Konference se koná ve dnech výročí obsazení Československa Adolfem Hitlerem a vytvořením Protektorátu Čechy a Morava (15.3.1939)
Konference používá odbornou terminologii a pohled na Slovany podle německého historika a politika Theodora Mommsena který se proslavil teoriemi o "indo-germánské" rase a pohlížel na Slovany jako na podřadné lidi. např. jeho citát: „Buďte tvrdými. Rozum lebka Čechů nepřijme, avšak ranám i ona porozumí.“ Kromě toho postavil v tomto spise Čechy a Poláky na okraj evropských kulturních dějin a nazval je „apoštoly barbarství“. Na jeho teorie navázala nacistická věda a v kontextu českých dějin ideologie sudetských Němců. Mommsen takto ve své době reagovat na národní obrození slovanských národů.
Konference je v němčině, ale na českém území ve slovanské knihovně.
Konference v jednom z referátů (IV. sekce) zpochybňuje kulturní význam mise Cyrila a Metoděje, přestože jsou prohlášeni římským papežem Janem Pavlem II. spolu se sv. Benediktem za svaté patrony Evropy, potažmo EU !!!
Ve stejné sekci IV. se zpochybňuje Slovanský původ Slovanů "The Slavic languages are not Slavic" !!! Jako kdybychom v 6. století spadli z Marsu a osídlili půl Evropy. Autochtonní teorie je tu vykládána protislovansky, ale autochtonní teorie ve skutečnosti hovoří o tom, že národy mají svoje jazykové i kulturní předky na stejných místech, kde žijí. Slované ale na svoje starověké předky žijící v Evropském kontinuu od Istrie přes povodí Dunaje, karpatskou kotlinu až do oblastí Ukrajiny nárok na rozdíl od jiných evropských národů podle vědců na této konferenci nárok nemají. To, že na rozdíl od Germánů a jiných národů mají Slované málo poznaný dávnověk vychází z politických příčin: v 19. století, kdy Germáni s podporou svých vlád dělali vykopávky, kde mohli a často si přivlastňovali i jim cizí kulturu, kterou tam našli, Slované nedělali, protože samostatné slovanské státy začaly v Evropě vznikat až v první polovině 20. století. Ale podle této konferenci jsme zřejmě jen asi pokažení indo-germáni.
Pozoruhodná je také v referátech této konference redukce slovanské kultury na tělovýchovu (Sokol) a fyzickou zdatnost v boji (Kozáci, ruské vojsko ve válce s Japonci apod.) Na podřadné rase je skutečná kultura jako např. výtvarné umění a hudba nezajímavé, důležitá je jen fyzická zdatnost čili způsobilost k práci. Fuj, hnus!
A na závěr: moderní slovanské aktivity na poli vzájemného Slovanského kulturního dialogu a tvorby umělých zonálních jazyků jsou na konferenci prezentovány jako směšné staré víno v nových lahvích. přičemž právě zonální jazyky vznikají i v prostoru germánských jazyků a také románských jazyků, ale tam se stejná věc považuje za úspěšnou moderní vědu - např. jazyk interlingue. ale když se o totéž pokouší Slované (např. jazyk Slovio nebo Neoslavonic), je to zesměšněno. Přičemž historická zkušenost se staroslověnštinou i závěry moderní lingvistiky potvrzující velkou jazykovou blízkost slovanských jazyků a dokonce v poslední době i praktické projekty takovou možnost nevylučují. Jenže opět - co je dobré pro Germány, není dobré pro Slovany.
Mezislovanský kulturní dialog je označen za nemoderní nacionalismus, rasismus a komunismus.
Autochtonní teorie
Většinová představa o osídlení našich zemí je taková, že nejprve zde sídlili Kelti, pak Markomani a Kvádové a potom, v době tzv. stěhování národů ve 4. až 6. století, se do našich zemí nastěhovaly slovanské kmeny z Pobaltí nebo ze Zakarpatí. Dle autochtonní teorie žili na našem území předkové Slovanů již v době bronzové a bylo dočasně podmaněno Kelty, Markomany a Kvády.
Tady je o tom video: http://www.youtube.com/watch?v=Z5zuDFUUwIQ
Poslední vykopávky na Istriji, v severní Itállii a v Bulharsku to možná potvrzují. Je třeba o tom seriózně mluvit a bádat a ne to umlčovat a zesměšňovat. Ideologie do vědy nepatří.
Slované patří mezi hlavní větev indoevropských národů a nejsou to pokažení Germáni. Slované a Germáni jsou dvě samostatné větve. Pokud jde o jazykovou čistotu, tak moderní germánské jazyky jsou mnohem větší směska původních germánských s latinou, keltskými jazyky i slovanskými.
Německé oblasti na východ od Labe, východní Bavorsko a prakticky celé Rakousko bylo v raném středověku osídleno Slovany, kteří byli postupně poněmčeni. Přítomnost slovanských slov v němčině se ale podle germánských ideologů vykládá obráceně: že je převzali Slované od Germánů.
Důkaz například americký vědecký časopis Nature:
http://www.nature.com/nature/journal/v449/n7163/fig_tab/449665a_F1.html
Další
V roce jubilea 1150 let od Cyrila a Metoděje a 400 let od Bible Kralické se tato konference jeví jako provokace.
Organizátor - Humboltova univerzita je známá dlouhodobým protislovanským zaměřením. například jednostranný protisrbský výklad rozpadu Jugoslávie: http://www.srbel.net/2013/02/26/humboltov-univerzitet-u-berlinu-negira-genocid-nad-srbima-u-ndh/?lang=lat
Toto ke konferenci píše kolega z Rakouska:
Cílem téhle konference je zmapovat slovanství v ČR a odhadnout, jak dlouho by to mohlo trvat, než nás poněmčí. Svoje lidi už v republice mají. Průmysl už mají, media jsem zmínil. Česká národní banka je filialkou FEDu, úspory Čechů mají německé, holandské, belgické, rakouské, francouzské banky. Český parlament a česká vláda, potažmo prodloužené filiálky německého parlamentu a německé vlády, vydávají zákony, které podporují raketový vstup zahraničních firem na českou půdu.
Česká armáda neexistuje, soběstačnost neexistuje, Československo bylo rozbito na dva satelity ... mám pokračovat? Jakýkoliv pokus o státnost rozbíjel a rozbíjí Klaus tím, že prý by to vedlo do třetího světa. Národní povědomí se vydává za nacismus a rasismus. Pro mě byla masová podpora Schwarzenberga obrovským překvapením. Lidé ve městech a česká inteligence je stále zahleděna do minulosti se svými stížnostmi jak jim prý komouši ublížili. Nikdo z nich nechápal, že by se měli obrátit na Husáka a Slováky vůbec. Já to vím, tak říkajíc z první ruky, poněvadž jsme zaměstnancům ministerstva zahraničí pronajímali pokoj a všichni to byli Slováci. Němci jsou ohledně svých postojů dnes tím, čím byli v roce 1938. Všichni! Bez výjimky! To byste měl pochopit. Pro všechny žijeme v Tschechai. Nevím, jestli jste schopen to pohrdání v tomto slově postihnout. …
Česká inteligence je zaměřena na pomstu a nikoliv na budování své vlasti, na zničení průmyslu, bankovnictví a armády pod pláštíkem tzv. privatizace. Na nejúrodnější půdě, např. v Polabí, se staví nejrůznější a nejpitomější montovny. Nejmodernější, automatizované cukrovary se rozprodaly a cizí firmy tyhle budovy srovnaly se zemí. Pivovary rozprodali do cizích rukou. Flotila zámořských lodí je fuč. Zbrojní průmysl se zničil, aby se do vzniklé mezery raketově vsunuly německé, francouzské, anglické, americké a jiné zbrojní firmy. A česká inteligence volí Schwarzenberga - v čele s neúspěšnými, zato ale židovskými, učiteli češtiny. Také by mě zajímalo, kde jste sbalili hlavní hrdiny Metoděje a Cyrila, kteří veřejně na videu volí Schwarzenberga, člověka, který vehementně ničí slovanství. Schwarzenberg jeden z prvních, kdo uznal Kosovo. Ti mladíci jednak neznají dějepis a jsou tak snadno zneužitelní, jednak musí být omezené inteligence.
Tak to si spolu pořádně to probereme, protože to je podobná lumpárna, jako když chtěli pochodovat na výročí "křišťálové noci" uličkami Židovského města. Tehdy jim to nevyšlo, protože lidi zaplnili "procházkou" ulice Židovského města a náckové nemohli projít.
Se Židy jim to nevyšlo, tak to zřejmě zkoušejí se Slovany. Musíme se bránit.
Příloha
Institut für Slawistik Národní knihovna České republiky Alexander von Humboldt
Humboldt-Universität zu Berlin Slovanská knihovna Stiftung / Foundation
Humboldt-Kolleg
KOZEPTE DES SLAWISCHEN
Prag, 14.–16. 3. 2013
Národní knihovna České republiky (Klementinum 190, Praha 1)
Tagungsraum, I. Etage
POGRAMM
Donnerstag, 14. März 2013
bis 16.00 Ankunft
16.30–17.30 Registrierung
17.30 Eröffnung der Konferenz durch den Vorsitzenden des Humboldt-Clubs in der Tschechischen Republik Prof. Ing. Jan Franc, DrSc., und den Direktor der Slawischen Bibliothek Dr. Lukáš Babka
17.50–18.20 Christian Voß, Tomáš Glanc
Einführende Bemerkungen zum Konzept des Slawischen
— Abendvortrag —
18.30 Tilman Berger
Alter Wein in neuen Schläuchen – die Rückkehr des Panslavismus im Internet. Den Ausgangspunkt des Vortrags bildet die von dem Slovaken Mark Hučko erfundene Plansprache Slovio, einer von vielen Versuchen, die Kommunikation zwischen den Slaven zu erleichtern. Slovio ist aber nicht nur
als Plansprache bemerkenswert, sondern vor allem auch durch die Verquickung der Sprache mit panslavistischen Aktivitäten weltweit, die sich offenbar gänzlich im Internet abspielen und deren Agenten unklar bleiben. Es soll die Frage diskutiert werden, wie die Wiederkehr von Slavenkonzepten des 19. Jahrhunderts im neuen Gewande zu erklären ist.
19.30 Abendessen
Freitag, 15. März 2013
— Sektion I —
Konzeptualisierung und Instrumentalisierung des slawischen Volkes
09.30–10.00 Irina Podtergera
Die Stellung der Slavia in Europa nach Lamanskij
Die jedem Slavisten gut bekannte Dichotomie slavia ortodoxa vs. slavia latina wird vor allem mit dem Namen des 2011 verstorbenen Riccardo Picchio in Verbindung gebracht, der auch als „Erfinder“ diesel zwei slavischen „Welten“ gehalten wird. Unberücksichtigt bleiben dabei Auffassungen des 19. Jahrhunderts, deren Ziel es war, die Slavia in die gesamteuropäische Geschichte einzubetten. Den Schwerpunkt des Vortrags bildet Lamanskijs Einteilung des christlichen Europa in die griechisch-slavische und romanisch-germanische Welt. Einerseits soll auf die Quellen dieser Einteilung eingegangen werden, anderseits sollen die Auswirkungen dieser Vorstellung auf das linguistische Denken bis zur Zeit der Prager Schule nachgezeichnet werden.
10.00–10.30 Jan C. Behrends
Mobilization and Empire Building: Stalin’s Slavic Idea (1939–1953). From Lenin’s attempt at world revolution to Stalin’s constitution of 1936 the USSR had claimed to be the home of the world’s exploited masses. Its universal mission was at the center of Soviet statehood. At the end of the 1930s, however, this rhetoric was abandoned. When Soviet soldiers marched into Poland they “liberated” their “Slavic brothers”. During the Second World War Pan-Slavic rhetoric served as a tool for transnational mobilization and became a cornerstone of Stalin’s post-war empire. The talk will re-examine Stalin’s Slavic idea within the history of Russian political thought.
10.30–11.00 Tanja Zimmermann
Grenzen des Panslawismus. Die serbische Persiflage der Russophilie in Dobrilo Nenadićs Der Säbel des Grafen Vronskij (2002)
Im seinem Roman Anna Karenina, während des Serbisch-Osmanischen Krieges geschrieben, lässt Tolstoj Graf Vronskij nach Annas Selbstmord sein Leben als Freiwilliger in Serbien beenden. Anders als Giuseppe Mazzini und Victor Hugo war Tolstoj kein begeisterter Slavophile und desavouiert russische Freiwillige als Spieler, Trinker und Verlierer in jeglicher Hinsicht. Derserbische Schriftsteller Nenadiv beginnt seine Geschichte dort, wo Tolstoj sie beendete – bei Vronskijs Ankunft in Serbien. Der prominente Ankömmling wird jedoch trotz serbischer Russophilie zwielichtig dargestellt.
11.00–11.30 Kaffeepause
— Sektion II —
Raumbilder: Topologie und Geopolitik des Slawentums
11.30–12.00 Christian Voß
Zur Vor- und Nachgeschichte der Slawophobie von Jakob Philipp Fallmerayer
Mit dem Buch „Geschichte der Halbinsel Morea während des Mittelalters“ beschreibt der bayerische Wissenschaftler Fallmerayer 1830 die Slawen als brandschatzende Barbaren während der Landnahme Griechenlands im 6. Jh.
Hiermit wird ein deutlich anderes Bild der Slawen gezeichnet als etwa von Herder oder vom Dalmatienreisenden Alberto Fortis.
Der Vortrag untersucht den zeitgeschichtlichen Kontext des Fallmerayerschen Bedrohungsszenarios ebenso wie seine Wirkungsgeschichte bis heute.
12.00–12.30 Ekaterina Velmezova
About the so-called “Slavic question” in the linguistic discussion of 1950. The so-called “Slavic question” constituted an important factor of Stalin’s intervention in the debate over linguistics in 1950. If the hypothetical “Slavicunity” and especially its ontological character were often contested by N. Marrand his followers in the 1930s–1940s, political and ideological factors of Soviet life required to adopt another “official paradigm” in the early 1950s.
Arguing this point, this paper shall analyze not only the materials of the linguistic discussion, but also the way it was reflected in the Soviet literature of that time.
12.30–13.00 Tomáš Glanc
Wie ist der slawische Raum zu denken?
„Die slawischen Völker nehmen auf der Erde einen größeren Raum ein als in der Geschichte“, heißt es am Anfang des notorisch gewordenen Aufsatzes über Slawen in Herders Ideen zur Philosophie der Geschichte der Menschheit. Wie ist aber dieser Raum zu definieren? Gerade die territoriale Inkohärenz und Inkonsistenz des Slawentums wurde zum Auslöser einer poetischen und strategischen Kreativität. Die räumliche Definierbarkeit durch Staatsgrenzen oder andere plausible Limitationen blieb virtuell. Aber die Kreuzung zwischen Geopoetik und Geopolitik, zwischen Metaphern und radikalen Entwürfen einer neuen Weltordnung sind zu einer Kraft geworden, die zahlreiche oft kontradiktorische Thesen, Werke und Konstellationen generiert hat.
13.00–14.30 Mittagspause
— Sektion III —
Bilaterale Gemeinschaften
14.30–15.00 Verena Bunkus
Der polnische und der ukrainische Gymnastikverein „Sokol“ im Spannungsfeld zwischen slawischer Bruderschaft und nationaler Souveränität
Der Beitrag beschäftigt sich mit der slawischen Gymnastikbewegung „Sokol“ in Lemberg: Der ukrainische und der polnische ‚Ableger‘ wurde jeweils mit Hilfe des Prager Vereins gegründet (1867 poln., 1894 ukr.) und orientierte sich anfänglich stark an diesem. Im multiethnischen Lemberg gerieten sie in eine Ambivalenz zwischen ähnlicher Organisationsform und dem Konflikt um das nationale Zugehörigkeitsgefühl der Stadt. Anhand von ausgewählten Momenten soll hierbei das Neben-, Mit- und Gegenein ander der beiden Vereine um die Jahrhundertwende untersucht werden.
15.00–15.30 Adamantios Skordos
Vom „russischen Panslawismus“ zum „Slawokommunismus“: Panslawische Bedrohungsvorstellungen im nicht-slawischsprachigen Europa des 19. und 20. Jahrhunderts. Bis zum jetzigen Zeitpunkt wurden in den Geschichts – und Kulturwissenschaften sowie in der Slawistik slawische Vereinigungs- und Solidaritätskonzepte vor allem auf ihre Entstehungs geschichte und die Resonanz oder Ablehnung, die sie innerhalb der slawischen Welt antrafen, untersucht. Die große Aufmerksamkeit, die slawischen Vereinigungsdiskursen, plänen oder bestrebungen seitens nicht-slawischsprachiger Europäer zukam, blieb dennoch bis dato weitgehend unterbeleuchtet, und dies, obwohl der Antislawismus immer in engster Beziehung zur Angst vor der Realisierung einer politisch-territorialen Einheit der Slawen – vor allem unter russischen Vorherrschaft – stand. Im Vortrag soll hauptsächlich am deutschen,
italienischen und griechischem Beispiel gezeigt werden, dass in den vergangenen zwei Jahrhunderten die Vorstellung einer slawischen Einigung bei nicht-slawischsprachigen Europäern für größte Aufregung sorgen Sofie auf sie integrativ einwirken konnte.
15.30–16.00 Kaffeepause
— Sektion IV —
Zwischen Ursprung und Teleologie
16.00–16.30 Giorgio Ziffer
Kyrill und Method zwischen Ideologie und Geschichte.
Das Werk der zwei Slavenapostel Konstantin-Kyrill und Method steht seit der Entstehung der slavischen Philologie im Mittelpunkt der Aufmerksamkeit der Forschung. Anhand ausgewählter Beispiele soll gezeigt werden, wie ideologische Voraussetzungen nicht nur die Forschung vorangetrieben haben, sondern sich auch direkt auf sie ausgewirkt haben.
Es ergibt sich daher die Frage, ob und – wenn ja – in welchem Maße die Darstellung der Geschichte der kyrillomethodianischen Mission und ihrer religiösen und kulturhistorischen Folgen in den slavischen Ländern und außerhalb noch heute ideologiích geprägt ist.
16.30–17.00 Davor Dukić
Illyrozentrismus: ein verborgenes Koncept In der kroatischen Literaturgeschichtsschreibung sind die 1830er und 1840er Jahre als Periode der Illyrischen Bewegung, bzw. der kroatischen nationalen Wiedergeburt bekannt. Im Hintergrund zweier verschiedener historiographischer Bezeichnungen derselben Zeit stehen zwei ideologiích gegensätzliche Deutungen: Der Illyrismus wird einer seits als Grundstein der jugoslawischen Idee, andererseits als die erste Etappe in der Bildung der modernen kroatischen Nation verstanden. Für beide Auffassungen bleibt die Illyrische Bewegung ein Synonym für die ganze liter arische und kulturelle Tätigkeit dieser Zeit, bzw. die anderen Segmente der literarischen Produktion werden verschwiegen oder marginalisiert. In diesemBeitrag werden die diskursiven Strategien dieser literaturgeschichtlic hen Einstellung, die man als Illyrozentrismus bezeichnen kann, detailliert analysiert.
17.00–17.30 Kaffeepause
— Abendvortrag —
17.30 Patrick Sériot
The Slavic languages are not Slavic: autochtonism and the refusal of the common ancestor in the discussions about the origins of the Slavic nations It sounded so clear and simple: so many languages —so many nations. But 1) it is impossible to give a precise number of the Slavic languages (Language ordialect? Whole or part? Is Macedonian Bulgarian ornot?); 2) the so-called three groups of Slavic languages appear to be a hoax (Is Slovenian South or West Slavic?); 3) even the idea of a common ancestor is being put into question (the autochtonist, or Etruscan theory dest roys both the idea of a Slavicunity and any attempt of Slavic solidarity).
This paper aims at reconsidering some ideological tenets of the contemporary Slavic discourses on identity in order to piece together their historical background through comparison.
18.30 Abendessen
Samstag, 16. März 2013
— Sektion V —
Slawische Schönheit
10.45–11.15 Irina Sirotkina
Cultivating the Slavic body: The turbulent flight of the Russian Sokol. At the turn of the eighteenth and nineteenth century, the idea of physical education was born on the back of military training. The German educators and medical practitioners were the first to coin the Turnen, a system of gymnastics for cultivating strength and dexterity in men. Stimulated by the fear of “degeneration”, and competing against each other in building up national defence, other countries started to invent their own systems of physical education, hoping that home-grown gymnastics would fit their countrymen better than imported forms. Both France and Sweden created their own
gymnastic systems, and in the 1860s in Prague, Miroslav Tyrš founded the Sokol gymnastics for Slavic bodies. Two decades later, the Sokol was borrowed by the Russians, to become the official gymnastics of the Russian army in the aftermath of the Russo-Japanese war. In this paper, the rise and fall of the Russian Sokol against the tumultuous backgro und of early twentieth-century history will be traced.
— Sektion VI —
Peripherien des Slawischen: Identitätskonzepte und
(Selbst-)Verortungsstrategien
11.15–11.45 Jenny Alwart
„Schummel-Osten“ – die „Slawen“ beim Eurovision Song Contest
Seit den 1990er Jahren nehmen zahlreiche Länder des östlichen Europa am Eurovision Song Contest (ESC) teil, dem größten Wettbewerb für Popmusic weltweit, mit jährlich ca. 100 Millionen Fernsehzuschauern. Während der Abstimmung über den Sieger geben sich slawische Nachbarländer häufig diehöchsten Punktzahlen.
Program konference ještě dále pokračuje na další stránce…
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz