L. Zaorálkovi  6.12. 2015

Vážený pan

PhDr. Lubomír Zaorálek,

ministr zahraničních věcí,

Loretánské náměstí

Praha 1

                                                                                                                                  6.12. 2015

Věc: Dotazy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím v platném znění

Vážený pane ministře,

děkuji Vám za odpověď na dotazy, které jste mi postoupil dopisem ze dne 26.11.2015, čj. 123998/2015-TO. Její přespřílišná, až nemístná  stručnost, jíž bych  mohl  označit za telegrafickou, bohužel, nejen nemohla poskytnout řádné vysvětlení na položené otázky, ale vedla k dalším nejasnostem a tedy i k novým otázkám. Všichni známe onu lidovou moudrost, která nám již z dávné minulosti našeho národa říká, že práce kvapná, málo platná.

I.

1. Stále nevím, z jakých důvodů navštěvují naši diplomaté akce tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu, ať již jde např. o sjezdy nebo Dni vlasti. Rovněž mi chybí jakékoliv zdůvodnění jejich obvyklého vystoupení na těchto sešlostech, když zřejmě nemohou příp. kritizovat negativní momenty, jichž byli svědky.

Je Vám jistě známo, že mnohé z předmětných akcí poctí svou přítomností i někteří ústavní činitelé SRN nebo Rakouska. Jde zpravidla o poslance zemské či spolkové, nebo dokonce i o ministry stejné úrovně. Ti často též vystupují na setkáních uvedeného druhu. Uvedu jen některé příklady z mnohých.

2. Na 66. sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu, Augsburk,  v květnu 2015 mluvil i Horst Seehofer, bavorský premiér. Kromě dalšího řekl: „70 let od války také znamená 70 let od počátku vyhnání. Vás, sudetské Němce, to zasáhlo s plnou silou. V květnu 1945 začala v Čechách jedna z největších a nejbrutálnějších etnických čistek 20. století. Sudetští Němci byli zbaveni práv, cti, stali se psanci. Vyhnáni  z jejich vlasti, země předků, která byla kolonizována Němci již 800 let. Zasáhlo to ženy, děti, starší osoby. Násilí v Ústí a Brně se staly symboly nelidskosti, utrpení, mučení a smrti. Dovolte mi, abych se vyjádřil velmi jasně: vyhnání sudetských Němců bylo a zůstává pro historii zločinem proti lidskosti, velkou a obrovskou nespravedlností.

V závěru svého vystoupení pak dodává, že čeští politici přijímají pravdu o vyhnání! A dochází k usmíření, důvěře, partnerství.

 3. Na sjezdu v úvodu svého vystoupení  řekl pan  Hartmut Koschyk, MdB, spolkový zmocněnec vlády pro záležitosti vysídlenců a národnostních menšin: „Stejně jako v loňském roce, kdy jsem měl tu čest zastupovat spolkovou vládu v Augsburgu při tradičním setkání,  i letos na mne hluboce zapůsobilo setkání s mnoha domácími a zahraničními hosty a jejich myšlenky, které si  sdělují. Schopnost uskutečňovat  každý rok po mnohá léta taková setkání svědčí o  vitalitě sudetských Němců. Německá kancléřka Dr. Angela Merkelová a spolkový ministr vnitra, Dr. Thomas de Maziere mě požádali, abych vám tlumočil vřelé pozdravy.“

Takže poté, co všechno pan zmocněnec vlády na sjezdu zřejmě  vyslechl, a o tom nebudu dále psát, máte jistě své informace, tlumočil účastníkům sjezdu vřelé pozdravy od A, Merkelové, kancléřsky SRN.

4. Na Dni vlasti v Klosterneuburku, který se konal 13. září 2015 pod mottem: „Před 100 lety genocida Arménů – před 70 lety sudetských Němců“ vystoupli nejeden poslanec Národní rady Rakouska nebo zemský poslanec. Na Dni vlasti  promluvil    i Volkmar Harwanegga, poslanec Sociálně demokratické strany  Rakouska, který předal slavnostnímu shromáždění vřelé pozdravy od starosty Vídně, dr. Häupla. Dále se vyjádřil, že vyhnáním traumatizovaní  lidé si zaslouží, aby příslušné Benešovy dekrety byly definitivně zrušeny a vysídlené osoby rehabilitovány. Dále dodal, že příklad z Brna - pochod z Pohořelic do Brna - v opačném směru než brněnský pochod smrti dne 30. května 1945 - dává naději na začátek přehodnocení českých dějin. Na sešlosti v Brně poslanec Ernst Woller (SPÖ) zastupoval  BGM. Häupla při tomto pochodu do Brna a na akci na Mendlově náměstí. Jistě máte své informace o průběhu těchto akcí.

5. Z uvedeného vyplývá, že ústavní činitelé Německa a Rakouska se na akcí tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) vyjadřovali způsobem, který by měl mít ze strany ČR příslušnou odezvu. Těchto akcí byla celá řada a podle našeho názoru je úkolem MZV ČR nejen tyto akce monitorovat, ale také nenechávat bez odpovídající odezvy. Pokud by nedělalo ani to, pak mje otázkou, k čemu vlastně má ministerstvo sloužit.

Otázky k části I.:

1. Z jakého důvodu naši diplomaté navštěvují akce SL?

2. Proč naši diplomaté na těchto akcích, když jsme za „vyhnání“ Němců z Československa obviňování dokonce bavorským ústavním činitelem ze zločinu proti lidskosti, když jsme obviňování z genocidy za přítomnosti rakouských ústavních činitelů, kteří svým mlčením  vyjadřují mlčky s tímto podlým obviněním souhlas. Zásada, kdo mlčí, souhlasí, platila  již dávno předtím, než MZV ČR vůbec vzniklo, a dosud se na ní nic nezměnilo.

3. Když naši diplomaté ke skandálním obviněním takového druhu jen mlčí, maximálně ještě tak  celé sešlosti přejí hodně zdaru, což je některým i řadovým účastníkům směšné,  píši o tom v novinách, nebylo by mnohem lepší kdyby se těchto akcí neúčastnili. I oni svým mlčením vyjadřují souhlas k  těmto strašným obviněním. Cožpak to nechápete?

4.  Jaké diplomatické kroky udělalo MZV ČR  v těchto i dalších obviněních ČR ze zločinů proti lidskosti, z genocidy?

Pokud neudělalo,  kdo je za tuto nečinnost odpovědný?

Proč nevyvodilo důsledky za nečinnost našich diplomatů, kteří těchto a podobných sešlostí se zúčastnili.

II.

Již popáté kladu Vám, pane ministře, i panu premiérovi B. Sobotkovi, otázku: „Doufáme, že nechcete transformovat ČR v 17. zemi SRN?“ a dosud jsem na ni nedostal odpověď, kterou mohu očekávat a je zcela přirozená. Např. : Nechceme ČR  transformovat v 17. zemi SRN.  A jednoduchá odpověď je na světě. Nebo je tomu právě naopak?  Je mi líto, pokud se budu muset i nadále opakovat, ale mám právo na odpověď i na tuto otázku.

Nikdo, kdo se seznámil z Vaší odpovědi na tuto otázku, neuvěřil, že česko-německý dialog má vést k posílení mezinárodněpolitického postavení ČR. Již samo vymezení tohoto dialogu nejen panem premiérem vede k závěrům, že spolupráce se SRN bude posilovat nad běžný standard, takže úroveň spolupráce s jinými státy bude úměrně přibližování se Německu  relativně slábnout. Česko-německý strategický dialog je procesem, takto jej lze pochopit, který připomíná nakloněnou rovinu. Povezeme se stále blíže k Německu. Proto nejen já jsem přesvědčen, že cílem tohoto tzv. strategického dialogu není nic menšího než neustálé a zrychlované přibližování se  k Německu.O tom svědčí celá řada skutečností, s nimiž se v poslední době setkáváme.  Vy jste na MZV vzal pracovnici jedné německé nadace, do Rady Česko-německého diskusního fóra jste jmenoval většinou české sudetomily. Z německé menšiny v ČR vytváříte privilegovanou skupinu, zatímco Češi, Slováci a dokonce ani Poláci, alespoň ještě do nedávné doby, ve SRN nejsou uznávanou národnostní menšinou. Přestože právě Němci musí nejlépe vědět, že celá staletí probíhala germanizace těchto menšin, někdy menší, za nacistů zcela bezpříkladná, takže tyto menšiny v současnosti nemohly splnit znaky Němci předpokládané. Proto by česká menšina ve SRN měla být uznána  za národnostní menšinu.

Z dlouhodobých průzkumů veřejného mínění však plyne, že ne Německo a Němci jsou námi považování za nejbližší, ale právě Slovensko a Slováci. Pokud nebudete respektovat toto vyjádření vůle lidu a půjdete proti jeho již historické orientaci, pak schválení česko-německého dialogu vládou je zcela nedostatečné. K této otázce by se měl vyjádřit a také při nejmenším rozhodnout parlament. Kdysi sociální demokraté vyznávali zásadu, že hlas lidu je hlasem Božím. Měli by tak činit i v současnosti. Jedině náš lid, který je nositelem státní moci, by měl v referendu rozhodnout o tom, zda si přeje další privilegované sbližování s Německem a Němci nebo se Slovenskem a Slováky.

K otázkám části II.

1. Doufáme, že nechcete transformovat ČR v 17. zemi SRN?“

2. Pokud nemáte v úmyslu přetransformovat ČR v 17. zemi SRN, proč nejednáte    v souladu s principy mezinárodního práva, zejména proč neprotestujete proti hrubým a zlovolným protičeským útokům, proč mlčíte k faktickému i mezinárodně právnímu nerovnému postavení ČR ve vztahu k Německu, proč neprotestujete proti vměšování do našich vnitřních záležitostí, proč neuplatňujete ve vzájemných česko-německých vztazích princip reciprocity?

3. Co hodláte udělat pro uznání české menšiny za národnostní menšinu se všemi právy, které my poskytujeme německé národnostní menšině v ČR?

4. Na základě reciprocity, principu mezinárodního práva, by německá menšina měla mít v republice tolik práv, kolik má česká menšina ve SRN. Použijete tohoto principu při vyjednávání se SRN  o postavení české menšiny v Německu?

III.

Ve svém výše uvedeném dopisu píšete, že MZV ČR informace o činnosti “sudetoněmeckého landsmanšaftu“ nezatajuje, že tyto informace jsou veřejně dostupné.

Abych argumentoval konkrétně, uvedu např. projev H. Seehofera na sjezdu SL v Augsburku nebo motto Dni vlasti 2015 v Rakousku, které znělo  „Před 100 lety genocida Arménů – před 70 lety sudetských Němců“, či  projev poslance, rakouského sociálního demokrata, Volkmara Harwanegga, mám však na mysli i řadu dalších. Jsem přesvědčen, že tyto informace na MZV ČR máte. V našich médiích, včetně ČT, jsem o nich neslyšel ani slovo. Můžete mi sdělit, kde předmětné informace najdu? Pokud je jich skutečně jako šafránu v našich sdělovacích prostředcích, pak MZV ČR by je mělo uvádět, a to nejen na svých webových stránkách v potřebném rozsahu.

Dále jsem přesvědčen, ýe MZV ČR by mělo dělat širokou osvětovou činnost, i v zahraničí, a vysvětlovat, že odsun, přesídlení nebo transfer  nejsou v žádném případě vyhnáním, že konfiskace německého majetku v ČR nebyla loupeží, ale postupem souladným se závěry spojeneckých konferencí, např. i Pařížskou reparační dohodou. Cožpak je možné stále jen mlčet k těmto ohavným obviněním a lžím a schovávat se za nejapnou dikci Česko-německé deklarace, aktu s nejnižší právní silou, a nechat soustavně ostřelovat principy mezinárodního práva. Pokud tato praxe přispívá ke kultivaci česko-německých vztahů, jak píšete a skutečně chápete, pak je to pro náš národ, republiku katastrofa, z níž se musíme již konečně vymanit

Otázky k části III.

1. Kde najdu předmětné informace?

2. Pokud těchto informací bude i nadále nedostatek, co udělá MZV ČR pro to, aby byl zajištěn svobodný přístup občanů k těmto informacím?

3. Kdy přestane MZV ČR  se schovávat za Česko-německou deklaraci, jež je pouhým prohlášením,  a začne uplatňovat ve vztazích česko-německých principy mezinárodního práva?

4. Kdy MZV ČR začne provádět tolik potřebnou osvětovou, vysvětlovací činnost o druhé světové válce a jejích důsledcích, o Postupimské dohodě, reparační dohodě, aby tak bránilo historickou pravdu a naši republiku, náš lid? 

Děkuji za srozumitelnou a vyčerpávající odpověď na vznesené otázky. Mám-li skutečně jako občan právo na svobodný přístup k informacím, pak prosím, aby Vaše odpovědi byly v souladu s tímto právem a by jej i naplnily.

S úctou

Ing. Pavel Rejf