Zatímco západní politologové byli zaneprázdněni budováním mýtu o "ruské izolaci" po celé léto, samotná země byla zaneprázdněna hostováním čtyř hlavních fór a summitů, které zcela vyvrátí falešná vyprávění mainstreamových médií jsou - Saint Petersburg International Economic Forum (SPIEF), BRICS Summit, SCO Summit, a Eastern Economic Forum (EEF). Každému se podařilo jeho vlastním způsobem, potvrdit ruskou roli, jako jednoho z předních ekonomických center multipolárního světa. Všechna mají něco společného, každé z nich je silný krok směrem k severu euroasijské ekonomické integrace. Se silným záměrem gesta Rusko k jeho případné ekonomické expanzi do jižních koutů superkontinentu. To znamená, že základním cílem je, aby bylo Rusko robustnější, aby byla jeho přítomnost cítit v každém koutě Eurasie. Aby byl využit jeho institucionální vliv jako předvoj pro aktualizaci jeho velkolepých geoekonomických ambicí.
První část článku se zabývá zkoumáním čtyř hlavních fór a summitů v Saint Petersburgu (Leningradu), Ufě, a Vladivostoku, upozorňuje na některé z příslušných témat a výsledky každého z nich. Poté přechází do krátké diskusi o tom, jak tyto každoroční události pomohou Rusku upevnit jeho severní euroasijskou pozici. Druhá část článku pokračuje tím, že zkoumá, jak výše uvedená konsolidace může usnadnit tři konkrétní jižní posuny, které Rusko chce uzákonit. V neposlední řadě, článek končí pohledem na ekonomickou vizi Ruska ohledně Eurasie a posouzení proveditelnosti jeho globální strategie.
Na rozdíl od iluze, kterou se USA snaží prosadit, je skutečností, že Rusko zdaleka není izolované a čtyři fóra konaná v průběhu léta o tom svědčí. Uveďme, jak každý z nich rozptýlil kouř a přízraky:
SPIEF:
Při této každoroční akci v Rusku "západní kapitál" viděl 5,4 miliardy $ v hodnotě obchodů podepsaných v letošním roce. Nejdůležitější přínosy se vztahují se k odvětví energetiky. Byla odsouhlasena dvě pozoruhodná memoranda, k výstavbě Nord Stream II a řecké linie plynového potrubí, další plánované expanze tureckého streamu. Tyto dva projekty jsou komplementárním prohlubováním vzájemné závislosti mezi Ruskem a Evropou, což je ještě významnější v tomto daném okamžiku, protože ukazují, že politicky nastolené sankce nemohou odstranit přirozený ekonomický základ, na němž byly v minulosti navázány bilaterální vztahy.
Vedle toho tyto energetické projekty také ukazují, že existuje určitá míra politických záměrů v Evropě, samostatně obcházet tlak sankcí USA a prohloubit strategickou odvětvovou spolupráci s Ruskem. Zatímco EU jako celek je stále americkým protektorátem (konec konců následuje Spojené státy v sankcích proti Rusku), Washingtonská moc nad některými z hlavních měst na kontinentu není tak úplná, jak by rádi věřili. Je zde možnost (jakkoli vzdálená) rozhodnout se, že jednoho dne může být tento koloniální vztah dále rozvolněn. Že evropské národy budou nadále sledovat své národní zájmy, bez ohledu na americký nátlak. Možné vyvrcholení spočívá v tom, co by se mohlo nakonec stát vyvrácením celé politiky sankcí i něčím významnějším. To vysvětluje prudkost, s níž se USA se staví proti jakékoliv a veškeré evropské energetické spolupráci s Ruskem, protože cítí, že taková opatření jsou prvním krokem na cestě ubývání amerického vlivu (ať už si to země EU uvědomují, nebo ne).
Poslední důležitá „lahůdka“ pro diskusi je překvapením, jaderná energetická dohoda, kterou Rusko podepsalo se Saúdskou Arábií na tomto fóru. Nikdo to nečekal, proto byla bilaterální diplomacie až do tohoto okamžiku velmi odsunuta do stínu z ohledu na extrémní politickou citlivost . Tento směr má mnohem důležitější obsah, než dovoluje rozsah tohoto článku, ale je důležité si uvědomit, že spolupráce v jaderné energetice má vždy pro každý národ, natož vůdce ropných exportérů a regionálního bankéře Saúdskou Arábii, vždy hlubší strategický význam. Velmi často zahájí intenzifikaci plnospektrálních vztahů, což je v tomto případě pozoruhodné u jednoho z nejtradičnějších spojenců USA ".
BRICS:
Vyvrcholením summitu BRICS byla nepochybně dvojí premiéra - Nové rozvojové banky BRICS a Ujednání o rezervním fondu (měnovém koši). Tyto dvě instituce jsou dvěma pilíři prosazujícími vytvoření alternativního globálního ekonomického řádu, a je velmi významné, že Rusko nejen zaujalo vedoucí pozici při jejich založení, ale že formálně zahájily svou činnost během summitu v Rusku. Je všeobecně známo, že Rusko pracuje ruku v ruce s Čínou jako průkopníci vzestupu ne-západních institucí k osvobození "bronzové miliardy" (všech mimo "zlatou miliardu") z washingtonského konsenzu. Jak bude nadále v tomto článku, úspěch summitu BRICS je výkladní skříní globální dosahu ruského vlivu, v jeho nejdůležitějším životním prostoru v trilaterálním průsečíku mezi sebou, Indií a Čínou (RIC, skutečném předchůdci BRICS). Na začátek se pět účastníků dohodlo na Ufské deklaraci, dokumentu široce založená společnosti, která stanovuje jednotný postoj zemí BRICS na různorodé mezinárodní otázky, se zřejmým zaměřením na ekonomickou spolupráci.
SCO:
Tento summit se konal bezprostředně po setkání BRICS a jeho nejviditelnější úspěch byl v rozšiřování organizace zahájením přistupování Indie a Pákistánu. Až na vojensko-politickou konotaci, kterou ztělesňuje, je také dobrým znamením pro ekonomickou vizi SCO, která v poslední době klade důraz na výhodu členství v ní. Není bez důvodu, že Čína prohlásila, že organizace by mohla sloužit jako užitečná platforma pro novou hedvábnou stezku a letošní summit také hovořil o rozvojové SCO bance na pomoc v tomto projektu. To může být svědkem, že SCO podařilo se pozměnit v integrační instituci s konkrétním ekonomickým potenciálem, která má velký budoucí význam vzhledem k jeho třem kotevním ekonomikám (Ruské, Indické, Čínské) a geostrategickému prostoru (centrální Asie) mezi nimi. V kontextu ruské geo-ekonomické strategie to poskytuje zemi s obchodní dálnicí Sever-Jih ze Sibiře do Jižní Asie (prochází střední Asií a Íránem), a posiluje vazby mezi Ruskem a Čínou jak na dvoustranném základě i přes spojovací infrastrukturu jejich propojení přes bývalé sovětské republiky.
EEF:
Vůbec první Eastern Economic forum, které se konalo ve Vladivostoku, je řízením asijských investic a integrační platformou pro rozvoj využití zdrojů bohatého Dálného východu.Tento obrovský roh země drží klíče k vývoji Ruska z euro-centrické ekonomiky k rozmanitější, která zahrnuje ekonomickou multipolaritu, stejně jako to vyslovují politické projevy. Funkce Dálného východu, a to nejen jako pacifické brány Trans-sibiřská magistrály do Evropy, ale také jako klíčové logistický uzel podél Severomořské trasy. Jako doplněk k druhé, investice do vzdálenějších Rozvojových ekonomických zón v severním regionu. To by mohlo vést k propojení obou infrastruktury - vladivostocké a přístavů Severního ledového oceánu. Tak by se město stalo jižním terminálem nové ekonomické osy Sever-Jih. Kromě toho, pokud by byly obě Koreje připojeny do Vladivostoku železniční sítí, pak by se ruské "východní hlavní město" stalo jedním z nejdůležitějších pacifických uzlů v severovýchodní Asii. Díky své jedinečné geostrategické možností propojení Korejského poloostrova, Japonska, severovýchodu Číny, Ruska, oblasti Severního ledového oceánu, a EU. Je v zájmu této dlouhodobé vize, že prezident Putin vytýčil prioritní zaměření na rozvoj Dálného východu ke zvýšení životaschopnosti Ruska jako pivota do Asie a jeho zapojení v Asii při klesající globální ekonomice.
Tyto čtyři summity a fóra fungovaly jako kameny větší geoekonomické ruské strategie, která má upevnit jeho pozici v severní Eurasii předtím, než se zaměří na jeho bohaté jižní okolí. Prioritou postupu je, že Rusko musí nejprve uspět v ukotvení se na západním (EU), středním (střední Asie) a východním (východní Asie) trzích severní Eurasie a stát se nejpohodlnějším obchodním propojením mezi EU a východní Asií. Splnění tohoto olbřímího úkolu bude prostřednictvím využití kombinovaného hospodářského potenciálu a institucionálního přesahu Euroasijské unie SCO (jeho středoasijských členů), a Hedvábné stezky jako euroasijského pozemního mostu, který bude sloužit jako pozemní protějšek Severního mořské trasy.
Při pohledu prizmatem čtyř summitů a fór popsaných v tomto článku je zřejmé, jakou roli každý z nich hraje v tomto rámci spojování. SPIEF je zaměřena převážně na EU, i když v posledních letech se stalo více geograficky propojené se Středním východem (Saúdská Arábie), jižní Asií (Indie), a východní Asií (Čína). Společnosti z těchto geostrategických směrů se zde více uplatnily, (do značné míry je to dáno nejen pouze sankcemi, ale také širokou realizací geo-strategické ekonomické role Ruska, jak je vysvětleno výše v tomto článku). SCO, když se rozšířil v letošním roce, aby formálně zahrnul jižní Asii, byl vždy katalyzátorem pro spolupráci mezi Ruskem, Čínou a státy Střední Asie. Se dvěma jádry (Ruskem a Čínou), se soustředil na synchronizaci svých politik "Heartland" (srdce kontinentu), EEF se zabývá nejvíce přímo východní Asií, a snaží se diverzifikovat ruského pivota tam, rozšiřováním vazeb se svými korejskými a japonskými sousedy. A konečně summit BRICS má na všechny tyto a další díly světa revoluční dopad, který má díky své globální ekonomické architektuře.
Celkem stavebnicových vizí je propojit výše uvedené obchodní cesty do Ruska, s využitím fór a summitů jako vícestranné příležitostí k propojení všech odpovídajících partnerů (stejně jako k přilákání nových), aby koordinovaly své úsilí a podporovaly nové projekty spolupráce. V ideálním případě by Rusko chtělo obsadit ústřední roli v propojení EU-Čína, středoasijské-evropské země a středoasijské-východoasijské ekonomiky, s očekáváním, že bude existovat dostatečný zbytkový přínos k rozvoji jeho nedostatečně osídlených tranzitních regionů a příspěvek do národního bohatství. Navíc, po zřízení stabilní a efektivní mnohostranné obchodní sítě pokrývající celou šíři severní eurasijské ekonomické zóny (EU / Rusko / Střední Asie / Čína od Lisabonu do Hongkongu přes Moskvu a Taškentu), bude mnohem jednodušší, aby Rusko využilo svůj ekonomický potenciál v jižním směru, což představuje další logický krok jeho velké geoekonomické strategie.
Andrew Korybko je politický analytik a novinář pro Sputnik, který v současné době žije a pracuje v Moskvě, výhradně pro VÝCHODNÍ Review.
Copyright © Andrew Korybko, Oriental Review 2015