Listy č. 115

Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku

OSN odmítla stížnost sudetských Němců

Skupina 47 sudetských Němců nepochodila u Výboru pro lidská práva OSN v Ženevě se stížností proti ČR, jíž podali na podzim 2007. Výbor přihlédl k české námitce, že dřívější rozhodnutí se udála dlouho před platností Charty OSN o lidských právech z 10. prosince 1948, která nesmí být použita zpětně.

Sudetští Němci nepochodili předtím ani u Evropského soudního dvora ve Štrasburku. SdZ, 18.2.2011, str. 2

Fr. Pany: Heslo sudetoněmeckého sjezdu v r. 2011 v Augsburku

62. sudetoněmecký sjezd, který se koná 11. až 12. června 2011 v Augsburku, má heslo: „Dialog a pravda. Vytvářet sousedství.“ Předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Fr. Pany se v úvodníku rozepisuje nejen o důležitosti Augsburku pro sjezdy sudetských Němců, ale také dělá závěry k pražské cestě patrona Seehofera do Prahy. Tato cesta přinesla do sudetoněmecko-českých vztahů nový pohyb. Dlouho očekávaný dialog s vedením českého státu je na dosah – Díky Bohu!

Doba je zralá pro novou kapitolu v naší po desetiletí praktikovanou činnost porozumění. Český národ od určité doby má nový pohled na společné dějiny a začíná se s vlastními dějinami rozcházet.

Filmové dokumenty o odhalení hromadných hrobů a též zájem o hraný film „Habrmannové“ jsou příkladem toho, že v německé a také české veřejnosti probíhá živá diskuse o osudu sudetských Němců. Chceme být průkopníky v české politické a občanské společnosti. Máme pevný záměr sousedství s českým lidem aktivně vytvářet.

Sjezd v Augsburku je pro nás starší svátkem shledání, setkání se sousedy a přáteli z mateřských školek. Uchopme se všichni příležitosti na toto setkání generací. Narůstající veřejný zájem o náš osud bude podporou pro naše úsilí.

SdZ, 18.2.2011, str. 1

Milan Kubes: Vyvlastnění lichtenštejnského jmění

Počátkem února 2011 navštívil na pozvání olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera kníže Hans Adam II., vévoda Opavský a Krnovský, několik míst na Moravě. Poskytl též rozhovor „Katolickému týdeníku“. Po roce 1945 byly lichtenštejnské statky v ČSR konfiskovány jako „německé vlastnictví“.

Kníže dementoval, že by se jeho rodina hlásila k Němcům, kníže se odvolává na neutralitu Lichtenštejnska. Během okupace, podle historika Pavla Juříka, Lichtenštejnsko podporovalo prezidenta Beneše v exilu. Mezi ČSR a knížectvím existovaly diplomatické styky pouze od 30.7.1938 do 15.3.1939. Po roce 1945 nebyly obnoveny. Od r. 1920 do r. 1938 ČSR Lichtenštejnsko neuznávala.

SdZ, 18.2.2011, str. 3 a 4

Bude Vilno polské?

Druhé místo v komunálních a oblastních volbách získala „Volební akce Poláků v Litvě“ (AWPL), která měla společnou kandidátku s ruskou menšinou. Výsledek voleb je zajímavý také proto, že polská strana AWPL se zúčastní jednání o místo primátora. Tato skutečnost byla vyzvednuta ve všech velkých denících v Polsku. Litevský deník „Lidetuvos Rytas“ si všiml úspěchu dvou menšin i s přihlédnutím k napjatým vztahům mezi Varšavou a Moskvou. Litevská vláda nedělá velkorysou menšinovou politiku. Již po určitou dobu je napětí mezi litevskými Poláky a litevskou vládou kvůli pravopisu příjmení, které chtějí Poláci psát podle polského pravopisu. NZZ, 3.3.2011, str. 5

Rusko odmítá Gorbačova i o jeho 80. narozeninách

Ve středu 2.3.2011 oslavoval Západ M. Gorbačova v den jeho 80. narozenin jako „otce německé jednoty“, ale pro Rusy zůstal hrobařem Sovětského svazu. Fotografická výstava k jeho 80. narozeninám ve výstavním středisku Manéž přímo naproti Kremlu má název „Perestrojka“, ale o černo-bílé fotografie má zájem stěží několik starších žen, které míří do prodejny kožešin, která se těší většímu zájmu.

Najdou se sice i řečníci k 80. narozeninám, ale ti nepřipomenou, že i Gorbačov nechal střílet na pokojné demonstranty v Litvě, že i za jeho vlády byly dále zavírání odpůrci vlády.

Premiér Putin zhroucení Sovětského svazu označil za „největší geopolitickou katastrofu 20. století“. Nová perestrojka, kterou nyní Gorbačov prosazuje, za Purinový vlády nemá naději. NZZ, 2.3.2011, str. 3

Nedůvěřiví a oponenti vytváří frontu proti památnému dni a Chartě

Spolkový sněm 10. února 2011 vyzval spolkovou vládu, aby přezkoumala, jak je to s iniciativou Spolkové rady, z podnětu bavorské vlády, vyhlásit 5. srpen za celoněmecký památný den. 5. srpen za památný den může vyhlásit jen spolkový prezident.. Generální sekretář Ústřední rady Židů v Německu, Stephan Kramer, varoval před katastrofálními důsledky vyhlášení tohoto dne památným. Může vzniknout názor, že jde o revanšistický den. Nacistická morálka od r. 1945 nezmizela. SdZ, 18.2.2011, str. 1 a 2

Bavorská soutěž pro žáky

Dům Německého východu v Mnichově, výchovné a kulturní zařízení Bavorska pro Němce z východu a přeshraniční kulturní činnost se zeměmi střední, východní a jižní Evropy a pro tamní německé menšiny nabízí letos pro žáky soutěž „Němci a jejich východní sousedé“ také pro školy ve východní části Evropy.

Vítězové soutěže budou k udělení cen pozváni do Mnichova. Cena představuje 2500 euro. SdZ, 25.2.2011, str. 6

Projekt učebnic a pamětníků

Zemská pobočka Svazu vyhnaných (BdV) v Dolním Sasku navštívila Státní kancelář v Hannoveru a Zemský svaz lidového svazu německé péče o válečné hroby. Projednány byly otázky útěku vyhnání při vyučování a záměry „Muzea pohraničního tábora Frieland.“

Plánuje se také společný projekt s pamětníky o hromadných hrobech ve vlasti. Toto téma je u východních sousedů v poslední době přístupnější než dříve.

SdZ, 25.2.2011, str. 11

Evropské cesty podle Ackermann-Gemeinde

Počátkem února 2011 uspořádala Ackermann-Gemeinde biskupství Augsburk večer přednášek na téma „Němci a Češi – z protivníků k přátelství – vývoj v Evropě“.

Přednášející Martin Kastner svého času pracoval u tehdejšího prezidenta Václava Havla. Též komentoval nedávnou návštěvu Horsta Seehofera v Praze. Lze jen doufat, že po tomto kroku budou následovat další. V německo českém Fondu budoucnosti Ackermann-Gemeinde zastupuje Franz Olbert. SdZ, 25.2.2011, str. 12

Výstava v Chomutově s obrazy o vyhánění

Petr Barton, vedoucí sudetoněmecké kanceláře v Praze, se zúčastnil otevření výstavy Helmuta Hellmessena, který se narodil v r. 1924 v Karlových Varech. Umělec získal kulturní cenu pro výtvarné umění sudetoněmeckého landsmanšaftu a Chebskou kulturní cenu.

Stanislav Děd, ředitel muzea v Chomutově, a Irena Nováková, předsedkyně kulturního svazu Němců v ČR, se v divácích snažili vzbudit porozumění pro vystavené obrazy, které odráží vyhánění sudetských Němců. Podle S. Děda malíř zažil hodně zla, ale nikdy nepřerušil své kontakty k vlasti. Redaktorka oblastních novin nazvala článek o výstavě „Odvážné téma pro Chomutov“.

Hedvika Hurníková, neúnavná předsedkyně místního Kulturního svazu, zastupovala při otevření výstavy sudetské Němce, vyprávěla o své činnosti s médií, se skupinou „Antikomplex“, jakož i Českou televizí. Umění ovlivňuje návštěvníky výstavy a dává jim otázku: „Kde je má vlast?, Jak se cítí někdo, kdo ji jako vyhnaný ztratil? Výstava obsahuje výzvu zamyslet se nad svými příběhy. SdZ, 25.2.2011, str. 5

Vědci proti památnému dni vyhnaných

Více než 60 vědců podepsalo list proti rozhodnutí německé Spolkového rady o památném dni vyhnaných, který má být vzpomínán 5. srpna, tedy v den, kdy v r. 1950 byla podepsána Charta vyhnaných. Protest podepsal prof. Martin Schulze-Wessel, předseda Colegia Carolinum (výzkumné pracoviště pro české země) a další vědci. Kromě uvedených tak učinilo 6 z 15 vědeckých poradců spolkové nadace „Útěk, vyhánění, usmíření“, kteří již v r. 2006 byli proti heslu „Vyhánění je vražda národů – právu na vlast patří budoucnost“. V Chartě není ani slovo o příčinách války, o nacistických zločinech, o vyvražďování Židů, Poláků, sovětských válečných zajatců, ani slůvko o generálním plánu Ost, který předvídal vyhánění a likvidaci milionů „slovanských podlidí“.

Pro Poláky, Čechy, Slováky, bývalé občany SSSR není  Charta německých vyhnanců dokumentem o usmíření. SdZ, 25.2.2011, str. 2 a 3

Nový seznam s podporou Česko-německého fondu budoucnosti

Autory publikace „Bibliografie německých landsmanšaftů – literatura o Olomouci a Olomoučácích“ jsou profesor František Mezihorák a profesorka Alena Nelečovská z olomoucké univerzity.

Podklady k dílu byly čerpány z Olomouckého vlasteneckého kroužku v Nordlingenu a z literárních sbírek města Olomouc, které přispělo na náklady společně i s Česko-Německým fondem budoucnosti. SdZ, 11.2.2011, str. 4

Posselt: Našim cílem zůstává odstranění Benešových dekretů

Posselt v rozhovoru pro Sudetenpost řekl, že nebylo určeno, kdy se bude konat příští návštěva Seehofera v ČR, ale ČR bude zase brzy na programu.

S K. Schwarzenbergem se Posselt zná již 30 let. Davida Vondráčka jsme poznali již před 20 lety. Poskytli jsme mu řadu našich témat a nyní jeho činnost přinesla ovoce. Je důležité vést dialog s širšími vrstvami české společnosti. Proto je tak důležitá pražská kancelář. Více než hodinová Seehoferova návštěva v „sudetoněmecké kanceláři“ měla velký publicistický ohlas. Byla to část oficiálního programu a dále to posílilo úlohu našeho pražského „velvyslanectví“.

Kolektivní bezpráví a vyvlastnění bylo a zůstává bezprávím. Je úkolem nás všech bojovat proti tomuto bezpráví. Jedni kladou více důraz na politicko-morální proces, jiní velmi zdůrazňují otázku vlastnictví. SP, 10.2.2011, str. 1, 3 a 4

Slovensko: Krásná slova nesledované žádnými činy

Slovenská národní rada vydala 12. února 1991 prohlášení k vyhánění Karpatských Němců. Ještě po 20 letech je tím nadšena předsedkyně Svazu vyhnanců (BdV) Erika Steinbachová. Prohlášení SNR bylo aktem uznání elementárních lidských práv a je příkladné dosud.

Vyhnanci v Rakousku tak nadšeni nejsou. Vedoucí Karpatských Němců Hannes Rest a sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku Gerhard Zeihsel připomínají, že dosud nebyl odstraněn špinavý tucet Benešových dekretů, obdobně jako v ČR.

SP, 10.2.2011, str. 2

Nacistický film v Maďarsku povolen

Podle názoru Pracovního soudu v Budapeští nemá nacistický film „Žid Süss“ žádný ideologický obsah. Jeho promítání není politickou akcí. Takovým zdůvodněním rozhodl soud ve prospěch jednoho muže, který film promítl. Proto byl propuštěn. Podle zaměstnavatele k promítání mělo být zvláštní povolení. SüZ, 4.3.2011, str. 11

(br) Německý stát ve sporu o chebský městský les se odvolá

Spor o chebský městský les bude mít další kolo. Spolková republika Německo počátkem března 2011 podala odvolání proti rozsudku Správního soudu v Řeznu. Rozsudkem 2. prosince 2010 zrušili soudcové pověřeneckou správu nad lesem, který byl od 16. století v držení pohraničního města Cheb a vlastnické právo přenesl na české město Cheb.

Nyní má bavorský Správní soud rozhodnout, zda rozsudek z Řezna je podle práva. Od r. 1963 je les pod německou správou. Prager Zeitung, 10.3.2011, str. 11

Pozn. red.: Již přes 20 let bojuje město Cheb za své vlastnické právo. Když se konečně měl svého vlastnictví ujmout, vláda SRN se odvolala. Předtím se rozhodnutí Správního soudu v Řeznu velmi dotklo sudetoněmeckého landsmanšaftu, který o les usiloval. Dokonce jeden funkcionář Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku vyzýval v článku v LZ německou vládu, aby se věci ujala, samozřejmě ve prospěch SL a ve vlasti zůstavších. Pokud tomu tak bude, bude německé vládě německá menšina v ČR vděčná. Hezký dopis?

Protestní dopis A, Merklové napsal i Franz Pany, předseda SL. A hle! Věci se najednou mění. Vůbec zřejmě nevadí, že soud již probíhá téměř jednu lidskou generaci. Ale je to přece německý soud.

Německá vláda se bude tedy soudit o chebský les. Dobře, ale snad také Německo začne platit reparace, včetně nereparačních plnění, které nám v celkové výši cca 360 miliard předválečných Kč stále dluží. Je to pro Německo velká ostuda. Les nechce vydat, reparace platit nechce! Nebo je to snad příkladné jednání?

Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením pro vnitřní potřebu českých národních organizací. Praha, březen, 2011.

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz