Listy č. 230
Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
Proti pochybným „usmířením“ a falešným řešením
Výroční konference Witikobundu předkládá dvě usnesení
Přijetím dvou rezolucí skončila každoroční konference Witikobundu Deutschland e.V. (registrovaného spolku) v Oberteisbachu v Dolním Bavorsku. Protestovala proti tomu, že 72 let po vyhnání a 28 let po pádu železné opony jsou sudetoněmecká etnická skupina, stejně jako maďarská menšina, „platnými československými právními předpisy i nadále diskriminovány“. Stále existují výjimky z trestního zákona pro všechny trestné činy, dokonce i ty, které byly spáchány po 8. květnu 1945.
Každá vražda a násilí na Němcích a Maďarech jsou považovány za součást "národního osvobození" - bez trestněprávních důsledků. Také Benešovy dekrety, které vyhlásily, že kolektivní vyhánění a masové vraždění Němců jsou zákonné, jsou stále v platnosti. Witikobund spojuje tuto rezoluci s výzvou všem relevantním politickým a společenským skupinám, aby pracovaly na zajištění toho, aby byla obnovena důstojnost obětí zrušením těchto protiprávních ustanovení a „Český národ tím také získal svou vlastní důstojnost“. Všechna řešení a "usmíření", která neodmítají důsledky nespravedlnosti vyhánění, jsou falešná. V rezoluci z Oberteisbachu je citován papež Benedikt XVI: „Usmíření potřebuje pravdu“.
Ve druhé rezoluci Witikobund potvrzuje svůj názor, že výsledek Spolkového shromáždění sudetoněmeckého landsmanšaftu z Bad Kissingenu považuje za "neplatný" a "neslučitelný" s platnými stanovami sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL). Kromě toho je nutné okamžité zrušení "pochybného vyloučení" Ingolfa Gottsteina ze spolkové a bavorské zemské asociace SL, které bylo postavena na "falešných obviněních". Gottstein podal k soudu odvolání proti kontroverzním změnám stanov SL. Rezoluce, na které se Witikobund usnesl, nyní požaduje od vedení SL, aby se Witikobund znovu účastnil jako "rovnocenná část". Kromě toho také říká: „Vzhledem k tomu, že současnými právními a policejními orgány nebylo ověřeno legální zvolení Spolkové výkonné rady, očekáváme, že vedení SL nebude vyřizovat úřední záležitosti až do právního vyjasnění.“
Sudetenpost, 9.11.2017, str. 3, bez autora a značky
O volebním chování vyhnanců z vlasti ve volbách v Německu
Ve všech připomínkách a dopisech k volebnímu debaklu CSU zůstala ignorována okolnost volebního chování vyhnanců z vlasti. Čísla z takzvaných „vyhnaneckých měst“ Waldkraiburgu, Neugablonzu, Geretsriedu, Traunreutu, vykazují poměrně vysoký podíl hlasů pro AfD. Tento vysoký podíl voličů AfD je výsledkem zklamání sudetských Němců svým patronem, v „touze svého srdce“ – po dobrých sousedských vztazích s Čechy. Tato „touha srdce“ je znepokojena tím, že dekrety o vyhnání a o amnestii trestné činnosti, které ospravedlnily vyhnání a zločiny, jako „akt národního osvobození“, jsou stále v platnosti.
Před touto podbízivou politikou, která je také podporována vedením sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL), naléhavě, ale marně varovali. Nejen generace zkušeností vyhnaných osob, ale také stále více a více spoluobčanů, vědomých si historie, nechápou, že místo vyléčení zraněné důstojnosti celé vyhnané etnické skupiny, na něž politici přísahali, dali přednost dobrým ekonomickým vztahům. Bylo by nad rámec dopisu do redakce, uvést všechnu příkrost a nepřiměřené požadavky patrona, ale také patronátní ministryně, které od jejich nástupu do úřadu „čtvrtý kmen v Bavorsku“ obdržel. Toto chování nebylo bez důsledků pro věrné voliče CSU, vyhnané osoby. Je třeba doufat, že patron a CSU z toho vyvodí důsledky pro sebe, ne pro nás. Aby tento problém nebyl uložen do sudetoněmeckého muzea, tedy: „Nic není upraveno – co není upraveno podle práva“ (Volně podle A. Lincolna). Johann Slezak, okresní předseda SL Horní Bavorsko, e-mailem, Tribuna názorů, Sudetenpost, 9.11. 2017, str. 10
Pozvání do Brna
Výroční seminář Seliger-Gemeinde (SG) v lázních Bad Alexandersbad
Poslední víkend v říjnu, s přechodem na zimní čas v tomto roce, se opět konal každoroční seminář komunity Seliger-Gemeinde v nově objevovaném Hornofranckém lázeňském městě Bad Alexandersbad. Do místního protestantského vzdělávacího a konferenčního centra přišlo více než sto účastníků z Německa, České republiky, Rakouska a Švédska, společně diskutovat o „německo-české spolupráci a jejím dopadu na Evropu“ a uspořádat pravidelné volby. Vedení bylo potvrzeno na další dva roky - s omlazením u některých funkcí.
Program začal v pátek večer, kdy 90 letý Adam Stupp připomněl prvního oceněného pamětní medailí Wenzela-Jaksche - malíře a grafika Georga Hanse Trappa (1900-1977). Trapp se narodil v Dubí (Eichwaldu) v roce 1900, navštěvoval c. a k. Uměleckou školu keramiky a řemesel v Teplicích, ale musel ji nedokončenou opustit kvůli smrti svého otce.
Po vandrování do Říma a Vídně ke slavným umělcům se usadil Teplicích jako grafik na volné noze se svým vlastním studiem. Pracoval jako jevištní malíř v místním městském divadle, brzy účinkoval také jako herec a zpěvák. V německé sociálně demokratické dělnické straně (DSAP) byl činný a přispěl k publikacím strany, v roce 1938 uprchl do Norska, ale po okupaci Norska byl Wehrmachtem uznán jako uprchlík a odvezen do koncentračního tábora Hersbruck nedaleko Norimberka. Pochod smrti, krátce před koncem války z Hersbrucku do Dachau, přežili pouze dva ze 600 vězňů, z nichž jedním byl Georg Hans Trapp.
Po návratu do Teplic se rozhodl sdílet osud svých krajanů, a opustil do konce roku 1945 svůj domov, odešel do Švédska, usadil se a žil blízko Gränna am Vetternsee, kde jej poznal Adam Stupp, který studoval ve Švédsku. 40 let po jeho smrti ve Švédsku připomněl tohoto talentovaného malíře a grafika Stupp, ale i další, jako např. člen předsednictva, Helmut Letfuß. Letfuß řekl, že každým rok připomíná Trappa jedním tiskem. Pro všechny účastníky byly na obrazovce promítnuty nové vyfotografie karikatur a ilustrací ze dvacátých a třicátých let z publikací DSAP od Thomase Oellermanna, včetně vejce hozeného na Adolfa Hitlera.
V sobotu promluvili premiérka Horních Franků, Heidrun Piwernetzová, předseda Česko-německého diskusního fóra, Libor Rouček, česká generální konzulka v Mnichově, Kristina Larischová, vyslanec brněnského primátora Petra Vokřála a iniciátor brněnského pochodu smíření, Jaroslav Ostrčilík, mluvčí sudetoněmecké etnické skupiny, Bernd Posselt a tajemník klubu ČSSD a starosta, Petr Schlesinger. Žena v nejvyšší Hornofrancké funkci zvláště zdůraznila bavorsko-české projekty a informovala o jádru dvacetileté práce, která vrcholí do roku 2023 pořádáním asi deseti týdnů přátelství v příhraniční bavorsko-české oblasti, poprvé v regionu Selbsko-Ašském. Rouček referoval o česko-německých vztazích, které byly výsledkem Česko-německé deklarace přijaté před 20 lety, která byla projednávána v německém Bundestagu jen čtyři hodiny, ale v parlamentu České republiky čtyři dny. Byla přijata 131 hlasy, 59 hlasů bylo proti, zejména od komunistů a krajně pravicových stran. Problematická Deklarace - podle hodnocení Roučka - však měla za výsledek významné zlepšení vztahů. Před dvěma lety byl představen strategický vládní dialog. Ale jako všude, je tu prostor pro zlepšení. V České republice je příliš málo úsilí učit se německému jazyku - učni a studenti, dokonce ani v pohraniční oblasti, by se nedomluvili jazykem sousedů. "A kde je expresní vlak mezi Mnichovem a Prahou?"
Rouček také komentoval výsledek voleb ve své vlasti. „Česká republika je na tom dobře, ale lidé jsou nešťastní, protože se zpravidla neporovnávají s Polskem a Slovenskem, ale vždy s Německem a Rakouskem. Andrej Babiš patří k bohatým, ale není tak radikální jako Donald Trump. Není anti-evropský ani anti-německý, ani nacionalistický, ale spíše je Slovákem v Čechách. Není konzervativním křesťanem, ale ambiciózním pragmatikem. Bude vláda pod vedením ANO? Ano, možná jako menšinová vláda. Špatně dopadla Roučkova strana, ČSSD, která nebyla tak úspěšná jako před čtyřmi lety. V roce 1992 byl výsledek ještě horší (6,5 procenta), v té době však měla 16 poslanců, ne jen 15. Dnes vládne v ČSSD pesimismus, není progresivní stranou. "Po celých 20 let to nějak fungovalo, nemuseli jsme se starat o voliče, všichni ostatní se moc starali. Vládl klientelismus a korupce."
Volební výsledek je s částečným posunem doprava, s více než deseti procenty pro SPD - „Stranu přímé demokracie“ Tomio Okamury. „Pro česko-německé vztahy to v budoucnu bude těžší než v minulosti. Osobní sítě budou pravděpodobně více potřeba."
Generální konzulka Larischová řekla: „Žijeme ve velmi dobrém období vztahů, ale nic není jisté.“ S ohledem na složitou politickou situaci je nutná opatrnost, aby vysoká úroveň vztahů zůstala zachována. Poděkovala Seliger-Gemeinde za její pokračující závazek k míru v Evropě.
Ostrčilík předal pozdravy brněnského primátora a pozval na pochod z Pohořelic do Brna v příštím roce. Kromě toho bude v létě v Brně věnováno několik týdnů událostem s nepokoji na přelomu roku 1918. Navrhl brzký Sudetoněmecký den v Brně. V příštím roce by se v rámci programu „Meeting Brno“ mohly vyzkoušet stánky, kde by se mohly představit sudetoněmecké organizace. Pozval Seliger-Gemeinde.
Bernd Posselt v zásadě odpověděl na toto pozvání. Vzpomněl na rezoluci SG se stejným námětem, která byla přijata Sudetoněmeckou radou. Posselt ve svém historickém odbočení uvedl, že v roce 1867 bylo v Rakousko-Uhersku rozhodnuto, že všechny kmeny říše jsou rovnoprávné. Tato myšlenka, která ještě nebyla plně prosazena, byla jádrem práv menšin a etnických skupin na evropské úrovni, za která stojí bojovat.
Petr Schlesinger podrobně informoval o obecních problémech v České republice. Městská reforma byla naléhavě zapotřebí, ale nikdo ji v předvolební kampani nepožadoval. Jeho organizace, která byla také založena v reakci na vznik strany starostů (STAN) v roce 2011, spojuje více než 300 starostů v zemi, kteří patří do ČSSD. Po volbách však má značné pochybnosti, zda by si strana mohla ještě tuto organizaci dovolit.
Ve večerních hodinách byl předveden film „Kulka pro Heydricha“ z cyklu České televize „České století“ s německými titulky. V něm německý herec a zpěvák Hartmut Krug hraje Wenzela Jaksche, který je v exilu v Londýně. Jeho diferencovaný styl, kromě popisu dramatické situace sudetoněmeckých sociálních demokratů mezi Scyllou a Charibdou, umožnil dát základ, na kterém se přes propagandu právě mění obraz Wenzela Jaksche v české společnosti. V rozhovoru Krug popsal svůj přístup k osobě Jaksche. Vyprávěl o svých přátelích z dnů mládeže, kteří vyšli ze sudetoněmeckých rodin a byli vyhnáni do Durynska. Znalost osudů těchto lidí ho vedla k přijetí filmové nabídky.
V neděli měl slovo starosta Wunsiedelu Karl Willi Beck, který působí od 1. května 2003. Informoval o "Wunsiedlerském způsobu" jednání s Pravicovými extrémisty, od Portugalska až po Polsko, které od konce osmdesátých let magicky přitahuje hrob Rudolfa Hesse. Starosta (CSU) vysvětlil postoj města, které ignoruje tyto pochody. Po celá léta Wunsiedel aktivně působí proti neonacistům a pravicovým populistům. Podle Becka však musí žít od spolkových voleb s téměř 20 procenty voličů AfD. Je třeba čelit tomuto novému vývoji.
Na závěr každoročního zasedání vystoupila bývalá rakouská poslankyně Marianne Hagenhoferová. Tento seminář pro ni byl velmi důležitou vzdělávací událostí. Je v Seliger-Gemeinde po dobu pěti let a hodně jí to dalo. V Sociálně demokratické straně Rakouska (SPÖ) se o těchto historických faktech člověk nedozví.
Ulrich Miksch, Sudetendeutsche Zeitung, 10.11. 2017, str. 15
Komunistickým způsobem Stanislav Děd odstaven a potupen
V červnu krajská rada Ústí překvapivě odvolala vedoucí pěti institucí: ředitele muzeí Děčína-Podmokel a Chomutova a galerií v Litoměřicích, Mostu a Lounech (SDZ 24/2017). Tisková mluvčí Lucie Dosedělová stručně uvedla: "Ústecký region se chce v tomto segmentu kultury ubírat jiným směrem, podobně jako ostatní muzea spravovaná krajem." Někteří se obávali být trochu přátelští k Němcům a nyní byli dokonce vyhledáni. Je třeba poznamenat, že v kraji Ústí vládne hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM), komunista dominuje ve vedení.
Muzeum v Chomutově, předtím vedené Stanislavem Dědem, má internetovou prezentaci s německou a anglickou textovou verzí, která je důležitá pro přeshraniční práci s veřejností. V roce 2016 se tam konala konference o kulturním dědictví Sudet, a byla zde koncipována výstava o osvoboditeli rolníků Hansi Kudlichovi (jednom ze spoluautorů zákona o zrušení roboty), která putuje do Německa a Rakouska.
Mezitím Děd oznámil, že byl propuštěn 31. prosince, i když řádné předání ještě nebylo dokončeno. Odpovědná správa v Ústí a nová ředitelka Markéta Prontekerová klasifikovali veškeré Dědovy aktivity v Německu, se sudetoněmeckými odkazy, jako jeho soukromou činnost.
Prontekerová o tom nechce vědět a nepokračuje v přeshraniční spolupráci. Město Chomutov dokonce informovalo město Erlangen, které má od roku 1951 patronát nad vyhnanci z města a okresu Chomutov, že nemá zájem na pokračování kontaktů.
Prontekerová zakázala Dědovi účastnit se schůzek. Dokonce ani na vernisáži muzejní výstavy Hans-Kudlich v Opavě neměl dovoleno jet, protože se měl soustředit na předání agendy. Vzhledem k tomu, že Děd také nedostal povolení k oficiální účasti na mezinárodní konferenci „Sacrum 2017“ v Praze, vzal si dovolenou, aby tam mohl být. Byla k tématu „Církevní stavby v dnešním světě - záchrana, renovace, nové využití - nebo zánik a vzdání se jich?" Nová ředitelka také nemá žádný zájem o téma historických - převážně německých - hřbitovů. Stanislav Děd se domnívá, že je důležité upozornit krajany na nový vývoj prostřednictvím těchto novin. Českou veřejnost chce informovat sám.Sudetendeutsche Zeitung, 10.11.2017, str. 1
Národnostní skupiny jako stavební bloky Evropy
Pozvánka na zahajovací akci
K události založení „Občanské iniciativy pro podporu práv menšin - EU Minority Safepack“ zve sudetoněmecký landsmanšaft ve čtvrtek, 30. listopadu, v 19:30, do Mnichova, do Sudetoněmeckého domu, Hochstraße 8.
Každý sedmý občan Evropy patří k tradiční národnostní skupině, tedy k autochtonní národnostní menšině, nebo mluví menšinovým jazykem. Díky evropské občanské iniciativě Minority SafePack budou členské státy EU požádány, aby zlepšily ochranu milionů Evropanů, kteří jsou příslušníky národnostních menšin nebo jazykových menšin a posílily kulturní a jazykovou rozmanitost v Unii a práva menšin ve společenství. Sudetoněmecký landsmanšaft prohlašuje svým programovým prohlášením ze dne 28. února 2015 (SDZ 10/2015), že potlačování, diskriminaci, vyhánění, „etnické čistky“ a ničení kulturního dědictví etnických, náboženských nebo sociálních menšin je třeba zakázat po celém světě a zaručit univerzální lidská a základní práva, jakož i práva všech národů a národnostních skupin na vlast a sebeurčení.
Minority SafePack je významná evropská občanská iniciativa a prosazuje konkrétní soubor opatření na ochranu evropských menšin. Pokud se do 3. dubna 2018 podaří shromáždit jeden milion podpisů, bude podpora a ochrana evropských menšin výrazně posílena. Evropská komise pak bude muset zajistit, aby balíček opatření byl prováděn jednotlivými členskými státy. Na počátek podpůrné kampaně v Sudetoněmeckém domě zve B. Posselt, bývalý europoslanec, mluvčí sudetoněmecké etnické skupiny a předseda Panevropské unie Německa, a Herbert Dorfmann, europoslanec, oblastní předseda Jihotyrolské lidové strany (SVP) Sudetendeutsche Zeitung, 10.11.2017, str. 1, bez autora a značky
Velká politická chyba Bernda Posselta
Bernd Posselt chtěl vstoupit do historie sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) jako velký usmiřovatel. Proto se nejen vzdal veškerých oprávněných nároků vyhnaných a upravil stanovy sudetoněmeckého landsmanšaftu pro své vlastní účely, ale zároveň také začal s bezprecedentně měkkým kursem jednat s českými politiky. Nicméně od svých krajanů nedostal žádné poděkování. Ačkoli výkonný výbor podpořil všechny pozice svého předsedy a mluvčího etnické skupiny navenek, v pozadí to zřejmě už nějaký čas vřelo. Odstoupení finančního správce, Dr. Ing. Bernda Küffnera, a šíření důvěrných e-mailů kritiků a odpůrců Posselta členům výkonného výboru, před nedávným spolkovým shromážděním SL v Bad Kissingenu, je jen několik příkladů.
Na posledním Sudetoněmeckém dnu český politik, vicepremiér Pavel Bělobrádek, překvapil nejen překladatele, když stručně vysvětloval, že přišel na oslavu s přáteli, a ne pro smíření ani omluvu. Sudetendeutsche Zeitung mezitím zmutovaly do čistě Posseltovy hlásné trouby. Mimochodem, je úžasné, jak jen velmi málo slovy se zcela změnila ideová podstata.
Zdá se, že i bavorská politika dnes na Bernda Posselta zapomněla. Jeho touha po rychlém návratu do Evropského parlamentu se nesplnila. Místo toho se nyní pokouší učinit své bezvýznamné panevropské hnutí společensky přijatelnějším, a dát mu funkci záchrany rozdělené Evropy. Mimochodem, na schůzi saských členů Paneuropy bylo na posledním zasedání něco málo přes 10 osob.
Nyní výsledky nedávných všeobecných voleb ukázaly, jak vysoko si stojí vyhnanečtí funkcionáři mezi voliči. V Sasku selhal po 27 letech členství v Bundestagu Klaus Brähmig, mimo jiné předseda frakce vyhnanců, přesídlenců a německých menšin, proti kandidátovi Alternativy pro Německo. V Bavorsku, kmenové zemi vyhnanců, nepomohl ani patronační bonus. Bernd Fabricius, prezident Svazu vyhnanců a kooptovaný člen výkonného výboru strany CSU, také ztratil své sídlo v Bundestagu.
Takže existuje legitimní otázka pro předsedu SL: Co teď, Bernde Posselte? Voliči se rozhodli jinak a CSU už nemá recept na trvalé členství v parlamentu. Také tam si voliči stále více uvědomují, že to s podporou vyhnanců nedošlo daleko - vzhledem ke členství České republiky v Evropské unii. A to navzdory stále existujícím Benešovým dekretům a zákonům o trestní imunitě po válce, které již nejsou problémem pro stávající staré strany. České republice, jako jednomu z visegrádských států, voliči také vděčí za důsledně negativní postoj k uprchlické politice Merkelové.
Mezitím se probudily i finanční orgány předsednictva sudetoněmeckého landsmanšaftu. První pracovnice péče o památky vlasti, Walli Richterová, opustila nadaci Fussek-Stiftung na protest kvůli využívání finančních prostředků. Objevila se na kriminální policii jako svědek. Že nadační fondy nebyly využity ke správným účelům musel přiznat dokonce i spolkový místopředseda SL, Steffen Hörtler. Ujistil, že finanční prostředky budou vraceny ve splátkách.
Bude zajímavé, jak dlouho se udrží vedení landsmanšaftu v úřadu. Jeho odstoupení bylo pro politickou hygienu už dávno zapotřebí, pro kompletně nový začátek znovu akceschopného landsmanšaftu. Mimochodem, čtenář Sudetendeutschen Zeitung, které již několik let visí na finanční kapačce Spolkového předsednictva, se nic z toho nedozví. Claus Hörrmann, zemský místopředseda SL Sasko a bývalý spolkový místopředseda. WITIKOBRIEF, 4/2017, str. 11-12
http://www.witikobund.de/wp-content/uploads/2017/11/Wbr.17-4.finalissimo.pdf
Podzimní konference v Praze
Napsal Tomáš Randýsek (tra), 21 listopad 2017
Dne 11. listopadu se konala v Praze podzimní konference Shromáždění německých spolků a Zemského shromáždění Němců v České republice. Čestnými hosty byla Lucia Urbančoková jako zástupkyně Karpatoněmeckých spolků a historička Sandra Kreisslová.
Po zahájení a předložení programu jednání přečetla Lucia Urbančoková pozdrav od předsedy Karpatoněmeckých spolků, Ondřeje Pösse, který se na konferenci obrátil s přáním ještě intenzivnější spolupráci s těmito přítomnými zástupci Němců v České republice. Letošní společné projekty a plánovaná setkání v příštím roce jsou již důkazem dobré spolupráce přes hranice jednotlivých států. Také se na tom podílejí mládežnické asociace Jukon a Karpatendeutsche Jugend, které připravují společná setkání.
Sandra Kreisslová představila nový projekt k zaznamenání historické a současné situace německého jazyka, jako menšinového jazyka v České republice, který se uskutečňuje společně s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Za tímto účelem je zkoumán současný stav v jednotlivých částech země a současně jsou hledány možné nápady pro zlepšení situace. Účastníci podzimní konference rovněž informovali o jazykovém vyučování v příslušném regionu. Zjištění je třeba použít k vypracování vědecky připravené zprávy, kterou vláda může použít jako podklad pro diskusi. Stále neuspokojivý přístup ke kvalitní výuce němčiny mimo metropolitní oblasti je projednáván na zemských shromážděních. Za účelem zlepšení situace bylo projednáno několik návrhů. Konference se shodla na tom, že je třeba předložit příslušným ministerstvům konkrétní myšlenky, aby bylo dosaženo pokroku v této oblasti. Jednotlivé návrhy nyní vyhodnotí expertní komise zemského shromáždění.
V projektu péče o německé hroby v České republice již bylo dosaženo dobrého pokroku. Mezitím byla ve spolupráci s Úřadem vlády ČR sestavena příručka pro obce, která ukazuje způsoby a možnosti zachování hrobů. Tato brožura byla vydána v češtině a němčině. Příslušná pracovní skupina Rady menšin pokračuje ve své práci a nyní se zabývá možností financování dalších projektů obnovy hřbitovů.
Tento článek byl publikován v LandesEcho 11/2017.
http://landesecho.cz/index.php/forum-der-deutschen/1610-herbsttagung-in-prag
Jasný závazek
Panevropská mládež Německa
Letošní spolková konference Panevropské mládeže Německa se konala první víkend v listopadu ve městě Fulda v Hesensku. Vysoké renomé řečníků a občas emocionálně nabité politické debaty vyslaly jasný signál ke sjednocení Evropy. Federální ministryně obrany, Ursula von der Leyen, převzala záštitu nad celou událostí.
Velký počet zainteresovaných posluchačů uvítal spolkový předseda Franziskus Posselt již v pátek, na zahajovací přednášce v Královské síni městského Paláce Fulda. Město Fulda, zastoupené Sybillem Herbertem, radním za FDP v městské radě, pozvalo německé mládežnické hnutí – jedno z nejstarších evropských sjednocovacích hnutí. Promluvil profesor Siegbert Alber, bývalý místopředseda Evropského parlamentu (1984-1992), na téma „Od římských smluv k Lisabonské smlouvě: Jakou budoucnost má ústava Evropy?“
Z ostatních renomovaných evropských politiků mluvili v sobotu, jako součást hlavního shromáždění, Michael Gahler, poslanec EP, a poslanec Michael Brand. Dva zdatní politici - z Evropského parlamentu a německého Bundestagu. Dále vystoupili Alain Terrenoire a Bernd Posselt, jako předsedové Mezinárodní a Německé panevropské unie.
Ricarda Steinbachová, ředitelka nadace Point Alpha, načrtla aktuální bezpečnostní výzvy, kterým čelí Evropa.
Dvě pracovní skupiny, které vedli bývalý pozorovatel OBSE pro jihovýchodní Evropu, Andreas Raab, a lektor Úřadu spolkové kancléřky, Knut Abraham, projednaly otázky týkající se evropské politiky sousedství a zahraniční politiky na Východě i na Západě.
Významné výsledky diskusí se promítly do Fuldské deklarace „Za bezpečnou a globální Evropu“, kterou schválilo spolkové shromáždění Panevropské mládeže Německa v sobotu večer. Jeho posláním je umožnit Evropě, aby si uvědomila své hodnoty a zájmy na celém světě, a v případě potřeby se sama za ně postavila: „Evropská unie musí mluvit jedním hlasem a jednat společně! Rozšíření a prohloubení společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky, je více než kdy jindy nezbytné. Evropské politiky sousedství musí být ve své západní a východní dimenzi aktivnější a efektivnější. "
Sudetendeutsche Zeitung, 10.11.2017, str. 9, bez autora a značky
Sudetští Němci ve středu
Německo-české diskusní fórum I.
Od pátku do neděle jednalo v Norimberku a v obci Lauf an der Pegnitz Česko-německé diskuzní fórum, ustavené oběma vládami v roce 1998. Nejprve se sešla rada k plánování dalších aktivit. Jako obvykle to bylo úkolem mluvčího etnické skupiny Bernda Posselta, ve spolupráci s českým sociálním demokratem, Liborem Roučkem, protože německý spolupředseda, spolkový ministr Christian Schmidt, musel zůstat v Berlíně pro předběžné rozhovory o Jamajka koalici.
To samo o sobě ukazuje pokrok v česko-německém dialogu: Na konci devadesátých let byli zástupci sudetských Němců ještě odstrkováni, nyní je Posselt jako jeden z nejstarších členů vnímán jako moderující a integrující síla.
Norimberský primátor Ulrich Maly (SPD), jehož předkové se před generacemi přistěhovali z Čech do francké metropole, a je velmi aktivní v partnerských vztazích s Prahou, spolu s radní pro kulturní záležitosti, Julií Lehnerovou (CSU), přivítali hosty z obou zemí. Ocenili sjednocovací činnost fóra a mnohé aktivity sudetoněmecké etnické skupiny. Především vyzvedli Sudetoněmecké dny, a uvedli, že Norimberk, jako město lidských práv, má silné kořeny v české historii, díky své pohostinnosti.
Bernd Posselt nejprve v historickém přehledu vylíčil úzké spojení mezi Prahou a Norimberkem, dvěma oblíbenými městy císaře Karla IV., z rodu lucemburského, a ukázal paralely mezi nadnárodním právním společenstvím Svaté říše římské a dnešní demokratickou unií - EU.
Intenzivně se v radě projednávala měnící se politická situace v obou zemích. Rozhodnuto bylo věnovat výroční konferenci v roce 2018 v Olomouci a Kroměříži především tématu demokracie a otázce, zda by mohla fungovat i v multietnické komunitě - s ohledem na 170. výročí říšského sněmu v Kroměříži roku 1848 a dnešní evropský vývoj v době před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019. Bernd Posselt využil příležitosti k vyzdvihnutí jednoho ze zástupců Kroměříže, osvoboditele rolníků, Hanse Kudlicha, jako patrona obou národů. A to zejména proto, že den zahájení letošního diskusního fóra byl také dnem 100. výročí úmrtí slavného sudetského Slezana.
Ve večerních hodinách se konalo slavnostní předání německo-českých novinářských cen v dokumentačním centru Norimberku pro novináře z několika mediálních linií. Za tisk Tomáši Lindnerovi a Kilianu Kirchgessnerovi, - za rozhlas Peteru Langovi a Pavlu Polákovi, - za televizi Veronice Kupkové a na druhé straně Thomasovi Pürschkemu a Hans-Jürgenovi Büschovi. Zvláštní ocenění na počest Mileny Jesenské, která je skvělým příkladem svým bojem proti nacistickému útlaku a zemřela v koncentračním táboře Ravensbrück, bylo uděleno Lane Duc Hienovi, Leně Sodomkové a Britu Jensenovi za dokument „Yusra plave o život“. Dokument je kombinací zvukových a obrazových sekvencí, je o syřanovi Yusrovi, který musel uprchnout uplaváním, a pak se se skupinou uprchlíků zúčastnil jako plavec Olympijských her v Riu.
V dokumentačním centru byl realizován projekt architekta Günthera Domeniga. Účastníci fóra navštívili tuto výstavu a získali možnost seznámit se se záměrem architekta. Kvůli problémům s plochou, která je z větší části věnována Albertu Speerovi, je tato dočasná výstava v Domenigově konstrukci, skloněné jako dýka, která vyčnívá do prostoru před budovou. Úchvatným a jedinečným je pohled do interiéru komplexu budov. Dnes je to volný prostor, z něhož lze pochopit záměry Alberta Speera. Zde měly být masy kulisou pro projevy nacistických veličin. Domenigovy stavební prvky v dokumentačním centru způsobily zvukařům konference velké potíže. Sudetendeutsche Zeitung, 17.11.2017, str. 1, 2
Pro České národní listy volně a kráceně přeložil Ing. P. Rejf, připravil dr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 2. prosince 2017
Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail:vydavatel@seznam.cz