Listy č. 114

Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku

Setkání při bezpečnostní konferenci v Mnichově

Na slavnostní večeři u premiéra Seehofera byl také český premiér F. Nečas, kterého doprovázeli četní čeští politici. Bernd Posselt mluvil s Nečasem, Schwarzenbergem, Vondrou a českým generálním konzulem v Mnichově Josefem Hlobilem. Posselt využil bezpečnostní konference také k rozhovorům s chorvatským ministrem obrany Davorem Božinovičem, bulharským ministrem zahraničních věcí Nikolajem Mladenovem a estonským prezidentem Thomasem Henrikem Ilvesem, který jej pozval na oslavy 20. jubilea samostatnosti Estonska v létě 2011. SdZ, 11.2.2011, str. 1

Celoněmecké předsednictvo sudetoněmeckého landsmanšaftu děkuje

Na svém zasedání 29. ledna 2011 v Mnichově celoněmecké předsednictvo sudetoněmeckého landsmanšaftu vzalo na vědomí zprávu mluvčího národnostní skupiny Benda Posselta o státní návštěvě bavorského premiéra a patrona Horsta Seehofera ve dnech 19.-20. prosince 2010 v České republice a důsledně ji prodiskutovalo.

Stanovisko zní: Předsednictvo vítá účast mluvčího na této cestě a děkuje mu za jeho nasazení. Vyhodnocení tohoto prvního bezprostředního setkání bavorského předsedy vlády s českým předsedou vlády, při které v diplomaticky obvyklé formě bylo projednáno též naléhání sudetoněmecké národnostní skupiny. Celoněmecké předsednictvo očekává od bavorského předsedy vlády a bavorské vlády, že při následujících setkáních na všech úrovních budou tématicky a osobně začleněni i sudetští Němci. SdZ, 4.2.2011, str. 1

Falešný signál z Berlína

Ve společném prohlášení navrhlo 68 historiků z Polska, České republiky, ale také z Německa a jiných zemí vyhlásit úmysl pravicových Němců 5. srpen za „Památný den vyhánění“ za falešný signál. Že se „vyhnaní“ ve své chartě vzdávají „pomsty a odplaty“ není žádná zásluha, nárok na pomstu nikdy neexistoval.

Navíc text z r. 1950, kdy byla charta „vyhnaných“ schválena, neobsahuje ani slůvko o „příčinách války“ a o nacistických hromadných zločinech. Že němečtí „vyhnaní“ sami prohlásili, že událostmi této doby byli nejvíce postiženi, je z hlediska těchto zločinů „jenom groteskní karikatura“.

Ministerstvo zahraničních věcí ve Varšavě německé parlamentní usnesení kritizovalo. Z polské strany viděno: je zde řada zneklidňujících činitelů, text nerespektuje historický kontext druhé světové války. Takový dokument by nesloužil německo-polskému porozumění.

Usnesení spolkového sněmu, odhlasované stranami CDU, CSU a FDP nezapadá do všeobecného záměru ponechat citlivé téma „vyhánění“ historikům. „Vyhánění“ Němců po skončení druhé světové války bylo důsledkem Němci zahájené války a německých zločinů.

V Německu mnohé nasvědčuje tomu, že spolková vláda chce před volbami v Bádensku-Würtembersku získat „konzervativní voliče. FAZ, 15.2.2011, str. 5

Česká škola ve Frankfurtu nad Mohanem

Počátkem února 2011 byla ve Frankfurtu otevřena česká škola. Ti nejmenší začínají v kurzech pro děti předškolních věku. Kateřina Spies-Velcovská vysvětlila, že počátky české školy v místě nebyly snadné. Vše začalo kulturními představeními v češtině, při kterých docházelo k seznamování a zamyšlení, proč děti a vnoučata nemají možnost mluvit česky v českém prostředí.

Při organizování školy byly vzorem obdobná zařízení pojmenovaná „České školy bez hranic“, které jsou v Londýně, Paříži, Washingtonu nebo v Sydney. Hlavním cílem české školy v zahraničí je dětem, která v cizině vyrůstají dvojjazyčně, přiblížit více český jazyk a českou mentalitu, Češi mají i zvláštní humor.

Také jsou zde děti, které jsou s rodiči v Německu jen omezenou dobu a pak se vrací do vlasti. V cizině pro ně děláme nejen kulturní představení, ale též výlety, návštěvy muzeí s českým výkladem. Jak však založit dětskou knihovnu, když sponzorů je pomálu. Rodiče platí za učební jednotky, také někdy se jeden německý rodič přiučí češtině. Prager Zeitung, 17.2.2011, str. 12

Seminář ifa pro německé menšiny v Berlíně

Ústav pro zahraniční vztahy (ifa) pozval do Berlína 30 zástupců německých menšinových svazů na seminář, který se konal 2 až 5. února 2011. Ifa je zařízení podporované Zahraničním úřadem, podporuje mezinárodní kulturní výměnu, má sídlo ve Stuttgartu a pobočku v Berlíně.

Neue Zeitung vychází pro německou menšinu od r. 1957 v Maďarsku. Má náklad 3000 výtisků. V Kazachstánu vychází v 2000 nákladu od r. 1966 „Deutsche allgemeine Zeitung“, které přináší dvojjazyčné texty (německy a rusky). Pro německou menšinu v Polsku zajišťuje televizní a rozhlasové programy společnost „Pro futura“ se sídlem v Opolí, v jehož okolí prý žije až 50 000 Němců.

LZ, 22.2.2011, str. 1- 4 přílohy

Odborný seminář v Horní Plané

Středisko Adalberta Stiftera společně se Zemským shromážděním Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (ZSN) pořádá od 29. dubna do 1. května 2011 odborný seminář pro předsedy německých svazů a jednatele míst setkávání. Mezi přednášejícími referenty bude nová kulturní ředitelka při ZSN Kerstin Wirnshoferová, pečovatelka o vlast sudetských Němců Zuzana Langerová z Mnichova, Steffen Hörtler, vedoucí východního střediska v „Heiligendorfu“ v Lázních Kissingen, jakož i jednatel Spolku Adalberta Stiftera Peter Becher a předseda ZSN Martin Dzingel i s místopředsedou ZSN R. Neugebaurem.

LZ, 22.2.2011, str. 6

Seminář v Opolí

Přípravy na vysílací rok Ústavu pro zahraniční vztahy (ifa) běží na plné obrátky. Od 14. do 15. února 2011 se v polském Opolí konal seminář. Za ZSN se účastnil M. Dzingel a R. Neugebauer, centrum setkávání Hlučín se zajímá o kulturní managerské místo. Landeszeitung byl zastoupen L. Novotným. Seminář sloužil k vypracování žádosti o podpory v období 2011/12. LZ, 22.2.2011, str. 1

Thomas Urban: Modrá a žlutá místo bílé a červené ve Slezsku

Velký slezský stadion v Chodžově nedaleko Katovic bude mít nová sedátka z umělé hmoty. Podle rozhodnutí městské rady v Chodžově bude polovina z nich modrá a druhá polovina žlutá. Modrá a žlutá jsou tradiční barvy Horního Slezska. Změnu barev v 300 km vzdálené Varšavě nesou nelibě. Je to důkaz, že hornoslezská průmyslová oblast se mentálně a politicky neustále více vzdaluje od hlavního města.

Od konce minulého roku roste hnutí pro autonomii Slezska (RAŠ) nejen v oblastním parlamentu, ale i v oblastní vádě v Katovicích. Předseda RAŠ Jerzy Gorzelik je ve 4,6 mil. vojvodství odpovědný za kulturní politiku. Požaduje po Varšavě, aby slezské vojvodství dostalo do r. 2022 autonomní statut.

Za Slezany (Šlonzáky) se považují lidé, kteří mluví oblastním dialektem, což je směs staré polštiny, češtiny se zdomácnělými německými výrazy. J. Gorzelik požaduje, aby šlonzácky dialekt byl uznán za jazyk menšiny. Prezident Komorowski i Jerzy Buzek, předseda Evropského parlamentu, jsou proti. Centralismus též obhajuje nacionálně vlastenecká opozice kolem Jaroslava Kascyňského, rovněž i sociální demokracie. Vládnoucí konzervativní Občanská platforma je rozpolcená. Strana RAŠ ve slezském vojvodství získala zatím jen 8,5 % hlasů, ale její potencionál není vyčerpán. RAŠ je populární u mládeže a u vzdělané generace. Každoročně se konají propagační pochody za autonomii Slezska.

Šlonzácký dialekt, původně nářečí sedláků a horníků, se stává salonní záležitostí. Prodejny knih mezi Katovicemi a Hlavicemi mají dětské pohádky ve slezštině. RAŠ hlásá, že „my jsme Slezané a Evropané“. O rozvoji průmyslové oblasti se má rozhodovat v Katovicích a ne ve Varšavě. RAŠ požaduje vytváření oblastních fondů rozvoje.

Za druhé světové války byly značná část polské elity vyvražděna. Přesto ve Varšavě neprávem obviňují RAŠ, že by chtělo navázat užší styky s Německem.

SüZ, 22.2.2011, str. 8

Pozn.red.: Odedávná německá politika vůči sousedním slovanským státům vždy usilovala především o to, aby v sousedství Německa nevyrostl silný slovanský státu. I z tohoto důvodu v nich podporovala, a to dokonce preventivně, nejrůznější odstředivá či odštěpenecká hnutí. Ve 20. století Němci soustřeďovali svou pozornost zejména na německé menšiny, které ve své většině sehrávaly úlohu páté kolony. Nejsilnějším sousedním slovanským státem Německa je současné Polsko. Němci, včetně německé menšiny, i v současnosti budou zřejmě sledovat podobné cíle.

Fischer: Vedoucí BdV a landsmanšaftů u hesenského premiéra

ve Wiesbadenu

Novoroční rozhovory premiéra Hesenska s představiteli Svazu vyhnaných (BdV) se stalo tradicí. Také po Rolandu Kochovi (premiérem 1999-2010) jeho nástupce Volker Boufflore, který je synem Švábky z Vojvodiny, v nich pokračuje.

Studenti ve školách se učí jen tomu, z čeho jsou zkoušeni, proto i ve školách by se témata vyhánění, osudy vyhnaných domovů měly stát tématem při zkoušení.

SdZ, 11.2.2011, str. 1 a 3

Prostituce v Sudetech

Pražská kancelář sudetoněmeckého landsmanšaftu dvakrát zařadila do seminářů témata „Prostituce v Sudetech“. Sudetským Němcům není lhostejné, co se dnes v jejich vlasti děje. Peter Barton pozval z Mnichova zástupce Sdružení organizace na ochranu života „EuroproLife“, aby mohl kontaktovat zdejší odborníky, seznámil jej s předsedou občanského sdružení ONŽ (Pomoc a porady pro ženy a dívky) Josefem Jelínkem. Kritické situace, jako nežádoucí těhotenství, zajímají také sudetoněmeckou kancelář. SdZ, 11.2.2011, str. 2

Pozn. red.: Pohraničí není vlastí sudetských Němců a nikdy jí nebude. Nechť se starají o prostituci a nechtěné těhotenství v Německu. Budou mít jistě moc práce.

Franz Pany předsedou Sudetoněmecké nadace

Sudetoněmecká nadace má od 3. února 2011 nového předsedu. Byl jím zvolen, po Johannu Böhmovi, F. Pany. Zakládajícím pověřencem pro Sudetoněmecké muzeum se stal renomovaný historik a odborník na výstavy Wilfried Rugasch. Ve spolupráci s Erikou Steinbachovou uskutečnil např. výstavu „Vynucené cesty“. SdZ, 11.2.2011, str. 1

Evropský rok dobrovolné činnosti 2011

Gerhard Zeihsel, vedoucí sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku, nazývá dobrovolníky za „páteř naší národnostní skupiny“. K nim počítá též „kustody, kteří svou dobrovolnou prací v muzeích a koutcích domova“ mají nepostradatelný přínos k zachování kulturní identity národnostní skupiny v přítomnosti i budoucnosti.

„Nalézáme se v přestavbě. Po generaci, která mnohé zažila a byla obětí, přichází nová posilněná generace sudetských Němců, jež má zájem o dobrovolnou činnost.“, těší se Zeihsel. SdZ, 4.2.2011, str. 2

Film „Habrmannové“ nyní v Rakousku

běží již od 4. února, zatímco v českých kinech se promítal již v říjnu 2010, v německých od prosince 2010. Film v německo-české-rakouské produkci natočil Juraj Herz podle novely Josefa Urbana „Habrmanův mlýn“. O film je zájem i mimo Vídeň. 11. února se bude film již promítat i ve Štýrském Hradci. SdZ, 4.2.2011, str. 2

Rodák z Chebu získal cenu lidských práv

Lorenz Knorr pochází ze socialistické dělnické rodiny. Již jako čtrnáctiletý byl v Chebu zvolen funkcionářem chebských tiskařů. Jako šestnáctiletý se stal předsedou Sjednocené socialistické mládeže. Byl činný v dělnické tělovýchovné organizaci v Chebu.

Společně s českými spolupracovníky získal první důležité zkušenosti v antifašistickém boji s Hitlerovou pátou kolonou, se Sudetoněmeckou stranou Konráda Henleina. Po okupaci českého pohraničí nacisty byl uvězněn gestapem.

Později v německé branné moci organizoval malé buňky odporu, spolupracoval s polskými partyzány. Po těžkém zranění byl nasazen jako spojař. Navázal kontakty s neutrální cizinou a s německými sociálními demokraty v exilu v Londýně. Po válce byl Lorenz Knorr vysídlen v rámci antifašistických transportů do Bavorska. Po vyloučení ze sociální demokracie (SPD) a ze Socialistické mládeže založil Německou mírovou unii (DFU). Je neustále publikačně činný.

Za svou dlouholetou činnost ve prospěch míru, lidských práv a socialismu obdržel novinář a antifašista u příležitosti Dne lidských práv 10. prosince 2010 Cenu lidských práv německého svazu kovodělníků (GBM).

Sudetenpost zaslal všem předplatitelům vánoční dar

Publikaci „Nezapomenutelný domov Sudety – dějiny, kultura, hospodářství, právo, vyhnání“. Kniha je dílem Alfréda Oberwandlinga a Hanse Mirtese. Na publikaci spolupracoval pracovní kruh sudetoněmeckých učitelů, vlastenecký kruh Stříbro-Plzeň, SL Horní Rakousy a list Sudetenpost. Na titulní straně je kromě znaků Čech, Moravy a Slezska i „erbovní znak Sudet“. SP, 9.12.2010, str. 1

Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Praha, březen 2011.

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz