Mnohdy, velice daleko od své pravlasti, žijí naši krajané. Jsou zapomenuti, jako národnostní menšina, často uprostřed silné majoritní společnosti. Je tomu tak i v daleké ukrajinské Volyni. Česká Volyně často měnila svého vládce. Také dějiny měnily hranice tohoto území. Zapomínali jsme na ně, přesto naši krajané i přes nepřízeň osudu, na svou domovinu nikdy nezapomněli. Zachovali si svůj jazyk, kulturu. Jsou to stovky míst, kde žili naši krajané na Volyni.
Pro neznalé historie českého osídlení na Volyni, je třeba připomenout, že čeští krajané do této oblasti přišli před 150 lety. Jednalo se tehdy o organizované osídlení. Přicházeli na pozvání carského Ruska. Naši krajané se stali nositeli pokroku, přinesli na Volyni vyspělé zemědělství, pracovitost. Zakládali pivovary, drobné strojírenské podniky. Spojovala je kultura a láska ke své vlasti. Druhá světová válka však tvrdě dopadla na tyto malebné české vesnice. Čeští krajané se střetávali s nenávistí a s perzekucí, jak od německé armády, tak i s počínáním ukrajinských nacionalistů. Vypálený Český Malin, se stal symbolem tohoto zvěrstva. Několik set krajanů, zde bylo v létě roku 1943 povražděno. Nebyla to jediná česká vesnice, která platila za německou okupaci svými životy.
Je třeba připomenout, že svou lásku k vlasti, projevili krajané i svým hromadným vstupem do československého armádního sboru. Celkem jich v československé armádě bojovalo 10.500. Tisíce volyňských Čechů také platilo životem na dlouhé cestě k osvobození své mateřské vlasti. Po porážce německého agresora velká část krajanů přijala nabídku Československa a usadila se i s rodinami v českém pohraničí po odsunu tzv. sudetských Němců. 40.000 krajanů se v té době přestěhovalo do Československa. Po tragedii v Černobylu, v letech 1991 -199, se přibližně další necelé dva tisíce krajanů vrátilo do vlasti. V té době i později, byly organizovány českou vládou ozdravné pobyty pro děti krajanů z Volyně. Přišel ale opět čas našeho zapomnění, měli jsme také jiné domácí starosti a na naše krajany, jsme opět zapomněli. Zapomněli jsme na sliby, které jsme jim na počátku devadesátých let dali. Tedy na pokračování další jejich repatriace, tedy v návratu do České republiky. Stále na Ukrajině žije několik tisíc rodin českých krajanů.
Teprve současné události na Ukrajině, opět vyvolaly solidaritu s našimi krajany na Volyni. Na Ukrajině vládne dnes anarchie, chaos. Záběry české televize z české Volyně, to dokumentují. Krajané mají opět obavy o své rodiny, o své domovy. Před několika dny krajané z české Malinovky, z vesnice ze západní Ukrajiny, vyslovili před TV přání návratu do vlasti. Nárůst vlivu extrémních skupin, na politické klima na Ukrajině, vyvolává jejich strach. Menšiny na Ukrajině jsou opět vítaným terčem ukrajinských nacionalistů.
Zástupci krajanů se nyní obracejí s prosbami na českou vládu. Je třeba rychle jednat. Nabídnout jim pomoc, vytvořit podmínky pro jejich návrat. Dát jistotu, že Česká republika na své krajany nezapomněla. Desítky milionů korun, které vynakládá česká vláda na raněné ukrajinské občany, by měly najít obdobně i cestu k českým krajanům. Ukrajinské události ohrožují českou menšinu na Volyni. Tyto otázky nelze zastírat. Naši krajané nesmí zůstat zapomenuti v daleké ukrajinské Volyni. Česká vláda musí jednat. Je to naší povinností. Je to důrazná výzva na naší vládu.
Přemysl Votava
České národní sdružení
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz