Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Chvalozpěv na „Zabíjení po česku“
Český filmový umělec David Vondráček (47) obdrží v neděli 29.11.2010 ve známém frankfurtském kostele sv. Pavla cenu Franze Werfla, která je dotována částkou 10 000 euro (246 900 Kč). Cenu dostal za dokumentární film „Zabíjení po česku“, který v květnu 2010 přinesla Česká televize.
Cenu Franze Werfla uděluje Nadace „Středisko proti vyháněním“. Předsedkyní této nadace je Erika Steinbachová, současná předsedkyně Svazu vyhnaných“ (BdV). Z vědecké rady této nadace již v březnu tohoto roku odešel její český člen, před tím tak učinil i polský člen rady.
David Vondráček přiznal, že ví, že E. Steinbachová je pro Poláky jako ďábel. Ale ona je členkou CDU, demokratické strany, řekl Vondráček. Podle něj za cenou stojí demokratická organizace vyhnaných. Pro Vondráčka bylo důležité, že politik německých Zelených, Milan Horáček, levičák, člen poroty, se ho dokonce ptal, zda cenu přijme. Což mohu říci „ne“, říká Vondráček
P. Uhl přednesl pak své laudatio.
Seznam dosavadních nositelů ceny F. Wefla působí až dojemně, např. iniciátoři „Kříže usmíření“ v Teplicích n/Metují. Ty Vondráček zná, jsou to demokraté, myslí jako Václav Havel nebo disidenti.
Vondráček natočil též film o Franzi Neubauerovi, bývalém mluvčím sudetoněmeckého landsmašaftu. Vondráček se narodil v Mariánských Lázních, jedna z jeho babiček byla Němka.
Český filmový historik Karel Čáslavský si vyžádal vrácení některých snímků. On i jiní si myslí, že pro ně není doba ještě zralá. Prager Zeitung, 25.11.2010, str. 3
Domovina Hřebečsko
Koncem října 2010 vyznamenalo hřebečské město Lanškroun tři zasloužilé Hřebečáky. Dnes je v Lanškrouně jen několik Němců, kteří zůstali ušetřeni vyhnání. Každý Lanškrouňák z té doby také myslí na „český lidový soud“, který odsoudil 24 Němců k trestu smrti. Připomíná je velký pomník na lanškrounském hřbitově, který byl pořízen díky Hausnerově nadaci a lanškrounských městských zastupitelů.
Je zcela neobvyklé v České republice, aby radniční páni vyznamenali Němce za úsilí o porozumění. K vyznamenaným patří prof. Herwig Schopper, generál Richard Frodl. Nyní byli vyznamenáni krajané, kteří se zasloužili o rozvoj česko-německých vztahů mezi krajany a Lanškrounem: Irena Kuncová, vedoucí hřebečského střediska setkávání, dřívější předsedkyně Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, dále Bernard Müller, vedoucí Hřebečského svazu domovina, místopředseda sudetoněmecké rady Domovina, jakož i bývalý starosta Rudi Janisch, místopředseda Svazu Domovina. R. Janisch od r. 1992 pořádá kontakty mezi dřívějšími a současnými obyvateli a staví mosty přátelství.
SdZ,12.11.2010, str. 12
Papež projevil lítost nad zesvětšťováním ČR
Papež Benedikt XVI. kritizoval větší odklon od církve a víry v České republice. Pražský rozhlas se dotázal teologa Petra Knížka, který přednáší na Karlově univerzitě, zda ateismus je společenským problém v ČR. Podle něj je ČR silně areligiozní země. ČR patří společně s novými zeměmi Německa (bývalou NDR) nebo Estonskem k nejvíce sekularizovaným zemím Evropy. Podle něj však Češi nejsou zcela ateističtí. Odmítají však církevní praxi. SdZ, 12.11.2010, str. 1
Sudetoněmecké muzeum v Mnichově
Přání mít Sudetoněmecké muzeum je staré. Přání bylo formulováno již v r. 1949 na zasedání Spolku Adalberta Stiftera. Dosud vznikla sudetoněmecká regionální muzea: v Markredwitz vzniklo Muzeum Chebska, Muzeum Jizerských hor vzniklo v Kaufbeuren-Nový Jablonec, v Pasově pak Muzeum Šumavy. Ústřední muzeum však chybí.
Do r. 1918 se považovali obyvatelé německy mluvící v českých zemích za dominantní většinu. Pak náhle se stali menšinou. Po r. 1933 v Německu docházelo k teroristické vládě a k pronásledování. Někteří říšští Němci utekli do Prahy. Po Mnichovu radikální sudetští Němci podporovali politiku zastupujícího říšského protektora Heydricha. Po zničení Lidic ztroskotala možnost spolužití i v exilu. Podle Postupimské dohody si vysídlenci mohli vzít zavazadla o váze 30 až 50 kg.
