Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Barbara Tóthová: Kolibřík z Prahy
Německý časopis Cicero přiblížil v třístránkovém článku historičky B. Tóthové i na několika fotografiích „soudruha knížete“. Pro českého čtenáře je v tomto článku poměrně málo nového. Schwarzenberg, podobně jako jiní lidé s „modrou“ krví, má strašně dlouhé jméno… kníže Schwarzenberg, hrabě ze Sulcu, knížecí zemské hrabě v Kleggově, vévoda z Českého Krumlova.
Dlouhé jméno u mnohých Čechů vyvolává spíše úšklebek. Některým je k zlosti, že Schwarzenberg má dvě státní občanství , ČR a Švýcarsko. Jiným zase vadí, že jako člen vlády ČR nevyjadřuje se, jak se patří, když říkává, že sudetští Němci byli „vyhnáni“ a nikoli přesídleni, jak to odpovídá Postupimské dohodě. Sudetským Němcům dělá dobře, že Schwarzenberg říkává o sobě německy, že je nejdříve Schwarzenberg a pak „Böhme“ (jak je uvedeno na str. 49 v časopise) a nikoli „Tscheche“.
Nový prezident ČR bude zvolen v r. 2013. Podle ústavy volí prezidenta parlament, avšak Schwarzenberg byl rád byl zvolen lidem. Proto asi již dnes četná media fandí volbě lidem, aby „soudruhu knížeti“ se splnilo přání, i když přímá volba je drahá a nakonec ji zaplatí daňoví poplatníci. Cicero, 2, 2011, str. 48-51
Evropská cena udělena Angele Merkelové
Evropskou cenu Coudenhove-Kalergi, nejvyšším vyznamenáním Panevropského hnutí, byla ve svém úředním sídle v Berlíně poctěna A. Merkelová.
Richard hrabě Coudenhove-Kalergi, zakladatel Panevropské unie a Otec evropského sjednocení, pocházel z Ronsperku v okrese Horšovský Týn. O udělení ceny se zasloužil úřadující předseda Evropské společnosti Coudenhove-Kalegri princ Mikuláš Lichtenštejnský, jehož zemřelý otec kníže Franc Josef se jako rodilý Moravan a vévoda z Opavy a Krnova zúčastnil téměř všech sjezdů odsunutých Němců.
Po boku prince Lichtenštejnského, při slavnostním předávání ceny, stál B. Posselt a Josef Hochtl, rakouský politik jihomoravského původu. Angela Merkelová je po Franzi Josefu Straussovi a Helmutu Kohlovi třetí osobností z německé politiky, která tuto Coudenhovenovu cenu obdržela.
K dřívějším nostitelům této ceny patří francouzský premiér Raymond Barre, španělský král Juan Carlos, prezident USA Donald Reagan, rakouský prezident Rudolf Kirchschläger , jihotyrolský hejtman Silvius Magnano, hlava Lotyšska Vaiura Vike Freiberga, z Rumunska Emil Contantinescu, z Kosova Ibrahim Rugova a také Otto Habsburk aj. SdZ, 21.1.2011, str. 11
Arcibiskup Jaroslav Dominik Duka požehnal vedoucímu sudetoněmecké kanceláře
Vedoucí sudetoněmecké kanceláře v Praze Barton se svou asistentkou Janou Heinovou navštívil 12. ledna 2011 primase katolické církve, který pravidelně čte Sudetoněmecké noviny (Sudetendeutsche Zeitung). SdZ, 21.1.2011, str. 2
Nevhodné slovo roku 2010 v němčině
Jak sdělil sudetoněmecký landsmanšaft, bylo v Rakousku za nevhodné slovo roku označeno „humánní přesídlení“. V této souvislosti připomněl SL postupimskou dohodu a citoval: „Přesídlení německého obyvatelstva nebo jejich částí, které zůstaly v Polsku, Československu a Maďarsku, musí být přesídleny do Německa. Každé přesídlení se má uskutečnit organizovaně a humánně.“
SdZ, 14.1.2011, str. 11
Norbert Quasier: Vyhánění vyhodit ze školních učebnic?
V listopadu 2010 se konalo zasedání sudetského landsmanšaftu v Hesensku v Domě vlasti ve Wiesbadenu. Hlavní referát přednesl Günther Reichert o významu roku 1950 pro německé vyhnance z vlasti. Trvalým heslem těchto zasedání je pojednání o vyhánění během školního vyučování. Helmut Seidel mluvil o „rešerších“ k možným konceptům pro plánované Informační středisko „Útěk, vyhnání, usmíření“ v Berlíně a muzea v Ústí nad Labem. Nejdále je projekt Muzea v Ústí n/L. Muzeum i knihovna by měly být otevřeny v r. 2012. Kdy bude otevřeno sudetoněmecké muzeum v Mnichově nelze ještě říci.
Téma vyhánění je v Hesensku začleněno do učebních osnov. Současně probíhají na školách a ve vyučování základní změny v učebních plánech. Jako budovatelé kontaktů mohou posloužit četní sudetoněmečtí činitelé, jako Ferdinand Porsche, Gregor Mendel, Josef Ressel, Adalbert Stiefter, Berta von Suttner-Kinská, V. Valdštýn, K. Renner, Jan ze Žatce, G. Mahler, S. Freud, Julius Meinl.
SdZ, 14.1.2011, str. 12
150 let německých novin „Reichenberger Zeitung“
První číslo Reichenberger Zeitung vyšlo v r. 1860. List měl krajské mutace. Jako Heimatbote vycházel pro okresy Horšovský Týn a Tachov, Heimatruf pro okresy Duchcov, Bílina, Teplice-Šanov.
V květnu 1948 začal vycházet list „Reichenberger Heimatbrief“. Od 1.7.1950 z Heimatbriefu se stal „Reichenberger Zeitung“. Nyní list vychází týdně jako orgán vyhnaných z domova ze župy Podještědí – Pojizeří, ale stále pod názvem Reichenberger Zeitung.. SdZ, 14.1.2011, str. 7
Tito kdysi obdržel nejvyšší německé vyznamenání
Jugoslávský státník Josip Broz Tito obdržel v r. 1974 nejvyšší německé vyznamenání Velkokříž spolkového záslužného řádu při několikadenní státní návštěvě Spolkové republiky Německo od prezidenta SRN Gustava Heinemanna.
Nyní Spolkový svaz landsmanšaftu Podunajských Švábů a Dunajsko-švábská kulturní nadace žádají prezidenta Christiana Wulffa, aby toto vyznamenání bylo J.B. Titovi posmrtně odebráno, jelikož prý asi 200 000 Podunajských Švábů bylo koncem druhé světové války zbaveno práv a uvězněno. FAZ, 2.2.2011, str. 4
S. Habelová: Nový román českokrumlovské Gerty Brabetzové
Jako třetí román vyšlo G. Brabetzové dílo „Almas Hut“, vydané v r. 2010 v Münsteru. Pojednává o sudetoněmecké rodině, která se po vyhnání usadila v Hesensku.
Jako dítě žila v Karlových Varech, kde zažila jak „brutalitu ruských okupantů, tak i českých „zlatokopů“. SdZ, 14.1.2011, str. 8
Pozn. red.: Pokud někomu se v r. 1945 ruská vojska jevila jako „okupantská“, pak nahlížel na skutečnost z nacistického hlediska. Pro nás byli Rusové, stejně jako Američané, osvoboditelé z nacistického jařma. Pokud Němci mluví o brutalitě Rusů, pak by si měli vzpomenout, co dělali v Sovětském svazu. Miliony lidí vyvražděných, 70 tisíc vesnic, 17 tisíc městeček a měst zcela zničených. Kdyby Rusové měli si takto počínat v Německu, pak by z východního Německa zbylo jen několik má milionů lidí a menší část osídlených míst.
Novoroční poděkování B. Posselta
K novému roku mluvčí SL, Bernd Posselt poděkoval spolkovému (celoněmeckému ) shromáždění a jejímu předsedovi Nowakovi za přínos k udržení a za další vývoj organizace národnostní skupiny. Mluvčí B. Posselt vyzvedl, že předseda Nowak se intenzivně podílel na podpoře Sudetoněmecké kanceláře v Praze a má zásluhy na postupných změnách v myšlení a v poměrech v České republice. Posselt současně vyzval, aby nová volba spolkového shromáždění koncem roku 2011 napomohla k dalšímu rozvoji národnostní skupiny. Jen ten, kdo spolupracuje, může také rozhodovat a společně vytvářet. Posselt též poděkoval spřízněným spolkům.
SdZ, 21.1.2011, str.1
Nadira Hurnausová: Historik z Brna Fritz Peter Habel (1931-2011)
F.P. Habel se narodil v r. 1931 v Brně, do základní školy a gymnasia chodil v Olomouci. Po vyhnání v r. 1950 dokončil gymnasium v Neuburgu (Horní Bavory). Pak studoval v Mnichově a v USA. V letech 1989 až 1996 byl pověřen vedením výuky na Vysoké škole německé spolkové armády v Mnichově. Od r. 1950 byl v Sudetoněmecké mládeži.
Je autorem tématických sešitů Spolkové ústředny pro politické vzdělávání „Němci a Češi 1848-1948“ a „Němci a Poláci“. Často je citováno jeho dílo „Eine politische Legende – Die Massenvertreibung von Tschechen aus dem sudetengebeit 1938/39“ (Politická legenda – masové vyhánění Čechů ze Sudet 1938/39).
K úmrtí F.P. Habela řekl B. Posselt: „ Velký vědec se nezabýval jen encyklopedickými pracemi, ale byl také pochodující encyklopedii sudetoněmeckých a středoevropských dějin.“ SdZ, 21.1.2011, str. 6
Myšlenky na Osvětim
K 66. výročí osvobození Osvětimi 27. ledna měl prezident SRN Ch. Wulff jako první německá hlava státu projev v bývalém německém koncentračním táboře. Také ve spolkovém sněmu vzpomněli na oběti nacismu.
Vzpomínky v Osvětimi se zúčastnil též polský prezident Bronislav Komorowski a Dieter Graumann, nový předseda Ústřední rady Židů, „ Jméno Osvětim vyjadřuje jako žádné jiné zločiny Němců na milionech lidí. Nás Němce to naplňuje hnusem a studem“, řekl Wulff. „My později narození jsme slíbili, že hrůzy dějin nebudou zapomenuty.“ LZ, 8.2.2011, str. 1
Ulrike Mascherová: Literatura pod hákovým křížem
V pražském Domě literatury německy mluvících autorů uvedli na počátku roku řadu přednášek „Literatura pod hákovým křížem“. 18. ledna 2011 se konala přednáška Hanse Dietera Zimmermanna o „Německé literatuře z Čech“.
Na téma „Literatura pod hákovým křížem“ byla vydána sbírka děl již v r. 2005. je však velký rozdíl mezi pražskou německou literaturou a literaturou z venkova, která mívala četné nacionalistické a antisemitské tendence.
Dále Zimmermann mluvil i o dílech žen v německé literatuře. Uvedl také reportáže Mileny Jesenské, přítelkyně Kafky, které dokazují, že ještě před vpochodováním německé okupační armády byl v Čechách antisemický teror (!).
Třetí přednáška má být 15.3. Má pojednávat o kontrole a řízení literárního života v protektorátu. LZ, 8.2.2011, str. 2
Pozn. red. Ani v tzv. Druhé republice nemůžeme mluvit o antisemitském teroru ve zbytkové ČSR. Tento teror však v plném rozsahu existoval v pohraničí, které nacistické Německo připojilo k říši. Sudetští Němci byli jeho hlavními a vášnivými aktéry. Na tento fakt autorka bohužel „zapomněla“.
Mascherová-Bobrowski: Stipendia pro studium a bádání
Společnost pro studentskou výměnu ve střední a východní Evropě (GFPS) pro zimní semestr 2011/12 poskytne stipendia pro studijní pobyt v ČR. Němečtí zájemci se mohou přihlásit do 31. března 2011. Mladým vědcům uhradí Německo-česká komise historiků stipendia a náklady na cestu. V rámci Evropské služby dobrovolníků (EEVS) hledá Centrum Bavaria Bohemia v Schönsee a koordinační středisko německo-české výměny mládeže Tandem v Plzni dobrovolného zájemce.
LZ, 8.2.20011, str. 4
Lukáš Richtarčík: 20 let Rakouské knihovny v Brně
U příležitosti 20. jubilea založení vědeckého kolegia Rakouské knihovny v Moravské zemské knihovně se konala slavnost v konferenčním sálu knihovny 26.11.2010. V čestném výboru byl mimo jiné letošní nositel pražské Ceny Franze Kafky, Václav Havel, dále Jiří Gruša, Milan Uhde a germanisté Peter Demetz, Milan Tvrdík a Václav Cejpek. Hlavním bodem programu bylo propůjčení zlaté medaile Masarykovy univerzity Chrastině Dollingerové, vedoucí referátu rakouských knihoven v rakouském Zahraničním úřadě doktorem Mikulášem Bekem.
LZ, 8.2.2011, str. 1 přílohy
Walter Piwerka: Vzácná návštěva
Těsně před Vánocemi navštívil předseda Zemského shromáždění Němců, Martin Dzingel, člen předsednictva Jan Bartoš v doprovodu kulturní ředitelky ifa, Kerstin Winshoferové, místo setkávání v Chomutově. Společně s Evou Laurovou a K. Stefanovou projednaly činnost místa setkávání v r. 2010 a vyhlídky na rok 2011. Blízkost hranic a již existující vztahy s Německem předurčují místo setkávání k ještě aktivnější spolupráci obou států a lidí na obou stranách. LZ, 8.2.2011, str.6
Preibisch: hezké sluníčko při výroční schůzi
Svaz Němců měl členskou schůzi v Bartelově boudě na úpatí Jizerských hor. Mezi hosty byl starosta Raspenavy i nové členky v Horním Vítkově. Již rok vycházejí „Oberwitingauer Nachrichten“ (Hornovítkovské zprávy). LZ, 8.2.2011, str. 6
Polský spor kvůli bývalým německým uměleckým pokladům
Polský stát má spor kvůli bývalým německým pokladům. Jde celkem o 18 děl, která tradičně patří k gdaňskému mariánskému kostelu včetně sošky Madony z r. 1410 a desky s 10 božími přikázáními. Tento inventář z kostela, který od reformace do r. 1945 patřil evangelické církvi, je od konce války v držení varšavského Národního muzea. Toto umělecké poklady počátkem 90. let zapůjčilo na dobu určitou gdaňskému kostelu, ale církev nyní považuje tyto poklady za svůj majetek. Dokonce znemožňuje i přístup restaurátorům k nim. Gdaňský probošt S. Bogdanowicz prohlásil, že díla nevydají. NZZ, 11.2.2011, str. 20
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením pro vnitřní potřebu českých národních organizací. Praha, únor 2011.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz