Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Dönhoffova cena Gorbačovi
Bývalý sovětský státník Michail Gorbačov získal Dönhoffovu cenu za mezinárodní porozumění a usmíření. Chvalozpěv (laudatio) pronesl 28.11.2010 bývalý spolkový ministr zahraničních věcí Hans-Dietrich Genscher (FDP). Gorbačov svojí politikou „glasnosti“ a „perestrojky“ se zasloužil o ukončení studené války.
Dosud usiluje pomocí jim založené Gorbačovy nadace prospět celosvětovému míru a porozumění mezi národy. Tím také zdůvodnila porota udělení ceny dotované částkou 20 000 euro (přibližně půl milionu korun). FAZ, 29.11.2010, str. 4
Editorial
Nedávno byl Martin Dzingel na semináři Jukonu v Budyšíně, na kterém měli účastníci dobrou příležitost se seznámit s životem a činností Lužických Srbů v Německu. Jelikož se jedná o menšinu ve střední Evropě, je řada těžišť činností velmi podobná. Také Lužičtí Srbové připravují různé aktivity pro volný čas, nabízejí jazykové kurzy pro děti a dospělé a realizují různé kulturní a výchovné projekty. Rozdíl je v tom, že Lužičtí Srbové mají vlastní menšinové školy od dětských školek až po střední školy, kde se děti vychovávají nejen v lužickosrbském jazyce, ale též v lužické kultuře a dějinách
Právě přiblížení dějin a kultury hraje základní úlohu při vytváření pocitu sounáležitosti a identity. Každý národ má vlastní pojetí dějin. Proto by bylo důležité přiblížit dětem a mládeži z německé menšiny dějiny Němců v Čechách. Děti ve škole se učí dějiny Čech. Není problém získat publikace o dějinách Němců v ČR, chybí však učební materiály, které by jim přiblížily dějiny, kulturu a významné osobnosti na území ČR komplexně. Mladí lidé potřebují pozitivní vzory, skvělá období národa, znát významné vědce, spisovatele, vlastní líčení o hrdinech, mýty, legendy. Často jsou v dějinách zdůrazňovány jen negativní okolnosti, konflikty. A to je velká výzva pro budoucnost. Za Martina Dzingela podepsán Jan Bartoš.
LZ, 30.11.2010, str. 1 a 5
Pozn. red. Lužičtí Srbové již desetiletí bojují za pouhé udržení své národní svébytnosti. V podmínkách rušení jejich škol, omezování činnosti kulturních a dalších institucí, snižování dotací, vysídlování lužickosrbských vesnic, jež ustupují dolování uhlí, velké nezaměstnanosti, jež nutí zvláště mladé lužickosrbské rodiny k opouštění domovů a hledání práce v Německu, je problém zachování již samé podstaty národní existence. Lužickosrbský národ sídlí na území Lužice již někdy od 6. století. Současný stav Lužických Srbů je ukázkou německé politiky k národům, jež si podmanili. Většina z nich již neexistuje, Lužičtí Srbové se tak stali národnostní menšinou ve vlastní zemi. Pokud neřekneme proněmeckým politikům dost, můžete se to stát i s námi, Čechy! Německá menšina v ČR se těší privilegovanému postavení ve srovnání s dalšími menšinami. Přesto je nespokojená, požaduje odškodnění a zrovnoprávnění. Spíše bychom my měli požadovat reparace na Německu a zrovnoprávnění s německou menšinou u nás.
JUKON, mládežnická organizace, řazená pod střechu Landesversammlung, má nové vedení: Jan Bartoš, Jan Kopřiva, Petr Mlejnek, Barbora Salzmannová (LZ, 2.11.2010, str. 4). Jak vidíte, samá typická německá jména, nebo se mýlíme? Ostatně může to být i jinak. V případě Davida Vondráčka k tomu stačí jedna německá babička.
Nejběžnější česká příjmení mívají i četní Němci
Mezi sudetskými Němci bývá až 40% českých příjmení. Je to důsledek postupné germanizace. Německá příjmení u Čechů bývají i pozůstatkem období, kdy právo dávat příjmení měla vrchnost, dříve často německá.
Za druhé světové války byl nejslavnějším německým letcem Walter Nowotny. Narodil se 7.12.1920 v Gmündu (Rakousko), těsně u Českých Velenic. K letectvu nastoupil 1.10.1939. Byl též nasazen na východní frontě. Získal řadu vyznamenání, včetně dvou finských řádů. V tabulce nejúspěšnějších stíhačů je na 4. místě na světě. Havaroval s letadlem Me 262. Byl pohřben na vídeňském ústředním hřbitově, kde měl od 11.1.1944 čestný hrob. V r. 2003 městská rada Vídně odebrala jeho hrobu označení „čestný hrob“. Zur Zeit, 25.11.2010, str. 18
W. Caspart: Německá vina 1933-1945
Nakladatelství Olzog v Mnichově vydalo knihu Konrada Löwa: Deutsche Schuld 1933-1945? Die ignorierten der Zeitzeugen.“ (Německá vina 1933-1945? Ignorované odpovědi pamětníků.)
Výsledkem bádání Löwa je, že většina Němců neschvalovala Hitlerovu židovskou politiku. Zur Zeit, 25.11.2010, str. 19
Pozn. red. Pokud vše půjde touto cestou,po níž již kráčí Erika Steibachová, dozvíme se brzy, že většina Němců byla antinacisty. Odpovědnost za druhou světovou válku má Polsko a SSSR, před kterými se Němci jen bránili. Atd., atd.
Suzanne Habelová: Posselt zahájil „Balkánské dny 2010“ v Sudetoněmeckém
domě
Počátkem listopadu 2010 zahájil v Mnichově Posselt Balkánské dny na motto „Evropa na cestě k balkanizaci. Jihovýchodní drobné státečky a jejich následky“. Při té příležitosti připomněl první demokratické prezidentské volby ve Slovinsku. Mezi rokem 1990 až 1992 býval pravidelně na Slovinsku, Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině, aby organizoval pomocné akce. Vízová svoboda musí být prosazena i pro Kosovo, tvrdil Posselt.
Slovinská folklorní skupina z Mnichova „Lípa“ naplnila kulturní program lidovým tancem v krojích. Též vystoupili dva mladí tanečníci albánského kulturního spolku „Iliria“. SdZ, 10.11.2010
Kompetenční středisko pro zahraniční kulturní politiku
Vysílací program Ústavu pro zahraniční vztahy (ifa) ve Stuttgartu je zakomponován do zahraniční kulturní politiky Spolkové republiky Německa. Marcin Bobrowski mluvil s pověřencem Zahraničního úřadu pro dialog mezi kulturami Heinrichem Kreftem o úloze „ifa“ v kulturní výměně a o podpoře německých menšin ve středí a východní Evropě. Ifa je kompetenčním střediskem pro německou zahraniční kulturní a vzdělávací politiku. Většina příslušníků německé menšiny nemá možnost naučit se němčinu ve škole nebo používat ji během dne. Tím se stává, že mnozí Němci se neučí němčinu jako svou mateřštinu. Proto podpora se soustřeďuje na jazykové možnosti, aby se při dvojjazyčnosti menšina kromě státního jazyka naučila také němčinu.
„Ifa“ z prostředků Zahraničního úřadu vysílá spolupracovníky do zemí střední a východní Evropy, ale nikoli do Belgie nebo Dánska, kde jsou také německé menšiny. Podpora německých menšin v zemích střední a východní Evropy a v následnických státech SSSR je závislá na podmínkách spolkového rozpočtu. Tato podpora souvisí především s tím, že za studené války bylo v těchto zemích používání němčiny a kultury ztíženo. Podpora spolkové vlády má umožnit německým menšinám oživit německý jazyk a německou kulturu.
LZ, 30.11.2010, str. 3 přílohy
150 let listu Reichenberger Zeitung (Liberecké noviny)
V r. 2011 oslaví v našem nakladatelství vycházející Reichenberger Zeitung 150 let své existence.
Rotačka listu „Augsburger Allgemeinen“ je jedna z nejmodernějších a nejrychlejších v Evropě. Bude i nadále tisknout Sudetendeutsche Zeitung i Heimatboten pro Tachov, Teplice-Šanov a Reichenberger Zeitung. Tyto listy budou mít čtenáři Sudetendeutsche Zeitung k dispozici i po novém roce za obvyklé zvýšení předplatného o 3 euro. SdZ, 19.11..2010, str. 6
Programy pro navrátilce i pro východní Německo
Jelikož stoupá nedostatek kvalifikovaných pracovníků i ve východních zemích SRN požadoval saský premiér Stanislav Tillich vyvinout iniciativu k získání potřebných odborníků pro nové spolkové země. Proto jsou nutné programy pro navrátilce, kteří v době vysoké nezaměstnanosti opustili svou vlast směrem na Západ. Sasko a ostatní východní země by neměly propásnout příležitost a pro navrátilce vytvořit nové pracovní příležitosti. LZ, 30.11.2010, str. 2
Martin Dzingel: Spolková činnost a prohlubování vztahů
Již několik let sleduje a podporuje Ústav pro zahraniční vztahy ze Stuttgartu německou menšinu v ČR. Zemské shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (LV), které vydává list Landeszeitung (LZ), je zastřešující organizací pro 23 německých spolků. Při své činnosti LV využívá kulturního manažera a jednoho redaktora „ifa“.
Německá menšina v ČR nemá uzavřené osídlení. Po druhé světové válce došlo také k vnitřnímu vyhánění, což způsobilo rozptýlení Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Po době utiskování Němců v dřívějším Československu bylo možné po politickém převratu 1989 vybudovat Shromáždění Němců v Československu, jehož následnickou organizací je LV.
Tyto okolnosti vedly k tomu, že v ČR německá menšina nemá takové pracovní struktury jako jsou u našich německých kolegů v Polsku, Maďarsku nebo Rumunsku, jelikož naše možnosti jsou omezené. Proto je potěšující, že zde působí pečovatelé o mateřštinu ze SRN, kteří nás při činnosti v redakci, v LV a v regionálních spolcích podporují. U listu Landeszeitung spočívá hlavní úloha spolupracovníka „ifa“ v tom, že list vychází pravidelně a v odpovídající kvalitě.
Jménem LV chci poděkovat kulturním ředitelům „ifa“ a redaktorům „ifa“ a také Ústavu pro zahraniční vztahy ve Stuttgartu (ifa), především Urbanu Beckmannovi a jeho spolupracovníkům za podporu německé menšiny v ČR.
LZ, 30.11.2010, str. 4 přílohy
Richard Šulko: Nejvyšším vyznamenáním Chebanů vyznamenán R. Šulko
Na výroční schůzi „Svazu německého kraje Chebsko“ byl 13.11.2010 v Chebu vyznamenán R. Šulko „čestným odznakem“, který mu předal spolkový předseda Alfred Baumgartner z Rakouska. LZ, 30.11.2010, str. 6
Marcin Bobrowski: 10 let Ústavu pro zahraniční vztahy v ČR
Ústav pro zahraniční vztahy (ifa) ve Stuttgartu vysílá ročně četné pracovníky k spolkům a redakcím německých menšin ve střední, východní a jižní Evropě. ředitel pro kulturu, pracovníci médií a redaktoři podporují tamní organizace novými idejemi a projekty. Od r. 2000 se angažuje ifa také v ČR. Pravidelně kulturní ředitelé v ČR a redaktoři bývají nasazení v Landeszeitung. Svojí činností tito pracovníci přispívají také k odpovídající jazykové kvalitě listu. Za pomoci kulturních ředitelů vznikly v ČR četné výstavy, soutěže, semináře, byly podniknuty mnohé výlety. Na jeden projekt rád vzpomíná předseda LV Martin Dzingl, a to na výstavu „Zůstavší ve vlasti – Němci v ČR vyprávějí příhody“.
Kulturní ústav vycházel z „Muzea a ústavu k poznání zahraničních Němců a k podpoře německých zájmů v cizině“, který byl založen v lednu 1917 ve Stuttgartu. Ještě ve stejném roce byla organizace přejmenovaná na „Německý zahraniční ústav“ (DAI) Tenkrát bylo účelem udělat něco ve prospěch milionů zahraničních Němců v Evropě a vylepšit nahlížení na Německo na celém světě. Po druhé světové válce DAI začal vyvíjet činnost v oblasti zahraniční kulturní politiky. Výstavnická služba organizovala četné výstavy v tuzemsku i v cizině. Od r. 1980 bývají pracovníci vysíláni i do ciziny. LZ, 30.11.2010, str. 1 přílohy
Záchrana novin a odškodnění
LZ přinesl rozhovor s bývalou předsedkyní Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (LV), Irenou Kuncovou.
Po zvolení do funkce předsedkyně v r. 2001měla po následných 9 let jako hlavní cíl odškodnění německé menšiny. Její předchůdce Hans Korbel poslal petičnímu výboru parlamentu petici požadující odškodnění německé menšiny. Bohužel petice byla vrácena s tím, že se musí přepracovat. Založili jsme pracovní kruh, který vypracoval další petici. S pomocí Německo-českého fondu budoucnosti mělo být odškodnění dále projednáno. Premiér Jiří Paroubek, který se omluvil německým sociálně demokratickým bojovníkům proti nacistům, udělal konec dalším jednáním.
Dále se Kuncová zabývala financováním Landeszeitung. Od roku 2001 se snažila o spolupráci s Kulturním svazem, ale s malým úspěchem. LZ, 30.11.2010, str. 3
Příklad k napodobení
V malé obci Děkov byl letos v r. 2010 český národní svátek 28. října oslaven zvláštním způsobem. V této celkem tiché obci mezi Žatcem a Rakovníkem byl čilý ruch. Před jinak uzavřeným kostelem zkouší skupina dětí hudební vložku. Skupina mladých hasičů drží čestnou stráž u renovovaného pomníku padlých z první světové války. Na faře je výstava o dějinách obce. Až do konce války zde tvořili většinu Němci. Po jejich odsunu se zde usídlili lidé z různých částí tehdejšího Československa. V posledních letech vzrostl jejich zájem o dějiny oblasti. Proto v r. 2008 přistoupili zástupci obce Děkov k občanskému sdružení Antikomplex, aby získali podporu při zjišťování minulých dějů. V rámci této spolupráce má na faře vzniknout Muzeum obce Děkova. V rámci toho byly navázány kontakty s bývalými občany a provedeny rozhovory s pamětníky.
Aktivita přispěla také ke zlepšení vztahů mezi zbylými Němci a českou většinou, jakož i odsunutými sudetskými Němci. Příklad Děkova může být inspirací pro podobné akce. LZ, 30.11.2010, str. 4
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, prosinec 2010.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz