Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
Dr. Walter Kreul: Usilovat o přízeň Čechů je nedůstojné
Ten, kdo v posledních letech sleduje výroky vedení sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) v Mnichově a letniční trend v posledních letech, nabývá postupně dojem, že sudetští Němci měli vyhnat Čechy a ne naopak, Češi sudetské Němce. Jinak nelze neustálému smiřovaní, diskusím a usilování o přízeň Čechů, zejména předsedou SL Berndem Posseltem, rozumět. Vrcholem této servility je, v důsledku soudního řízení probíhajícího před mnichovským okresním soudem stále ještě právně nezávazná, změna stanov SL, která má upustit mimo jiné od náhrady majetku ukradeného Čechy. Gesta k usmíření musí začít od českých pachatelů a ne sudetoněmeckých obětí. Naprosto trapné jsou křečovité snahy Bernda Posselta, za každou cenu se na obrázcích dostat na setkání s českými politiky, nebo alespoň, aby jim bylo umožněno sedět na kraji jídelního stolu. Pokud by se dopustil takové hlouposti soukromě, je to jeho věc a jen on sám by se zostudil. Nicméně jako představitel sudetských Němců, je tím celkově ponižuje.
Znepokojující a hluboce antihistorická je také póza MEA CULPA vůči Čechům od předsedy SL. A to vzhledem k tomu, že takzvaná Mnichovská dohoda a invaze Hitlerových vojsk v roce 1938 v Sudetech, jsou jen částí příběhu. Neméně důležité je to, co se stalo v letech 1918-1938. A to represe proti sudetským Němcům v nově vytvořeném Československu, kde měli žádný vliv na jeho podobu a byli občany druhé kategorie. Desítky z nich zastřelila československá armáda jen proto, že pokojně demonstrovali za své sebeurčení, a kde se dva čeští "státní svatí" Masaryk a Beneš chtěli časem zbavit sudetských Němců. Beneš doufající v rychlé "odgermanizování" později odhalil, že chtěli vyhnat sudetské Němce již v letech 1918-1919, pokud by proti tomu nebyli spojenci, především Britové. Že sudetští Němci v této situaci podporovali vše, co slibovalo osvobození od jha ČSR, je pochopitelné a nevyžaduje žádnou omluvu. Proto nemusí jít sudetští Němci v pytlovině a sypat si popel na hlavu.
Maximálně dráždí pak téměř dětinská radost vedení SL, když český politik lituje zločinů spáchaných během vyhnání sudetských Němců. Trestná činnost je vždy politováníhodným zločinem, ale nikdy nelitují samotného vyhnání. Jako by vyhnání samo o sobě nebyl zločin! Tak, jak to prohlásil bývalý český prezident Václav Havel, při příležitosti přijetí tzv. prohlášení o česko-německém usmíření. Prohlášení, které je samozřejmě ve vztahu k sudetským Němcům spíš výsměch, že německá vláda si zaslouží obrovské uznání za to, že přijala dohodu, která neodsuzuje vyhnání, ale pouze spáchané výstřelky. Ale ani za to nechtějí Češi převzít žádnou odpověď, jak to řekl například současný český premiér Bohuslav Sobotka, v rozhovoru letošního května. Vzhledem k tomu, že "divoké vyhnání", při kterém bylo mnoho zvláště sudetských Němců zabito, podle Sobotky „nikdy nebylo oficiální politikou Československé republiky". No, pokud nebyli zodpovědní Češi, tak kdo? Tato vyhánění a popravy asi byly - míněno ironicky - podníceny Armádou spásy? Sobotka šel tak daleko, že ospravedlňuje vyhnání sudetských Němců poznámkou, že Češi byli z příhraničních oblastí vyhnáni jako první. Jak v této souvislosti konstatuje Friedrich Prinz, bývalý profesor středověkých dějin a srovnávací regionální historie na Mnichovské univerzitě ve své knize "Proměna. Mladík v Čechách a Bavorsku.", existují důkazy o "hluboké intelektuální nepoctivosti" při srovnávání odchodu Čechů ve srovnání s radikálním vyhnáním sudetských Němců z jejich rodové vlasti.
Z toho všeho je zřejmé, že vztah politika bavorské CSU Bernda Posselta k České republice je pro něj mnohem důležitější, než hájení citů a nálady lidí, kterým by měla být jeho organizace vlastně zodpovědná. Je mimochodem zcela v souladu s bavorským premiérem Horstem Seehoferem, nadšeným novými, údajně dobrými, vztahy Svobodného státu s Čechy. Velkoryse přehlíží, že tyto dvojsmyslně "dobré vztahy" je možné vyhandlovat na úkor sudetských Němců, kteří se stále nemohou domoci restitucí, nebo nehmotných náhrad, za bezpráví, která jim byla způsobena. Protože v případě, že by vztahy byly tak nádherné, pak z jakého důvodu by Češi nenabízeli sudetským Němcům nic podstatného, kromě banálních slov? Ale zdá se, že to příliš nevadí ani "patronu" "čtvrtého bavorského kmene", ani sudetoněmeckému landsmanšaftu.
Frankfurter Allgemeine Zeitung publikoval dne 12. května článek s titulem "Obnova důstojnosti sudetských Němců". V něm autor, dříve působící na univerzitě v Postupimi v oboru sociální, kulturní a ekonomické geografie (se zvláštním zřetelem na výzkum migrace), profesor Dr. Wilfried Heller mimo jiné konstatuje, že má v současné situaci problému sudetských Němců kritický pohled na novelu SL. Název článku by měl být zapsán do pamětní knihy SL, s nadějí, že se maximálně obnoví jeho činnost. Vzhledem k tomu, že degradací - kamaráděním a lichocením Čechům, které není historicky dostatečně podložené - nelze ničeho dosáhnout. Naopak, po zbavení práv, vyvlastnění, nucených pracích a vyhnání hrozí sudetským Němcům dokonce ztráta sebeúcty. D-Germering, Sudetenpost, 7.7. 2016, str. 16
Ústecké setkání
O "česko-německých setkáních na Ústecku, které rozsahem a účinkem daleko město přesahují", informovala profesorka Kristina Kaiserová, ředitelka Institutu slovansko-germánských studií na FF UK Ústí, před Ackermann-Gemeinde diecézí Mohuč.
Collegium Bohemicum má centrální polohu, která spojuje muzeum s životem a kulturou Němců v Čechách. Tato instituce vznikla po roce 1989, informovala Kaiserová. Ale spojení Čechů a Němců na osobní úrovni již nastalo dříve. Úkolem Collegia je zabývat se historií Němců v Čechách a připravovat projekty pro německo-českou historii. Problémem byly finanční těžkosti města a Collegia s financováním všech těchto úkolů. Avšak dostavila se podpora EU muzeu. Dosud zde byly speciální výstavy; idea stálé výstavy ještě čeká na svou realizaci. Potřebné finanční prostředky budou, nová správní a vědecká rada udává perspektivu. V roce 2019 by měl být projekt stálé expozice uskutečněn.
Dobrým příspěvkem k německo-českým setkáváním je český jazykový kurz Collegia Ustensia, projekt univerzity a Ackermann-Gemeinde. Kurz bude trvat 14 dní, účastníci budou rozděleni podle předchozích znalostí do pěti skupin. Pobožnost, zpěv, odpolední výlety náleží k programu, stejně jako večerní přednášky. To je podstatná změna. Zpočátku bylo tématem česko-německé napětí, dnes zeměpis a dějepis. V sobotu budou účastníci pozváni na výlet.
Pak Kristina Kaiserová představila v Ústí publikované knihy. V "Oblasti na hranici" („Die Regionen an der Grenze") mají zásadní roli společensko-kulturní a ideové přeměny v historii příhraničního regionu severozápadních Čech. Díky podrobnému výzkumu dostanou čtenáři plastický obraz kolektivní identity ve složité oblasti tohoto regionu.
Obrazová kniha s textem "Franz Josef Umlauft" čerpá ze života Franze Josefa Umlaufta, narozeného v roce 1883 ve středostavovské rodině ve Spanndorfu u Ústí. Byl jedním z vůdčích osobností německého národního obrození, které nepovstalo z paláců, ale z "chatrčí". V umělecké knize "Rudolf Popper" představují Kristina Kaiserová a její manžel Vladimír malíře českého severozápadu, narozeného v roce 1873. Gerold Schmiedbach, Sudetendeutsche Zeitung, 1.7.2016, str. 11
Nadira Hurnaus: Mariánskolázeňské rozhovory 2016
Útěk a vyhnání, tehdy i nyní: politická výzva pro Evropu, byly titulky Mariánskolázeňských rozhovorů roku 2016. Válka a vyhánění nejsou minulostí. Vždy a všude k nim může dojít. A příčiny jsou stále stejné. Výsledné proudy uprchlíků včera a dnes jsou podobné, ale nesrovnatelné. Po druhé světové válce uprchli, nebo byli vyhnáni, německy mluvící křesťanští středoevropané k německým křesťanským středoevropanům. Avšak v současnosti Evropu a zvláště Německo zaplavují uprchlíci, náležející k nepřizpůsobivé skupině, jejíž integrace by vyžadovala obrovské úsilí. V první řadě platí, že se jedná o oběti: každý uprchlík, každý vyhnanec jí je. Jedno je pro Posselta důležité: "Nesmíme být domýšliví." A dále: "Správné znalosti a korektní terminologie o minulosti, přítomnosti a budoucnosti jsou nezbytné."
Nakonec Posselt informoval napjaté krajany a české přátele o svém názoru na probíhající "referendum o členství Spojeného království v Evropské unii". Britské "Ne" pro EU bude znamenat počátek procesu rozkladu. On tomu, jak řekl, nevěří - i Posselt prorokuje "privilegované partnerství", které již bylo kdysi Winstonem Churchillem avizováno. Ten byl dokonce britskou "politikou převlékání kabátů" deprimován, když se spojovala nejprve s jedním a pak jiným kontinentálním partnerem a pracovala proti svým zájmům.
"Tato země má výhradní práva v Evropě", řekl kdysi Coudenhove-Kalergi, ideový původce sjednocené Evropy z Poběžovic, Ottovi von Habsburgovi, k budoucnosti mezinárodní politiky. "My z Bohémie máme velký evropský úkol" uzavřel Posselt. A pak odsoudil rozbíječe sjednocení Evropy.
"Demokracie potřebuje demokraty" citovala Anne Seyfferth, vedoucí kanceláře Nadace Friedricha Eberta (FES - Friedrich-Ebert-Stiftung) v Praze. Nejprve hovořila o mottu FES. Pak popsal jeho úlohu a oblast činnosti. Spolupracují hlavně se sociálně demokratickými organizacemi v České republice a s odbory. Jejich další velké pole činnosti jsou nevládní organizace. V současné době podporuje FES proces transformace dříve hermeticky uzavřené komunistické - k otevřené demokratické společnosti. Ve FES nabízejí kurzy pro spolupracující organizace, jako např. odbory. Nehraje žádnou roli, zda se jedná o vyhnance či zůstavší ve vlasti. Proces transformace od komunismu k demokracii bude pokračovat. Přitom však veškeré pokusy o korupci sráží tuto transformaci a vnášejí nedůvěru.
Vystoupil baron Arndt Freytag von Lorinhoven, německý velvyslanec v Praze, také koordinátor "Strategického dialogu" mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou. Tento "otevřený projekt" je relativně nový nástroj, řekl diplomat v Mariánských Lázních. Než nastoupil do funkce v Praze, seznámil se s ním. Jako souběžný koordinátor německo-českého dialogu, musel sloužit dvěma pánům, ale bylo to užitečné. V současné době působí jak v Praze, tak také v Berlíně. Strategický dialog mezi Německem a Českou republikou, jak nastínil velvyslanec Arndt Freytag von Loringhoven společně s Petrem Drulákem z Ministerstva zahraničních věcí ČR, zahrnuje devět oblastí práce: zahraniční a evropskou politiku; kulturu, jazyk a mládež; trh práce a duální vzdělávání; výzkum a vývoj; energetiku, ochranu klimatu a životního prostředí; dopravu a spoje; zdraví a léky; bezpečnost a obranu; zemědělství. Ale ty jsou jen východiskem pro dialog mezi parlamenty, federálními a místními orgány, pro probíhající bilaterální rozhovory a pro subjekty občanské společnosti z obou zemí. Tento dialog je dynamický proces a je otevřený novým partnerům. Například téma uprchlíci a jejich rozdělení v Evropě nebylo na pořadu dne, bylo však přidáno: "Radíme se nejen o příjemných tématech".
Hlavním téma bylo "Průmysl 4,0" – výroba na základě nejnovějších informačních a komunikačních technologií. V České republice pracuje v průmyslu velmi mnoho - 28 procent zaměstnanců. Usadilo se v ní 4.000 německých firem. Eliminace duálního vzdělávání v minulosti způsobuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Nyní němečtí a čeští odborníci pracují na řešení tohoto problému.
Důležité bude Česko-německé kulturní jaro 2017, u příležitosti 20 let České-německé deklarace a 25 let trvání Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci. Dříve se počítalo s velkým projektem v Praze; ale srdce kulturního jara by mělo spočívat v regionech. Až deset míst by mohlo s německými partnery organizovat minifestivaly. A v neposlední řadě se budou na nich podílet sudetoněmečtí sponzoři a partnerská města.
"Vy jste bývalí vyhnanci, jsem bývalý uprchlík", začal Libor Rouček, bývalý poslanec Evropského parlamentu a spolupředseda Česko-německého diskusního fóra. Hlavním důvodem útěků a vyhánění je nacionalismus, kterým infikovala francouzská revoluce střední Evropu. Nacionalismus, nacismus, komunismus. "Musíme se poučit z minulosti a vychovávat mládež tak, aby nepropadala národnímu klamu." V roce 2015 Německo řeklo: "Vítejte uprchlíci" a Česká republika "Nechceme uprchlíky". Nyní musí EU nalézt kompromis: "Na jedné straně nesmíme opustit lidská práva, jinak skončíme zpátky v nacionalismu. Na druhou stranu musíme ochránit naše vnější hranice, ne je jen tak nechat." To není snadné, ale jen s tímto úkolem mohou němečtí a čeští politici uspět na celoevropské úrovni. Zahrnuje to rozvojovou pomoc a budování institucí.
Pokud jde o vztahy mezi Čechy, Němci a sudetskými Němci, „i kdyby premiér Bohuslav Sobotka byl na tenkém ledě" – je optimista. Spoléhá na mladé lidi i v těžkých časech. „Budeme problémy řešit společně." …A „počet statečných roste."
Dolnorakouský páter Martin Leitgöb zahájil své poselství, o německy mluvící katolické komunitě svatého Jana Nepomuckého na Skalách v Praze, s pokorou.
Komunita není územní, ale personální komunita, jejíž věřící byli rozptýleni po celém městě. Z celkového počtu 12.000 německy mluvících v Praze, je asi třetina katolíky. Pocházejí z příslušníků německého, rakouského a švýcarského velvyslanectví a zde působících firem, většinou ze zaměstnanců. Jsou ze smíšených manželství nebo z německé menšiny - "Dveře do Kulturního sdružení jim otevřel Peter Barton". V komunitě jsou i Češi nebo příslušníci české šlechty. Patron kostela je svatý Jan Nepomucký: „A my neděláme nic jiného, než jej uctíváme." Je to skvělý vývoj, když bude nyní komunita povýšena na samostatnou farnost. Arcibiskup Dominik Duka řekl, "Praha měla vedle české a židovské také německou tradici. Chceme ji posílit."
Před svou "zprávou z Prahy" mluvil Peter Barton… „Budeme postupovat krok za krokem."
" Po dobu deseti let je sudetoněmecký archiv (SDA) pod dohledem Ingrid Sauer v Bavorském státním archivu. Pod maskou bavorského Červeného kříže bylo "pomocné centrum pro uprchlíky ze Sudet" ještě před Postupimskou konferencí. Tam se setkali Hans Schütz, Peter Stark a Walter Becher. Podobně socialisté založili v lednu 1946 „pečovatelské centrum pro oběti politické perzekuce v Československu". Pod tlakem z Prahy jej vojenská vláda USA rozpustila. I přes zákaz se konalo zemské setkání, Richard Reitzner obdržel povolení k zahájení činnosti „Pracovního výboru chránícího sudetské zájmy". „Dne 14. července se setkali v mezidobí svolávání Státního sekretariátu tři zakladatelé, z nichž každý zastupoval domovskou stranu: Walter Becher, který přicházel z hnutí mládeže, novinář Richard Reitzner, exilový sociální demokrat, který se právě vrátil z Londýna a Hans Schütz, který pocházel z hnutí sudetoněmeckých křesťanských pracovníků."
Každý z těchto zakladatelů SR také založil jednu ze složek sudetoněmeckého společenství: v roce 1946 Hans Schütz a páter Paulus Sladek Ackermann-Gemeinde; v roce 1949 Walter Becher a Walter Brand Witikobund; v roce 1951 Richard Reitzner a Wenzel Jaksch Seliger-Gemeinde.
"Při padesátém výročí úmrtí Wenzela Jaksche. Demokratický politik jako poslanec parlamentu první Československé republiky a německého Spolkového sněmu" - byl přibližný název přednášky Ulricha Miksche. Samozřejmě byl v mnoha částech, i v neznámých detailech, popsán život a dílo Jakschse. Navíc byly uvedeny fascinující objevené rozhlasové zvukové dokumenty o Jakschsových názorech "Mobilizovali jsme síly" a "Spoluobčane, jde o všechno" z roku 1938, "Rozloučení s Bohémií" a "Příkaz okamžiku" z roku 1939 a projevy v německém Spolkovém sněmu a před Svazem vyhnanců (BDV). A konečně, pietní řeč Willy Brandta u hrobu Wenzela Jakschse, dne 2. prosince 1966. Publikum bylo těmito vzácnými zvukových nahrávkami tak nadšeno, že požadovalo jejich opakování v plné délce při další jiné příležitosti. Historik, novinář a autor Matěj Spurný je odborný asistent na Ústavu hospodářských a sociálních dějin a lektor na Univerzitě Karlově v Praze. Narodil se v roce 1979 v Praze a vyrůstal v Krkonoších. Je předsedou Společnosti Bernarda Bolzana a spoluzakladatel Antikomplexu. V díle "Dlouhé stíny minulosti" prezentuje některé teorie o odsunu německého obyvatelstva z českých zemí pro další diskusi. Čas od roku 1945 do roku 1948 patří k nejkrvavějším úsekům českých dějin. Nicméně většina souhlasila s odsunem Němců a slovanským osídlením "příhraničního regionu". "Hlavně proto, že prohlášení Edvarda Beneše bereme až dodnes jako pravdivý článek nezpochybnitelného historického řetězce." Jen "úder" byl příležitostí k vytvoření etnicky čisté společnosti. Pronásledování v prvních dvou poválečných letech má podstatně více obětí, než procesy, internace a dalších represe padesátých let. "Komunisté pokračovali v politické praxi etnického čištění i proti vůli lidu." Rádi reagovali na určitou poptávku, na "Instinktivní touhu po etnickém a sociálním sjednocení." "Politici a společnost v této zemi zůstávají ve stínu etnokracie. Vyhnání německých obyvatel považují za oprávněné, možné a organizované", uzavírá Spurný. Prací z německo-českých dějin, a tím i pro německo-české porozumění, udělal a dělá hodně, pracuje pro začátek nového času
Sudetendeutsche Zeitung, 1.7. 2016, str. 1, 3, Sudetendeutsche Zeitung, 8.7. 2016, str. 3
Susanne Habel: Historický zlom pro Evropu
O velké bitvě u Hradce Králové, "Německé válce", dne 3. července 1866, před 150 lety, přednášel mluvčí sudetských Němců, Bernd Posselt, v Sudetoněmeckém domě v Mnichově.
„Bitva u Hradce Králové musel být hrozný, hrozný masakr", řekl Bernd Posselt". „Bylo jasné, že to byla obrovská řež. Koncept království padl a vznikl koncept národních států v Evropě".
Zásluhou vítězství v této nákladné a válku rozhodující bitvě se Prusko stalo vedoucí silou v Německu a Bismarck tím historicky stanovil maloněmecké řešení. Bitva je považována za počátek sjednocení Německa v roce 1871. Tato tvrzení dokumentoval Posselt následujícím způsobem. „Po roce 1866 byl do 18. století vyvíjený nadnárodní stát nahrazen národním principem". Již před tisíciletím vzniklá nadnárodní struktura, která se už dlouho nazývala "Římská říše", přestala existovat.
Posselt také mluvil o historii války roku 1866. Z trosek federální Svaté říše římské vznikl roku 1815 Německý spolek, nadnárodní federace, ale spíše volná německá konfederace států. Příčinou prusko-rakouské války bylo napětí mezi mocnostmi Pruskem a Rakouskem v boji o nadvládu v německé konfederaci: V podzimní krizi v roce 1850 došlo mezi nimi téměř k válce. Kvůli ruskému tlaku se Prusko muselo vzdát svého projektu národního státu na základě "Olomoucké dohody" ze dne 29. listopadu 1850. V této dohodě se Prusko zřeklo nároku na vůdčí postavení mezi německými státy. Současně byl obnoven Německý spolek, těžce poškozený revolucemi roku 1848.
Konečná mírová smlouva z Prahy, mezi Pruskem na jedné straně a Rakouskou říší ze dne 23. srpna, ukončila válku. "Německá říše byla nejpozději od korunovace císaře v r. 1871 národním státem a Rakousko-Uhersko bylo po velikonočním rakousko-uherském vyrovnání z roku 1867 nadnárodní Dvojmonarchií ", shrnul Posselt významné důsledky války. "Bitva u Hradce Králové byl opravdu zlomový bod v evropské historii". Němci by si na to měli vzpomenout a dnes ve střední Evropě zaujmout takový politický postoj, aby mohli společně s ostatními vytvářet a udržovat potřebu nadnárodního celku, uzavřel mluvčí sudetských Němců.
Sudetendeutsche Zeitung, 8.7.2016, str. 7
Ulrich Miksch: Lípa pro našeho Wenzla Jaksche
Místní skupina Seliger-Gemeinde Mnichov
Letošní výlet 30 sudetoněmeckých sociálních demokratů z celého Německa, v čele s mnichovskou skupinou Seliger-Gemeinde, se konal v polovině července na Šumavu. Waldemar Deischl a Peter Wesselowsky naplánovali čtyřdenní výlet. Přes Prachatice pokračovali do hotelu v Českých Budějovicích.
Příští den se konala návštěva Dlouhých Stropnic, rodiště Wenzla Jakschse, které dnes čítají jen 50 obyvatel. V rámci přípravy se ozval hlas sudetoněmeckých sociálních demokratů: Zvukové záznamy ze starých jednání v Praze a Wiesbadenu. A byly čteny dosud nezveřejněné vzpomínky ze života Wenzla Jakschse, také paměti z jeho "Quellen des Lebens (Zdroje života)", v kontextu se skutečným prožitkem krajiny. V Českém Krumlově se přidalo deset zůstavších ve vlasti, vedených Emmou Marxovou, předsedkyní Šumavského spolku.
Ve Stropnicích, hlavním místě kde Jaksch chodil do školy až do jara 1910 a téměř 8 let se učil, stále ještě funguje velká školní budova z roku 1929. V této době se zde vyučuje několik málo českých dětí, z důvodu zcela pomýlené české menšinové politiky. Skupina shlédla údolí Dlouhých Stropnic, kterým se vine potok. Tam, kde kdysi stál dům Jakschovy rodiny, je dnes louka, na které je pylon a jen starý most přes potok ukazuje bývalou polohu předních dveří do domu. Tam skupinu uvítali zástupci obce . Mladá lípa byla obstarána a díra vykopána.
Peter Wesselowsky informoval o životě Wenzla Jakschse, Waldemar Deischl pak přečetl slova čestné předsedkyně Olgy Sippl: "Drahý příteli Wenzle Jakschi: přejeme si, aby tento strom, který my, vaši přívrženci, sázíme, nabral svými kořeny z rodné půdy takovou sílu, aby se zelenal a odolával bouřím. Děkujeme vám, zodpovědní politici, milé občanky a občané, kteří jste nám toto umožnili! To dokumentuje skutečnost, že mír a spolupráce, vyhlášené takzvanými vysoce postavenými politiky, jsou skutečně přijaty. Realizace však může být úspěšná pouze tehdy, jestliže my, obyčejní lidé, to budeme uskutečňovat. Děláme to pro ně a pro vás, i když se setkáváme až dnes, v přátelství, v práci pro mír v budoucnosti." Stropnický místostarosta František Vaněček a radní Hana Valentová ocenili Jaksche v češtině.
Pak uchopili Němci a Češi lopatu a brzy byl strom zasazen. Nyní se Wenzl Jaksch, který svůj rodný dům vždy nosil na obrázku s sebou, protože od útěku v březnu 1939 mu nikdy nebylo umožněno vkročit na české území, a když jej chytila touha, díval se vždy od Mandelsteinu z Horních Rakous, 50 let po smrti symbolicky vrátil.
Na zpáteční cestě z Budějovic skupina nejprve putovala přes cisterciácké opatství Vyšší Brod na řece Vltavě, které kdysi mělo silný vliv na stropnickou církev.
Sudetendeutsche Zeitung, 22.7.2016, str. 10
Česko-německý fond budoucnosti rozhodl o nových projektech
Česko-německý fond budoucnosti (ČNFB) nedávno schválil financování ve výši 790.000 eur. Tím podporuje 159 nových přeshraničních projektů, kdy na každém spolupracují český a německý partner. Opět platí, že mnohé ze schválených projektů se týkají "téma roku", které ČNFB vyhlásil pro rok 2016: Aktivní občanství pro nové výzvy 21. století. "Jsme rádi, že přinést inspiraci mohou účastníci z obou stran", říká Petra Ernstbergerová, poslankyně Spolkového sněmu za SPD, předsedkyně představenstva. "Rozmanitost projektů na toto téma svědčí o pulzující občanské společnosti na obou stranách hranice, která hledá své vlastní česko-německé cesty a řešení aktuálních otázek, jako jsou uprchlictví a migrace", říká Ernstbergerová.
Několik projektů s německými a českými mladými lidi se také týká sdílených kulturních aktivit s citlivými otázkami česko-německé minulosti. "Mnoho cenných nápadů pro práci s bolestivými kapitolami historie pochází z kulturního sektoru v České republice", říká Kristina Larischová, ředitelka správní rady.
Výběr z aktuálně schválených projektů:
Poslouchej, procvičuj, pochop: Magdeburgské Gymnasium Alberta Einsteina a Gymnasium Františka Martina Pelcla v Rychnově nad Kněžnou zpracovaly "téma roku" jako návrh na společný projekt dvou týdenních schůzek, při nichž se budou společně zabývat problematikou migrace a integrace. Mohou lokálně kontaktovat skutečné migranty a vyslechnout důvody migrace a obtíže integrace. V rámci výzkumu studenti navštíví uprchlické zařízení v Kostelci nad Orlicí. Ale projekt se netýká jen pro lidi, kteří v současné době prchají do Evropy, ale i migrantů již žijících v České republice a Německu (jako Vietnamci nebo turecké rodiny).
"Věcným" výsledkem projektu má být dvojjazyčná prezentace pro motivaci dalších škol k rozličným pohledům na téma útěku a migrace. Podpora fondu budoucnost pro tento projekt činí 92.000 Kč.
Česko-německý swingový orchestr: Swingová hudba v posvátném prostoru poutního kostela v bývalých „Sudetech“, kterou hraje německo-český mládežnický orchestr - je průkopnické spojení minulosti s moderní dobou. V rámci dlouhodobého partnerství studenti hudební školy z Merzig-Wadernu (Sársko) a umělecké ZŠ z Žamberku nastudují společný repertoár, který pak představí veřejnosti v poutním kostele v Neratově. Fond budoucnosti dává k dispozici grant ve výši 100.000 Kč.
Tomáš Radil: "Jako čtrnáctiletý osamocen v Osvětimi": Existuje několik osobních svědectví mladých lidí, kteří přežili Osvětim. Děti tam byly jako staří lidé, zvláště je vystavena nelítostná vyhlazovací mašinérie nacionálních socialistů. Cenná „Zpráva o přežití Tomáše Radila“ je nyní přeložena do němčiny. Narodil se v roce 1930 jako československý Žid v Bratislavě, byl deportován do Osvětimi když mu bylo čtrnáct. Jeho již v češtině zveřejněné vzpomínky nejen odrážejí utrpení v koncentračním táboře, ale také návrat přeživších po válce a další život ovlivněný traumatem. Svědectví Tomáše Radila je ještě vzácnější, protože bylo psáno s časovým odstupem a je dílem muže, který se ve své vědecké kariéře intenzivně zabýval výzkumem traumatu. Fond budoucnosti podporuje projekt částkou 8.500 eur.
18. česko-německé kulturní dny v Drážďanech / Ústí nad Labem a euroregionu Labe : Tyto Česko-německé kulturní dny v euroregionu Labe velmi přispěly v posledních 18 letech k rozvoji přeshraničního kulturního dialogu. Díky festivalu se objevily četné dlouhodobé spolupráce mezi saskými a českými kulturními institucemi. Vysoká odezva, kolem 10.000 návštěvníků ročně, ukazuje, že kulturní dny mají zajištěné místo v kulturním životě euroregionu a přispěly k podstatně intenzivnějšímu vnímání české kultury v Německu a německé kultury v České republice. Fond budoucnosti chce pokračovat v podpoře tohoto pozoruhodného projektu a přispět k tomu, aby jeho nezajištěná finanční situace nevedla ke zhoršení jeho kvality. Fond budoucnosti bude dotovat tento projekt částkou 40.000 eur.
Filmová série hledání stop minulosti a současnost německo-česko-polského setkávání mládeže: Filmový festival v Cottbusu se etabloval od svého založení v roce 1990 jako jeden z nejvýznamnějších filmových festivalů východoevropských filmů v Německu. Pro letošní ročník je plánována speciální filmová série s názvem "Hledání stop", která ilustruje konfrontaci zejména mladších českých a polských tvůrců s německou minulostí v určitých regionech a diskuse o ní. Čeští, polští a němečtí studenti z příhraničních oblastí diskutují o festivalových historických otázkách, jako nucené přesídlení, ztráta domova a nový začátek - v kontextu současné uprchlické debaty. Fond budoucnosti podporuje projekt částkou 5.400 eur.
Tandem-kemp pro zrakově postižené : téměř 80 procent zrakově postižených v České republice, stejně jako v Německu, je nezaměstnaných. Rekreační aktivity jim pomáhají zlepšit kvalitu života.Týdenní tandemový tábor, ve kterém řidič se zrakově postiženým spolujezdcem jezdí po okolí na kole, se koná již podruhé, loni měl velký úspěch. To umožňuje účastníkům nejen aktivní sportovní účast, ale také výměnu zkušeností s podobně znevýhodněnými osobami odjinud. Ve společném programu se zrakově postižení podělí o své zkušenosti v tématech jako jsou školy, zaměstnání a sociální sféra. Finanční dotace pro tento projekt je 100.000 Kč.
Ze života našich krajanů ve staré vlasti Odry - Kravařsko : Plánovaná stálá expozice, v nově vzniklém Muzeu česko-německého porozumění v Odrech, chce zdokumentovat složitou historii německé okupace a německo-českých vztahů na Kravařsku, včetně vyhnání. Dobrovolníci za desetiletí nashromáždili velké množství dobových materiálů a výpovědí bývalých obyvatel. Fond budoucnosti dotuje projekt grantem 131.000 Kč. Sudetenpost, 4.8.2016, str.2, bez autora a značky
Volný a krácený překlad ing. P. Rejf, CSc., připravil dr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 23. srpna 2016.
Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz
Facebooková adresa: https://www.facebook.com/pages/%C4%8Cesk%C3%A9-n%C3%A1rodn%C3%AD-listy/490810227709170?ref=hl