Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
Destruktivní trendy
Škodlivé účinky na Evropskou unii zevnitř a z vnějšku
Česká Panevropská unie pod vedením politologa a aktivisty za lidská práva, profesora Rudolfa Kučery, přijala prohlášení o situaci v České republice i v Evropě, ve kterém se rovněž značně kritizuje prezident České republiky Miloš Zeman. Ten má, na rozdíl od většinově proevropské vlády České republiky, malé moci výkonné, má ale ve veřejné diskusi významnou roli, což je důvod, proč mají panevropané pocit, že je nutné mu odporovat.
V prohlášení českých panevropanů se říká: "ve střední a východní Evropě se v migrační krizi stále silněji prosazují národní řešení", která se pravidelně šíří dál a nepochybně vyvolávají nacionalistické emoce. To bude pokračovat, aby to bylo politicky využito určitými silami. Tento trend, který zesílil zejména ve čtyřech takzvaných zemí Visegrádu, nesmí být tolerován, protože pomáhá zejména fašistickým stranám. Mohou se dostat do parlamentu uvedených zemích [Maďarsko, Česká republika, Slovensko, Polsko], a i do Evropského parlamentu.
V České republice je to tak, že tito politici či politické strany, zvýrazňují antimigrační postoje, a tím logicky i postoje vůči Evropské unii, aby měli větší popularitu mezi veřejností. To pomáhá zvýšenému úsilí k instalaci autoritářských režimů. Tyto snahy jsou také podporovány prezidentem České republiky Milošem Zemanem, který má oči upřené na ruský a čínský režim. Kreml také provádí škodlivou mediální kampaň a podporuje samozřejmě všemi prostředky trendy rozkládání EU. Jaká příležitost pro manipulaci novou Evropou!
Všichni panevropané by měli vší silou bránit samotné základy liberální demokracie, které jsou ohroženy současnou nesmírně vážnou krizí. Obrana demokracie také vyžaduje společné úsilí evropských vlád a potřebuje všechny zákonné prostředky, také mezinárodního práva, které jsou k dispozici.
My, čeští panevropané objasňujeme, že podporujeme politiku evropských institucí, jako jsou Evropská komise, Evropský parlament nebo Evropské rada, a zejména odvážné postoje kancléřky Angely Merkelové, která - více než kdokoliv jiný - nekompromisně usiluje o nalezení společného evropského řešení.
Evropa žila po pádu železné opony ve zdánlivém liberálním ráji, kde někteří lidé byli bez odpovědnosti za získaná práva a kde egoismus potlačoval solidaritu. Tlak Islamistů by nás všechny měl přimět ke společné obraně evropských hodnot. Nacionalismus, jako pokaždé v minulosti, vede jen k oslabení a demontáži Evropy.
Sudetendeutsche Zeitung, 19.8.2016, str. 1, bez autora a značky
Christoph Lippert, jednatel SL: Propaganda
Dopis paní Bolterové (červencové vydání) vyvolal nějaké reakce. To mě nutí opět ke komentáři.
1. paní Bolterová si ve svém dopise všimla, že dotyčná rezoluce OSN výslovně definuje vyhnání jako genocidu. Já jsem to v osobním dopisu uvedl na pravou míru.
2. Paní Bolterová možná neví, že je proti jakýmkoliv pravidlům novinářské slušnosti otisknout v novinách osobní dopis bez svolení autora . Redakce "Sudetenpost" by to ale měla znát. To svědčí o přístupu tohoto listu, že mu nevadí takovéto praktiky, když chce dělat propagandu v určitém směru.
3. Ve svém dopise paní Bolterová jsem uvedl, že klasifikace vyhnání sudetských Němců jako genocidy je v rámci mezinárodních právních odborníků sporná. Teď jsem překvapen, že to mnozí čtenáři interpretovali jako kdybych zaujal postoj proti nim.
4. V konstatování, že v průběhu vyhnání sudetských Němců se udály strašné zločiny, se určitě všichni shodneme. Můj otec, důstojník, padl v roce 1945 těžce zraněn do rukou Čechům a přežil pouze sérií zázraků. Dědeček mé ženy byl v táboře "Hanke" v Moravské Ostravě a do konce svého života se každou noc budil s křikem z nočních můr. Takže já vím, o čem mluvím.
5. Ale to nic nemění na skutečnosti, že pojem genocida v rezolucích OSN různí mezinárodní právníci vykládají různě. Jsem si velmi jistý, že široká definice zahrnuje i vyhnání sudetských Němců. Ta by také měla mít signální účinek na prevenci budoucích trestných činů v oblasti lidských práv.
6. U Arménské rezoluce je proto naše stanovisko, ve vztahu k tureckému státu, jasné, dodnes každou vinu za systematické vyhlazování 1,5 milionu Arménů odmítá. Tady jsme vůči Čechům samozřejmě již mnohem dál. Český ministr Daniel Herman při Sudetském dni jménem své vlády označil vyhnání na základě principu kolektivní viny za obrovskou nespravedlnost a požádal o odpuštění. S takovým postojem turecké vlády vůči Arménům by rezoluce Spolkového sněmu byla nadbytečná. Sudetenpost, 8.9.2016, str. 16, Tribuna názorů
hf: „Pokračovat a získat mladé lidi“
Německo-český komunální kongres sudetoněmeckého landsmanšaftu v Plzni
První sudetoněmecký komunální kongres na téma patronát a partnerství se konal v listopadu 2003 na radnici evropského města Pasov. Již odtamtud vyšly jasné signály: U zemí vlasti, krajů a okresů vlasti, podpořit "lidovou diplomacii" s českými sousedy, a u měst a obcí, kde nejsou sudetští Němci marginalizovaní, rozšířit patronát na partnerství. Po 13 letech spolupráce a dialogu, které nedávno zaznamenaly významné výsledky, bylo na druhém komunálním kongresu v Plzni jednoznačně vyjádřeno: české komunity stále častěji spolupracují s německými a oceňují sudetské Němce jako místa znalé partnery.
Čeští a němečtí komunální politici, jejich sudetoněmečtí partneři a zástupci německé menšiny v České republice, absolvovali v Plzni odborné přednášky a výměnu zkušeností k dalšímu prohloubení spolupráce. Hlavním cílem bylo také vzbudit zájem o nová partnerství a odstranit zbývající překážky. To formulovali mluvčí etnické skupiny Bernd Posselt a Franz Longin, předseda sudetoněmecké Rady vlasti, ve výzvě k asi stu krajanů z Německa a z velké části České republiky v biskupském úřadu a v pivnici Radbusa.
Protože nemůžeme postihnout několika větami cenné přednášky a diskuse, přinášíme několik epizod této události. Nejprve souhrn od Reinfrieda Voglera, předsedy sudetoněmeckého Spolkového shromáždění:
„Toto setkání lze nazvat úspěchem v německo-českém dialogu. Vše ukázalo potřebu stimulovat proces vzájemného porozumění mezi sudetskými Němci a Čechy. Vše je založeno na tom, že se proces porozumění mezi sudetskými Němci a Čechy urychluje. A jádrem práce jsou vždy lidé, jak zde bylo popsáno. Máme před očima pozadí diskusí, které byly vedeny v posledních 20 letech: byly po největší katastrofě, kterou má lidstvo za sebou, a byly poznamenány antagonismy mezi Čechy a Němci, které vznikly v 19. století. Co zde bylo včera a dnes uvedeno je jen zlomek toho, co v praxi „venku" probíhá.
Na závěr můžeme s hrdostí konstatovat: Jsme na správné cestě. Samozřejmě, že ne všechno může být dokonalé, a nemůžeme samozřejmě všechny otázky, vyplývající z různých témat, řešit ke spokojenosti všech. Ale objevila se základna, rozrostlo se porozumění mezi partnery, problémy leží na stole.
Po tomto mezikroku nemůžeme říci, už jsme toho dokázali dost. Musíme toho ještě hodně dosáhnout, než se opravdu dostaneme ke skutečnému procesu porozumění! V německé veřejnosti proti tomu také ještě zbývá mnoho nedorozumění. Také na české straně je stále ještě mnoho předsudků a hlavně příliš málo povědomí o tomto problému historického a politického vývoje. Takže pokud máme nyní říci, že máme vyhlídky na úspěch, pak to musí znamenat: Nemůžeme odpočívat, ale musíme pokračovat dál a pokoušet se základ rozšiřovat.
Jsme v „trojúhelníkovém vztahu", kde my sudetští Němci stojíme uprostřed mezi německou a českou komunitou. Pokud znovu a znovu srovnáváme s německo-francouzským usmířením, říkám: Toto srovnání je zavádějící, protože tam byli Němci na jedné straně a Francouzi na straně druhé. Ale tady jsou Němci, Češi a jsme tady my. Naší výhodou je, že známe historii naší vlasti, známe mentalitu Čechů a máme kontakty v Německu a České republice. To je devíza, která nás posiluje. Musíme to dát jasně najevo v Německu: Pokud s námi budete spolupracovat a půjdete s námi ke druhé straně, pak tam něčeho dosáhnete - politicky, ekonomicky, sociálně a lidsky.
Jedná se o projekty, kterými můžeme získat a motivovat mladé lidi. V tomto smyslu vás všechny vyzývám: Pokračujte, hledejte nové projekty, navazujte nové kontakty, získávejte mladé lidi. To je prospěšný a smysluplný úkol."
Sudetendeutsche Zeitung, 16.9.2016, str. 1
Základní kameny pro rok 2017
Pracovní skupina Unie vyhnaných a přesídlenců (UDV - Union der Vertriebenen und Aussiedler) v CSU položila, během setkání na začátku září v Berlíně, základní kameny pro svou práci v příštím roce. Předseda Svazu vyhnaných (BdV – Bund der Vertriebenen) Bernd Fabritius byl nominován jako hlavní kandidát UDV pro spolkové volby 2017.
Na pozvání místopředsedy UDV a předsedy BdV Bernda Fabritia přišli poslanci Spolkového sněmu 3. a 4. září na dvoudenní konferenci v Berlíně. Bavorského zemského předsedu UDV Bernda Posselta potěšilo, že pozvání do Berlína přijal velký počet členů předsednictev jednotlivých zemí.
Neveřejné zasedání ve Spolkovém sněmu začalo rozhovorem s Knutem Abrahamem, vedoucím oddělení Úřadu spolkového kancléře. Oddělení pro bilaterální vztahy se zeměmi střední a východní Evropy, střední Asie a jižního Kavkazu. Abraham identifikoval tři hlavní obecné výzvy, které stojí před německou zahraniční politikou v Evropě: „Brexit", Rusko, migrace. Ve všech třech oblastech jde o otázku bezpečnosti v Evropě a bezprostředně také východních členských států EU.
Druhým diskusním partnerem pro tento den byl Jesko von Samson, vedoucí kanceláře Moniky Grüttersové, spolkové zmocněnkyně pro kulturu a média. Samson informoval o rozvoji koncepce pro výzkum, uchování, prezentaci a zprostředkování kultury a dějin Němců ve východní Evropě, podle § 96 spolkového zákona, a detailně je představil. Cílem nové koncepce je zajistit přenos paměti, nalezení nových partnerů k posílení evropské spolupráce na zachování kulturního dědictví prostřednictvím digitalizace a další rozvíjení spolupráce se Svazem vyhnaných a landsmanšafty.
Těchto cílů by mělo být dosaženo prostřednictvím následujících opatření: další podpory sedmi zemských muzeí ze strany spolkového zmocněnce pro kulturu a média, posílení ustavením dalších dvou kulturních pověřenců pro Horní Slezsko a Němce z Ruska, rozšíření akademického výzkumu, juniorských profesur a knihoven, rovněž i rozsáhlé podpory projektů.
Samson také podal zprávu o stavu a výhledu Spolkové nadace "Útěk, vyhnání, smíření" a zmínil problémy z minulosti. Zdůraznil, že by měl být posílen profil nadace, a že byla v Gundule Bavendammové nalezena velmi dobrá ředitelka.
Druhý den začal počátečními přípravami s ohledem na volby do Spolkového sněmu v roce 2017. UDV jednomyslně rozhodl jmenovat poslance Bernda Fabritia top kandidátem UDV. Fabritius si získal v minulém volebním období velké renomé a je nyní předsedou Svazu vyhnanců.
Zemský předseda Posselt rovněž informoval o šesti kongresech unie, které se budou konat v příštích měsících a budou tvořit základ pro společný volební program s CDU.
V rámci programového bodu dne "Budoucí témata politiky vyhnanců" byly stanoveny následující priority:
• politika dějepisectví,
• zachování kulturního dědictví,
• etnické skupiny a menšiny,
• princip kolektivní viny,
• majetková otázka.
Na závěr neveřejného zasedání ve Spolkovém sněmu navštívila skupina výstavu z historie parlamentu „Cesty - bludné cesty – zacházky“ v Německé katedrále (Deutschen Dom) na Gendarmenmarktu.
UDV se může ohlédnout za dvěma náročnými a úspěšnými dny s tím, že položila základy pro vyhnaneckou politiku pracovní skupiny CSU v příštím roce.
Sudetendeutsche Zeitung, 23.9.2016, str. 2, bez autora a značky
Jaroslav Šonka: Strach z cizinců
Česko-německé diskusní fórum se sešlo v klášteře Teplá
V posledních letech se Česko-německé diskusní fórum dotklo některých otázek, které vyvolávají dojem jako úniky od reálných problémů. Tentokrát, o minulé sobotě, se probíralo aktuální téma v klášteře Teplá: uprchlická vlna. Proč je otevřenost vůči uprchlíkům v Německu a v České republice tak odlišná? Nemá něco společného s historií vyhnání? Dlouho fórum neplnilo tak dobře své poslání, aby se zabývalo problémy světa, včetně česko-německé minulosti.
Český premiér Bohuslav Sobotka sice nalezl v posledních týdnech pozitivní příklady otevřenosti České republiky - již přijaté tisíce imigrantů, například z Ukrajiny. Česká republika nabízí a realizuje technickou pomoc krizovým oblastem. A tyto výroky se výrazně liší od politických prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica. Na Slovensku je to spíše prezident Andrej Kiska, který chce získat širokou veřejnost k tolerantní cestě. Sobotka však má soupeře, kteří se opírají o reakce špatně informované populace, vyděšené médii a vlastní hlavou státu, Zemanem.
Čeští posuzovatelé často argumentují "kulturním odcizením" dnešních uprchlíků, například ze Sýrie, aniž by se dozvídali o tom, kolik kontaktů se Syřany bylo učiněno dlouho před rokem 1989, kdy tam vládl otec současného držitele moci, a mladé elity posílal studovat do bývalého Československa. Mnozí z nich zde pak zůstali. Kromě toho letmý pohled na historii dostatečně svědčí o tom, že "kulturní odcizení" byl pravděpodobně také argument totalitních režimů.
Tento argument může být také otočen: vyhnaní sudetští Němců s jejich knedlíky a jejich často českými příjmeními byli "kulturně blízcí" a byli přesto agresivně vyhnáni. Konference nabídla před obědem prohlídku kláštera. Němce provázela Věra Kehrtová, ve které, díky její dokonalé němčině, poznali Němku zústavší ve vlasti. V rozhovorech mohla vysvětlit osud rodiny zústavší ve vlasti po roce 1945.
Pravidelná setkání diskusního fóra dosáhla tímto tématem z posledního týdne pozoruhodné úrovně. Po zahájení v klášteře Teplá, spolupředsedy Liborem Roučkem a Christianem Schmidtem a uvítání opatem Filipem Lobkovicem, byla debata rozdělena do tří sekcí. V prvním panelu mluvil bývalý ministr zahraničí kníže Karel Schwarzenberg, ředitel Goetheho institutu v Praze Berthold Franke, zmocněnec spolkové vlády pro záležitosti přesídlenců a národnostních menšin Hartmut Koschyk a tisková mluvčí Česko-německého fóra mládeže Veronika Křížková . Moderátorem byl novinář Teodor Marjanovič.
Zde se zvláště projevila pozice Schwarzenberga, orientovaná na lidská práva a otevřenost k diskutujícím. Kromě toho byl důležitý prostor věnován řediteli Goetheho institutu a politickým zkušenostem získaným Hartmutem Koschykem: „K integraci je třeba úsilí na obou stranách. Nicméně je třeba vzít v úvahu náboženské potřeby, které jsou v Německu zakotveny, s předností křesťanských hodnot. Problémy s přijímáním uprchlické vlny jsou nejen v České republice, ale i v nových spolkových zemích.“
Ve druhé panelové diskusi, moderované novinářkou Lenkou Zlámalovou, se zúčastnili integrační komisař Bavorské zemské vlády Martin Neumeyer, předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula a Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku a ředitel Aspen Institute Prague. Neumeyer poukázal na šíři problémů, které jsou spojeny s vlnou uprchlíků, ale také zdůraznil pozitivní roli sil občanské společnosti. Středula začal odborovým způsobem náhledu. V mnoha případech je pro zaměstnavatele možnost outsourcingu výroby do zahraničí příležitostí k omezení sociálních standardů a to přispívá k příčinám migrace. Nicméně v diskusi také přispěl svým náboženským postojem pro diferencovaný přístup ke zvládání pronásledování. Narodil se na Hlučínsku, církev mu není cizí, takže chápe mezilidskou ochotu pomoci jako hlavní zdroj interpersonální vstřícnosti.
Radek Špicar zdůraznil etické povinnosti ateistů a přispěl svými zkušenostmi z globální společnosti Škoda, kde kdysi pracoval. Mezikulturní kompetence bylo jedno z jeho témat, která vyzdvihl. Také závislost České republiky na exportu - 80 procent hrubého domácího produktu získává země z vývozu.
Ve třetím panelu, za moderování odborníka na střední a východní Evropu - Kai-Olafa Langa, se zúčastnili ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier mladší, bývalá místopředsedkyně Spolkového sněmu Antje Vollmerová a mluvčí sudetoněmecké etnické skupiny Bernd Posselt. Dienstbier prezentoval tolerantní pozici, kterou by nebyli čeští štamgasti v žádném případě nadšeni a přispěl ke konstruktivní diskusi při tomto setkání. Teoložka Vollmerová analyzovala dlouhou historii dorozumívání náboženských komunit, která ještě zdaleka není u konce, a také upozornila na nejistotu ohledně dalšího vývoje v mezinárodní politice. Posselt představil dva rozhodovací mechanismy, které se používají v Evropské unii na hledání konsensu. Mezivládní metodu, tedy většinou jednomyslné rozhodnutí vlád, se kterou se ovšem EU nemůže pohnout dál. A metodu společenství, využívající Evropský parlament, která by byla vhodnější. Posselt zakládá tento názor na své mnohaleté práci v Evropském parlamentu. Ví, že často veřejně sledované debaty předsedů vlád znevýhodňují střední a malé členské země a jsou překážkou hledání argumentační shody.
Posselt také řekl. Když je kancléřka v takové situaci, jako pilot nucený nouzově přistát, nemůže se vyžadovat dodržení žádného letového plánu. Vytváření sítí pohraniční stráže a policie je důležité. Jeho klíčové prohlášení o uprchlické krizi bylo tvrdé: "Nikoli EU, ale národní státy selhaly."
V diskusi formuloval poslanec Petr Ernstberger další klíčovou tezi: "A teď přichází čas sdílení." Fórum se rozhodlo toto téma znovu projednávat.
Sudetendeutsche Zeitung, 30.9.2016, str. 1-2
Česko-německý fond budoucnosti schválil financování 102 dodatečných projektových iniciativ
Česko-německý fond budoucnosti (CNFB) schválil v Berlíně v polovině září fondy v celkové výši přes 371.000 eur na více než 102 česko-německých projektů. Iniciativy pocházejí ze škol a výměny mládeže, kultury, dialogu, partnerství měst, nebo publikací, každá je prováděna společně českým a německým partnerem.
Také v tomto čtvrtletí se objevilo mnoho projektů na téma roku „aktivní občanství a nové výzvy 21. století", které vyhlásil na rok 2016 ČNFB a zabývá se otázkami, jako jsou občanská odvaha a multi-náboženské soužití. Jsou to zejména podněty z oblasti vzdělávání a mládeže s poměrně obtížnými diskusemi o těchto tématech, kde nejsou žádné jednoduché způsoby řešení a zaslouží si respekt," říká Petra Ernstbergerová, předsedkyně správní rady CNFB.
Mezi schválenými projekty bylo v tomto čtvrtletí velmi mnoho publikačních projektů. Velká část z nich se zabývá společnou historií, několik knižních projektů je věnováno osudu židovského obyvatelstva v Protektorátu Čechy a Morava v průběhu holocaustu.
"Je méně a méně svědků tohoto období, získat autentické literární svědectví přímo v rámci školního vyučování je obzvláště důležité", říká Kristina Larischová, místopředsedkyně správní rady.
Některé aktuálně schválené projekty:
Uvnitř společnosti a přesto cizí? – Perspektivy odlišnosti a dosažení přijetí : Projekt spolku "Anti-komplex" a jeho německých partnerů Roma Trial e. V. se zabývá nadčasovým tématem "jinakosti", tím že kombinuje historii a osudy z minulosti se současnou diskusí o uprchlících v Evropě.
Středoškolští studenti ze severočeského Děčína a Saského Zethau pojednávají v několikadenních „vorkšopech“ (nucenou) emigraci a její následky, jako je diskriminace v nové společnosti, prostřednictvím návštěvy zařízení v oblasti migrace, jakož i prostřednictvím rozhovorů s dobovými svědky různých generací a různých identit. Metodou tzv. Fórum divadla, se studenti uměleckými prostředky zabývají sociálně a politicky výbušnými otázkami, prezentujícími výsledky této diskuse ve škole. Podpora Fondu budoucnosti pro tento projekt činí 3.900 Euro.
Antiromaismus (diskriminace Rómů): Antisemitismus: Antimuslimismus - Cestovní „workšop“ (pracovní seminář) v německo-českém pohraničí: V souvislosti s anti-muslimskými náladami v některých částech německé a české populace organizuje nadace Brücke/Most Foundation pětidenní „vorkšop“ k posílení těch, kteří v Německu a České republice aktivně pracují proti rasismu. Školitelé politického a historického vzdělávání a političtí aktivisté ze Saska a severních Čech školí při návštěvách místní iniciativy proti xenofobii a společně řeší, jak mohou lépe pracovat. Obsah „vorkšopu“ zahrnuje tematický oblouk od anti-muslimského extremismu, přes antisemitské postoje až po pohled na sociální vyloučení Cikánů. Fond budoucnosti dotuje projekt částkou 4.350 Euro.
"Stopy po Pražském jaru roku 1968 v česko-hornolužickém pohraničí - podobnosti rozdíly, rozpory" : čeští a němečtí studenti ze Žitavského pohraničí se zabývají v rámci projektu http://www.hillerschevilla.de/ na hledání historických záchytných bodů k úloze NDR při potlačení Pražského jara. Zde se dozvíte, že diskuse o tomto opomíjeném tématu česko-německé historie začíná ve vlastním domě: V okolí Žitavy byla ve výcvikovém vojenském prostoru připravena vojska Varšavské smlouvy k invazi do Československa, pro rozdrcení Pražského jara. Jedná se o návštěvy autentických míst žáky škol ze Cvikova a Ebersbachu v Sasku, rozhovory se svědky a vypořádání se s otázkou individuální a společenské odpovědnosti, odvahy a odporu proti diktatuře. Podpora Fondu budoucnosti pro tento projekt činí 2.875 eur.
Neptun: Ve filmovém projektu "Neptun" zpracovává režisérka a výtvarnice Adéla Babanová jednu dezinformační kampaň proti Německé spolkové republice inspirovanou československou tajnou službou v roce 1964. Je to dnes výbušné téma propagandy a manipulace s médii. V návaznosti na tzv. "Operaci Neptun" komunistická tajná služba nalezla náhodou dokumenty v Černém jezeře na Šumavě a později vysvětlovala, že se jedná o nálezy z doby druhé světové války. Ve skutečnosti se jednalo o podvodnou kampaň, která ale v té době nebyla za hranicemi ČSSR odhalena. Adéla Babanová objasňuje ve spolupráci s berlínským filmovým a animačním studiem Projector 23, a s mladými historiky a tvůrci z obou zemí, pomocí archivních filmových záběrů, fotografií a časosběrného natáčení, mechanismus propagandistické lži a informační války a zároveň přispívá k probíhající diskusi o úloze médií. Podpora Fondu budoucnosti na projekt je 300.000 korun.
"Pod kolem dějin". Nové vydání autobiografie Přemysla Portera. Fond budoucnosti uděluje tomuto knižnímu projektu dotaci ve výši 3.500 eur.
Dopisy z Prahy 1939-1941 : korespondence židovské rodiny Czernerů od roku 1939 do roku 1941, která byla poprvé publikována v rámci tohoto projektu v českém jazyce, podává vzácně autentické svědectví o každodenním životě židovské rodiny v Protektorátu Čechy a Morava na počátku holocaustu. Dopisy babičky Czernerové její dceři vycestované do USA odrážejí úvahy, vnímání a volby Židů v protektorátu a ukazují, jak se politické změny a průběh války projevily v každodenním životě židovské rodiny. Tyto autentické všednodenní pohledy, živá zobrazení ve formě dopisů, představují cenný přírůstek k publikacím o historii. Fond budoucnosti podporuje publikační projekt 70.000 korunami.
Dvě země – jeden zvuk. Dvě země v souladu. Projekt setkání u příležitosti Dne německé jednoty v Praze : Setkání dětského sboru MDR z Lipska a chlapeckého sboru Boni pueri z Hradce Králové nabízí mladým lidem nejen možnost vystoupit společně a na společném koncertu v Den německé jednoty v Praze se skladbami soudobých autorů z obou zemí, jakož i s díly z doby přelomu. Kromě toho chtějí koordinátoři projektu, prostřednictvím Hudebního kruhu mládeže (Arbeitskreis Musik in der Jugend) a Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zvyšovat mezi mladými lidmi povědomí o tom, jak se mohou jako hudebníci zapojit do občanské společnosti. Jak v Československu, tak ve východním Německu, byli umělci, zejména hudebníci a intelektuálové, důležitým faktorem ovlivňujícím revoluční hnutí na podzim 1989. Obě dvě skupiny budou mít možnost ve „vorkšopu“ hovořit se svědky revoluce 1989. Fond budoucnosti podporuje projekt grantem ve výši 4.500 eur.
Kultur ohne Grenzen/Kultura bez hranic - Setkání Bavorsko Bohemia v roce 2017 : Aktuální přeshraniční činnost Centra Bavaria Bohemia (CeBB) jako kulturního centra, síťového a styčného bodu mezi bavorskými a českými sousedními regiony, pokračuje tímto projektem. Primárním cílem CeBB je zahrnout tolik lidí, jak je to jen možné, z různých cílových skupin, do přeshraničních aktivit. Žáky, studenty a učitele, turisty, umělecké a kulturní pracovníky, širokou veřejnost. Díky novému českému partneru - projektu Tandem Plzeň - je stále více impulzů k přeshraničním setkáním v kontextu kultury bez hranic, stále více motivace mezi školami a studenty, která je důležitým pilířem pro přeshraniční vztahy. Fond budoucnosti podporuje projekt dotací 35.000 eur.
Sudetenpost, 6.10. 2016, str. 6, bez autora a značky
Rakousko a ČR prohlubují sousedské vztahy
"Rakousko a Česká republika dnes opět ukázaly, jak může být dobrá politika sousedství posílena. Mají z toho prospěch především občané v příhraničních regionech, "uvedl nedávno hejtman Horního Rakouska Josef Pühringer při příležitosti 3. setkání mezi českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem, jeho rakouským protějškem Sebastianem Kurzem a hodnostáři příhraničních regionů České republiky a Rakouska na zámku Valeč u Třebíče na jižní Moravě. Pühringer při této příležitosti vyzval k solidaritě Čechů v uprchlické krizi .
"Základ Evropského společenství je solidarita, která se musí prokázat zejména v těchto věcech", řekl Pühringer. Česká strana zdůraznila, že tak málo žadatelů o azyl zůstalo v České republice, protože Česká republika pro ně nereprezentuje cílovou zemi. Pühringer tedy obhajoval stanovisko, že "přinejmenším v budoucnosti Evropy musí existovat obdobné výhody pro azyl".
Na schůzce se jednalo také o problematice dopravy. Konečná dohoda o napojení S10 s D3 na státní hranici je připravena ke schválení. Do roku 2021 bude silniční spojení z Lince do Českých Budějovic a do roku 2027 bude ukončeno do Prahy. Od prosince budou čtyři rychlíky jezdit mezi Prahou a Lincem. Doba jízdy se tak sníží o 40 minut na čtyři hodiny.
Pühringer se také odkazoval na projekt společné učebnice dějepisu, která má být připravena v roce 2018. V listopadu 2015 se konala v Linci konference a diskuse o období od roku 1938 do roku 1968. Důraz byl kladen na "strašlivých deset let (1938 až 1948)" a "období studené války až do roku 1968".
Prezentace hotové společné rakousko-české učebnice dějepisu bude provedena na setkání ministrů zahraničních věcí s krajskými a okresními hejtmany v roce 2018.
Mezi Horním Rakouskem a Čechami byla sjednána dohoda o regionální spolupráci v oblasti záchranné služby. To má usnadnit přeshraniční záchrannou službu a vzájemnou pomoc v nouzových situacích. Dohoda má být podepsána zemským hejtmanem Josefem Pühringerem a krajským hejtmanem jižních Čech, Jiřím Zimolou a vstoupí v platnost okamžitě po podepsání. Sudetenpost, 6.10.2016, str. 3
Volný a krácený překlad ing. P. Rejf, CSc., připravil dr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 23. října 2016.
Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz
Facebooková adresa: https://www.facebook.com/pages/%C4%8Cesk%C3%A9-n%C3%A1rodn%C3%AD-listy/490810227709170?ref=hl