Kyjevský parlament chystá konec komunistů

Tereza Spencerová

„Zítra splním historický úkol, oznámím konec existence frakce komunistů. Už je musíme strpět jen den,“ prohlásil ve středu šéf ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov.

A vzápětí po tomto oznámení se poslanci za banderovskou Svobodu vrhli na šéfa komunistů Petra Symoněnka, aby ho vyvlekli ze sálu za to, že prohlásil, že „ukrajinská armáda na východě země zabíjí své občany“. A nastala rvačka.

Na pěsti došlo v kyjevském parlamentu i v úterý, kdy v rámci jednání o zákonu o mobilizaci zkusil proti zabíjení vlastních občanů protestovat poslanec za Stranu regionů Mykola Levčenko. Turčinov mu nejprve vypnul mikrofon s tím, že poslanec „provokuje“, a poté se znovu objevili poslanci za Svobodu a násilím ho vyhodili z jednacího sálu. Poslanci si pak odhlasovali, že Levčenko nesmí tři dny na jednání, nicméně Levčenko tento podle všeho protiústavní verdikt nevzal na vědomí a na jednání dnes přišel.

Po dnešní „nevelké strkanici“, jak rvačku hodnotí agentura UNN, má být poslanecká frakce komunistů rozpuštěna už ve čtvrtek ráno, přičemž oficiálně se argumentuje tím, že ji v posledních měsících opustilo několik členů, a tak už nesplňuje zákonné předpoklady pro existenci poslaneckého klubu. Kyjevský správní soud navíc 24. července zahájí slyšení o zákazu Komunistické strany Ukrajiny jako takové, a to kvůli jejím údajným „protiústavním krokům a aktivní podpoře separatistů“. Symoněnko veškerá obvinění, která vznesl Turčynov ještě ve funkci prozatímního prezidenta, označil za „nesmysl“ a projev „tak zvané demokracie“.

Nový průzkum veřejného mínění, který vzhledem k pokračující válce na východě země má jen orientační hodnotu, by se komunisté ani Strana regionů do nového parlamentu nedostali – jejich voličské jádro je na východě a podle průzkumu by skončili se čtyřmi resp. třemi procenty hlasů. Největší podporu má „politický projekt“ Solidarita současného prezidenta Petra Porošenka (23 procent hlasů), Radikální strana extremisty Oleha Ljaška (13 procent), Baťkivšina Julie Tymošenkové a premiéra Arsenije Jaceňuka (11 procent), UDAR Vitalije Klička by skončil se sedmi procenty a na hraně volitelnosti je Občanská pozice Anatolije Hrycenka, která se ani nepovažuje za politickou stranu, ale jen za organizaci. Svoboda by získala čtyři procenta hlasů.

Současnou vládu i parlament přitom neakceptuje celých 70 procent Ukrajinců, kteří požadují urychlení předčasných parlamentních voleb. To ale většina poslanců odmítá a prostřednictvím „nebezpečných politických her“ se snaží volby oddálit, míní ukrajinský politolog Vitalij Bala pro agenturu UNN. „Poptávka po novém parlamentu je dnes tak silná, že se politické strany pokoušejí ze všech sil skrývat své korporátní a osobní zájmy za jiné věci,“ říká. „Mnozí poslanci v dnešním parlamentu vycházejí ze svých osobních zištných zájmů, proto se i během procesu rozpouštění parlamentu budou vést politické intriky. To už od nich bude ale naprostý vrchol hlouposti, a pro mnohé poslance to bude nejen ohrožením jejich politické kariéry, ale i osobní bezpečnosti.“

Podle nepotvrzených zdrojů se prezident Petro Porošenko chystá rozpustit parlament 24. srpna, nicméně parlament má tuto otázku projednávat už ve čtvrtek 24. července, a není jisté, zda na toto téma vůbec dojde, protože vedle rvaček v parlamentu ukrajinští politici hýří hyperaktivitou. Premiér Arsenij Jaceňuk při absenci tvrdých sankcí z Bruselu oznámil, že Kyjev vyhlásí sankce proti „všem fyzickým osobám, které mají pas Ruské federace a podporují teroristy a separatisty na Ukrajině“. Seznam osob, firem i konkrétních sankcí by měl být zveřejněn do deseti dnů, přičemž Kyjev pro tento účel už zřídil speciální Výbor pro vyhlašování sankcí proti Ruské federaci. Ukrajina rovněž Rusku zaslala oficiální nótu, v níž ho viní z „financování terorismu na Ukrajině nebo dodávek zbraní teroristům“. Ministr vnitra Arsen Avakov, jehož charkovský primátor Gennadij Kernes prý podezřívá z podílu na dubnovém atentátu na svou osobu, mezitím navrhl prezidentu Porošenkovi USA, EU a všechen „civilizovaný svět“, aby na své území zakázal vstup šéfům celé řady ruských médií, ať „jezdí odpočívat za polární kruh a na Ural“.

Zatímco EU dál jedná o případných sankcích proti Rusku – v době, kdy americké tajné služby přiznaly, že nemají proti Rusku důkazy o jeho podílu na sestřelení malajsijského boeingu – odstupující eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger soudí, že by se neměly týkat dovozu ruského plynu a ropy do Evropy. Oxfordský ekonom Adam Slater k tomu varuje, že pokud by konflikt Západu s Ruskem vedl k úplnému přerušení obchodu s Ruskem, ceny ropy na světových trzích by vyskočily nad 200 dolarů za barel, přičemž by rychle vyrostly i ceny zemního plynu.

Válka na východě mezitím pokračuje. Od března v ní jen v doněcké oblasti zahynulo přes 400 lidí, z toho 36 žen a šest dětí, dalších 1015 lidí bylo zraněno, uvádí zdravotní odbor Doněcké regionální správy. V Luhansku od začátku června bylo zabito přes 250 lidí. Kyjev potvrdil, že v doněcké oblasti přišel o dva letouny Su-25, ale piloti se po zásahu raketami -- odpálenými prý z ruského území -- stihli katapultovat.

AddThis Social Bookmark Buton

Literární noviny

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz