(Studijní texty, volné a krácené překlady z německého, rakouského a švýcarského tisku)
Petr Uhl pojede na sraz SL a pogratuluje E. Steinbachové
Ve vysílání pražského rozhlasu „Dnes u mikrofonu“ se vyjadřoval Petr Uhl, novinář, ke svému setkání s Erikou Steinbachovou, předsedkyni Svazu vyhnanců, která má na příštím srazu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Augsburku získat Karlovu cenu.
P. Uhl je sám nositelem Karlovy ceny z roku 2008. Většina signatářů Charty se prý o odsun Němců nezajímala, jiní to považovali za nespravedlnost. Václav Havel a jemu podobní řekli: „Ne! Vyhnání byl omyl, zločin a my to musíme hlasitě říci!“ P. Uhl navázal kontakty s vyhnanými. Bernd Posselt je jeho skutečným přítelem. Podle Uhla dnes jsou to jen tzv. komunisté, bývalí stalinisté, kteří obhajují Beneše. Ale před 40 lety to bylo obráceně. P. Uhl zažil vyhánění Němců jako malé dítě. „To byla jejich vlast a museli pryč. To je opravdu strašné“, říkávalo se v jeho rodičovském domě. Uhl také slýchával, že si to nezasloužili. P. Uhl se cítil být účastníkem vyhánění. SZ, 26.3.2010, str.1
Bernd Posselt opět zvolen předsedou Unie vyhnaných a přesídlenců
Zemské shromáždění Unie vyhnaných a přesídlenců v Ingolstadtu zvolilo B. Posselta jednomyslně předsedou. Poté se nechal vyfotografovat společně s předsedou CSU a bavorským premiérem, Horstem Seehoferem, s J. Slezakem a se St. Mlynarczekem z benátských Švábů. Snímek byl udělán pod erby německých a středoevropských oblastí vyhnanců. Bernd Posselet mimo jiné řekl, že Maďaři bojují společně se sudetskými a karpatskými Němci proti Benešovým dekretům. Na Slovensku je již Karpatskoněmecké muzeum.
B. Posselt je již 13 let předsedou Unie vyhnaných a přesídlenců (UdV), jeho zástupci jsou dva další sudetští Němci.: Stephan Meyer z Horních Bavor a Christa Matschlová ze středních Franků. Dalšími zástupci jsou : předseda Volžských Němců Arthur Bechert , Bernd Fabritius ze sedmihradských Sasů, Andreas Schmalz z Podunajských Švábů. Ve 30 členném výboru UdV jsou i další sudetští Němci., jako např. Paleczek. Čestným předsedou je Otto Habsburský.
SdZ, 19.3.2010, str. 1 a 2
Nejvyšší vyznamenání sudetských Němců, Karlova cena, 2010 Erice Steinbachové
Bernd Posselt na 61. sjezdu předá cenu předsedkyni Svazu vyhnanců (BdV) 22. května 2010 v Augsburku (Veletržní středisko, Švábská hala). SdZ, 19.3.2010, str. 1
Program srazu SL o svatodušních svátcích v Augsburku
Pátek 21.5.2010: 10 hod. kladení věnců, 19 hod. předávání kulturních cen. Sobota 22.5.: 9 hod. Otevření výstavy knih, 10.30 hod slavnostní zahájení srazu SL F. Panym, 13 hod. sraz Libereckých, 13.30. hod. Sudetoněmecká mládež, 13.30 hod. Ackermann-Gemeinde, dr. Petr Becher, Martin Dzingel, Praha aj., 13.30 hod. Sudetoněmecký ústav Odsun II. (1939-1946), od 14 hod. Pracovní skupina učitelů a vychovatelů, rovněž i Forum žen, 14 hod. sraz Chomutovských. 15 hod. pracovní kruh akademiků; neděle 23. května 9 hod. evangelická bohoslužba, 10 hod. výstava praporů a krojů, 11 hod. hlavní část jednání s projevem F. Pany, B. Posselta a Horsta Seehofera, 14 hod. sraz Kaplických, do 15 hod. čtení v nářečích. Zvláštní filatelistické poštovní razítko s heslem srazu. SdZ, 19.3.2010
M. Bauer: Ackermann-Gemeinde zvolilo nové vedení
Valné shromáždění A-G v Norimberku zvolilo nové vedení. Došlo ke generační výměně. Novým předsedou se stal evropský poslanec Martin Kastler (35) a duchovním poradcem prof. teologie Albert-Peter Rethmann (49). Dřívější funkcionáři Adolf Ullmann (67) a Anton Otte (70) již v prosinci 2009 prohlásili, že se vzdávají svých funkcí.
Martin Kastler, rodilý Norimberčan, studoval v Erlangeru a v Praze, kde za prezidentování V. Havla pracoval a také se naučil česky. V r. 2001 se v „zlatém městě“ oženil se ženou pocházející z Moravy. Oba jeho synové vyrůstali ve dvojjazyčném prostředí. A.P. Rethmann byl od r. 2001 zástupcem vedoucího katedry a profesor v Pasově, Churu, Praze a v Českých Budějovicích.
Odcházejícím funkcionářům poděkoval předseda českého Sdružení A-G, Jaromír Talíř, a předal jim upomínkové dárky. Anton Otte bude i nadále vedoucím pracoviště A-G v Praze. SdZ, 19.3.2010, str. 5
Pražský literární dům
Kafka, Rilke nebo Kisch jsou hvězdy mezi kdysi německy píšícími literáty na dnešním území České republiky. Ale slyšeli jste již někdy něco o Augustě Hauschnerové, Oskaru Baumovi nebo Františku Karlovi Weisskopfovi? Také oni patří k autorům, kteří ve své české, moravské a slezské vlasti psávali německy. Pražský literární dům se snaží vzpomínky na tyto často již zapomenuté autory oživit.
V jedné ulici nedaleko od Karlova náměstí je Pražský literární dům (PLD), ve kterém sídlí od léta 2009.
Poslední německy mluvící pražskou autorkou byla Lenka Reinerová, která zemřela ve věku 92 let v létě 2008. Pocházela z židovské rodiny. Když Němci na jaře 1939 okupovali Prahu, byla u přátel v Bukurešti. Odtud utekla do Paříže, kde byla zatčena. Podařilo se jí utéct. Žila v Mexiku, po válce nejdříve v Bělehradu, od r. 1948 opět v Praze. Až po roce 1989 byly četné její povídky poprvé uveřejněny.
V r. 2007 byly zahájeny stipendijní programy, kterých se zúčastnili i populární autoři, Peter Hartling, Tilman Ramstedt a Radka Denemarková.
PLD se věnuje autorům, kteří byli v českých zemích literárně činní. Naplánovaná je řada „letních knižnic“, ve kterých autoři budou prezentovat svá díla.
LZ, 23.3.2010, příloha, str. 1 a 2
Muzeum Bavorské Fojtství v Hofu hledá výstavní exponáty
Město Hof v horních Frankách se stalo pro mnohé vyhnané novou vlastí. Město hodlá Muzeum Bavorského Fojtství v Hofu rozšířit o téma „Útěk, vyhánění, integrace“. SZ, 26.3.2010, str. 6
Peter Barton: Zmizelé Čechy a Morava
Ve známé edici zmizelých měst vyšla v nakladatelství Paseka (Praha-Litomyšl) v r. 2010 publikace Radoslava Fikejze „Svitavy“ (76 str.) Svitavský rodák Radoslav Fikejz (1973) pracuje ve svitavském městském muzeu. V r. 1909 bylo ve Svitavách z 9029 obyvatel jen 75 Čechů. Po 12 letech bylo z 9297 obyvatel 878 Čechů, v r. 1932 z 10 446 obyvatel již 1176 Čechů. Hodně z nich v r. 1938 opustilo Svitavy.
Přišla válka a nacistické pronásledování.. Nejeden Svitavám byl popraven. V prvních dnech po kapitulaci Německa 300 občanů, kteří se s ní nemohli vyrovnat, spáchalo sebevraždu. Mrtvé připomíná od r. 1992 kříž. Fáze „divokého odsunu“ byla strašná, „organizované vyhnání“ nebylo o mnoho lepší. Zločinně se choval Úřad pro Němce, který musel být brzy uzavřen. V městě bylo zřízeno 5 internačních táborů. Jenom v r. 1946 jimi prošlo 40 000 lidí. Pronásledování pokračovalo za komunistů. SZ, 26.3.2010, str. 5
Pozn. red. Za Rakouska-Uherska byli mnozí Češi nuceni zapírat svou národnost, aby nepřišli o pracovní místo, bydlení aj. V některých pohraničních městech byly na ně občas pořádány hony s cílem je vypudit z jejich bydliště, očistit města od Čechů. V r. 1938 více než 150 000 Čechů bylo vyhnáno z pohraničí. Bylo to divoké vyhánění, které organizovali převážně znacizovaní pohraniční Němci. Naši lidé někdy ze svého majetku zachránili jen to, co měli na sobě. Někteří z nich byli zabiti, jiní raněni, další měli štěstí: byli jen zbiti.
Tyto skutečnosti se však soukmenovcům nehodí do krámu. Proto raději o nich cudně mlčí.
Stavitel mostů Grůša poctěn
Na slavnosti ve Středisku Bavaria-Bohemia v Schönsee byla 24. března předána cena „Stavitel mostů“ Jiřímu Grůšovi , bývalému českému velvyslanci v Německu a Rakousku, spisovateli a donedávna předsedovi mezinárodního PEN-klubu.
Bylo vyznamenáno též dalších 10 osobností a dva projekty škol: mezi gymnáziem v Domažlicích a v Řeznu, a kulturní spolek ve Vimperku. LZ, 6.4.2010. str. 1
Martin Dzingel: Editorial
Brzy po převratu na jaře 1990 vyšel v tehdejším Československu německý list „Deutsche Zeitung“. Byl to týdeník Svazu Němců v ČSR. Nyní po 20 letech vychází Landeszeitung, který je větším dílem financován českým ministerstvem kultury vzhledem k tomu, že jde o list národnostní menšiny. LZ, 6.4.2010, str. 1 a 6
Pozn. red. Je-li LZ částečně financován Ministerstvem kultury ČR, mělo by MK jeho obsah sledovat. Pokud by zásadně používal terminologii SL, byl jeho hlásnou troubou v ČR, obsahoval protičeské články, měla by být jeho finanční podpora redukována. Za české peníze nelze vést protičeské kampaně nebo se jich účastnit!
Marcin Bobrowski: Ústřední rada Židů v Německu hrozí bojkotem
Nesrovnalosti kolem Nadace vyhnaných neberou konce. Ústřední rada Židů v Německu (ÚRŽN) nyní požaduje nové uspořádání Nadace a hrozí, že bude projekt bojkotovat. Její zástupce v Nadaci řekl, že ÚRŽN může grémium opustit. Korn řekl: „Nebudeme vykonávat žádnou alibistickou funkci.“
Předtím historik Erich Später kritizoval koncepci plánovaného střediska, která měla sloužit Svazu vyhnaných (BdV), aby mohl uplatnit alternativní pohled na druhou světovou válku. Zodpovědnost Němců za válku a za zničení židovského národa měla být zahlazena. „Němci budou předvedení jako oběti nacismu a Spojenců“, řekl Später, čímž se připojil ke kritice polských a českých historiků. Svaz vyhnanců by měl vypracovat vlastní historii. Již v roce 2006 bylo známo, že z asi 200 funkcionářů BdV jedna třetina byli bývalí nacisté. LZ, 6.4.2010, str. 1
Lena Fassigová: Brněnské symposium 2010
Od 26. do 28. března 2010 se konalo v Brně symposium, které bylo diskusní platformou pro země střední Evropy a zejména pro Čechy a Němce. Symposia od r. 1992 organizuje Bolzanova obec. První sympozium se konalo v Jihlavě, zde se konalo až do r. 2009. Snahou podle P. Pitharta udělat ze dvou historií jednu. Jednání v Brně se zúčastnili i velvyslanci Německa a Rakouska.
Úkolem EU je sbližovat národy, aniž by splynuly. O nutnosti integrace byli všichni účastníci přesvědčeni. LZ, 6.4.2010, str. 1 a 2 přílohy
Lena Fassigová: V duchu porozumění mezi národy
V celé České republice je asi 39 tisíc Němců. Jde o malou menšinu, která činí jen 0,4% českého obyvatelstva. Německý kulturní svaz v Brně má celkem 90 stálých členů, ale je účinným pojítkem ke Spolkové republice Německa. Zájemci se setkávají nejméně jednou týdně na čtení autorů nebo na přednáškách historiků, germanistů nebo pamětníků. LZ, 6.4.2010, str. 3 přílohy
Odškodnění pracovníků ghetta
Zásadní rozsudek Spolkového sociálního soudu v r. 2009 způsobil změnu v přiznání renty více než 60 000 obětí nacismu. Renta se bude vyplácet zpětně od ledna 2005.
V r. 1997 rozhodl Spolkový sociální soud, že Židé, kteří v okupované východní Evropě v ghettech pracovali pro německou armádu a pro německé koncerny , získali nárok na rentu.
Jewish Claims Konference doufá, že do konce tohoto roku budou všechny žádosti vyřízeny. SüZ, 7.4.2010, str. 6
APF Vzpomínka v koncentračním táboře Buchenwald
Bývalí koncentráčníci, příbuzní obětí a váleční veteráni 11. dubna 2010 si připomněli osvobození koncentračního tábora Buchenwald před 65 lety na bývalém nástupišti (apelplatzu), a památku 56 000 mrtvých, kteří zahynuli v největším koncentračním táboře na území Německa. Tisíce vězňů bylo krátce před koncem války vyhnány na pochody smrti. SüZ, 12.4.2010, str. 5
Dpa: Merkelová proti vyslání tanků do Kundusu
Po smrti tří německých vojáků v Afghánistánu chce kancléřka A. Merkelová nechat prozkoumat výzbroj a výstroj vojáků spolkové armády. Varovala před přehnanými požadavky, jako je vyslání bojových tanků Leopard, které nejsou vhodné k nasazení kolem Kundusu. Tamní mosty by neunesly těžké tanky. Počet pancéřových vozidel v severním Afghánistánu byl od září 2006 málem zdvojnásoben ze 490 na 970. Merkelová z Postupimi mluvila na videokonferenci s německými vojáky z Kundusu a hlavním štábem ISAF pro severní Afghánistán. V rozhovoru zdůraznila, že situace v Afghánistánu je těžší než před lety. SüZ, 12.4., str.6
Michael Hanfeld: Afghánská lež – vojáci, politika a válka
V nočních hodinách vysílá (od 0.35 hod.) německá televizní stanice ZDF film „Afghánská lež – vojáci, politika a válka“. Autory filmu jsou Mathias Feldhoff, Hans-Ulrich Gack a Andreas Huppat. Toto vysílání po půlnoci také naznačuje mnohé, jelikož nejen politika, ale i média potlačují mocí, co se v Afghánistánu děje.
Již více než 8 let je německá spolková armáda v Afghánistánu. Každý den se jim mstí zastírací taktika. Spolkovou armádu ohrožuje nejen Taliban, který krajinu kolem Kundusu již dlouhodobě ovládá, ale i neznalost a trestuhodná nechuť poznat konkrétní fakta. Boje, které před Velikonocemi 2010 připravily armádu o tři vojáky, poté „mírumilovnou“ palbou přišlo o život pět afghánských vojáků, neustávají.
Vojáci, se kterými autoři filmu mluvili, slouží i na „výšině 431“, kde se denně střílí.
V Německu se vše točí kolem vyšetřovacího výboru o Kundusu. Jde tam však jen o souboj politických stran.
Americký generál McChristal chce dohlížet na německou armádu, jíž Američané považují za podřízenou pomocnou armádu. Film ukazuje též, jak vojáci cvičí, bojují, ale též, že zdravotnické zařízení je podprůměrné. Na politiky v Berlíně film směřuje jedinou otázku: „Jak to půjde dál?“ FAZ, 7.4.2010, str. 33
Redakce a volný překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, duben 2010.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz