Listy č. 120

Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku

M.Bauer/hf: 20. německo-české sympozium „Dialog v centru Evropy“ v Brně

Jaroslav Šabata mluvil o „požehnané hegemonii Německa v Evropě“, podle něj z hospodářského hlediska se stalo „Německo vzorovou zemí v Evropě. „Dnes nestojí sudetoněmecká otázka v popředí“ a navrhl, aby se v blízké budoucnosti sudetoněmecký den konal v Brně. Dále Šabata řekl: „Bernd Posselt, mluvčí sudetských Němců, je mi lidsky bližší než můj vlastní prezident.“ Historik Michal Kopeček zdůraznil, že výklad dějin mezi léty 1989 a 2000 byl značně chybný. SZ,22.4.2011, str.3

E. Mezer: Vídeňské Náměstí hrdinů

Ve Vídni na Náměstí hrdinů se setkávají nejen spolky „buršáků“, landsmanšaftů, studentů i zpěváků. Občas si vzpomenou na padlé, ale nikdy na zánik nacismu. Vzpomínky na padlé se konají na celém světě, také ve Švýcarsku, rovněž i studentské akce, ale ani vzorní novináři jakoby si zánik nacismu a jeho vykonané zlo ani nevzpomněli. NZZ, 19.5.2011, str. 18

Jana Schulzová: Stipendia - 5 měsíců v německém spolkovém sněmu

O stipendium se mohou ucházet mladí lidí do 30 let, kteří jsou občany ČR, dokončili univerzitní studium a mají dobré znalosti němčiny. Zájemci se mohou hlásit na velvyslanectví SRN do 30.6.2011. Stipendium činí 450 euro měsíčně.

LZ, 17.5.2011, str.4

Odstrčil a Macháček: Beneš jako Rakušan v Brně

Spisovatel a historik Jiří Gruša prezentoval v Brně 15.4.2011 svoji novou knihu „Beneš jako Rakušan“ Autor sám chápe svou historickou esej jako příspěvek k „odbenešování“ českých dějin. J. Gruša citoval z projevu A. Hitlera: „Já nebo pan Peenesch“ ze září 1038 a doplnil, že tato předpověď se vyplnila na jaře 1945. Po přednášce následovala kontroverzní diskuze, které se zúčastnil též politik Milan Uhde, politik Jaroslav Šabata. Německé vydání Grušovy knihy o Benešovi jako Rakušanovi se připravuje. LZ, 17.5.2011, str.5

St. Beran: První německo-česká mateřská školka v Liberci

V mateřské školce se hraní a ošetřování dětí děje dvojjazyčně. Vychovatelů je zde více než v jiných mateřských školkách. K dětskému ráji patří velká zahrada s mnoha možnostmi hraní. Denně zde může být maximálně 24 dětí ve věku 3 až 5 let. Školka je otevřena od 6.30 hod. do 16.30 hod. LZ, 17.5.2011, str.6

Pozn. red.: Kdo tuto školku financuje a proč, když nejsou peníze ani na normální školky?

M. Kubes: Filmař David Vondráček natočil hromadné hroby, kde jsou sudetští Němci

„Řekni mi, kde ti mrtví jsou“ je název posledního filmu, který natočil Vondráček při hledání masových hrobů sudetských Němců. Televizní stanice ČT2 vysílala tuto dokumentaci v nejlepším vysílacím čase od 20.05 hod. 28. dubna 2011. Film má 8 „dílů“, nazvaných podle místa natáčení jako Teplice-Šanov, Ostrava, Podbořany, Žatec, Praha nebo i Třeboň. Tedy na místech, kde jsou masové hroby nebo jsou jen předpokládány. S autorem spolupracovali další historici, např. židovského původu Toman Brod, který přežil Osvětim, nebo Tomáš Staněk z Opavy. Na začátku a konci filmu je ukázána skupina českých aktivistů v bažantnici v Postoloprtech, jak staví kříž s nápisem. Na otištěném snímku v novinách je také David Vondráček.

SZ, 6.5.2011, str.1

Žatec plánuje pomocí podpůrného spolku německo-české muzeum

Při jednom rozhovoru na žatecké radnici 16.3.2011 projevil zástupce starosty zájem města Žatec o projekt muzea pro německo-českou kulturu na Žatecku. Koncept k tomu vypracoval německý „Podpůrný spolek města Žatce“. Tento bude předložen městské radě. Oblastní muzeum by mohlo být v bývalém německém gymnáziu, v kterém dosud sídlí policie.

Kolem r. 1400 tvořili Němci, které k osídlení pozval český panovník, podstatnou část žateckého obyvatelstva. V té době také městský písař Jan ze Žatce napsal slavného Oráče z Čech. Po něm by mělo být muzeum pojmenováno. Až excesy přehnaného nacionalismu ve 20. století vedly k tragickým událostem, které končily vyhnáním Němců z ČSR. SP, 7.4.2011, str. 11

Pozn. překladatele: Dr. P.Macháček ve své publikaci „Cesta Čechů a Němců k dnešku“ na str. 33 cituje z německého letáku ze Žatce z léta 1897: „ Stále nesmiřitelnější se stává vystupování podružného českého lidu v německých Čechách…Nejdrzejším způsobem roztahuje se tento pod námi hluboce stojící národ na německém území…Němečtí měšťané… nadešel čas k bezohlednému boji za německou národnost a za německé právo… všem Čechům byty vypovíte. Žádný Němec již nesmí bydleti pod jednou střechou se svým úhlavním nepřítelem.“ Zaměstnaným Čechům dávali Němci výpověď i v jiných městech v pohraničí. Měli obavy z většího počtu Čechů.

Pozn. redakce: Na našem webu je samostatná brožurka od dr. P. Macháčka „Češi a Němci v Žatci“, o 44 stránkách, jíž jsme vydali v roce 2006. Doporučujeme ji i pánům žateckým radním.

Okrouhlice

Pozůstatek po slovanských Polabanech, kteří během doby byli germanizováni, se objevuje podnes v podobě četných vesnic, označených jako „Okrouhlice“. Jsou v oblasti jihozápadně od Hamburku. Zejména v dolnosaském Wendlandu (Slovanská země) jsou zachovány ve velmi dobrém stavu. Zde všechny vesnice-okrouhlice mají místní pojmenování slovanského původu. Okrouhlice jsou rozšířené v Německu mezi Baltským mořem a Krušnými horami. Zde docházelo ke kontaktům mezi Slovany a Němci ve středověku. Stavba domů měla svůj řád, hlavní dveře domů byly zaměřeny na náves (náměstí). LZ, 17.5.2011, str. 4 přílohy

Jiří Gruša patří k významnějším německy píšícím Čechům

Jiří Gruša, bývalý český velvyslanec v Bonnu a ve Vídni a bývalý ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, předseda mezinárodního P.E.N. a disident, je znám jako český a německý básník, esejista, historik a filosof. Nedávno v brněnském Nakladatelství Barister + Principál vydal svoji esej „Beneš jako Rakušan“, kde uvádí své názory na některé historické postavy, jako byli Beneš, Hitler a Gottwald. Na otázku, jak lze zastihnout Grušu, sám odpovídá: „Na cestách“.

Průša se též zabývá tvorbou nových německých slov. Takovým novotvarem je „Stumland (Německo), Rauschwald (Šumava). O Češích německy píšících je publikace Renaty Cornajové „Heimat in Wort (Vlast ve slově), kterou vr. 2O10 vydalo nakladatelství Praesens-Verlag ve Vídni. Prager Zeitung, 12.5.2011, str.4

K. Schillere: Nápadně nenápadná cesta Eriky Steinbachové po Polsku

Erika Steinbachová, žena, které ve Varšavě říkají i vysocí představitelé vlády „blonďatá bestie“, navštívila ve dnech 21. a 22. května 2011 Polsko, včetně kostela sv. Petra ve Gdyni. Z Gdyně Němci po zahájení druhé světové války vyhnali veškeré polské obyvatelstvo, aby z města udělali německé. E: Steinbachová prohlásila, že chce v kostele sv. Petra vidět desku, připomínající německé lodě „Wilhelm Gustloff“, „Goya“ a Steuben“, které v r. 1945 s více než 10 000 pasažéry byly v průběhu bojů potopeny.

Avšak redemptoristé, kterým kostel sv. Petra patří, sdělili nejdříve médiím, že symbolu německého revanšismu nebude vstup povolen. Rozvinula se poté v médiích i debata, která vyústila v souhlas, aby se E. Steinbachová podívala i na své rodiště. FAZ, 24.5.2011, str.3

Cena za Dobronín pro českého reportéra

Novinář Miroslav Mareš dostane za své zpravodajství o poválečném zločinu na Němcích novinářskou cenu Karla Havlíčka-Borovského. Cena dokazuje, že pro českou společnost násilné činy po druhé světové válce nejsou stejné, řekl Mareš. Lokální novinář listu Dnes dokázal zvlášť zajímavě podat masakr v Dobroníně, sdělila porota. Podle údajů německo-české komise historiků přišlo o život 23 000 až 40 000 sudetských Němců při vyhánění z Československa. FAZ, 27.5.2011, str. 39

Němečtí vyhnaní žádným tématem pro zeleno-červenou koalici

v Badensku – Würtembersku

V koaliční smlouvě mezi Zelenými a SDP (sociálními demokraty) v Badensku – Würtembersku se na 93 stranách textu neobjevují výrazy „vyhnaní“, „vyhánění“. Slovo vlast je použito jako vlast Badensko – Würtembersko. Pro stranu B90/Zelení býval útěk a vyhnání podstatnou částí německých dějin. Pro sociální demokraty je důležité, aby vyhnaní, utečenci a přesídlenci měli ve vládě své zastánce.

SZ, 13.5.2011, str. 3

J. Günther: Tvůj přítel a popravčí

V Berlíně byla uspořádána výstava „Pořádek a zničení“ o úloze policie za nacistů. Policejní oddíl 322 provedl přes 11 000 poprav během jednoho roku, když byl nasazen na středním úseku východní fronty. Policie si o všem vedla přesné záznamy. Je zarážející, že nejen eses a gestapo byly zločinecké organizace, ale též kriminální a strážní policie.

Od r. 1941 se na východě a jihovýchodě Evropy policie stala spoluviníkem bezuzdného vraždění. V Polsku německá policie organizovala vyhánění statisíců Poláků a místo nich přicházeli repatrianti, volksdeutsche. Po válce policie běžně vykonávala své poslání. Bylo jen málo žalob na jednání policie a ještě méně odsouzení, výjimkou byly v NDR antifašistické procesy. NZZ, 27.5.2011, str. 22

Steinbachová požaduje památný den

Předsedkyně Svazu vyhnanců (BdV) Erika Steinbachová vyzvala spolkovou vládu, aby zavedla ve SRN oficiální památný den pro Němce vyhnané po druhé světové válce. Původně to byl požadavek CDU/CSU a FDP z doby, kdy tyto strany byly v opozici. Proto by současná černo-žlutá spolková vláda jej měla nyní prosadit, řekla Steinbachová na celoněmeckém srazu východních Prusů v Erfurtu.

SÜDZ, 30.5.2011, str. 6

Alexander Blechinger: Die Vertriebenen (Vyhnaní)

Jako další výtisk v edici Harmonia Classice 15 vyšla publikace A. Blechingera Oratorium pro 17 milionů vyhnaných Němců. Kdysi byly tyto problémy tabu, ale dnes tato téma zpracovávají i mladí čeští historici a filmaři společně s Němci. V r. 2001 bývalý český prezident Václav Havel řekl: „…dnes je v České republice též kritický pohled ve veřejnosti, která vyhánění sudetských Němců považuje za akt bezpráví a pomsty.“ A. Blechinger vypracoval Oratorium pro všechny německé vyhnance, v kterém vzpomíná na osudy německých utečenců a vyhnanců. Zur Zeit, 20/11, str. 18

Martin Dzingel: Editorial

Pod názvem Landeszeitung (Zemské noviny) je napsáno, že je to list Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. O poslání listů menšin bylo toho hodně napsáno. My se tématem menšin musíme intenzivně zabývat. Není samozřejmé, že se vydává menšinový list, který není finančně soběstačný. Bez podpory českého státu (ministerstva kultury), Zahraničního úřadu SRN, který podporuje list prostřednictvím Ústavu pro zahraniční vztahy (IFA) ve Stuttgartu, by list jen stěží vycházel. V moderní době internetu není snadné vydávat tištěné noviny. Na straně 6 bývají zprávy z oblastí Nyní se připravuje informační brožurka o Zemském shromáždění… LZ, 31.5.2011, str. 1 a 6

Gabriela Vašátová získala české zemské finále „Mládež diskutuje“

G. Vašátová z gymnázia Lesní čvrť ve Zlíně získala 20.5.11 zemské finále německé soutěže na téma rovnoprávnost antikomunistického a antifašistického odporu (?). Čestným hostem byla novinářka Ludmila Rakušanová. G. Vašátová a druhá Jana Šabatová z gymnázia Thomase Manna v Praze budou ČR reprezentovat 21.10.11 na mezinárodním finále v Kyjevě. LZ, 31.5.2011, str. 4

Hosté na pražském sudetoněmeckém „velvyslanectví“

Když deník „Lidové noviny“ uveřejnil článek, podle kterého 66% Čechů by si nepřálo mít za souseda Ukrajince, Petr Barton, vedoucí sudetoněmecké kanceláře, pozval šéfa ukrajinské menšiny v Praze Viktora Rajčince. Tento pochází z ukrajinsko-maďarsko-slovenské rodiny z Mukačeva z Podkarpatské Rusi. Barton z matčiny maďarské strany pochází z oblasti blízké Rajčincovým předkům. Proto oba představitelé obou menšin budou v budoucnosti více spolupracovat.

SZ,20.5.2011, str. 2

U Bernda Posselta v Evropském parlamentu

Více než tucet fotografií má v prvním pokračování o Posseltově stycích s různými představiteli v Evropském parlamentu dokazovat, jaké styky má. 22 členů EP svými výroky měli podpořit popularitu B. Posselta, mimo jiné též Jerzy Buzek. Na jednom snímku je B. Posselt společně s Liborem Roučkem (ČSSD). Série článků „chvalozpěvů“ bude mít pokračování. SZ,20.5.2011, str. 3

Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha,červen 2011. Web stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: Vydavatel@seznam.cz

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz