Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
B. Kuhn: Nikoli pachatelé, nýbrž oběti
Místní skupina landsmanšaftu ve Schwarzenbachu am Wald (okres Hof) si připomněla oběti ze 4. března 1919. Stejně jako odsuzujeme zločiny nacistů, měli by politikové správně pojmenovat bezpráví, které bylo učiněno sudetským Němcům. My nejsme pachatelé, my jsme oběti! Chceme mít s českým lidem partnerské vztahy ve svobodné Evropě rovnoprávných národů a národnostních skupin.
SZ, 25.3.2011, str. 9
OSN zamítla stížnost sudetských Němců
Výbor pro lidská práva OSN zamítl jako nepřípustnou stížnost četných sudetských Němců. Jejich zástupce, advokát Thomas Genner, připravuje již další stížnost. Výbor pro lidská práva vycházel z české námitky, že popisované události se staly před tím, než pakt o lidských právech vstoupil v platnost. SP, 10.3.2011, str.1
Šovinisté zničili v Českém Těšíně dvojjazyčné pojmenování
Podle sčítání lidu v r. 2001 dosáhla polská menšina v Českém Těšíně 16 %. Proto měla nárok na dvojjazyčné označení. Čeští šovinisté jich prý 30 zničili nebo pomalovali. Jsou obavy, že podle posledního sčítání počet polské menšiny klesne pod deset procent a tak ztratí právo na dvojjazyčné označení. Předseda Polského kongresu v ČR Jozef Smyczek se domnívá, že Romové jsou v ČR na tom lépe než Poláci. 10.3.2011, str. 2
Chebská kulturní cena
Svaz chebských obcí, spol. s r.o., Pracovní kruh chebských kulturních tvůrců, Zemská rada Chebska v sudetoněmeckém landsmanšaftu založili na počest z Chebska pocházejícího Jana z Teplé, autora „Oráče z Čech“ (Ackermann aus Böhmen), Chebskou kulturní cenu, která bude udělována žijícím osobám, které se zasloužili o Cheb a Chebany. Cena bude udělována za výkony v oblasti literatury, vědy, hudby lidového umění, architektury a výtvarných umění. Kulturní cena se skládá z hlavní ceny 2500 euro a z dalších podpůrných cen vždy ve výši 500 euro.
Ceny budou udělovány v rámci Dne Chebska (2011 při Dni Chebska na konci prvního týdne v Markredwitz.) SP, 10.3.2011, str. 13
Kníže lichtenštejnský: odškodnění musí být!
Český katolický časopis „Katolický týdeník“ uveřejnil v únoru 2011 celostránkový rozhovor s knížetem Janem Adamem II. Lichtenštejnským. Kníže se domnívá, že bilaterální smlouva mezi ČR a Lichtenštejnskem může vyřešit vrácení majetku rodině Českou republikou.
Kníže navštívil četná místa na Moravě na pozvání olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera. SP, 10.3.2011, str. 4
Sudetoněmecká vzpomínka na 92. výročí přihlášení se k Rakousku
Sudetští Němci a jejich přátelé každoročně vzpomínají na 54 obětí ze 4. března 1919 a též na 241 000 mrtvých strašného a nelidského vyhnání. V Domě setkávání ve Vídni promluvila při této příležitosti E. Steinbachová. SP, 10.3.2011, str.5
Landsmanšaft Rakouska varuje před koupí „kradeného zboží“ v ČR
Vedoucí landsmanšaftu v Rakousku Gerhard Zeihsel varoval zahraniční kupce před získáváním „kradeného zboží“ v ČR. Podle rozhodnutí okresního soudu v Jablonci, podle kterého část vyvlastněného statku Hrubý Rohovec byl vrácen vdově po hraběti Karlovi de Fours-Walderode, který předtím v dobré víře zakoupil Belgičan Jan van Geet, který se „cítí jako v banánové republice“. Přesto se však bude odvolávat. Des Fours získal státní občanství ČR v r. 1992. SP, 10.3.2011, str. 2
Hledají se autorky textů na téma „Osudy žen během vyhánění“
Na podzim 2010 uspořádal dr. Martin Graf „Den vyhnaných z vlasti“. To byl podnět, aby na podzim 2011 byl uspořádán další Den vyhnaných z vlasti“, který se má zabývat ženami během vyhánění, a prokázat, že především ženy nesly tíhu vyhánění, jelikož muži buď padli ve válce nebo byli v zajetí. Ženy by proto měly napsat své zážitky na 7 až na 15 stran, připojit i fotografie a zaslat na označenou adresu do konce května 2011. SP, 10.3.2011, str.10
Sidonie Dědinová: Trapná jubilea Edvarda Beneše
Z vlastní iniciativy vysílal kolínský Německý rozhlas v uplynulém prosinci 2010 příspěvek k 75. výročí volby E. Beneše prezidentem Československa. Právě tohoto muže představil německý rozhlas svým posluchačům jako „přesvědčeného demokrata“.
