„Pokud Ukrajina zůstane s Ruskem, bude za deset let demokratičtější, než když přijme vnucenou demokracii z Evropy,“ konstatoval v rozhovoru pro portál Vesti.Reporter srbský režisér Emir Kusturica.
Svérázným
způsobem tak minulý týden vstoupil do bouřlivých diskusí, které
nyní hýbou Ukrajinou poté, co vláda v Kyjevě odložila podpis
obchodní smlouvy s EU a v
zásadě tak silně zkomplikovala uzavření asociační dohody s
Unií.
Na
otázku, jak by si Ukrajina měla vybírat mezi EU a „ruskou“
Celní unií, Kusturica konstatoval, že je to podle něj zcela
iluzorní volba. „Mluvíte rusky, jste část ruské kultury.
Většinu obyvatel vaší země tvoří pravoslavní. V určitém
smyslu Rusko svůj vznik odvozuje od Kyjeva. A vy teď řešíte, zda
jít do Evropy, či nikoli? Už ve Vojně a míru se jedna postava
ptá, kdy už přijde Napoleon a udělá z Rusů Evropany. To se ale
nikdy nestane. Vždyť už v Evropě jste.“
Kusturica před několika lety přijal pravoslaví a nyní tvrdí, že v „ruském světě“ je svoboda vnímána mnohem hlubším způsobem, než v Evropě a Americe. „Svoboda je tady otázkou duchovnosti. Před deseti patnácti lety, kdy jsem pracoval v Hollywoodu, se mě jeden Američan zeptal, co to ta duchovnost je, co znamená. „Je to něco podobného, jako když černoši zpívají spirituály?“
Slavný režisér, který má blízko k České republice, přitom konstatoval, že „demokracie umírá. Technologická revoluce změnila lidské myšlení. Demokracii dnes potřebují hlavně ty imperialistické země, které chtějí dobýt svět, protože právě to jim demokracie umožňuje. Alternativou demokracii může být sociální revoluce, a ta už na Ukrajině probíhá – země je demokratická tak, jak je to jen možné. Pokud ale zůstanete s Ruskem, můžete být za deset let demokratičtější, než když si necháte vnutit demokracii z Evropy.“
Zatímco Kusturica se svou skupinou No Smoking Orchestra minulý týden zaplnil kyjevské centrální náměstí na koncertu v rámci oslav 70. výročí osvobození Kyjeva ve druhé světové válce, ve čtvrtek v noci se na stejném náměstí už sešly asi dva tisíce stoupenců integrace Ukrajiny do EU, kteří se pokusili postavit stanové město, ale policie jim v tom zabránila. Podobné protestní akce probíhají také ve Lvově, Charkově a dalších městech, přičemž několik set lvovských studentů vyhlásilo kampaň občanské neposlušnosti.
Magistrát města Rava-Russkaja, které leží u hranic s Polskem, na základě evropské charty o místní samosprávě požádal Unii, aby město vstoupilo do unijních struktur i bez zbytku Ukrajiny. Podle magistrátu obyvatelé města „nebudou schvalovat, podporovat, uznávat a podřizovat se neukrajinskému rozhodnutí vlády“. V podobném duchu také městská rada Lvova označila centrální vládu v Kyjevě za nelegitimní. „Lvov vždy byl a bude evropským městem. My, zastupitelé, zdůrazňujeme nepřijatelnost geopolitického obratu. Ukrajina je evropská země. Nikdy nebudeme surovinovou kolonií Ruska,“ praví se v prohlášení.
Arsenij Jaceňuk, lídr opozice a šéf Baťkivšiny, strany bývalé a nyní vězněné premiérky Julie Tymošenkové, mezitím obvinil prezidenta Viktora Janukovyče a premiéra Nikolaje Azarova z vlastizrady, neboť „rozhodnutí ukončit eurointegraci je neústavní a nezákonné“. Podle Jaceňuka ukrajinská vláda vyměnila proevropský kurz za dvacet miliard dolarů, které Ukrajině nabídlo Rusko, přičemž část z této sumy má prý být věnována na výdaje související s výkonem funkce prezidenta Janukovyče. „Vykšeftoval si s Ruskem své znovuzvolení na druhý mandát v roce 2015,“ prohlásil lídr opozice s tím, že součástí „handlu“ je i snížení cen ruského zemního plynu „pro prezidenta a jeho okolí“.
Julia Tymošenková nabídla, že výměnou za přistoupení k EU sama vyzve Brusel, aby tento krok nepodmiňoval jejím propuštěním. Osvobození vězněné premiérky, která na převážně chudé Ukrajině dokázala nahromadit majetek v miliardách dolarů, bylo jednou z hlavních podmínek EU pro asociační dohodu s Ukrajinou. Ukrajinský parlament ale ve čtvrtek zamítl všech šest zákonů nutných pro úpravu legislativy, aby mohla být Tymošenková propuštěna.
Sám
Janukovyč si podle portálu LB.ua postěžoval litevské prezidentce
Dalii Gribaskautové, že smlouvu s EU nemohl podepsat kvůli
„ekonomickému nátlaku a zastrašování ze strany Ruska“. V
opačném gardu nicméně reagoval ruský prezident Vladimir Putin,
podle něhož EU „vydírala“ a „tlačila“ na Ukrajinu, aby
sama – kvůli množství problémů, které by přičleněním
Ukrajiny Unii vznikly -- odložila podpis obchodní smlouvy. Po
jednáních s tureckým premiérem Recepm Erdoganem v Petrohradu
Putin zdůraznil, že je ochotný vést třístranná jednání s EU
a Ukrajinou o obchodu a ekonomice, varoval ale, že tento čistě
ekonomický problém nesmí být politizován a musí být veden na
základě vzájemné rovnosti a respektu. Dodal, že právě Turecko
má „bohaté zkušenosti s vyjednáváním s EU“ a Moskva proto
požádá Ankaru o radu, jak si v takové situaci počínat. „Není
to žádný vtip,“ odpověděl turecký premiér a připomněl, že
Ankara má s obchodními rozhovory s EU 50 let zkušeností.
Literární
noviny
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz