Listy č. 113

Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku

Srdečné přijetí u Schwarzenberga

Večeře u Schwarzenberga v Černínském paláci před setkáním Seehofer – Nečas byla hodnocena listem Sudetendeutsche Zeitung jako překvapení, poněvadž probíhala nejen zdvořile, ale i srdečně. Mezi pozvanými byl také předseda Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Martin Dzingel. Každý člen delegace seděl s několika hosty u svého kulatého stolu. Po dezertu šel patron (H. Seehofer) s Bernem Posseltem od stolu ke stolu a osobně ho představoval. Schwarzenberg zná dobře dějiny, dobře tvrdil, že knedlíky jsou franckého původu. SP, 13.1.2011, str.2

Oběti masakru v r. 1945 uctil Schwarzenberg

V Lounech vycházející list „Svobodný hlas“ informoval o návštěvě K. Schwarzenberga v Postoloprtech. Putovní výstava „Tragická místa vzpomínek“, která byla v několika místech severních Čech, měla své vyvrcholení v Postoloprtech. Výstavu připravili studenti z gymnázií v Lounech, Kadani, Chomutově a v Ústí nad Labem. O výstavě byla vydána kniha. Schwarzenberg s představiteli města na hřbitově v Postoloprtech vzpomněl obětí z řad německých občanů, kteří zahynuli v Postoloprtech a v Lovosicích. SdZ, 4.2.2011, str. 1

A.G.: Ztráty sudetských Němců na majetku v důsledku vyhnání činí

318 miliard euro

V roce 2010 vydal Ústav pro poválečné dějiny dílo „Drancování Německa od r. 1919“. Autorem je Hans Meiser. Na str. 90 a 91 uvádí ztráty sudetských Němců.

Pokud jde o ztráty celého Německa, pak činí nepředstavitelných 18 bilionů euro. Ve XX. století byli Němci rovnou dvakrát obětí spojenecké zvůle zničit, která nebyla namířena jen proti císařské monarchii nebo nacistické diktatuře, ale především proti případnému postavení Německa v Evropě. Co se dříve vyždímalo pod názvem reparace, nyní jde zase do různých zemí jako udobření, jelikož jak monarchie, tak i nacisté vyvolali válku. SP, 13.1.2011, str. 9

Werner Laser: Dokumentární film o masakru v Přerově

Při přípravách článku k 65. výročí masakru v Přerově narazil jsem na dokumentární film maďarského režiséra Zoltána Bradyho, který již v r. 1995 zjišťoval, jak mohlo dojít v roce 1945 v Přerově k zavraždění 267 karpatských Němců, Maďarů a Slováků. Kromě pamětníků mluvili četní příbuzní obětí i domnělých pachatelů, historici.

SdZ, 13.1.2011, str. 6

CDU obhajuje památný den vyhnání

Křesťanská strana odmítla kritiku plánů na památný den vyhnání, kterým by měl být ve SRN 5. srpen. „Celoněmecký památný den vyhnání by byl přiměřeným oceněním nevyslovitelných utrpení milionů vyhnanců,“ řekl generální sekretář Hermann Gröhe 10. února 2011 v Berlíně. Je mimo pochyb vyháněním předcházela válka a nacistická násilná vláda. Zrovna tak je pravdou, že vyhánění je vždy bezprávím. Den vyhnání, vzpomínaný 5. srpna, má připomínat 5. srpen 1950, kdy landsmanšafty podepsaly „Chartu německých vyhnanců“.

Opozice a Ústřední rada Židů označují památný den vyhnanců za falešný signál.

SüZ, 11.2.2011, str. 6

Pozn. red.: Kdyby nacisté nerozpoutali barbarský teror a druhou světovou válku, k odsunu Němců z jiných států do Německa by nedošlo.

Martin Dzingel: Editorial

Doba hájení 100 dní pro nového předsedu Zemského shromáždění Němců (ZSN) a předsednictvo skončila.. Mým úkolem bylo seznámit se osobně se situací v jednotlivých svazech Němců a v místech setkávání v ČR. Proto jsme je společně s kulturní referentkou Kerstin Wirnshoferovou od listopadu 2010 navštěvovali.

Snažím se o prezentaci ZSN a míst setkávání v cizině, jako např. při akcích Ackermann-Gemeinde a sudetoněmeckého landsmanšaftu v Augsburku. Především si vážím kontaktů s Ústavem pro zahraniční vztahy a Goethovým ústavem, s pražským Literárním domem německy mluvících autorů. Proto jsem se osobně setkal i s představiteli uvedených organizací, abychom si vyměnili zkušenosti a zvýšili spolupráci.

Po nových volbách jsme musel projednat žádosti u spolkového ministra vnitra pro nový rozpočtový půlrok. Proto jsem, na pozvání spolkového ministerstva vnitra, cestoval do Bonnu s místopředsedou Richardem Neugebauerem a předsedou JUKONu J. Kopřivou, abychom projednali finanční podporu Zemskému shromáždění Němců a míst setkávání. Oproti minulému roku jsme dosáhli malého zvýšení. Nová strategie zahrnuje též podporu od našich dlouhodobých partnerů, Ústavu pro zahraniční vztahy ve Stuttgartu nebo Goethova ústavu v Praze.

LZ, 8.2. 2011, str.1 a 6

Hans-Jörg Schmidt: Nejostudnější kapitola našich dějin

Před 65 lety začalo organizované vyhánění sudetských Němců z ČSR, což je dnes v Praze jen okrajové téma. A kdo si na to vzpomene, je brzy umlčen. 28. ledna 1946 v Brodě nad lesy (Horní Falc) dorazil první vlak s lidmi, kteří museli organizovaně opustit ČSR. Televizní novinář David Vondráček právě ukončil práci na filmu „Řekni mi, kde ti mrtví jsou“. Jeho první díl filmu „Zabíjení po česku“ mu v Německu vynesl cenu, zatímco v jeho vlasti kritiku. Předsedkyně Svazu bojovníků za svobodu, Anděla Dvořáková, mu vytkla rozvracení. Prezident Klaus nedávno prohlásil, že masakrům předcházely nesrovnatelně horší činy nacistů. Podle jednoho českého poslance EU bez německé okupace a bez „Heydrichiády“ (vraždění tisíců Čechů po atentátu na Heydricha v červnu 1942) by na českém území nebyly žádné německé masové hroby. Komentátor Lidových novin Luboš Palata měl ve slovenském deníku „Sme“ delší článek k 65. výročí zahájení vyhánění. Podle Palaty je otázkou, zda vyhánění bylo nutné a jaké mělo důsledky pro Českou republiku. Zatím nejsme ochotni hledat odpověď na tuto otázku. Palátův příspěvek ve slovenských novinách byl jediným článkem tohoto druhu. Prager Zeitung, 10.2.2011, str. 3

Pozn. red.: Redaktor H.J. Schmidt mluví z pozice sudetoněmeckého landsmanšaftu s cílem přepisovat a přepsat dějiny. Za jednu z nejostudnějších kapitol českých dějin můžeme považovat chování znacizovaných tzv. českých Němců, ale nejen v roce 1938, ale i po dobu celé války. Tito vytvořili pátou kolonu v Československu a pak se podíleli na masových vraždách našich lidí. Za nové nacistické pořádky bojovali, a to i v SS, SD, na všech frontách. Padlo jich asi 200 000. Autor článku nechce vědět, že vyhnání je termín sudetoněmecký, kdežto termín Postupimi je přesídlení nebo odsun.

Český rozhlas hlásí další hromadnou vraždu

Vedoucí redaktor rozhlasové zprávy byl Jiří Hošek, autorem vysílání Pavel Polák.

Také list Sudetendeutsche Zeitung se v dalším článku zmiňuje o hromadné vraždě, ke které mělo dojít 7.6.1945 v Očihově u Podbořan. Mezi oběťmi bylo prý jen málo příslušníků SS. Informace prý redaktoři čerpali od sudetských Němců, jeden z nich má 81 let. Žije v Bavorsku.

Článek je ukončen tvrzením, že podobné zločiny byly amnestovány jedním z dekretů prezidenta republiky. Z českých médií se o podbořanském případu psalo v „renomovaném pražském deníku“ Hospodářské noviny. SdZ, 2812.2010, str. 1

Pozn. red.: V publikaci“ Poválečné ´ excesy´v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování“, jejímž autorem je Tomáš Staněk, vydal Ústav pro soudobé dějiny v r. 2005, na str. 144 je celý případ uveden. Český rozhlas si mohl ušetřit zbytečné zkoumání a odvolávky na sudetské Němce. Kolik takových již dávno objevených „případů“, objeví znovu naše média?

K. Zimmermannová: Jak si představují budoucí dokumentační středisko o útěku a vyhánění v Berlíně

Již v r. 2000 oznámil Svaz vyhnanců (BdV) svůj záměr vypracovat projekt k dokumentaci a zpracování německých a evropských vyhánění. O rok později byla založena Nadace „Středisko proti vyháněním“ se záměrem zřídit v Berlíně dokumentační středisko o vyháněních v 20. století v Evropě. Po dlouhém odporu, především z Polska, padlo v březnu 2008 rozhodnutí, že dokumentační středisko bude. Doporučují se následující kroky k realizaci: 1. BdV a landsmanšafty získají vitríny , kde bude hodně fotografií. V sále by měl být zachycen vývoj v západní Evropě v letech 1918-1939 (válečná únava Německa, 14 bodů amerického prezidenta, versailleský diktát, obnovení Polska, zrození mnohonárodnostní ČSR, polské dobyvačné války po první světové válce, převzetí moci nacisty, politický vývoj v ČSR v letech 1918-1938, snahy Německa dohodnout se s Polskem ohledně Gdaňska.

Další výstavní síň by měla být věnována vyháněním různých národností, vyhánění Němců z Polska 1920-1939, „divoká vyhánění“ před Postupimskou konferencí, vyhánění sudetských Němců a ostatních národnostních skupin po skončení 2. světové války. SP, 13.1.2011

Nový šéf německé menšiny v České republice

Na podzimním zasedání delegátů Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (ZSN) byl novým předsedou zvolen dosavadní jednatel Mgr. Martin Dzingel (35), narodil se ve Frývaldově v Jeseníkách, studoval na Masarykově univerzitě v Brně, byl vedoucím pražského ústředí a patřil k předsednictvu. První zastupující místopředsedkyní se stala Erika Vosáhlová (48) ze Šumperka, druhým místopředsedou ing. Richard Neugebauer, CSc. (49) z Krnova. Dalšími členy předsednictva se stali Irena Kuncová, Jan Bartoš z Ústí n. L., Jaroslav Kaiser ze Stříbra, Ralf Kohout z Chomutova, Mojmír Kolář z Jihlavy a Věra Straková z Liberce.

ZSN zastřešuje 23 oblastních spolků Němců, včetně organizace mládeže. K ZSN patří také „sociální dílo“, základní škola a gymnázium, jakož i 14 míst setkávání.

SP, 13.1.2011, str. 6

Hesensko založilo cenu vyhnaných

Zemskí vláda Hesenska na počest Charty vyhnanců založila hesenskou cenu „Útěk, vyhnání, začlenění“ ve výši 7000 euro. Hesensko je první německou zemí, která jde příkladem. Dokazují to úzké svazky země s vyhnanci, kteří v Hesensku tvoří čtvrtinu obyvatel. Jsou velmi dobře integrovaní prohlásila E. Steinbachová.

SP, 13.1.2011, str. 9

Steinbachová udělala bilanci za r. 2010: Neústupnost se vyplácí

Soustředěný tlak vyhnaných v r. 2010 přinesl pro Svaz vyhnaných (BdV) úspěchy, prohlásila E. Steinbachová. Počet členů BdV v Radě Nadace byl zvýšen ze 3 na 6, výstavní plocha pro Nadaci se výrazně zvýšila. V budoucnosti spolková vláda nebude mít právo při obsazování míst v Radě Nadace.

Naše vlastní nadace „ Centrum proti vyháněním“ oslavovalo 6. září 2010 již 10 let. Tato nadace udělila Cenu lidských práv Franze Werfela v r. 2010 českému filmaři Davidu Vondráčkovi. Ve frankfurtském chrámu sv. Pavla za jeho dokumentární film „zabíjení po česku“. Dále byla uskutečněna putovní výstava „Vynucené cesty“. Na oslavách 60 let Charty německých vyhnanců promluvil předseda říšského sněmu Norbert Lammeret a ministr vnitra Thomas de Maiziére. Požadavek přijetí památného dne vyhnání 5. srpna podepsaly CDU/CSU a FDP. SP, 13.1.2011, str. 5

Dr. Hans Mirtes: Seehoferova návštěva v Praze a perspektiva pro sudetské Němce

První oficiální návštěva bavorského premiéra v ČR se oslavuje jako úspěch. Seehofer prohlásil, že obě strany chtějí společně hledět do budoucnosti. Ale překážkám z minulosti se nevyhnou. K budoucnosti náleží odškodnění sudetských Němců za ukradené soukromé a komunální jmění, otázka práva na vlast a úprava spolunažívání mezi ČR a Bavorskem.

Nejde jen o běžné vztahy mezi sousedy, jde o něco více. Vyhnaní a utečenci spolu s domácím obyvatelstvem udělali z Bavorska nejdůležitější složku NSR, zatímco ČR průmyslově upadla. Co máme dělat? Musíme mít vůle stát pospolu a ničeho se nevzdat, ani jmění, ani práva na vlast, jelikož my jsme z pohraničí udělali to, čím bylo, kvetoucí kraj se šťastným a vlast milujícími obyvateli.

SP, 13.1.2011, str. 2

Pozn. red.: SRN, tedy i Bavorsko, nám dluhuje cca 360 miliard předválečných Kč. Majetek Němců jsme byli povinni konfiskovat a zajistit tak, aby se nikdy nedostal do rukou Němců. Tak jsme splnili povinnost signatárního státu Pařížské reparační dohody. Pokud bude mít Bavorsko takové a podobné požadavky, bude nejlépe, když s ním o tom přestaneme jednat a na SRN budeme požadovat splnění reparačních povinností, které má vůči nám.

Chr. Kohl: Kilometr dlouhé vyjádření pro demokracii

Drážďany byly 13.2.1945 těžce bombardovány. O život přišlo asi 25 000 lidí. Do lidského řetězce se zapojilo asi 17 000 účastníků, mezi nimi byl i Stanislav Tillich (CDU), spolkový ministr vnitra Thomas. de Maiziére. Lidé demonstrovali proti neonacistům. „Mladý landsmanšaft východního Německa“ vyzval jako každoročně k tzv. smutečnímu pochodu. Pravicových extrémistů bylo jen několik stovek. SüZ, 14.2.2010, str. 6

Volný a krácený překlad: ing. Jaroslav Liška

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením pro vnitřní potřebu českých národních organizací. Praha, únor 2011.

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz