Listy č. 227
Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
Medaile pro průkopníky usmíření
Mluvčího Bernda Posselta a ministra Daniela Hermana
V bavorském ministerstvu kultury v Mnichově předali ministr školství, vědy a umění, Ludwig Spaenle, cenu „Pro meritis scientiae et litterarum“ českému ministru kultury Danielu Hermanovi a mluvčímu sudetoněmeckého etnika, Berndu Posseltovi. Od roku 2000 bavorský ministr kultury uděluje toto ocenění jednotlivcům, kteří mají zvláštní zásluhy v oblasti kultury, kulturního vzdělávání a umění, vědy a vědecké organizace.
„Dnešní slavnost je uzlový okamžik, řekl „Spaenle na začátku své kvalifikované i humorné řeči. Mému českému protějšku, Danielu Hermanovi, a Berndu Posseltovi, mluvčímu sudetoněmeckého etnika, se podařilo, na základě znalosti historie Bavorska a Čech, postavit most mezi Německem a Českou republikou. Těmito dvěma průkopníky usmíření vytvořený most mezi Bavorskem a Českou umožňuje současnou a budoucí intenzivní spolupráci v oblasti kultury a vědy. Herman a Posselt pomáhali formovat politiku v duchu příběhu - s bohatým ovocem pro vědu a kulturu."
Spaenle srovnal aktuální ocenění s udělením řádu svatého Štěpána, od císařovny Marie Terezie, rakouskému kancléři Wenzelu Antonovi von Kounicovi. Bernd Posselt a Daniel Herman dokonce disponují - jako kdysi Kounic – „velmi zvláštní schopností ve vědě a umění: myslet v historických souvislostech a jednat a převést tyto historické zkušenosti do racionální a předvídavé politiky“.
Jako příklad uvedl Spaenle Česko-bavorskou kulturní dohodu ze dne 4. května 2015, která položila základ pro další rozvoj kulturní spolupráce a byla v podstatě možná díky těmto dvěma oceněným. „Toto memorandum o porozumění je základem pro spolupráci při podpoře projektů ve všech kulturních oblastech a slouží jako základ pro spolupráci v oblasti historicky obtížných témat a pro iniciativy vyrovnání se s minulostí na obou stranách.“
Česko-bavorská kulturní dohoda zvyšuje výměnu zkušeností mezi umělci, intenzivní spolupráci v oblasti zachování památek a spolupráce státních českých muzeí s partnerskými institucemi na bavorské straně. „Úzká spolupráce již odrazila v česko-bavorské výstavě o Karlu IV. v Praze a Norimberku,“ připomněl Spaenle úspěšný společný projekt roku 2016.
Při Spaenleho předání bronzové medaile, s reliéfem navrženým Josephem Michaelem Neustifterem, český ministr Daniel Herman poděkoval: „Pro mě je to velká čest a radostný zážitek, a to i proto, že jsem vyrostl v česko-bavorském příhraničí. Bavorsko je pro mě důležitá země, do které jsem se dychtivě díval jako dítě od našeho domu v Guthausen (Dobré) v Prachatickém okrese.“ V Bavorsku má mnoho přátel, rodák z položidovské rodiny, katolický teolog a politik. Nevidí žádnou alternativou k úzké spolupráci se západním sousedem. „Česká republika se považuje za západní zemi, jako je Rakousko, jehož hlavní město Vídeň je ještě mnohem dále na východ než Praha,“ řekl Herman za potlesku.
Také Bernd Posselt srdečně poděkoval a řekl: „Já to také vidím jako uzlový okamžik“. Medaile Pro Meritis Scientiae et Litterarum znamená pro něj velkou čest. Jako vystudovaný novinář a jako poslanec se cítí jako muž slova, ať už mluveného či psaného. Slova Scientiae se chytil jako prvního, přešel k názoru, že usmíření a porozumění jsou potřebné nejen pro srdce a duši, ale také pro vědu - zvláště v českých záležitostech.
Své hluboké znalosti historických věd ukázal Posselt v komplexní revizi společné nedávné historie v bavorsko-českém prostoru, nacionalismu v 19. století, nacismu, komunismu a vyhnání ve 20. století, až po sametovou revoluci.
„Od roku 1989 znám Daniela Hermana, který se mnou zasedá v Česko-německém diskusním fóru od jeho založení, který několikrát navštívil Sudetoněmecký den, dvakrát jako ministr - přes domácí kritiku“, připoměl Posselt. Pro ně oba, a ostatní oceněné, to znamená povzbuzení pro budoucí práci na porozumění a usmíření. Díky mnoha iniciativám, které tak dobře pokračují, jsme ale vystaveni na obou stranách stále těžké kritice. „Bavorsko a Čechy byly dvě srdeční komory Evropy, které byly uměle odděleny a konečně jsou znovu pohromadě,“ řekl mluvčí etnické skupiny.
Hudební kus dua „twoWell“ ukončil předávání. Čelistka Maria Well a houslista Matthias Well zahráli „Duo pro housle a violončelo, Opus 19“, od Jeana Baptiste Brevala hostům a příznivcům, včetně mnoha významných krajanů, k recepci v sále ministerstva. Susanne Habel, Sudetendeutsche Zeitung, 1.9.2017, str. 1,2
Nový pokus o urovnání sporu ohledně stanov
Spolkové shromáždění sudetoněmeckého landsmanšaftu (SHSL) podniklo nový, nyní již čtvrtý pokus, o změnu odstavce stanov sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL), ve kterém se tradičně volá po zákonném právu na vlast a jejím znovuzískání a po návratu, rovnocenné náhradě nebo odškodnění za zabavený majetek. Pro „modernizaci“ (podle spolkového předsedy SL Bernda Posselta) hlasovalo 41 delegátů, 11 bylo proti, 1 člen se zdržel hlasování. Spor se vede již léta, v době redakční uzávěrky těchto novin již novela stanov nestojí pevně. (Jen „Sudetenpost“ budou nadále podrobně informovat v říjnovém čísle). Zastánci vyškrtnutí formulace o „znovuzískání“ vykazovali optimismus, že je možné předejít procesním a formálním chybám předešlých spolkových shromáždění. Nicméně kritici si stále zachovávají nárok na právní přezkoumání a možné další odvolání. Obnovená turbulence proto není vyloučena. Advokát žalobce z Witikobundu, Heinz Veauthier, preventivně „pro jistotu“ uvedl, že rozhodnutí o změně bude platné pouze v případě, že bude zapsáné v rejstříku. A „změnu účelu“ nelze zaregistrovat, pokud „chybí potřebný souhlas všech členů“ (§ 33 občanského zákoníku). Přesto mohou být o tom nadále zuřivé spory. Z 85 delegátů jich přišlo na opakované shromáždění na Heiligenhofu u Bad Kissingenu 65, včetně Gerharda Zeihsela z Rakouska, který také sloužil jako místopředseda SHSL, Prof. Mag. Wolf Kowalski, Harald Haschke a Franz Schneider. Pro zvolení mluvčího přišlo ještě 24 zástupců landsmanšaftu. Bernd Posselt byl zvolen 64 hlasy (73,5 procenta). Při volbách spolkového předsedy obdržel 40 hlasů, pro protikandidáta Amigreta Reise hlasovalo 14 delegátů. Posseltovi tři zástupci jsou Steffen Hörtler (50 hlasů), Klaus Hoffmann (51) a Siegbert Ortmann (43). V Sudetoněmecké radě jsou: Dr. Raimund Paleczek, Dr. Peter Küffner, Claudia Beikircher, Hildrun Barthlme a Robert Wild. Ti všichni mají nyní za úkol spojovat konfliktní křídla. Den po Spolkovém shromáždění udělil bavorský ministr kultury, Ludwig Spaenle, Berndu Posseltovi a českému ministru kultury Danielu Hermanovi medaili „Pro Meritis Scientiae et Litterarum“, kterou je oceněna interakce mezi vědou a uměním. Oba, Posselt a Herman, se zasloužili o „formování politiky usmíření,“ řekl Spaenle.
Sudetenpost, 7.9.2017, str. 1, bez autora a značky
České hledání německých stop
Společenství vyškovského jazykového ostrůvku (SVJO) (Gemeinschaft Wischauer Sprachinsel)
V polovině srpna se konal třetí německo-český kulturní seminář v Kučerově, jedné z osmi bývalých německých vesnic německého vyškovského jazykového ostrůvku, s názvem „Život a zvyky v průběhu roku, historie a kroje“. Organizátory byli obec Kučerov, Spolek pro oživení historie Vyškov a SVJO. Předsedkyně SVJO Rosina Reimová informuje.
Nápad na tuto akci zrál delší dobu, protože otázky jako „Kdo byli naši bývalí obyvatelé“, „Jakou kulturu měli?“ A „Kde a jak žijí teď? " se k nám dostávaly stále častěji. Proto jsme se rozhodli představit život našich předků účastníkům semináře. Kučerovský starosta Vlastimil Bačovský nám zajistil společenský sál bezplatně k dispozici a pomáhal při všech problémech. 20 velkých panelů s fotografiemi od Norberta Herrlingra Leifa Andresenna, jakož 4 panely s kroji, stejně jako mnoho originálních krojů byly dobře umístěny, abychom byli schopni zřetelně a kvalitně představit širokou škálu našich exponátů. Kromě toho jsme získali skvělé řečníky, kteří s námi spolupracovali bez odměny.
Starosta Bačovský a já jsme přivítali hosty v jejich rodném jazyce (v němčině). Vyjádřili jsme naši radost z toho, že přecházíme od minulosti k budoucnosti. Kristina Sovodniková se starala o organizaci na místě, napsala pozvánky a postarala se o český program. Její úsilí bylo odměněno tím, že přišlo mnoho lidí z různých skupin a institucí.
Přednáška na téma „vzájemné německo-české jazykové ovlivňování v průběhu staletí soužití“, profesora Richarda Rothenhagena z Lipska, byla velmi zajímavá. Přinesla srovnání s Austriacismem (rakouskou jazykovou variantou), s brněnským jazykovým ostrovem, s českým vlivem, s vzájemnými jazykovými výpůjčkami a s vlastními zvláštnostmi. Diváci poslouchali se zaujetím.
Starostové Kučerova (Kutscherau) a Hlubočan (Hobitschau), Vlastimil Bačovský a Lubomír Bednařík se podělili o své zkušenosti s bývalými německými obcemi. Bývalí obyvatelé jazykového ostrova navštěvují svůj bývalý domov. Takto se mnoho lidí postupně přiblíží a mohou se navzájem lépe pochopit.
Jaroslav Ostrčilík, projektový manažer „Meeting Brno – Brněnského pochodu usmíření“ a „Porozumění dnes,“ představil svou důležitou a průkopnickou práci. Ostrčilík se narodil ve Vyškově (Wischau) a žije nyní v jeho blízkosti – to ho spojuje s námi zvláštním způsobem.
Jarmila Pechová z Moravského zemského muzea v Brně popsala slovem i obrazem české zvyky…Profesor Alois Kleveta dal nahlédnout do zvyků českých obcí. Tam vyrostl a to všechno zažil.
Ivana Šrámková z vyškovské knihovny referovala o průzkumu pro její magisterskou práci. Zabývala se malými knihovnami z bývalých německých vesnic. Jsme rádi, že se věnovala tomuto tématu.
Irena Dvořáková představila svůj projekt, za který obdržela v roce 2017 druhou cenu za „obnovu národních objektů“. Pokaždé, když navštívíme dům v Kučerově, jsme překvapeni, jak intenzivně se pracuje vytvoření přehledu „původní německé kultury“.
Marie Lokajová z Kučerova se v současné době s týmem věnuje velmi speciální práci: zhotovení vlastního kroje obce. Protože pro slavnostní příležitosti byly kroje vždy půjčovány z Mannersdorfu. Komise ji sleduje velmi pozorně, aby nebyly žádné detaily přebírány z jiných krojů. Na výsledek se můžeme těšit, protože Marie Lokajová pracuje s velkým nadšením a vůlí.A konečně, noví i staří krajané se rozloučili s touhou vrátit se příští rok, aby i nadále společně putovali po stopách svých předků. Sudetendeutsche Zeitung, 1.9.2017, str. 10, bez autora a značky
Nyní led konečně rozbít
Abrahamu Lincolnovi, 16. prezidentu Spojených států, je přičítán aforismus: „Nic není rozhodnuto, co není spravedlivě upraveno. „Touto větou lze dobře popsat (sudeto-)německo-české vztahy. Není pochyb o tom, že se mnoho věcí změnilo k dobrému 28 let po znovusjednocení, to platí zejména na regionální a místní úrovni. Člověk by to neměl podceňovat. Na průlom v klíčových otázkách, na uvolnění vztahů z ledu, jsme ale zatím čekali marně. Rasistické Benešovy dekrety jsou součástí českého právního řádu a jsou bráněny zuby nehty. Praha také neudělala ani jeden krok, pokud jde o majetek sudetských Němců. Politici v Berlíně a ve Vídni, pokud něco činí, tak vychvalují údajně dobré až nejlepší vztahy s Českou republikou. Německý Den vlasti, který se slaví každoročně v září, se nesmí zvrhnout jen na jeviště propagandy konejšících umělců, kteří jsou také v řadách krajanů. Je zde důležitá věc, zachování paměti na velký zločin vyhnání, aby se zajistilo, aby mu už „žádná tráva nerostla“ ( „darüber kein Gras wächst“ - název svědectví profesora Rudolfa Jansche). Vzhledem k tomu, že pravdu lidé, včetně těch z bývalých vyhánějících států, očekávají. A stále platí požadavek bývalého bavorského premiéra Maxe Streibla, „patrona“ etnické skupiny : „Má-li se smíření mezi Čechy a Němci na obou stranách přesunout z předmětu pro sváteční projevy do srdcí lidí, pak si myslím, že do tohoto procesu musí být zapojeni sudetští Němci“. Připomínám „zapojeni“. Ne jej umístit na nějakém stolečku, dodatečně o něm informovat, a pak jej vystavovat jako hotovou věc, jako tomu bylo při přípravě Česko-německé deklarace. Němci, řekněme tiše i sudetští Němci, reagovali na jednostrannou interpretaci Prahy velmi defenzivně. Přínosem bylo pak především vytvoření Diskusního fóra a „Fondu budoucnosti“. Snaživá česká interpretace o „tlusté čáře“ – byla jednoduše ponechána a využita pro vysvětlení určitých politických cílů. V Den vlasti je nutné pečlivě přemýšlet o tom, jaké chyby a opomenutí byly učiněny v (sudeto-)německo-českých vztazích. Tak, aby se nic nemohlo opakovat. Gernot Facius, Sudetenpost, 7.9. 2017, str. 1
Johann Böhm radí vedení SL - Mluvte s kritiky kontroverzní změny stanov!
V diskusi o Berndem Posseltem (CSU) vynucovaném pokusu o změnu stanov sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) radí bývalý mluvčí SL Johann Böhm (také CSU). Böhm, který byl od roku 1994 do roku 2003 předsedou bavorského zemského parlamentu, radí v jednom apelu zaslaném „Sudetenpostu“, aby stávající vedení SL jednalo s žalobci.
Právník a bývalý státní tajemník, který se narodil v roce 1937 v Dasnicích (Chebsko), varuje před hanobením odpůrců „reformy“ stanov a před povrchní kritikou osob zapojených do případu v Zemském soudu v Mnichově. Böhm píše: „Každý spolek se má ujistit, že jeho rozhodnutí jsou užitečná, ale i formálně správně učiněná. Členové, kteří mají pochybnosti o jejich právoplatnosti, mají nepochybně právo na jejich ověření. To není „destruktivní“ činnost, jak říká vedení SL. Toto úsilí má za cíl pouze zajistit správný postup, v tomto případě objektivní kontrolou soudem. V ústavním státě je tato akce normální, to není destruktivní! Spolkové shromáždění sudetoněmeckého landsmanšaftu se zjevně v roce 2015 dopustilo přinejmenším procesní chyby. Odhlasovaná změna stanov nebyla zapsána do rejstříku na základě rozhodnutí soudu. Soud tedy udělil žalobě právoplatnost. Spolkové shromáždění se proto pokusilo o věci znovu rozhodnout v roce 2016. Tento "opravný pokus" byl Zemským soudem v Mnichově rovněž shledán nekorektním. Žalobcům bylo opět dáno za pravdu (i když rozhodnutí ještě není definitivní).
Zodpovědné osoby by se proto měly v první řadě zabývat samy sebou, spíše než označovat chování žalobce za „destruktivní“ a označovat soudce za „vzdáleného realitě“ a rozsudek za „absurdní“. Bylo by správné mluvit s žalujícími, místo toho, aby byli tlačeni do konspiračního kouta. Vedení SL by mělo věnovat pozornost tomu, co kdysi moudrý rabín formuloval: Každá věc má tři strany: mou stranu, tvou stranu a stranu práva. Jde o věc, nikoliv o lidi. Proto jsou nutné diskuse, osobní pomlouvání vede k rozštěpení. " Sudetenpost, 7.9. 2017, str. 2, bez autora a značky
Varšava, Praha a hra s Deklarací z roku 1997
Proč český prezident Zeman nesleduje kurs Kaczyńskeho
Prezident Miloš Zeman nevynechá žádnou příležitost k interpretaci kontroverzní Česko-německé deklarace z ledna 1997 jednostranně v pražském smyslu. Tentokrát se otevřela diskuse, kterou zahájil šéf polské vládní strany PiS Jarosław Kaczyński o možných reparačních nárocích své země vůči Německu. Velvyslanectví České republiky v Berlíně rozšířilo 16. srpna Zemanův rozhovor pro noviny Lidové noviny. V něm pán Pražského hradu odmítl podpořit plány Varšavy. "Samozřejmě jsou mi známy argumenty polské strany. Na druhou stranu je důležité poznamenat, že tato věc není v česko-německých vztazích tématem. Především po Česko-německé deklaraci, jejíž výročí jsme si nedávno připomněli, řekl Zeman.“ „Tohoto výroku si vysoce cením“. Tento výrok, který může být interpretován neinformovanými pozorovateli jako výraz politické (a právní) odpovědnosti, má samozřejmě druhou, politickou, přesně vypočtenou stránku : Prohlášení je od osoby na Vltavě, která je odpovědná speciálně za finální politické umrtvení otázky vyhnání. Vyhnání má být odsunuto mezi nevyřešené problémy. K tomu jsou nyní události v Polsku velmi vhodné.
To také odhaluje reakce ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který vede české sociální demokraty jako vedoucí kandidát v parlamentních volbách : "Deklarace tyto otázky jasně uzavřela a díky tomu jsme po mnoho let měli tak dobré vztahy. Minulost jsme nechali historii a řekli jsme, že se budeme věnovat budoucnosti. To se značně vyplatilo. A není důvod nic měnit."
Současný šéf české diplomacie tak signalizuje, že otevřené sudetoněmecké otázky by již neměly být vzneseny. Rasistické dekrety prezidenta republiky, které mimo jiné vyústily ve vyhnání sudetoněmecké etnické skupiny, nechce Praha měnit. Také šéf strany starostů Stan, Petr Gazdík, který se pokusil vytvořit volební alianci s křesťanskými demokraty Pavla Belobrádka, žádá „dobré vztahy" s Německem: „Nyní je 72 let po skončení Druhé světové války. Jak dlouho bychom měli tyto otázky ještě otvírat?“
Deník Lidové noviny se ptá na motivy, které mohly vést předsedu polské strany PiS k otevření otázky reparací, kterou již většina pozorovatelů uzavřela. Se svou ostrou rétorikou se Kaczynski ohlásil v době, kdy Polsko vede řadu zásadních sporů s EU, v nichž je Berlín důležitým činitelem, uvedly pražské noviny. Otevření válečných ran vyvolává dojem manévru, který by měl "překrýt" konflikty PiS s prezidentem Andrzejem Dudou a Bruselem, kvůli kontroverzní polské reformě soudnictví. EU také jedná s Varšavou o bojkotu migračních kvót při němž je Berlín významným činitelem, sdělují pražské noviny. Vyvolává dojem manévru, který by měl také "pokrýt" konflikty PiS s prezidentem Andrzejem Dudou a Bruselem, kvůli kontroverzní polské reformě soudnictví. Kromě toho je Brusel kritický k varšavské vládě pro politické vměšování do médií.
Sudetenpost, 7.9.2017, str.3, bez autora a značky
Česko-německé dny v Trutnově
29.- 30. 9. 2017
UFFO - Společenské centrum Trutnov -Pořádá Staré Trutnovsko
Česko-německé
dny v Trutnově pořádá Společnost česko-německého porozumění Trutnov - Krkonoše,
z. s. u příležitosti 25. založení spolku a 10. výročí partnerství mezi městy
Lohnfelden a Trutnov. Akce je pod záštitou starosty Trutnova Ivana
Adamce.
Společnost česko-německého porozumění
Trutnov – Krkonoše, z. s., která spojuje německou menšinu a přátele německé
kultury na území Trutnova a Krkonoš, pořádá ve dnech 29. – 30.9.2017, u
příležitosti 25. výročí od založení spolku a 10. výročí partnerství mezi městy
Lohfelden a Trutnov, Česko-německé dny v Trutnově.
Cílem projektu je zapojení obou národností
do společného projektu, nastartování vzájemného setkávání pro širší
veřejnost a rozšíření informací z obou států na úrovni společenské, kulturní,
sportovní i vzdělávací. Projekt je zacílen na všechny věkové kategorie.
Na organizaci akce se podílí město Lohfelden, město Würzburg a krajanský spolek z Würzburgu, Riesengebirgler Heimatkreis, e. V., který sdružuje vyhnané a vysídlené Němce a jejich potomky. Akce se koná pod záštitou starosty města Trutnova, pana Mgr. Ivana Adamce.
Na Česko-německých dnech v Trutnově budou připraveny aktivity pro děti v podobě divadélka pro nejmenší a výtvarné dílničky v Mateřském centru KAROlínka a workshop pro mládež - po stopách německé historie v Trutnově v podobě GPS questingu. V kulturní části je připraveno promítání dvou německých filmů s českými titulky v kině Vesmír, promítání dobových fotografií v místním muzeu a v prostorách základní umělecké školy výstava děl dětí ze všech tří partnerských měst, která jsou vytvořena na stejné téma. Ve Společenském centru UFFO bude probíhat propagace partnerských měst, tedy Trutnova, Lohfeldenu a Würzburgu, a lokálních výrobců, firem a segmentů orientujících se na německou kulturu. Budou zde k dispozici prezentační a prodejní stánky a koncert kapely Krakonoška. Ve sportovní části je připravena ukázka juda a v gastronomické části prodej Trutnovského piva Krakonoš, německé wursty z Lohfeldenu a vegetariánský stánek. Na akci Vás srdečně zvou předsedkyně společnosti, paní Lenka Buková Vízková a jednatelka společnosti, paní Štěpánka Šichová. Deutsch-Tschechischen Begegnungszentrum in Trutnov –BGZ https://www.bgztrutnov.cz/
Zkušenost? Čistá hrůza
Narodil jsem se v Jablonci v září 1945 a na jaře 1946 jsem musel s mou matkou (nevědomě) trpět osudem všech vysídlených z vlasti. Teď už dlouho pracuji v landsmanšaftu a často používám výrazy "generace zkušenosti" a "generace přiznání". Článek G. Faciuse na podnět čtenáře mě trochu překvapil a byl také zdrojem přemýšlení. Pojem "zkušenost" neříká nic jako slovo, ani pozitivního ani negativního. Pouze okolnosti činí skutečnosti jasné. Pokud se pro někoho s tímto slovem spojují jen krásné a příjemné věci, je pro něj použitelné. Ale co pro toho, kdo nikdy neměl zvláštní zkušenost, smutnou, strašnou nebo krutou?
Lidi, kteří zažili ničivé války a pak mají zkušenost s vyvlastněním, vraždou blízkého příbuzného, znásilňováním a nelidským vyháněním, prostě patří do generace zkušenosti, protože všechno zažili. Ti, kdo vyrostli v následujícím období, se přiznávají ke svému původu a tragickému osudu našeho lidu. Bohužel se to už příliš neděje. V pojmu - generace zkušenosti - nevidím žádné zlehčování nebo trivializaci děje. Ze všeho nejméně s tím mohu spojit žertování. Také si myslím, že se nejedná o nedbalé zacházení s naším jazykem, ale je to důležité. Určitě existují jiné případy, kdy bychom měli být znepokojeni změnami našeho jazyka. Tak jej s čistým svědomím i nadále používejme.
Rainer Ruprecht, Wels
Zkušenost? Čistá hrůza
Jaké
označení má dát člověk generaci, která musela zažít zbavení práv, vyvlastnění,
povinnost nucených prácí, zabíjení členů rodiny a přátel, jakož i vyhnání, s
příjezdem do vynuceného zbytku Německa, jehož utrpení ještě neskončilo,
pokračovala čistá hrůza. Přestože nikdo z nich dobrovolně neopustil domov předků,
místními byli hanlivě označováni jako „uprchlíci“, jako Cikáni, byli uráženi
jako příchozí chudina a batůškoví Němci. Většinou byli násilně, až do roku
1950, nahnaní do táborů nebo v neochotně od místních Němců přenechaných
kumbálech a skladovacích prostorech, ve špatných domech s průvanem z děr. Děti
a dospívající.
Bavorský politik Jakob Fischbacher, spoluzakladatel bavorské strany, dokonce
vystoupil v prosinci 1947 v Traunsteinu s požadavkem, že uprchlíci musí být
vyhozeni a rolníci by při tom měli aktivně pomoci. Tehdejší zemský premiér
Michael Horlacher z CSU se od Fischbachera distancoval, ale uvedl: v Bavorsku
by měli hrát Bavoři první roli, „noví obyvatelé“ se budou muset přizpůsobit
převládajícím zvyklostem.
Jaký to všechno mohlo mít vliv na cítění vyhnanců je snadné pochopit, aniž by
bylo třeba velké empatie. Sebevražda mezi vyhnanými osobami byla - což je
překvapení – jen něco málo nad průměrem populace. Ale dokonce i jako mrtvé se
je snažili diskriminovat. Bavorská státní komise pro uprchlíky a vysídlené
osoby cítila povinnost upozornit, že je zakázáno, aby byli vyhnanci pohřbíváni
mimo hřbitovy.
Dr. Walter Kreul, Germering / D
Zkušenost? Čistá hrůza
Vážený pan Facius, zde jste konečně přivedl diskusi k rozhodujícímu bodu. Nejvhodnější termín je utrpení. I když pozdě, stále ještě není příliš pozdě. Jsme "generace utrpení". Gustav Stifter Tribuna názorů, Sudetenpost, 7.9. 2017, str. 15
Zaostávání
Situace mladých lidí v bývalých sudetských oblastech
Při pohledu na pohraniční regiony Čech, Moravy a sudetského-Slezska - v podstatě na bývalém sudetském území - je na něm nejen nízká očekávaná délka života (SdZ 36/2017), ale také nižší prosperita.
Před několika měsíci informovaly internetové noviny "aktualne.cz" podrobně českou veřejnost o této oblasti i o době po vyhnání, podobně jako internetová verze novin "Hospodářské noviny" ze stejné mediální skupiny. Díky nedávným studiím existuje mnoho materiálů, s jejichž pomocí chtějí autoři ukázat, jak je krajina ovlivněna vyhnáním a jaký je vztah mezi těmito částmi země a ostatními.
Zkoumané parametry jsou rozmanité. Nicméně některé výsledky výzkumu jsou mimořádné - například počet pachatelů ve skupině 15letých. Nebo kolik lidí v této skupině je ohroženo například nadměrným zadlužením a osobním bankrotem: více než jedenáct procent. Mnohé materiály zobrazují bývalé sudety, ale mapy například míry obstavení majetku pro zadlužení nebo osobních bankrotů jsou tak úzce spjaty se sudetským regionem, že za ním musí být skryté skutečné příčiny.
Mapa je následující: Světlé modré oblasti představují zvýšené riziko zabavení majetku pro mladé lidi. Červená čára ukazuje, kde hranice státu probíhala v letech 1938 až 1945. Může to být náhoda? Je to vypovídající, i když vyloučíme osobní parametry mladých, kteří jsou ohroženi „osobním bankrotem" (1), kteří , jak se říká v České republice, nemají nic společného. Statistika exekucí a osobních bankrotů ve skutečnosti neobsahuje žádné podrobnosti o historii částí země, ale historie zůstává viditelná i u těchto parametrů.
Státem řízené přesídlování posílalo jako nové osadníky kvazi-vybrané lidi - v poslední době Romy - do domoviny sudetských Němců, kde byl pak vývoj jiný než ve zbytku země. Jaroslav Šonka, Sudetendeutsche Zeitunf, 15.9.2017, str. 2
Sudetoněmecký den v Augsburgu
Dne 3. a 4. června 2017 se v Augsburgu konal 68. Sudetoněmecký den (SD). Bylo vidět, kolik dobré vůle, představivosti a lásky k domovině bylo v jednotlivých prezentacích! Nicméně, pokud bychom hledali rozmanitost názorů pod třpytivým povrchem, rozeznali bychom znaky řízení akce podobné vůdcovství severokorejského Kim Jong Una, protože i v roce 2017 byla pravda a svoboda informací v karanténě. Ta sahala od zákazu distribuce letáků, k odmítnutí informačních stánků pro kritické skupiny. Dokonce i stánek okresu sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) Horní Bavorsko, s nejvíce členy v celém státě, ale také i s členy kritizujícími SL, byl vyhnán do zadní části haly 5. Ze strachu z bacilu sudetoněmecké pravdy zasáhla i bezpečnostní služba, která si například všimla odvážného návštěvníka shromáždění, který nosil N-rukáv na pravé paži, a nechala jej přede dveřmi. Odmítnutý tak alespoň přinejmenším zjistil, proč dosáhla cena vstupenky šťavnatých 20 €. "Bezpečnost" není zadarmo!
Bezpečnostní služby také přinutily Witikobund distribuovat 900 letáků jen mimo výstaviště. To také odhaluje, jak Witikobund, navzdory zákazům, upoutával pozornost. S obtížemi pracující pomocníci, kteří distribuovali letáky, si zaslouží díky! S obsahem letáků se také mohlo seznámit přibližně 24.000 čtenářů Junge Freiheit (JF) z 9.6.17, protože tam byl téměř celý obsah uveden. Dozvěděli se, jaké má SL nedostatky, jak nedemokratické je jeho spolkové shromáždění, a proč je v tomto okamžiku absurdní usilovat o změnu účelu v stanovách SL . Celý text letáku je vytištěn na konci tohoto vydání.
http://www.witikobund.de/der-neue-witikobrief-ist-da-2/
Pro České národní listy volně a kráceně přeložil Ing. P. Rejf, připravil dr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 28. září 2017
Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail:vydavatel@seznam.cz
Facebooková adresa:https://www.facebook.com/pages/%C4%8Cesk%C3%A9-n%C3%A1rodn%C3%AD-listy/490810227709170?ref=hl