Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
Polsko ještě není ztracené
Společnost pro podporu Němců ve Slezsku, Braniborsku, Pomořansku, východním a západním Prusku ( AGMO ) vždy sledovala politický vývoj v Polské republice. Výsledky tohoto vývoje rozhodujícím způsobem ovlivňují budoucnost našich spoluobčanů ve Slezsku, Pomořansku, jakož i ve východním a západním Prusku. Nelze popřít, že rozhodnutí nových vládců ve Varšavě výrazně zhoršily postavení německé menšiny v Polské republice.
Platí nyní rčení "Ti, kteří spí v demokracii, probudí se v diktatuře"? Tak zlé to u našeho východního souseda není, ale obavy, které vyjadřuje velký počet občanů Polské republiky, kteří na ulicích protestují proti politice své vlády, nás nutí k zamyšlení. Vidí v nebezpečí ty svobody, které čas vyrval komunistické tyranii, v boji, který přispěl ke konci Varšavské smlouvy a Sovětského svazu.
Jak reagovat? Slova směrovaná k Polsku jsou působivá: vysoce postavený politik CDU požaduje sankce, sociální demokrat hovoří o "Putinisaci" a německý člen Evropské komise vyzývá - k ustanovení „dohledu“ nad Polskem. Poslední návrh svědčí o nedostatku historické citlivosti - a umožňuje polské vládě udržovat nacionalistické myšlení a vydávat se za mučedníka.
Vaše AGMO eV - Společnost pro podporu Němců ve Slezsku, Braniborsku, Pomořansku, východním a západním Prusku
Sudetoněmecká tisková služba (SdP), Rakousko, Vídeň/Bon, 18.2.2016
Poznámka redakce: Článek konstatuje, že za současné vlády se výrazně zhoršilo postavení německé menšiny v Polské republice. Nedozvíme se však, že Německo Polákům žijícím ve SRN neposkytlo statut národnostní menšiny, proto se tito netěší žádným menšinovým právům, které mají Němci v Polsku.
Ingolf Gottstein: Nyní je čas na spolupráci!
Předseda Witikobundu a žalobce proti novele stanov SL, píše v následujícím článku, co se podle jeho názoru teď stane:
Nakonec je nyní nutné, aby nešťastná změna stanov byla první ze stolu! Předchozí verze je bezesporu platná, ale nyní musí být naplněna životem, a proto si dovoluji formulovat některé základní myšlenky k tomu, co je nyní třeba udělat:
Spolupráce - příkaz současnosti - na základě pravdy a spravedlnosti. A to je především rehabilitace vyhnaných osob od kojence do po starce. Jakoukoliv vinu některých sudetoněmeckých jedinců individuálně postihovat, což se již stalo už dávno. Zbavení práv etnika a vyhnání musí patřit minulosti. A to může trvale uspět pouze tehdy, jak vyplývá ze Zayasových slov: "Vyhánění je zažehnáno pouze v případě, pokud iniciátoři vědí, že to za to nestojí".
Česká republika musí čelit minulost, stejně jako to učinilo Německo. Benešovy dekrety (o nichž je známo, že byly naposled použity na podzim 2015 ve verdiktu proti knížeti Lichtenštejnska, i když ani nebyl německý občan) musí být konečně zrušeny a český stát musí nutně odeslat restituční náhrady, například podobně jako Maďarsko, Rumunsko a (dokonce!) Srbsko. Není to povinnost současných obyvatel vyvlastněného majetku, ale státu, jako právního nástupce mezinárodně protiprávního vyhnání!
České republice samotné prospěje, když se odstraní tato skvrna, protože pak bude právní jistota pro dnešní investory. Kdo má chuť investovat v zemi, která je zjevně nakloněna, čas od času bez rozdílu vyvlastňovat a zbavovat práv?
Důležitým úkolem landsmanšaftu nyní je, českému obyvatelstvu - nejlépe v českém jazyce - vysvětlit, že se nejedná o nové vyvlastnění (a tedy novou nespravedlnost), ale sám stát je odpovědný za náhradu. Je jeho vnitřní záležitostí - pokud vrátí neobydlené domy a zaplatí za obydlené náhradu, nebo bude všechno kompenzovat celkově. To není pro nás rozhodující, protože zabývat se těmito otázkami je vnitřní záležitostí této země.
Co rozumíme pod tolik diskutovaným pojmem návrat vlasti? Za posledních sedmdesát let to pro žádného zástupce SL neznamenalo přesunutí hranic, nebo znovuosídlení. Argument dvojznačnosti je křehký a zdá se, že více slouží jako záminka pro další politické zájmy. Dnes to chápeme především jako vymožení právní rovnosti s českými občany, pro možný návrat těm, kteří si to přejí i nadále. A samozřejmě, plné poskytnutí práv na ochranu menšin, zakotvené Organizací spojených národů. Vlast prostě znamená nejen toleranci územní přítomnosti, ale právní jistotu, pěstování tradic a kultury, poskytování dvojjazyčnosti v kanceláři, ve škole a dokonce znamená udělení státního občanství České republiky a všech souvisejících práv a povinností.
K pozměňovacímu návrhu, o který se opět opatrně pokusili Posselt, Hörtler a Ortmann: Toto není vůbec nutné, protože vysvětlování zásad a komentáře k článku 3 by to prostě vedly k nejednoznačnosti. Pokus o politicky motivované krášlení musí být přímo napaden. SL si nárokuje být jediným zástupcem všech sudetských Němců. Jeden z jejich zveřejněných pokusů zřeknutí se nároků, není založen na individuálních právech vyhnaných, ale zhoršuje právního postavení obětí vyhnání a působí jako "konfiskační intervence".
Doufám, že přeživší oběti vyhnání především získají morální rehabilitaci. Landsmanšaft se musí okamžitě vrátit ke své povinnosti, s cílem obnovit právní postavení poškozených a nepouštět se do politicky motivovaných střetů. Kávové dýchánky a nečinnost, omezení se na stisk ruky a poplácávání na Sudetoněmeckém dni se prokázaly jako nedostatečné k tomu, aby bylo konečně dosaženo spravedlnosti pro oběti vyhnání. Sudetenpost, 11.2.2016. str. 2
Poznámka redakce: Pan Ingolf Gottstein, předseda Witikobundu, vznáší nároky na ČR, především finanční, ale i jiné. Z jeho článku se však nedozvíme, o jaké mezinárodněprávní normy se jím vznesené nároky opírají. Jen politická prohlášení nemohou být pramenem nároků. My naopak v tvrzení, že sudeti nemají žádné nároky na restituce nebo náhradu škod, nemají žádnou vlast kromě té německé, se opíráme zejména o Postupimskou dohodu a Pařížskou reparační dohodu.
js: Osamělá debata o "včerejším sněhu" ...
Přestože předseda krajského Svazu vyhnanců (BdV) z CSU, Andreas Schmalcz, pozval na 19. ledna českého generálního konzula Milana Čoupka, na debatu s tématem "Náš společný rodný dům Evropa", akce se zúčastnilo pouze osm zájemců(!). Evropané by si neměli nechat ujít příležitost diskutovat s generálním konzulem. I když je Mnichov město, kde žije více než 100.000 sudetských Němců, jen tři byli přítomni - spolkový jednatel sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) Christoph Lippert, Johann Slezak ze SL Horního Bavorska a dáma z Ackermann-Gemeinde. Přivítat mohl pan Schmalcz nového předsedu BdV Horního Bavorska, Paula Hansela, Andrease Otto Webera, ředitele Domu německého východu, který debatu opustil po projevu generálního konzula.
Konzul zřejmě způsobil obtíže svým písemným konceptem, neboť pravdivě uvedl, že přítomným, "kteří jsou skutečně všichni experti", nemůže oznámit mnoho novinek. Proto se omezil na svůj životopis a popis ekonomického vývoje v ČR. Sudetoněmecké problematiky se dotkl jen okrajově a ocenil, mimo jiné, spolupráci mezi muzei v Ústí nad Labem a Mnichově. Dokonce i návštěvu bývalého premiéra Nečase zmínil jako znamení rostoucí normalizace.
V diskusi Johann Slezak poznamenat, že málo přítomných z "největšího sudetského města", ukázalo, jak malý je zájem i sudetských Němců o rozhovor se zástupcem České republiky na vysoké úrovni. Bylo dost trapné, když taková událost CSU na vysoké úrovni vyvolá tak málo pozornosti. Důvod spočívá v tom, že právě sudetští Němci neočekávají od české vlády, ani od německé, něco pozitivního.
"Osobně mohu jen litovat," řekl Slezak generálnímu konzulovi, "že zastupuje jednu z mála zemí na světě, která považuje vyhnání a genocidu za nezbytný základ své národní existence". Lpění na vyhnání a dekriminalizačním zákonu je škoda pro Českou republiku i celou Evropu. V Německu 95-letý bývalý strážce koncentračního tábora půjde před soud, v České republice chrání takovéto pachatelé stále dekriminalizační zákon. Dokonce i spolkový jednatel Christoph Lippert se připojil ke kritice Benešových dekretů a dekriminalizačního zákona. Ale přesto se poměry díky Berndu Posseltovi, a jím zorganizované návštěvy premiéra Seehofera v Praze, zlepšily. Následně přispěla změna stanov(!) To už pomohlo konání „Pochodu za život“ v Brně a dá se očekávat, že se bude opakovat. První návštěva českého politika, místopředsedy vlády České republiky v Sudetském domě a položení věnce, jsou jasné známky sblížení.
Naopak Paul Hansel informuje, ve zprávách z návštěvy památníků v České republice, jako Lidice, Ústí a Terezín, že sblížení začalo už dávno před cestami Posselta a Seehofera. Ještě předtím, než tři čeští senátoři položili kytice v Sudetském domě k uctění obětí nuceného vyhnání.
Krajanka z Ackermann-Gemeinde řekla o mnoha pozitivních setkáních a také požadovala zrušení dekretů, "ale musíme přece opuštěný domov, ve kterém teď žijí jiní, kultivovat". Na to reagoval Slezak: Naše požadavky nejsou určeny současným majitelům, kteří nás nevyhnali, ale českému státu, který má povinnost, podobně jako německý stát, učinit nápravu. I když by mohlo být mnoho dalších nejrůznějších diskusí, malý počet návštěvníků nevznášel další otázky, k tématům, která byla dosud neuspokojivě zodpovězena pomocí známých frází. Akce tedy skončila už v 19.45.
O hodinu později se konala novoroční recepce v promenádním sále v Commerzbank. Nával byl tak velký, že sál musel být uzavřen. Slezak se ptal některých členů BdV, proč se nezúčastnili besedy "Náš společný rodný dům Evropa". Odpověď zněla, že je to "včerejší sníh“ (dávná historie) ...
Sudetenpost, 11.2.2016, str. 6
Mnichovský soud ke změně stanov SL
Odpůrci novely, s představitelem žalobců Ingolfem Gottsteinem, předsedou Witikobundu, reagovali s potěšením na rozsudek. "Vyhráli jsme," řekl Gottstein. Nicméně, ne pouze žalobce byl potěšen, ale i žalované vedení SL. Z čeho se Posselt hlavně radoval, bylo zjištění, že většina, která hlasovala pro novelizaci stanov, byla více než adekvátní." Rozsudek zakládá jistotu, že návrh z konce února 2015 nebyl proti řádu, a proto je změna jen "formálně neplatná", obsah návrhu však "není neplatný". To znamená: Tato změna je ze stolu – nicméně jen dočasně. Spolkové vedení SL již rozhodlo znovu předložit původní nezměněný text k hlasování Spolkovému shromáždění koncem února. V případě, že změna bude znovu přijata, bude si Gottstein znovu proti němu stěžovat. Jeho právník zastává názor, že Spolkové shromáždění totiž nadále není oprávněno rozhodovat o takové "změně účelu". Sudetenpost
Rozhodnutí soudu o změně stanov z pohledu SL
Předseda výboru pro vnitřní věci sudetoněmeckého spolkového shromáždění, Günter Reichert, předložil názory sudetských Němců na rozsudek okresního soudu v Mnichově následujícím způsobem:
1. Shrnutí
Soud
a) přešetřil požadavek žalobců, vyhlásit změnu stanov jako neplatnou, takže nemůže být zapsána do rejstříku, z procesních důvodů;
b) žalobci předložené zjištění neplatnosti věcného obsahu změny novely § 3 stanov zamítl;
c) uložil náklady na soudní spor - čtvrtinu žalobcům a tři čtvrtiny SL.
2. Zdůvodnění rozsudku o změně stanov
Při stanovování svého rozhodnutí podle zákona soud - po projednání formálních náležitostí pro povolení soudního řízení - v první otázce řešil, zda rozhodnutí o změně stanov formálně, i obsahově, je zákonné či neplatné, s následujícími výsledky:
a) provedení změny stanov požaduje "žádnou změnu účelu (SL) ve smyslu § 33 odst. 1 věta 2 BGB, ke které je potřebný souhlas všech členů (SL). Bylo shledáno, že základní účel (SL) hájit význam a zájmy sudetských Němců, nebude změněn. " Soud tak potvrzuje obsahovou část změny stanov SL za platnou.
b) Pokud jde o otázku, jaká většina může rozhodnout o změně stanov SL, označuje soud za nesporné, že Spolkové shromáždění rozhodlo změnit stanovy "s většinou přítomných".
3. Formální neplatnost změny stanov
Zjištění soudu k formální neplatnosti novely odkazuje na skutečnost, že Spolkové shromáždění hlasovalo dne 28 2. 2015 o rozhodnutí Spolkového předsednictva, které bylo den předtím učiněno, na základě podnětů od členů shromáždění, formálně korektně a včas.
4. Následný postup
Spolkové předsednictvo Sudetoněmeckého landsmanšaftu se usneslo 30. 1. 2016, že nedošlo k zrušujícímu rozsudku městského soudu Mnichov 1 a nezměněná podoba pozměňovacího návrhu stanov, přijatá dne 28. 2. 2015, v § 3 stanov, bude jako návrh formálně a termínově korektní předložena 1. zasedání XVI. Spolkového shromáždění 27/28. 2. 2016. Sudetenpost, 11.2.2016, str. 3, bez autora a značky
Poznámka: Soudní poplatky soud zásadně dělí mezi účastníky podle míry úspěšnosti v soudním řízení. Pokud použijeme toto měřítko, pak se nám jeví takovým být spíše Witikobund. Na druhé straně však bez úspěchu nebyl ani SL. Ten hodlá řádně předložit předmětné změny stanov koncem února Spolkovému sněmu SL k novému hlasování, aby mohl být proveden soudem příslušný zápis a novela stanov tak nabyla právní platnosti.
Z hlediska našeho pohledu, i když na první pohled se jeví pro nás výhodnější novela stanov, jíž odhlasoval Spolkový sněm SL v únoru 2015, než stanoviska Witikobundu, jde jen o nepodstatné hrátky. Sudeti se totiž nemohou vzdát práv, které nikdy neměli a ani dosud nemají. Proto v zásadě je jedno, jak spor o stanovy mezi Witikobundem a SL bude dále probíhat, zda skončí potřebným zápisem nebo bude dále pokračovat soudní řízení.
Volný a krácený překlad ing. P. Rejf, CSc., připravil dr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 20. února 2016.
Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail:vydavatel@seznam.cz