V sudetoněmeckém ústředním muzeu by měly být zachyceny všechny okamžiky dějin. Ústředními tématy by měla být výměna kulturní, umělecká, z oblasti vědecké, literatuře a hudby. SdZ, 12.11.2010, str. 3 a 4
Bernd Posselt je pro lepší jazykové dorozumění
Na výroční schůzi Německo českého fora pro porozumění se Posselt vyslovil pro dvojjazyčné školní programy, a to i v mateřských školách. Posselt je proti snahám českého ministerstva školství omezit vyučování němčiny ve prospěch angličtiny.
Na druhé straně dosáhl Posselt, aby došlo k zintenzivnění výuky češtiny na bavorských školách v pohraničních oblastech. Čeština by měla být volitelným předmětem na základních a reálných školách. Sudetští Němci bývali druhou národností v českých zemích a nyní jsou čtvrtým kmenem Bavorska. K tomu patří také rozvíjení jazykových znalostí na obou stranách. SdZ, 12.11.2010, str. 1
Pozn. red. Sudetští Němci nebyli druhou národností v Československu. Vždy byli jen národnostní menšinou. I Němci, kteří žijí v ČR, jsou národnostní menšinou, i když, na rozdíl od ostatních menšin v ČR, privilegovanou, přesto však si občas nejvíce ztěžující.
Poláci opět spolupracují
Nadace „Útěk, vyhnání, usmíření“ bude se v budoucnosti opět radit s historiky z Polska. Za předsednictví státního ministra pro kulturu Bernda Neumanna (CDU) rada nadace 22. listopadu 2010 jmenovala v Berlíně 15 členů nového vědeckého poradního sboru. K němu patří i Pioter Madajczyk z Polské akademie věd ve Varšavě a Krysztof Ruchniewicz z univerzity ve Vratislavy. V prosinci 2009 jediný Polák v grémiu Tomasz Szarota se vzdal funkce, jelikož nechtěl dělat fíkový list pro německý projekt výstavy o osudu vyhnaných. Češka Kristina Kaiserová následovala jeho příklad. Nyní se podařilo získat „mezinárodně zkušené experty“, jako amerického historika Normana Naimarka, pochvaloval si Neumann.
Neprosadil se místopředseda spolkového sněmu Wolfgang Thierse (SPD) s návrhem přizvat mnichovského historika pro východní Evropu Martina Schulze Wesseleho. Tento historik je považován za velkého kritika ředitele nadace Manfreda Kittela. SüZ, 23.11.2010, str. 4
Třetí nejhledanější z desítky nacistických zločinců zemřel
Údajný nacistický válečný zločinec Samuel Kunz, který se podílel na zavraždění 430 000 lidí ve vyhlazovacím táboře Belzec, zemřel krátce před procesem ve věku 89 let. Byl obviněn z 10 vražd a napomáhání při 430 000 vraždách. Od ledna 1942 do června 1943 byl strážcem ve vyhlazovacím táboře Belzec v Polsku. Po válce si klidně žil v Thein-Sieg nedaleko Bonnu. Do důchodu to dopracoval jako řemeslník na spolkovém ministerstvu výstavby v Bonnu.
Kunz byl odhalen při vyšetřování ve spojitosti s procesem vůči nacistickému zločinci Johnu Demjanukovi v Mnichově. SüZ, 23.11.2010, str.6
Marx kardinálem
Papež Benedikt XVI. jmenoval 24 nových kardinálů. Samozřejmě německý papež neopomněl povýšit na kardinály také další Němce. Mezi nové kardinály patří též arcibiskup z Mnichova a Friesingu, Reinhard Marx. Dalším Němcem mezi kardinály je Walter Brandmüller. Počet německých kardinálů stoupl na 8.
Nového kardinála Marxe do Říma doprovázela delegace bavorské vlády, včetně Horsta Seehofera, snaživého zastánce sudetských Němců. SüZ, 21.11.2010, str. 8
Ralf Weiskopf,st. „Kříž vlasti“ Svazu vyhnaných
Na Všech svatých pořádá dolnofrancký Svaz vyhnaných (BdV) sraz na hřbitově v Kitzingenu (Bavorsko). Na novém hřbitově promluvil předseda slezského landsmanšaftu Claus Lux, dále okresní předseda landsmanšaftu východních a západních Prus. Za sudetoněmecký landsmanšaft byla přítomna Gisela Senátová. Sraz zpestřil pozounový chór evangelické církve. SdZ, 12.11.2010, str. 11
Thomas Stweinffeld: Rozhovor s Petrem Hankem o Jugoslávii
P. Hanke rád vzpomíná na své dětství na jihu Korutan, což bylo již pohraničí s Jugoslávií. Němectví tam bylo příliš agresivní. Dosud z mnohých prýští nacistický vztek. Došlo tam k jazykové krádeži: Slovinci byli nuceni mluvit německy. Hankeho matka dovedla krásně mluvit i svých dvou bratrech, kteří padli ve válce na německé straně. Jeden z těch dvou byl strýc Řehoř, který svým přesvědčením byl Jugoslávec. Bylo to zásluhou rodiny a též katolické církve, která na jihu Korutan je dosud slovinská. V Hankeho domovské obci je i farář Slovinec.
Slovinci jako mladíci mluvili mezi sebou slovinsky. Hanke sice pocházel ze slovinské rodiny, ale kdysi dobře slovinsky neuměl. Po návratu z Ameriky (1978) se chtěl zdokonalit ve slovinštině. Hanke jako autor ve své knize umožnil strýci Řehoři, který padl v r. 1943 na Krymu, návrat do vlasti, aby se stal knižním partyzánem; také tetu Uršulu zařadil mezi partyzány. Slovinci byli jedinou organizovanou složkou odporu na území německé říše. Partyzány byli obyčejní lidé, dřevorubci, tovární dělníci, kteří před válkou zpívali v kostele, mysleli slovinsky. Stali se komunisty. Hanke dosud sympatizuje s Jugoslávií, která měla své dějiny. Stovky studentů bylo německými vojáky povražděno v říjnu 1941 v Kragujevaci. Po kapitulaci byli příslušníci „Heimwehru“ ve Slovinsku popravováni.
SüZ, 28.11.2010, str. 15
Internetová databáze všech nacistických obětí jako velký cíl
V památném místě bývalého koncentračního tábora Flossenbürg, ve Weidenu, došlo ve dnech 28. do 29. října ke schůzce 60 historiků. Johanes Ibel, který je od ledna vedoucím vědeckého oddělení památného místa koncentračního tábora Flossenbürg, řekl, že cílem je zařadit všechny koncentráčníky do databanky.
Mezi 60 historiky z 11 států byl též zástupce jeruzalémského památníku Yad Vašem a ústředního muzea holocaustu ve Washingtonu, které má 6 milionů jmen nacistických obětí. Z Moskvy přijel Viktor Temarkin. Andrej Taranov, z ruského ministerstva obrany, které má ústřední databanku všech padlých a pohřešovaných vojáků. Po válce byla sestavena též skupina obětí v koncentračních táborech. Ve Flossenbürgu bylo internováno přes 6000 sovětských válečných zajatců.
LZ, 30.11.2010, str.5
ag: Franz Olbert a Thomas Urban poctěni Evropskou medailí , F. Olbert i medailí sv. Vojtěcha
Franz Olbert dlouholetý sekretář Ackermann-Gemeinde, obdržel 11. listopadu 2010. spolu s Thomasem Urbanem, polským korespondentem „Süddeutscher Zeitung“ vyznamenáni ve státní kanceláři v Mnichově.
O několik dní později obdržel Franz Olbert v pražském chrámu sv. Víta „Zlatou medaili sv. Vojtěcha“ z rukou arcibiskupa Dominika Jaroslava Duky. Arcibiskup při udělování medaile připomněl, že Fr. Olbert se narodil v r. 1935 na Hřebečku, na okrese Moravská Třebová, na Moravě, kterou jako Němec v r. 1946 opustil. Po odsunu přišel do Bavorska a od 50. let je aktivním členem Ackermann-Gemeinde. Též pražský teolog a profesor sociologie Tomáš Halík získal rovněž zlatou medaili. Halík je rovněž předsedou české křesťanské akademie v Praze. Patří k úzkým spolupracovníkům Ackermann-Gemeinde v České republice.
SdZ, 19.11.2010, str. 6
Poznámka redakce: Ackermann-Gemeinde je složkou sudetoněmeckého landsmanšaftu, v jehož čele stojí B. Posselt. A-G je považováno za umírněnější část SL, přesto však nevíme o tom, že by se někdy od jeho protičeských prohlášení a činů distancovala. Česká Společnost Ackermann-Gemeinde má sídlo v Praze. Je však organizační součástí německé A-G se sídlem v Mnichově. O Fr. Olbertovi lze říci, že patři ke slušným lidem v A-G. Mnozí hodnostáři české katolické církve, tradičně již pražští arcibiskupové, s A-G spolupracují. Zatímco v Polsku je katolická církev stále národní, v ČR katolická církev tento charakter ztrácí. Pro upřesnění je třeba zdůraznit, že mnozí řadoví katoličtí kněží toto stanovisko nesdílejí.
som: „Süddeutsche“ kooperuje s kremelskými novinami
„Rusko dnes“ vytváří 16 stránkovou přílohu, která byla 1. prosince 2010 přiložena k německému deníku, další opět za měsíc. Přílohu vytvořil ruský vládní list „Rosijskaja gazeta“. S přílohou přišla již v r. 2007. Je aktivní v 11 státech a kooperuje s kvalitními novinami, jako je Washington Post nebo francouzské Le Figaro. Projekt má silné hospodářsko-politické pozadí, čemuž nasvědčuje značná prezentace ve státech BRIC. Vydání „Rusko dnes“ je šířeno také v Indii a v Brazílii.
Usilujeme o „novinářství s kvalitním obsahem“ říká za projekt odpovědný Artjom Zagorodnov (23), absolvent jedné university v USA. Cílem je: žádná tupá propaganda, nýbrž pečlivě vybalancované informace. Obsahuje však i informace na kontroverzní témata, jako práva homosexuálů a svoboda médií. Zagorodnov usiluje, aby svět jinak smýšlel o jeho zemi. Chceme nabízet „širší pohled na Rusko“.
Die Presse, 1.12.2010, str. 24
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů České republiky vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, prosinec 2010.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz