Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
Gernot Facius: Seehofer, Sobotka a opravdové přátelství
Je docela dobře možné, že se při různých setkáních bavorského premiéra Horsta Seehofera s českým premiérem Bohuslavem Sobotkou vyvinulo něco, jako objektivní, harmonický pracovní vztah. Přejme jej dvěma politikům, křesťanským sociálům v Mnichově a sociálním demokratům v Praze. Ale to by nebyl Seehofer, aby neusiloval při nedávném setkání o novou éru bilaterálních vztahů. Představitel CSU mluvil o "skutečném přátelství".
Můžeme být na pochybách v oblasti hospodářských a infrastrukturních zájmů, protože jsou jiné v obou zemích. Ale pro politický a morální problém, který zablokoval vznik "skutečného přátelství" jako nic jiného, to neplatí. "Výrazné zaměření exkursu Sobotky do historie ukazuje, že po desetiletích napjatých vztahů není spor o odsun a Benešovy dekrety stále kompletně otočen v bavorsko-českých vztazích k normálnosti, brzdí německojazyčné „Prager Zeitung“ Seehoferovu euforii“. "Je tam ještě co dohánět, při řešení společných dějin." Gesta z obou stran jsou také důkazem toho, jak odhodlaně Bavorsko a Česká republika na cestě k normálnosti pokročily.
Ach, jak dlouho to šlo bez skutečného pokroku? Velká gesta ještě nedělají nové české jaro. Politiky symbolů je dost, teď nastal čas pro úsilí na politické úrovni. "Kdyby měl nastat mír mezi lidmi a mezi národy, pak musí být řečena pravda a nespravedlnost a vina musí být pojmenovány. Pouze tímto způsobem lze dosáhnout odpuštění a pak je možné smíření" (Jan Pavel II.). Nyní není pravda jednou provždy definovanou kategorií. Je také potřeba nezaujatý dialog zúčastněných stran. A k takovému dialogu, zdá se, není pražská vláda připravena. Tak se nejvyšší vedení sudetských Němců znovu upíná k principu naděje. "Setkání významné pro budoucnost", přinášejí v titulku „Sudetendeutsche Zeitung“, které netají svou pýchu, že zástupce SL byl při Sobotkově návštěvě pátý v řadě, "byl tak dobře postaven", že zpravodaj "Práva" Jaroslav Zbožínek" kolísal mezi obdivem a šokem". Bavorská diplomacie představila "jednoduše neposlední dokonale vyladěnou souhru". To bylo samozřejmě nutné, protože "včlenění" vyžadovalo určité dovednosti ze strany bavorské vlády. A tak se Bernd Posselt, pod nenápadnou režií hostitelů, objevil ve správném čase na správném místě, v cestě českého premiéra, který jej nemohl obejít."
To se stalo před mnichovskou Hudební akademií, bývalou budovou vůdce (Führerbau), kde byla v roce 1938 podepsána Mnichovská dohoda mezi Německem, Francií, Velkou Británií a Itálií - na úkor Československa. Mnichov je přesně to místo, kde se psala historie politiky. Tady v bavorském parlamentu, Sobotka (bylo to "velké gesto", komentovaly "Prager Zeitung") udělil 95-leté čestné předsedkyni Seliger-Gemeinde, Olze Sippl, plaketu Karla Kramáře (pojmenovanou po prvním předsedovi vlády Československa). Významná stará dáma sudetoněmecké sociální demokracie získala ocenění za svůj celoživotní přínos k porozumění mezi Čechy a Němci. Zda je plaketa Karla Kramáře správné ocenění je samozřejmě diskutabilní. Ale o to příliš nejde. Mnohem důležitější je poselství, které je v ocenění Olze Sippl obsaženo. Je si vědom, řekl premiér Sobotka, že mnozí "naši bývalí krajané Němci", kteří zůstali Československu věrní a byli proti nacistům, se "namísto uznání a vděčnosti dočkali utrpení v souvislosti s vyhnáním" německého obyvatelstva. Tuto tezi je snadno dešifrovat. Premiér pražské sociální demokracie nelitoval vyhnání jako takové, a už vůbec jej neodsoudil. Politoval jen utrpení, které bylo způsobeno některým postiženým zločiny v rozporu s mezinárodním právem, které se vyskytly při "deportaci". Zde se česká strana od německo-české deklarace z ledna 1997 nepohnula ani o krok. Dokud se neprokáže opak, bude muset mluvčí a národní předseda sudetských Němců Bernd Posselt připustit, že jeho usmiřovací výlety do Čech a na Moravu jsou projevem pravého křesťanského přesvědčení a mluvit o politických poklescích krajanů v třicátých a čtyřicátých letech. Ale těmito vyznáními se nepodaří zlomit českou "národní frontu" v Sudetech. Se sebejistotou požadované náhrady za ukradený majetek, od níž se po desetiletí SL neodchyloval, nenásledoval žádný přesvědčivý signál z Prahy, který by mohl být považován za připravenost na konstruktivní přímý dialog s bývalými krajany.
Naopak, reagovali dalšími posměšky. Je proto překvapující, že rostou pochybnosti o tom, že reforma stanov SL (stále ještě není dovršena) bude mít pozitivní následky? Když na to přijde, také se tomu vyhýbají noví Posseltovi přátelé, jako je pražský místopředsedy vlády a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Jak při prvním spolkovém shromáždění Bělobrádek řekl, (Posselt) otevřel cestu "reformnímu dílu". Byl rád, že během tohoto setkání nepadlo jediné slovo o Benešových dekretech, nebo navrácení majetku. Poznámka: ve své vlasti, v hlavním politickém proudu stanovisek v Praze, o tom nemluvil, a ani proti "národní frontě". Rozumně osvícený český mladý politik, který byl při Sudetoněmeckém dnu v Augsburgu v roce 2015 oceněn za sympatický osobní (byť politicky umírněný) videozáznam. To je právě ten bod. Autor tohoto sloupce byl pro své teze, na pietní pouti za oběti pořádané organizacemi vyhnanců, vícekrát napaden. Ale je tato formulace skutečně tak polemická? Vzhledem k tomu, že je to rok a den, kdy Günter Grass od bývalé političky Antje Vollmer žádal, aby se zaměřila na české baroko, dialekty a folklór, ale o politice "konečně držela hubu"?
V případě, že se práce landsmanšaftu nad konkrétními požadavky, které se zaměřují na léčení nespravedlnosti, změní jen na tyto skryté vágní formulace a odkazy na chartu základních práv EU, půjde, ať se to komu líbí nebo ne, směrem k "pietnímu spolku". S rizikem ohrožení vnitřní "válkou generací".
Sudetenpost, 7.4. 2016, str. 4
Žádné štěpení SL nehrozí!
Rozhovor mluvčího Bernda Posselta o setkání se Sobotkou a sporu o změnu stanov
„Sudetoněmecký landsmanšaft“ (SL) prochází turbulentním obdobím. Spolkový předseda a mluvčí Bernd Posselt odpovídal na otázky "Sudetenpostu":
"Sudetenpost": Jaké otázky jste diskutovali při svém nedávném setkání s předsedou české vlády Sobotkou v Mnichově?
Bernd Posselt : Za prvé je třeba poznamenat, že premiér se setkal v každé fázi své návštěvy se „sudetskými“ Němci a měl jsem vícekrát příležitost k otevřené výměně názorů s ním, ale i s ostatními vysoce postavenými členy delegace… Témata při všech našich setkáních s českými politiky patřila do tří oblastí: česko-německé a česko-sudetoněmecké spolupráce v srdci Evropy, evropské integrace, společného zachování a dalšího rozvoje naší jedinečné českomoravsko-slezské kultury a překonávání negativních důsledků toho, co si obě lokality udělaly v první polovině 20. století. V Mnichově byly přirozeně sjednány další konkrétní kroky k porozumění a sblížení, které jsou, jak je v mezinárodní diplomacii obvykle dohodnuté, důvěrné.
"Sudetenpost": Už jste mu řekl o nedávném rozhodnutí o změně stanov?
Posselt : Ne, protože naše Spolkové shromáždění bylo pečlivě sledováno českou stranou. Takže naše rozhodnutí, veřejně považované za nezbytný předpoklad pro zlepšení vztahů s Prahou, bylo během několika minut poté, co bylo v Mnichově učiněno, oznámeno českému ministru zahraničí. Kromě toho nepatří k mému stylu mluvit s mezinárodními politiky o vnitřních rozhodnutích landsmanšaftu.
"Sudetenpost": Předložil jste panu premiérovi některé požadavky „sudetských“ Němců?
Posselt: Mluvili jsme o tom s různými českými partnery nejen my, „sudetoněmečtí“ zástupci, ale i premiér Horst Seehofer, v koordinaci s námi, při všech svých oficiálních rozhovorech. Způsob, jakým jsme je začlenili do bilaterálních vztahů, byl jedinečný a může být Vídni a Berlínu příkladem.
"Sudetenpost": Kdy SL požádá o registraci změny stanov u rejstříkového soudu, nebo byl tento požadavek učiněn?
Posselt : To rutinně vyřizují naši schopní zaměstnanci a náš právník.
"Sudetenpost": Vyčítáte si nějaké chyby v souvislosti se změnou stanov?
Posselt : V posledních šestnácti letech jsme třikrát důkladně diskutovali různé návrhy přeformulování stanov landsmanšaftu, beze změny účelu sdružení. Současné znění vyplynulo ze skutečnosti, že je připravila skupina odborníků a pak jednomyslně Spolkové předsednictvo v několika čteních připraveného návrhu, ve lhůtě sdělené všem členům shromáždění, která je příslušná pro pozměňovací návrhy. Jak v minulosti, tak letos, jsem se jako dlouholetý poslanec těšil na diskusi a nalezení kompromisu s těmi, kdo chtějí diskutovat a najít kompromis v pozměňovacích návrzích, ale diskuse nepřišla. Spíše mám na druhou stranu podezření, že když nastal tento termín, pokaždé úmyslně pracovali s administrativními překážkami, nebo žádostmi o odložení. Přestože byl text letošnímu Spolkovému shromáždění již celý rok již známý. Loni bylo zahrnuto co nejvíce ústních návrhů změny textu. To byla možná jediná chyba, protože jen to nám mnichovský soud vytkl, takže jsme museli opakovat hlasování. Na této věci se předsednictvo a velká většina shromáždění plně shodla.
"Sudetenpost": Co budete dělat, aby se zabránilo rozštěpení „sudetských“ Němců?
Posselt : Vzhledem k tomu, že jsem se neustále setkával s diskusemi o rozčlenění, vím, že takovým rozkolem nejsme ohroženi. Jaký by měl smysl? Pořádala by druhá, heterogenní, malá skupina odpůrců druhý Sudetoněmecký den, vytvořila by druhou sudetoněmeckou nadaci nebo druhou kancelář v Praze? Jednotní jsme silní, ale v demokracii není vždy jednomyslnost a platí princip většiny. To by také měli respektovat ti, kteří nemají většinu při určitém rozhodnutí.
"Sudetenpost": Dovedete si představit, že by se odpůrcům změny stanov dalo jakýmkoliv způsobem vyjít vstříc?
Posselt : Text byl schválen nejvyšším demokratickým orgánem „sudetských“ Němců v Německu a tajným hlasováním, které se vztahuje pouze na stanovy. Nemůže být ani mluvčím národnostní skupiny jednoduše libovolně měněn.
"Sudetenpost": Tato změna byla přijata asi 72 procenty hlasů. Podle § 33 BGB by měla být tříčtvrtinová většina. Prostá většina stačí, když ji jako dostatečnou určí stanovy. Obsahují stanovy relevantní paragrafy?
Posselt : Mnichovský zemský soud jasně uvedl, ve svém rozsudku k jakékoli změně v roce 2015, že prostá většina je dostatečná, jak je uvedeno ve stanovách, pokud jde o rozhodnutí Spolkového shromáždění. To, že tam bylo 71 a 72 procent ve starém i v nově zvoleném Spolkovém shromáždění ukazuje, jak silná je politická jednota na toto téma. Nechápu, jaký má smysl se prostřednictvím veřejných prohlášení nebo právnických hrozeb snažit, aby byla zpochybňována platnost tohoto jasného hlasování. Sudetenpost, 7.4. 2016, s. 5, (bez autora a značky)
Hugo Fritsch: Nic než pravda!
Komentáři na téma "Změna stanov" ( "Bojujete spolu navzájem"), vyjádřuji své nejvyšší ocenění. Ukázal k této otázce objektivní žurnalistiku, která se dnes najde vzácně.
Nyní jsem dostal o "Posseltových nejnovějších vyhlášeních" - "Sudetendeutsche Zeitung" třetí "bezplatný výtisk", kde sáhodlouze obhajoval změnu stanov, a konečně oslavoval své právní vítězství ", s odkazem na sedmdesát procent členů představenstva, kteří souhlasili (ty, kteří ne, a kteří jsou zaměstnáni u SL nebo některé z jeho organizací samozřejmě neoznačuje). Je velmi překvapivé, že tento konkrétní pan Posselt kázal spolu s premiérem Stoiberem nejen při Sudetském dnu, že v dialogu s Čechy jde pouze o zrušení Benešových dekretů. Od roku 2000 jsem četl v Rakousku, Německu a České republice a mluvil se studenty a pamětníky a také při veřejných setkáních o "pravdě". České noviny přinesly jako titulek z rozhovoru - "Nežádám ani odškodnění ani omluvu, ta buď přijde, nebo ne“ ("Katolický týdeník" nebo "Dnes") Po jednom čtení ve Františkánském gymnasiu také: "Přijel do Brna, je třeba se smířit s Brnem". Dnes mluvím jen o pravdě. Nebudu nikomu podlézat ve své argumentaci. Mám medaili Adalberta Stiftera, stejně jako uznání renomovaných českých historiků a autorů. Po celá desetiletí mám "Sudetenpost" a miluji objektivní zpravodajství a ne "koho chleba jím, pro toho píšu" (právě vzhledem k tomu, aby se nezapomnělo na vojáky a civilisty na hřbitově v Chebu). Ve skutečnosti bychom teď neměli diskutovat o vystoupení Británie z EU, ale o vyloučení České republiky. Ta nesplňuje kritéria pro vstup, která komisař Verheugen uvedl v parlamentu EU. Historická komise předložila svou zprávu doplňující komunistickou historiografii (30.000 mrtvých, 20.000 divoce vyhnaných). Dnes historiografie píše již o více než 100.000 zakopaných mrtvých. V současné době existuje spousta mezinárodních soudů, které hovoří o protiprávním vyvlastnění, nicméně, pokud bude protiprávní vyvlastnění ve vnitrostátním právu, není možné dělat nic. Proč EU mlčí, pane Schulz? Sudetenpost, 7.4. 2016. str. 16
Herbert Paul Streibelt: Proč tak rychle?
"Definitivní pád sudetských Němců do politické bezvýznamnosti". Manfred Maurer ve svém komentáři "Bojujete spolu navzájem!", je očividně odhodlaný předělat program výkonných funkcionářů SL, kteří rozhodují o tom, že sudetoněmecký landsmanšaft se mění podle motta: "Němečtí vyhnanci. Od sdružení obětí k sdružení toužicích" (podtitul recenze "Sudetenpost" knihy "Podvedeni a opuštěni "od Gernota Faciuse).
To jasně dokazuje záměr - opět rychle uskutečnit změnu - což dokazuje zejména rozhodnutí, těsně před Vánoci, že funkce ve Witikobundu jsou neslučitelné s funkcí v SL. Boj proti právu dává o sobě vědět! Takový vývoj již nastal v ostatních landsmanšaftech. Ale proč takové svižné tempo proti proudu, to naznačuje, že vedení SL je sama pod velkým tlakem Bavorské státní kanceláře. Je možné, že součástí amerického tlaku na Českou republiku je konečně vymoci kompenzace židovským obětem vyvlastnění na základě Benešových dekretů. Prázdná formule Sudetoněmeckých dnů "Je nutný dialog" se v žádném případě netýká diskuse se sudetskými Němci. Sudetenpost, 10.3. 2016, str. 16
Volný a krácený překlad ing. P. Rejf, CSc., připravil dr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 18. dubna 2016.
Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz
Facebooková adresa: https://www.facebook.com/pages/%C4%8Cesk%C3%A9-n%C3%A1rodn%C3%AD-listy/490810227709170?ref=hl
http://www.conematevedet.cz/Index.htm