Krajané mají naši úctu!

 

Téměř válečná hrůza se na nás valí z médií,  statisíce nešťastníků, hledá cestu za svým snem.  Státy EU čelí téměř bezúspěšně tlaku migrantů na svých hranicích. Obnovují se zátarasy, hraniční ploty.  V konečné výsledku EU prohrává tento zápas o budoucí tvář Evropy.

 

Česká republika se podřídila  diktátu EU, kterým EU diktuje počty migrantů pro jednotlivé státy EU. Byla to ale EU, která vyvolala tuto migrační vlnu do Evropy.       

 

Při řešení této situace zapomíná EU na miliony běženců, z neklidné Ukrajiny, tedy také ze státu zmítaného občanskou válkou. 

 

V důsledku této situace hledá pomoc v zahraničí přes milion běženců,  jak v Ruské federaci,  tak i v dalších zemí Evropy. Také Česká republika poskytla útočiště tisícům občanům z Ukrajiny, z které přichází stále zprávy o nepolevujícím napětí nedaleko našich hranic. Ukrajina dnes není bezpečnou zemí a to  vyvolává obavy o naše krajany.

 

Proto téměř svatou povinností vlády České republiky, je ochrana životů krajanů na Ukrajině. Již před rokem první krajané z Ukrajiny přijali naši nabídku k přesídlení do vlasti jejich předků. Jejich přílet za účasti prezidenta ČR jsme s dojetím sledovali. Jejich slzy při české hymně byly poděkováním všem, kterým nebyl lhostejný jejich osud.  Loni jsme učinili první krok k jejich záchraně.

 

Při nedávné opětné návštěvě představitelů českých krajanů z Ukrajiny v Praze, byla předána žádost o urychlené řešení dalšího přesídlení několika set našich krajanů do jejich pravlasti. Naši krajané si naši pomoc zaslouží, splácíme jim náš letitý dluh.

 

Připomínáme těm neznalým historie, že to byli naši krajané, kteří stáli u vzniku Československa v roce 1918. Byli to krajané kteří se zbraní v ruce zakládali naše legie. Jak ty ve Franci, tak i na Ukrajině, či v Rusku. Také v době druhé světové války naši krajané, zejména Volyňští Češi, hromadně vstupovali do 1. československého armádního sboru v SSSR. Tvořili podstatnou část našeho vojska. Přes 10.000 našich krajanů se  podílelo na osvobození naší vlasti. Tisíce jejich hrobů lemuje tuto bojovou cestu.  Mnozí krajané po osvobození Československa vyslechli také výzvu vlasti a pomohli osídlit pohraničí po odsunu sudetských Němců. Vedle krajanů z rumunského Banátu, Chorvatska, Srbska, byli to především naši  krajané z Ukrajiny.

 

Nepřicházejí s nářkem, ani s  nataženou rukou,  je tomu právě naopak, to my krajanům vděčíme za mnohé. Splácíme jim jen náš starý dluh.  Česká vláda musí jednat rychle a rázně, udělat vše ve  prospěch našich krajanů.     

 

Přemysl Votava

České národní sdružení