Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
Spor o stanovy sudetoněmeckého landsmanšaftu se zvrhl na formu malé války
Spor o změnu stanov sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) se přenesl také na Spolkové shromáždění dne 27. února v Mnichově. Spor však má stále více formu malé právní války, v níž jde o otázky, jako jsou tyto: Bylo konání tohoto spolkového shromáždění korektní, nebo se konala dvě v týž den? A je Bernd Posselt vůbec ještě mluvčím sudetoněmeckého etnika? Takové otázky nebyly samozřejmě ani položeny, ani zodpovězeny v oficiálních prohlášeních SL. Ale odpůrci novely, kteří trvají v každém případě na zásadě, že změna účelu SL vyžaduje schválení všemi členy, položili tyto otázky ještě mnichovskému rejstříkovému soudu, aby spor nemohl být snadno skryt. Konkrétně to znamená, že přicházejí s výbušným deficitem opět na nedávné spolkové shromáždění, jako před rokem.
Kvůli takovým formálním vadám shledal mnichovský soud v lednu pozměňovací návrh z konce února 2015 za formálně, ale ne obsahově, jako neplatný. Vzhledem k tomu to vedení SL považovalo za potvrzení obsahu, ponechalo text, kde "znovuzískání vlasti" a „požadavek restituce“ již nejsou ve výslovné definici účelu sdružení, opět v nezměněné podobě na svolané XVI. Spolkové shromáždění. A okamžitě dostal většinu 72 procent hlasů (51 pro a 19 proti). Kromě toho byl Bernd Posselt potvrzen 88 ze 100 platných hlasů jako mluvčí sudetoněmecké etnické skupiny. Reakce médií na novelu se pak ale Posseltovi nelíbila. Titulky, že jeho etnická skupina se "zřekla vlasti" komentoval jako zavádějící. "Ze stanov byly odstraněny zcela zastaralé formulace, které budily dojem, že sudetští Němci by mohli vznést územní nároky vůči České republice. To však nikdo, kdo je při smyslech, nedělá." SL je spíše odhodlán prosazovat základní lidská práva a lásku k vlasti. Historickou událostí změna stanov samozřejmě ještě není. Proto jí zde vůbec byl formálně poskytnut na XVI.Spolkovém shromáždění prostor.
27 únor 2016, odpoledne: Z tiskové zprávy SL v Mnichově se zdá se, že byl ukončen dlouhý spor o změny stanov. Ta věc se zdá být rozhodnuta. Ve třetím a posledním odstavci je téměř jen tak mimochodem: "Pod řízením právoplatného předsedy delegátů spolkového shromáždění Reinfrieda Voglera bylo obnoveno rozhodnutí o změně stanov z minulého roku a podpořeno většinou 72 procent." V předchozích dvou odstavcích je předem sděleno veřejnosti, že delegáti sudetoněmeckých spolků rozšířeného spolkového shromáždění znovu zvolili bývalého poslance CSU Bernda Posselta (59) jako mluvčího a tudíž jako vedoucího představitele sudetoněmecké etnické skupiny s 88 platnými ze 100 hlasů. Ve druhé nejvyšší pozici národního předsedy SL, byl potvrzen v personální unii Posselt. Zvoleni byli jeho tři zástupci, předseda bavorského SL Steffen Hörtler (42), jeho bádenskowirtenberský kolega Klaus Hoffmann (56) a předseda hesenského Svazu vyhnanců, Siegbert Ortmann (75). Dalšími členy rady jsou Hildrun Barthlme (43), Claudia Beikircher (43), Raimund Paleczek (48), Robert Wild (51) a Peter Kuffner (74).
Posseltovi kritici nesouhlasí s většinou
Barthlme a Wild se nově dostali do předsednictva. Hoffmann se přesunul k Posseltově vizi. Dosavadní zástupce Claus Hörrmann měl sice také kandidovat, ale nedostal dostatečnou podporu. Hörrmann, který není přítelem novely a dokonce i občasný veřejný kritik mluvčího ("Posselt Posse" (Posseltova fraška), "Sudetenpost", číslo 12/2015) se přizpůsobil jak jeho osobě, tak k změně stanov.
Pozvání jako kámen úrazu
Dokonce již pokládají otázku, zda je Posselt stále ještě mluvčí? A zda se vůbec 27. února konalo nějaké spolkové shromáždění? Tyto otázky se mohou někomu zdát, tváří v tvář oficiálním zprávám tiskové kanceláře SL absurdní, ale nevisí ve vzduchu, nýbrž nyní má mnichovský rejstříkový soud v konečném důsledku rozhodovat o registraci změny a zvolených funkcionářích do registru spolků.
Jak může někdo přijít k tomu, že se ptá na právoplatnost XVI. Spolkového shromáždění SL? Má to co do činění s vnímáním odpůrců novely - pozvání a výsledné režie jako závadné. Reinfried Vogler, jako předseda Spolkového shromáždění, byl právníkem Witikobundu, už předem informován o jeho přesvědčení, že Spolkové shromáždění nemá mandát k přijetí usnesení, pro organizační nedostatky. Pozvánky měl jednatel SL Christoph Lippert poslat poštou. Přitom měl k pozvánce od prezidenta Voglera připojit přílohu s informujícím textem. Takže všechno by mělo svůj řád.
Povyk v Sudetském domě
Měl, ale neudělal to. Alespoň podle názoru seniora shromáždění (nejstaršího člena) - Edmunda Liepolda, jehož úkolem bylo otevřít Spolkové shromáždění a určit kvórum. To, co je obvykle formální, kulminovalo tentokrát s řadou dalších nedostatků. To od 89-letého zřejmě nikdo nečekal a snažili se jej od toho odradit, mimo jiné spolkový předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku (SLÖ), Gerhard Zeihsel. E. Liepold pozvání označil za neplatné a prohlásil spolkové shromáždění za uzavřené, ještě před tím, než začalo. Poté přerušil zmatek v Sudetském domě spolkový předseda SL Posselt, převzal iniciativu a určil náhradního seniora (druhého nejstaršího člena v sále) - Herberta Fechtnera, jako člena zahajujícího shromáždění. Bylo tedy pak zahájeno spolkové shromáždění, které první senior právě uzavřel. Proto Heinz Veauthier, právník, odpůrce pozměňovacího návrhu stanov, huboval na pokoutní advokáty, a žádal omluvu za alternativního seniora. Od této chvíle, po druhém otevření Spolkového shromáždění, pak bylo učiněno výše uvedené rozhodnutí.
Konalo se vůbec spolkové shromáždění?
"Snažili se spravit nedostatky tím, že udělali nové Spolkové shromáždění," říká Ingolf Gottstein, který se odvolal proti pozměňovacímu návrhu. "To je důvod, proč bylo rozhodnutí, zcela nesmyslné, ke shromáždění skutečně nedošlo", je přesvědčen Gottstein. A to také bude mít, v případě, že to rejstříkový soud také tak shledá, docela dalekosáhlé důsledky. Vzhledem k tomu, že funkční období Bernda Posselta vypršelo v únoru a není automaticky prodlužováno až do platného znovuzvolení, nemají sudetští Němci v současné době mluvčího. Gottstein, který již dosáhl formálního zrušení prvního experimentu s novelou, chce proto požádat rejstříkový soud, aby SL obdržel status "bez mluvčího".
Nejen v Mnichově došlo k takovému absurdnímu scénáři. „To, že o rozhodnutí zástupců SLÖ, vedených národním předsedou Gerhardem Zeihselem, stejně jako vedení SL a téměř všech delegátů shromáždění, pokračuje jednání, mluví samo za sebe", sděluje jednatel SL Lippert novinám "Sudetenpost". Zeihsel měl být znovu zvolen místopředsedou spolkového shromáždění. "Jsou názory, že on také není v žádném případě podle zákona zvolen. Vyslána byla výzva ke spolkovému shromáždění "postupujte v souladu s právem" a Zeihsel je považován za spojence mnichovského vedení SL. Ten „není úplně spokojený se všemi změnami formulací stanov, ale míní, že se s nimi může žít“ - ačkoli termín navrácení majetku již není výslovně uveden, tento požadavek byl nepřímo zahrnut do nových formulací.
Kowalski ze SLÖ vyjádřil rozhodnutí protestovat
Méně pozitiv vidí mluvčí SLÖ Wolf Kowalski. "Z rakouských delegátů (v kauze neoprávněnosti shromáždění figurují čtyři, pozn.) byl pouze jeden jasně proti tomu, aby došlo ke změně stanov," informují "Sudetenpost". Což nezůstalo bez následků: Kowalski zastupuje výbor pro kulturu, kde působil dvanáct let. Zde měl Kowalski prosazovat to, o čem spolkové vedení SLÖ rozhodlo před dvěma týdny na žádost Güntera Kotteka: V souladu s tím měli rakouští delegáti Zeihsel, Kowalski, Erich Chládek a Bernhard Gübitz vznést argumenty a "protestovat proti nové žádosti o změnu stanov na Spolkovém shromáždění v Mnichově, na základě toho, že již bylo napácháno dost škody". Je třeba se obávat, že novou úpravou/protitvrzeními se nadělá ještě více škody. Nová žádost o změnu stanov však byla přijata pouze s jedním jejich nesouhlasným hlasováním.
Při bouřlivém setkání v Mnichově dne 27. února pak Kowalski přistoupil k řečnickému pultu poté, co při dřívějším pokusu nebyl úspěšný, aby využil práva promluvit za SLÖ ke sporu. Kowalski informoval o rozhodnutí SLÖ protestovat proti žádosti o změnu a požádal německé delegáty o zrušení 17. bodu programu jednání - o jakýchkoliv změnách. Stejně pak také hornobavorský předseda SL Hans Slezák, ale většina nebyla pro.
V diskusi se Kowalski znovu snažil argumentovat. Ukázal na právo na návrat jakožto právní zásadu: "každému z vysídlených Bosňanů, kosovským Albáncům, Krajinským Srbům. východoslovanským Chorvatům atd. je zaručeno právo vrátit se do své rodné vesnice spolu s jejich rodinou a získat také všechen odejmutý majetek“. Nyní se však zdá, že "ve vědomí většiny přítomných delegátů spolkového shromáždění má být ukotveno, že SLÖ je jen kulturní záležitost. Že Němci obecně a sudetští Němci nemohou, zejména v důsledku stanovení viny, požadovat stejný právní status jako srbští četníci nebo bosenští svatí bojovníci". Na ty, "kteří jsou stejně jako já proti zbavení práv a podrobení", apeloval Kowalski aby zamítli žádost o změnu.
Zeihsel: Jsou to všichni sektáři!
SLÖ nebude v žádném případě odstraňovat bod požadující vrácení konfiskovaného majetku nebo odškodnění, za účelem sjednocení stanov. Ti, kteří v Mnichově utvořili frontu proti novele, jsou ale v očích Zeihselsa "jen sektáři" - také když se jim líbí poslouchat Witikobund. Zeihsel pro "Sudetenpost": "Edmunda Liepolda je mi líto. Přesvědčili ho, že by neměl otevřít spolkové shromáždění. Snažil jsem se ovlivnit Liepolda, že by neměl udělat. Ale on to udělal ... "
A tak nekonečná historie novely pokračuje v Mnichově u rejstříkového soudu, který musí rozhodnout, zda všechno mělo svůj řád, nebo ne. Šéf Witikobundu Felix Vogt Gruber napsal před tímto spolkovým shromážděním Seppu Herbergerovi ve "Witikobrief" (dopisu Witikobundu): "Po procesu opět začne proces".
Kompromisní výzva zůstala nevyslyšena
Někteří, kdo neshledávají akce špičky SL obzvláště šťastnými, si přejí méně složitý a hlavně smířlivý výsledek příběhu. Franz Pany, spolkový předseda SL v letech 2008-2014, se vyjádřil v dopise, publikovaném v „Münchner Merkur“, k dialogu mezi všemi účastníky o rozsudku mnichovského soudu . I když "rozpoznal myšlenku nutnosti přizpůsobit stanovy roku 2016 v dikci a vytčení cíle", "novela nemá srozumitelnou formu a obsah" - pro něj. A Pany pokračoval: "větší kultura debaty a více smyslu pro předkládání informací by zde bylo vhodné - a ne předkládání rozhodnutí a stanovisek. Nyní je zde šance, než bude vysloven verdikt soudu, k širší diskusi, která by měla být využita ve prospěch sudetoněmecké etnické skupiny. K hojení zranění z posledních měsíců a k úctě k těm, kteří jsou přímo ovlivněni. A nakonec, aby se zabránilo dalším právním sporům, které by způsobily dlouhodobou škodu! "
Možná tu jde o něco jiného, skutečnou kulturu diskuse a snahu o spolupráci. To nemusí nutně řešit soud ...
Sudetenpost, 10.3.2016, str. 1,3, bez autora a značky
S velkou většinou pro jasný kurs
XVI. Sudetoněmecké spolkové shromáždění se konstituovalo v Sudetském domě
v Mnichově
Sudetoněmecké spolkové shromáždění, nejvyšší rozhodovací orgán organizace národnostní menšiny ve vynuceném exilu, se po 70 letech vyhnání konstituovalo po šestnácté. S polovinou narozenou ještě ve vlasti, s druhou polovinou mimo vlast, potvrzuje uvnitř i navenek udržitelnost landsmanšaftu. S většinou mezi dvěma třetinami a třemi čtvrtinami byla provedena volba předsedy, mluvčího, zemských předsedů, dvě změny stanov a schválena účetní závěrka a rozpočet.
Jak je všeobecně známo, došlo nicméně k boji s malou skupinou zpátečnických aktivistů, kterým na správném smíru s českým obyvatelstvem a s českým státem, na udržitelnosti sudetských Němců, jejich organizace a jejich grémií, nezáleží. U soudu se svou žalobou proti rozhodnutí o přizpůsobení stanov, přijatému před rokem, do značné míry selhali. Nyní se urputně snaží sabotovat činnost demokraticky zvoleného parlamentu národnostní menšiny. Spolubojovník předsedy Witikobundu Felixe Vogta Grubera, senior Edmund Liepold (narozen v roce 1927), bezprecedentně snižuje výkonnost krajanů. Vybavený poznámkami cizího advokáta, Heinze Veauthiera, vstoupil Liepold k řečnickému pultu, oznámil, že se jeho slova mnohým nebudou líbit a přečetl ukončovací text. S realitou měl málo společného: XVI. Sudetoněmecké spolkové shromáždění nebylo řádně svoláno, protože odesílatelem nebyl předseda Reinfried Vogler, ale spolková kancelář SL (která vždy zastupovala předsedu ve správních věcech). Z tohoto důvodu pak Liepold řekl, že není v pozici, kdy může otevřít spolkové shromáždění a program jednání a zvolal : "Přeji vám šťastnou cestu domů".
Právo na návrat do vlasti namísto práva na vlast?
Tak lehce se nedají (otištěno v Sudetendeutsche Zeitung (SdZ) 51+52/2015) poslanci odbýt. Poté, co Liepold opustil halu, zahájení připadlo druhému nejstaršímu poslanci spolkového shromáždění - zemskému předsedovi Herbertu Fechtnerovi, který přijel ze vzdálenosti 600 km z Braniborska. Odkázal stanovisko právníka do patřičných mezí, když se pokoušel jako nečlen o puč, uvítal poslance, otevřel sebevědomě spolkové shromáždění a nechal zvolit dvě zapisovatelky - Regine Loeffler Klemsche a Annegret Kudlich. Vzhledem k tomu, že hrozila žaloba proti platnosti shromáždění, věnoval Fechtner statutu, a přesnému postupu podle jednacího řádu, zvláštní pozornost. Po zjištění o usnášení schopnosti vyzval k hlasování o pokračování spolkového shromáždění. Proti byly jen čtyři hlasy a šest se zdrželo hlasování, jak bylo spočítáno.
Předseda volební komise spolkového shromáždění - Roland Janik - vysvětlil volební proces, který zakládá řádný průběh voleb už XVI. spolkového shromáždění. Byli schváleni poslanci zvolení do roku 2020 a povzbuzeni k užitečné práci ve prospěch etnické skupiny. Peter Polisher, Iris Wild, Bernhard Goldhammer, Birgit Unfug a Tobias Endrich byli zvoleni do spolkového shromáždění za sudetoněmeckou mládež, Gerhard Zeihsel, Wolf Kowalski, Erich Chládek a Bernhard Gübitz za sudetoněmecký landsmanšaft v Rakousku (SLÖ ).
Ortfried Kotzian navrhl na post předsedy Spolkového shromáždění Reinfrieda Voglera. Dva návrhy z řad opozice se staly neefektivními, protože byl okamžitě zvolen Vogler s 57 ze 70 hlasů, (81%) potvrzen ve funkci. Také dosavadní místopředsedové byli znovu zvoleni: Helmut Reich, dříve krajský předseda Norimberku (63 z 70 hlasů) a Gerhard Zeihsel, spolkový předseda SLÖ a bývalý člen parlamentu ve Vídni (56 z 70 hlasů). Za jednatelky předsednictva spolkového shromáždění byli zvoleni Margaretha Michel, okresní předsedkyně v Horních Francích a Frank Alrichter, mediální zástupce regionálního sdružení v Bavorsku.
Předseda Vogler přivítal Irene Novákovou, předsedkyni Kulturního svazu Němců v České republice, Eriku Vosáhlo, první místopředsedkyni Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, poslankyni, zástupkyni Albrechta Schlägera, Christu Naaß, generální sekretářku Sudetoněmecké rady a čestné hosty. Ocenil vybrané poslance - zástupce všech "pamětníků" Walli Richtera - a ocenil práci XV. sudetoněmeckého spolkového shromáždění, která výrazně organizačně a politicky posílila landsmanšaft. Při poctě zesnulým připomněl především dlouholetého mluvčího, spolkového předsedu a čestného předsedu Franze Neubauera, který zemřel 2. prosince.
Bernd Posselt, nástupce Neubauera v obou funkcích, přednesl ve své zprávě o činnosti: Rok 2015 byl nejúspěšnějším pro etnickou skupinu a landsmanšaft po dlouhé době. Prostřednictvím lidové diplomacie se podařil průlom v oficiální politice. Reformou stanov v r. 2015, kterou se vypouští ustanovení, podle něhož bylo prosazováno právo na "znovuzískání vlasti", vyloženě "rozmrazilo" mnohé české politiky a ti museli uznal, že nyní záleží na české straně. Velmi zřetelně tato změna nastala prostřednictvím video referátu českého místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka při Sudetském dni a po jeho návštěvě Sudetského domu, kde položil květiny obětem vyhnání. „Byl to historický krok", řekl Posselt. Také upozornil na iniciativu usmíření města Brna a jeho primátora Petra Vokřála, která byla přímo zaměřena proti principu kolektivní viny a v žádném případě není ukončena. „Ztracen by mohl být odpor proti myšlence kolektivní viny, ale ne tehdy, pokud jej sami neopustíme. Nejsou to Češi o nic víc, než Němci za to odpovědní."
Stejně je mnoho očekáváno od "maďarského řešení" - uznání zbavení práv a vyhnání za bezpráví, zrušení stavu zrušení práv, oficiální omluva ze strany současného státu a pozvání k návratu s ohledem na čistě symbolické odškodnění. Směrem k České republice je to možné změnou stanov, v souladu se zásadou, že „nejprve musíte zasít a pak sklízet“, mohou být řešeny také velké problémy.
A konečně, běh historie se obrátil ve prospěch sudetských Němců a nikdo jej nyní nemůže ani „okecáváním“ ještě zablokovat. Po skončení studené války, po krátká době euforie po roce 1989, pozastavení v éře Klause, se staré uváznutí rozeběhlo: "Nastal tak velký pohyb, že mu sotva stačíme v komunikaci". Posselt apeloval na shromáždění, aby hlasovalo pro přeformulování našeho starého účelu a šlo vstříc budoucnosti otevřeně a statečně, při dodržení stále platných zásad. Poslanci potvrdili tento kurz velmi dlouhým potleskem.
Günter Reichert navrhl Bernda Posselta na znovuzvolení mluvčím. Při volbě na příští období bylo 34 zástupců, kteří zastupují sudetoněmecké obce a sdružení - podle řezenské úmluvy z r. 1987 (seznam v SdZ 51+52/2015) pro, jeden se zdržel hlasování, postoj dvou delegátů nebyl oznámen. Jejich názor byl: „Vždy dobře pracoval a stál s přesvědčením na našem stanovisku“. Ze 100 hlasů bylo 88 pro Posselta, osm proti a čtyři se zdrželi hlasování Před zvolením uvedeného (od roku 2008) novým mluvčím, poděkoval předseda Vogler zástupcům a delegátům. „Výsledek navenek ukazuje, že stojíme za stejnými názory. Je to dobrý výchozí bod pro práci v nadcházejících čtyřech letech. I nadále budeme vášnivě diskutovat o potřebě těchto přijatých rozhodnutí, ale i navenek platí, i když je nepodporujeme všichni - tak to funguje v demokracii", řekl Vogler jasně.
Během rozpravy několik členů zdůraznilo, že by nemělo dojít k poklesnutí na úroveň právníka Veauthiera - je prý třeba vyjasnit, zda bude financován regionálními skupinami z členských příspěvků. „To, co nás brzdí," dodal Raimund Paleczek, „jsou obstrukce a destrukce". Edmund Slate, zástupce okresního předsedy ve Švábsku, ujistil, že v žádném případě celá okresní skupina nepodporuje svého předsedu Vogta Grubera ve sporu o politickou orientaci. Toto tvrzení vyvolalo značnou pozornost v plénu.
Také bylo zvoleno spolkové předsednictvo. Nezbytný základ pro schválení finančních výkazů za sledované období, tj rok 2015, spolkový finanční ředitel SL Peter Kuffner nestihl, protože čas do konce února nestačí, aby se vypracovala zpráva se všemi detaily. Poskytl předběžné údaje. Bernhard Goldhammer, předseda finančního výboru XV. spolkového shromáždění doporučil přijetí účetní závěrky. Zdůraznil ale, že je třeba posílit příjmy lansmanšaftu, například tím, že se zvýší členské příspěvky, zatímco na straně výdajů je přílišná volnost. Revizor účtů potvrdil landsmašaftu správnost jeho evidence a bezchybnost účetnictví a doporučil prozatímní schválení předběžných zjištění o hospodaření.
Jménem finančního výboru předložil Bernhard Goldhammer opět žádost o uvolnění ze spolkové exekutivy. Hlasováním byla schválena, osm členů se zdrželo hlasování a nikdo nehlasoval proti.
Ortfried Kotzians opět navrhl Bernda Posselta na znovuzvolení spolkovým předsedou landsmanšaftu. Posselt dostal 55 z 64 hlasů, podobně dobrý výsledek jako při volbě mluvčího. Při volbě tří zástupců zvítězili Klaus Hoffmann, zemský předseda v Bádensku-Württembersku a zástupce liberecké domoviny (nový), Steffen Hörtler, zemský předseda v Bavorsku a jednatel v Heiligenhofu (potvrzen) a Siegbert Ortmann, zemský předseda Svazu vyhnanců (BdV) v Hesensku ( potvrzen) s 63, 61 a 48 hlasy - proti Clausi Hörrmannovi, zástupci zemského předsedy v Sasku (23 hlasů).
Ke klíčovému hlasování došlo při výběru pěti přísedících - Raimunda Paleczeka (64 hlasů), Petera Kuffnera (60 hlasů), Claudie Beikircher a Roberta Wilda (55 hlasů oba) a Hildrun Barthlme (43 hlasů).
Zástupci důležitých istitucí spolupracujících se spolkovým předsednictvem - předseda sudetoněmeckých vlasteneckých rad (Franz Longin), spolková předsedkyně sudetoněmeckých žen (Gerda Ott), spolkový předseda sudetoněmeckého mládeže (Peter Polierer), předseda Nadace pro sudetoněmecké sociální a pedagogické záležitosti (Hans Knapek) a v průběhu jednání byl znovu přizván Wolf-Dieter Hamperl jako spolkový kulturní referent, Rudolf Grulich jako historik a Ortfried Kotzian jako předseda představenstva Sudetoněmecké nadace. Předseda spolkového shromáždění (Reinfried Vogler) a předseda výboru pro politické záležitosti (Günter Reichert) jsou zváni na všechna zasedání spolkového předsednictva a mají tam právo vystoupit.
Po určitém odložení a zdržení, které si většina nepřála, mohla být předložena změna stanov, navržená v roce 2015, plénu k dalšímu hlasování. Bylo to nezbytné, protože mnichovský soud, i když ve vydaném rozsudku ze dne 29. ledna (SdZ 5/2016) zhodnotil úpravu stanov jako schválenou s náležitou většinou a bezproblémovým obsahem, kritizoval chyby v procesu vzniku žádosti: Návrh na změnu původních stanov proběhl již v době rozhodování, návrh je tak neplatný z čistě formálních důvodů. Spolkové předsednictvo se rozhodlo znovu navrhnout změnu stanov v nezměněné podobě, s nově zvolenými členy XVI. spolkového shromáždění.
Plénum se zřeklo obnovení debaty. Nicméně, někteří poslanci si stěžovali na určitou míru nejistoty v okresních, městských a okresních skupinách, což vyústilo v dotazy, co dělat se zasaženými skupinami a jejich koordinátory pro odstranění této nejistoty. Zda je nejitřit, nebo vést debaty. Bernd Posselt a Steffen Hörtler kritizovali v této souvislosti skutečnost, že nebyli zváni těmito skupinami k vyjasnění situace, aby problémy zcela, nebo částečně odstranili. Pravděpodobně se projevuje starý princip „Cuius regio, eius religio" (čí území, toho náboženství).
Ani letos nebyly provedeny změny v úpravách navržených v roce 2015. XVI. Spolkové shromáždění přijalo text s 51 hlasy, 19 hlasů bylo proti a 2 se zdrželi, čímž byla opět dosažena většina 71 procent. Také s ohledem na rozhodčí soud byly stanovy konkretizovány: rozhodčí pravidla byla výslovně a plně prohlášena za nedílnou součást stanov. Změny se projeví až po jejich zanesení do mnichovského registru sdružení. Také byl schválen rozsáhlý seznam rozhodců.
Pak bylo znovu jednáno o pravidlech: Bylo rozhodnuto spojovat výbory podle vhodnosti a schopností:
• Hlavní výbor představují Kristian Ehinger (předseda), Peter Pawlik (místopředseda), a tým Dietmar Heller (sekretářka), Manfred Baumgartl, Franz Buchmann Eberhard Heisera a Rosina Reim;
• Výbor pro domácí politiku Günter Reichert (předseda), Herbert Fechtner (zástupce), Hagen Novotny (tajemník), Bernhard Gübitz, Tobias Endrich, Edmund Liepold a Heike Maas;
• Organizační výbor Bruno Klemsche (předseda), Günther Wytopil (místopředseda), Regine Loeffler Klemsche (tajemnice), Annegret Kudlich, Joachim Nerke a Rainer Wagner;
• Finanční výbor Frank Dittrich (předseda), Bernhard Goldhammer (místopředseda), John Liessel (tajemník), Adolf Beer, Waltraud Illner, Leonhard Schleich a Egon Ziegler;
• Výbor pro kulturu a národnosti Martin Posselt (předseda), Elke Pecher (místopředseda), Ulf Brossmann (náměstkyně), Alfred Kipplinger, Sigrid Moede, Barbara Probst-Polášek a Christian Weber;
• Výbor pro organizace ve vlasti a partnerství Edmund Schiefer (předseda), Rosemarie Kretschmer (místopředsedkyně), Gisela Thiel (jednatelka) Ingeburg Alesi, Brigitte Gottman, Martin Januschko a Herbert Pietschmann;
• Výbor pro public relations Frank Altrichter (předseda), Rudiger Goldmann (místopředseda), Birgit Mischief (jednatelka), Steffen Eigner, Rudolf Fischer, Helmut Reich a Sigrid Ullwer-Paul;
• Sociální výbor Margaretha Michel (předsedkyně), Walter Schiel (místopředa), Iris Wild (jednatelka), Wilfried Bittner, Ernst a Ingrid Reiß.
• Revizní komise Karin Führich (opětovně zvolena) a Roland Janik (nový).
• Do sudetoněmeckého předsednictva poslalo spolkové shromáždění Bernda Posselta, Kristiana Ehingera, Rudolfa Grulicha, Steffena Hörtlera, Klause Hoffmanna, Ortfrieda Kotziana, Siegberta Ortmanna, Guntera Reicherta, Reinfrieda Voglera a Gerharda Zeihsela.
Irene Nováková a Erika Vosáhlo, zástupci ve vlasti zůstavších Němců, informovali o mnoha zajímavých věcech, které budou podrobně popsány v příštím týdnu.
Poslanci se rozloučili Německou písní a v srdci se záměrem zmařit pokus několika fanatiků o rozklad etnické skupiny a landsmanšaftu, který je nejen politicky, ale nyní dokonce lidsky zavrženíhodný - například jednání Edmunda Liepolda. Rozdílné názory opět uplatňovat ve spravedlivé a objektivní diskusi a uznat většinová rozhodnutí. Herbert Fischer, Sudetendeutsche Zeitung, 4.3. 2016, str. 1,3,4
Volný a krácený překlad ing. P. Rejf, CSc., připravil dr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 18. března 2016.
Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz
Facebooková adresa: https://www.facebook.com/pages/%C4%8Cesk%C3%A9-n%C3%A1rodn%C3%AD-listy/490810227709170?ref=hl
http://www.conematevedet.cz/Index.htm