Teprve válečné události z něj udělaly bestii, která miliony lidí vyhnala z jejich sídlišť. O demokracii se Beneš zmiňoval často. Je málo známo, že v r. 1941 proti vůli západních spojenců uzavřel spojenectví se Stalinem. Také poválečná vláda byla dána dohromady s komunisty v Moskvě v březnu 1945. Kdo byl Benešovi nesympatický, toho nechal Beneš pomocí komunistů zavřít, popř. i popravit. K těm patřil i bývalý slovenský prezident Jozef Tiso. Kromě Němců byli vyvlastněni i Maďaři, a to na základě zacementovaných Benešových dekretů. Při volbě v r. 1935 sliboval Beneš menšinám autonomii a jiné výhody, což nikdy nesplnil, ale pomohlo mu to k volebnímu vítězství. Byl to přesvědčený demokrat? SP, 10.3.2011, str. 16
Odhalen pomník ve Šternberku
Ve Šternberku, severně od Olomouce, byl nedávno odhalen pomník na paměť 220 šternberských občanů, kteří si po skončení války vzali život nebo skončili násilnou smrtí. Pomník byl pořízen z podnětu předsedy Šternberského vlasteneckého spolku Helmuta Sabikského. Události se za Rakušany zúčastnil mluvčí vyhnaných Rakouské lidové strany Norbert Kapelle. Podle něj 220 šternberských si vzalo život nebo byli od českých krajanů zavražděni.
Dík patří představitelům Šternberka, že měli odvahu akci povolit.
SP, 10.3.2011, str. 11
Esesák ve službách Spolkové zpravodajské služby
Esesák, který v r. 1944 vypátral židovskou dívenku Annu Frankovou a po objevení v jejím úkrytu v Amsterdamu ji poslal do koncentračního tábora, podle agentury Focus po válce pracoval pro Spolkovou zpravodajskou službu. SüZ, 11.4.2011,str. 6
G. Heinzmannová: Světící biskup Václav Malý v Českém středisku v Mnichově Pražský světící biskup Václav Malý byl 10. března 2011 hostem v Českém středisku v Mnichově. Malý často cestuje, především po zemích nesvobody jako je Bělorusko, Čína, Kuba, Irák a Irán. V takových zemích mluví s disidenty. Mnichově mluvil s ředitelkou Českého střediska Zuzanou Jürgensovou a Matthiasem Dörrem, spolkovým jednatelem Ackermann-Gemeinde. SZ, 25.3.2011, str. 5
S. Kehl: Falešní přátelé a pomocníci
Legenda o dobrém policistovi za nacistů trvá do dnešní doby. Výstava v Německém historickém muzeu v Berlíně však dokazuje šokující skutečnosti. Četní policisté sloužili nacistickému režimu s nadšením, místy až s vražedným zaujetím.
Heinz Reinefahrt byl v r. 1951 za „Blok vyhnanců a zbavených práv“ zvolen starostou Westerlandu na ostrově Sylt. Jeho zločiny, kterých se dopustil za druhé světové války, nestály mu v cestě. Jako vysoký vedoucí zbraní SS a vedoucí policie na podzim 1944 potlačil surově varšavské povstání. Tenkráte němečtí vojáci, esesáci a policisté zavraždili od srpna do října 1944 asi 180 000 lidí. Již v prvních srpnových dnech muži z bojové skupiny Reinefahrt zastřelili 15 000 polských civilistů. Ránou do zátylku byli popravováni pacienti různých nemocnic, ženy i děti.
Nacistický režim vyznamenal Reinefahrta za „úspěch“ ve Varšavě řádem „dubovou ratolestí s rytířským křížem železného kříže.“
Dovolená na Syltu patří k 500 exponátům výstavy „Pořádek a zneužití policie v nacistickém státě.“ Reinefahrt za své zločiny nebyl nikdy odsouzen, ačkoli polské úřady o jeho vydání několikrát požádaly. „Řezníka z Varšavy“ chránila studená válka. Mnozí bývalí policisté nacistického státu udělali v pozdější Spolkové republice Německo opět kariéru, často u kriminální policie ve větších městech nebo u zemských kriminálních úřadů.
Jinak tomu bylo v NDR. Tam v roce 1959 byl proti bývalému esesákovi a příslušníku gestapa Josefu Blöschemu vynesen rozsudek smrti. Blösche se choval brutálně při potlačování povstání ve varšavském ghettu.
„Policista v třetí říši nebyl ochráncem, nebyl přítelem a pomocníkem“, říká též braniborský ministr vnitra Dietmar Woidke. Policie byla reprezentantem rasistického režimu nacistického státu. Byla zaměřena proti Židům a nuceně nasazeným. Policie byla příslušná i pro protileteckou ochranu. Při leteckých náletech pouštěla do protileteckých krytů jen Němce.
Bez jakéhokoliv výslovného rozkazu zavraždili příslušníci kolínského policejního oddílu 309 stovky Židů. Cicero, IV, 2011, str. 102-105
Klaus Brill: Pozdní doznání
O jednom dubnovém víkendu se v Brně konala německo-česká konference, kterou uspořádala Ackermann-Gemeinde. Od sudetských Němců se očekává, že se budou více zabývat obdobím, které předcházelo vyhánění. Kdysi byli četní sudetští Němci nadšeni nacistickým režimem a četní sudetoněmečtí funkcionáři byli zapojeni do zločinů Hitlerova režimu. Ale dosud to nebývá tématem pro sebekritiku, řekl Adolf Ulmann, který býval po léta předsedou A-G. Adresátem kritiky byl sudetoněmecký landsmanšaft.
Peter Becher, jednatel Spolku Adalberta Stiftera, řekl: „Dosud chybí diskuse o nacistickém období, o aktivním podílu mnohých sudetských Němců na nacistické vládě.“ Podle Bechera musí dříve,, než dojde k rovnocennému dialogu s Čechy, v sudetoněmeckých organizacích vzniknout vědomí, že před vyháněním byla také léta omylů, chyb a nedostatku soucítění. Sice před 10 lety předseda landsmanšaftu Bernd Posselt v české televizi „český lid požádal o prominutí za sudetoněmecký podíl na nacistických zločinech.“ Takovéto Posseltovo vyjádření narazilo ve vedení landsmanšaftu na tvrdou kritiku. Došlo k dvěma pokusům zbavit ho funkce, ale selhaly.
V Brně poukázal Posselt, že v r. 2010 při cestě do ČR s bavorským ministrem osvěty Ludwigem Spaendlem za pozornosti médií nejdříve navštívil Lidice a Terezín a teprve pak most v Ústí nad Labem. Takový sled dodrží též bavorský premiér Horst Seehofer až podruhé navštíví ČR. SüZ, 19.4.2011, str. 11
S Fr. Panym v Mariánských Lázních a v Praze
Bavorská ministryně sociálních věcí a práce a patronka sudetských Němců, Christiane Haderthauerová navštívila počátkem dubna 2011 ČR v doprovodu Fr. Panyho. V Mariánských Lázních se hostům věnoval starosta Zdeněk Král. Novak a Dzingel se dožadovali, aby bylo pomatováno na přání německé menšiny při výstavbě nového muzea dějin a kultury německy mluvících občanů v Ústí nad Labem.
Bavorská ministryně se setkala s ministrem sociálních věcí Jaromírem Drábkem. Delegaci z Bavorska v přítomnosti světícího biskupa Václava Malého přijal arcibiskup Dominik Duka. V průběhu setkání byla projednána situace katolické církve v zemi a restituce církevního majetku i záležitosti církevních škol. Delegace z Bavor se také zastavila v Lobkovickém paláci na velvyslanectví SRN.
SZ, 15.4.2011, str. 3
Bernd Rudolf: Češi zakládají „Sudetoněmecký landsmanšaft v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Sudetští Němci a jejich potomci, kteří po druhé světové válce byli vyhnáni z bývalého Československa a byli vyvlastněni, mají být odškodněni. Takový požadavek nepochází od nějakého revanšistického spolku z Německa, nýbrž od tří Čechů.
Wolfgang Habermann, Jan Šinágl a Tomáš Pecina uvedli před 2 lety v život „Sudetoněmecký landsmanšaft v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“. Doposud se Češi se svou minulostí ani nevyrovnali, vysvětluje Pecina a nakonec požaduje: „Chceme, pokud je to možná, aby sudetští Němci své pozemky a domy opět dostali zpět.“ Předpokladem k tomuto je zrušení Benešových dekretů. Ačkoli organizace ještě nebyla zaregistrována, byli již nalezeni další spolubojovníci. Budeme komentováni Bohumilem Doležalem z Lidových novin a podporováni hercem Ondřejem Vetchým. Zakladatelé landsmanšaftu odmítají každou formu násilí. Šinágl se označuje za antikomunistui, v osmdesátých letech emigroval do USA, pak do Švýcar. Počátkem r. 2000 se vrátil do ČR, aby podporoval ODS. Také T. Pecina se zařadil do konzervativního tábora. Všichni tři chtějí spolupracovat se sudetoněmeckými landsmanšafty v Německu a Rakousku, ale ty s nimi nechtějí nic mít. Pany tvrdí, že práva sudetských Němců zastupuje sudetoněmecká kancelář v Praze. Zeihsel je potěšen, že Češi se chtějí zasazovat o spravedlivé řešení sudetoněmecké otázky, ale ať tak nečiní pod našim firemním označením. Petr Barton řekl, že s tím nechceme mít nic společného. Prager Zeitung, 14.4.2011, str.3
Volný a krácený překlad ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením pro vnitřní potřebu českých národních organizací. Praha, květen 2011.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz