zasluhuje dík a uznání. Proto také v budoucnu dialog mezi Bavorskem a ČR se neobejde bez sudetských Němců. SZ, 3.6.2011, str. 2
hw/hf: Předsednictvo bavorského sněmu poprvé v Praze
Koncem května předsednictvo navštívilo poprvé parlament ČR. Radost z počátků nové etapy vyjádřil první místopředseda Lubomír Zaorálek, který podal předsedkyni Barbaře Stammové, nositelce tzv. Evropské Karlovy ceny sudetoněmeckého landsmanšaftu, přes konferenční stůl ruku. Bavorská delegace byla na historickém velvyslanectví SRN, na jehož zahradě stojí „Trabant“, dílo českého umělce D. Černého. Velké starosti německým podnikatelům dělá skutečnost, že mladí lidé v ČR ztrácejí o němčinu zájem, dávají přednost angličtině. Čeští poslanci by zase uvítali, kdyby v bavorském pohraničí byl větší zájem o češtinu. SZ,3.6.2011,str.1 a 2
Helmut Mürding: Obchody po česku
Babička vnučky B. měla kdysi v Brezenci (okr. Chomutov) velký selský dvůr, který již propadá zániku. Ve špatné němčině nabídla soudkyně okresního soudu v Chomutově selské stavení ke koupi vnučce B., která odpověděla, že jako dědičce by jí nemovitost měla patřit. V Brezenci se staví víkendové domy, selské stavení by mělo ustoupit. Ovšem po „zabíjení po česku“ vzniká otázka, zda nejde o „Obchody po česku“. SZ, 3.6.2011, str. 2
R. Burger: Vivat Polonia
Spolky Polájků v Německu trpí chronickým podfinancováním. Polsko poukazuje na to, že SRN ročně vydává 25 milionů euro na podporu německé menšiny v Polsku (asi 150 000 lidí). Poláci v Německu nedostávají od německé vlády nic, ačkoliv je Poláků v Německu nejméně desetkrát více než němců v Polsku. Oba státy se 17.6.1991 zavázaly podporovat menšiny. Poláci dohodu plní vzorně. A Němci? List „Gazeta Wyborcza“ uvádí, že Polonie v Německu je poslední obětí třetí říše, která nebyla Německem rehabilitována. Je všeobecně známo, že v Německu je hodně Schimanských, Kowalských, Podolských, Klosů. Pro jejich potomky Německo již dlouho slibuje, že se postará i o vyučování polštiny. FAZ, 4.6.2011, str. 3
Pozn. red.: SRN neuznává ani českou a slovenskou menšinu v Německu. Také jim neposkytuje žádné finanční příspěvky. Stará se jen o německé menšiny po světě a o výuku němčiny hlavně v sousedních státech. O rovném postavení Čechů a Slováků ve SRN, takové jako má německá menšina v ČR a v Polsku, se nedá vůbec mluvit. Jak dlouho ještě?
Nikdo nemyslí na vyhánění z Třetí říše
Nositelka Nobelovy ceny za literaturu Herta Müllerová se diví, že v současnosti se připravuje středisko připomínající vyhánění po druhé světové válce, ale nikdo nemyslí na vyhánění, která se uskutečnila již za Třetí říše. Četní umělci, malíři a zpěváci tenkráte emigrovali a nikdy se již nevrátili. Jako např. nositelé Nobelovy ceny Helly Sachsová a Thomas Mann. NZZ, 8.6.2011, str. 22
Pozn. red.: V září 1938 bylo vyhnáno asi 150 000 Čechů, demokratických Němců a Židů z jejich domovů, které se staly součástí tzv. nacistické říše. Proč se o jejich vyhnání, o jejich mučení, vraždění nemluví?
K.W. Schubsky: „Zmizelé Sudety“ v muzeu Chebska
Putovní výstava „Zmizelé Sudety“ byla zahájena v Chebském muzeu v Marktredwitz. Úvodním slovem výstavu uvedl Ondřej Matějka, jeden z tvůrců výstav „Antikomplexu“. Dvojjazyčná výstava byla poprvé uvedena v r. 22002 a od té doby putuje neustále v Čechách, Německu, Rakousku. LZ, 14.6.2011, str.3
Martin Mukne: Starou vlast nově objevit
Vyhnání obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce způsobilo v postižených oblastech průlom v osídlení. Na tuto skutečnost se pokusil dát odpověď historik Ondřej Matějka z pražské občanské iniciativy Antikomplex, když 24.5.2011 přednášel 40 posluchačům v Saské Kamenici.
Dalším projektem je putovní výstava „Připomínaná tragická místa“, kterou vypracovala mládež z okresu Ústí n.L. LZ, 14.6.2011, str. 3
j.s.:Rakouský sudetský den vlasti 2011
Sudetoněmecký landsmanšaft v Rakousku již oznámil program pro sudetoněmecký den vlasti ve Vídni. A v Klosterneuburku od 17. do 18. září 2011. Sobota odpoledne bude ve znamení otevřených dveří ve Vídeňském domě vlasti, včetně předčítání a předvádění filmů. V neděli budou programy v Klosterneuburku, kam od nádraží od 11 hod. do 12.30 bude jezdit pendlující autobus. LZ, 14.6.2011, str. 6
M. Bobrowski: Evropští experti z Královce
Již po několik let přitahuje německo-ruské studijní odvětví četné studenty z celé Evropy do starého východopruského Královce (Kaliningradu). Tři nejlepší studenti bývají vyznamenaní Cenou W. Brandta sociálně demokratické frakce v Evropském parlamentu. Vyznamenání opravňuje k praktiku v Bruselu. LZ, 14.6.2011, str. 4
Návštěva z Bavorska
Vedení bavorského zemského sněmu podniklo ve dnech 22. až 24.5.2011 informační cestu do Prahy. Zástupci bavorského parlamentu měli četné rozhovory s prvním místopředsedou parlamentu ČR, Lubomírem Zaorálkem, Annou Punovou, předsedkyni výboru pro školství a vzdělání, s Františkem Bublanem, předsedou výboru pro bezpečnost. LZ, 14.6.2011, str. 1
Z kanceláře Sdružení Ackermann-Gemeinde (SAG)– představení nového jednatele
Jím se od 1.3.2011 stal PhDr. Jan Heinzl, narozený v r. 1979 ve Frýdlantu. Ve své závěrečné studijní práci se věnoval perzekuci katolické církve v ČSR a ve střední Evropě. (Sdružení Ackermann-Gemeinde je dceřinou organizací německé Ackermann-Gemeinde, jež je složkou sudetoněmeckého landsmanšaftu, údajně tou nejmírnější. Předsedou SAG je bývalý lidovecký politik Jaromír Talíř. –red.)
Výroční konference SAG
se konala v únoru 2011 za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti, Konrád Adenauer Stiftung, Sozialwerk Ackermann-Gemeinde a Renovabis, Freising. Páteční večer zahájil arcibiskup pražský, mons. Dominik Duka, s promluvou na téma vina a zacházení s vinou z teologického pohledu. Sobotní dopoledne patřilo referátům historiků doc. Jaroslava Šebka z Historického ústavu AV ČR a dr. M. Zückerta z Collegia Carolina v Mnichově. Oba jmenovaní se zamysleli nad rolí církve ve vyrovnání se s minulostí v česko-německém srovnání. V diskusi vystoupil P.B.Beneš, kněz Josef Huerta, vyšehradský kapitulní děkan mons. Anton Otte. Moderátorem diskuse byl historik PhDr. Jan Stříbrný z České křesťanské akademie. Nedělní mši celebroval plzeňský biskup mons. František Radkovský, který se následně s historikem dr. J. Stříbrným, novinářem Petrem Brodem zúčastnil kulatého stolu na téma rizika nedostatečného vyrovnání se s vlastní a národní minulostí. (Informační List č. 1/2011)
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, červen 2011. Web stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: Vydavatel@seznam.cz
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz