Konečné řešení národnostní otázky

Kritické momenty v historii Čech

Studijní text

Poznámka redakce:

Jak měla být řešena česká otázka?

První návrhy:…Česko-německé řešení nezasahuje jen otázku či anexi pohraničí, ale jde o celý „sudetoněmecký prostor“, neboť „Čech je ze svého dnešního sídelního prostoru neustálým a těžkým nebezpečím a ohrožením veškerého němectví“ … Kromě toho potřebuje německý národ životní prostor a proto se „nesmí vzdát ani metru tohoto prostoru ze všeho nejméně v srdci Německa…“ Přitom: „Žádné zaslepení: /je to/ boj na život a na smrt… V konečném důsledku nejde o nic jiného, než kdo zůstane, Čech či Němec.“ Proto z titulu práva vyšší hodnoty německého národa… musí být pokračováno v tom, co naši otcové započali a předčasně přerušili...“Vlastně nejnaléhavějším úkolem německého národa je… aby byla z Čech, Moravy a Slezska německá země.“

Tuto zemi „si přejeme jako německou půdu, proto i konec existence české národnosti na této půdě. … germanizace půdy může nastat jen tím způsobem, že český národ odtud fyzicky zmizí,… k čemuž může dojít ve dvou základních formách: buď vyhubením či vyhnáním. (Žádná pochybná humanita!)“

Výňatky z Memoranda Hergel, které ovlivnilo tzv. Grundplanung O.A., jež byl nalezen v pozůstalosti K. Henleina.

PhDr. Václav Kural, CSc, „Memorandum Hergel“ a formování strategických sudetoněmeckých (a německých) cílů v české otázce,.

Další návrhy vznikly v době tzv. protektorátu. Část českého národa měla být postavena ke zdi a zastřelena, další část měla být vyhnána a zbývající Češi pak germanizováni. R. Hendrich jasně řekl, že Čech v Čechách a na Moravě nemá co dělat, země bude germanizována. Po vítězné válce pro Němce měl být český národ zlikvidován.

To mělo být konečné řešení české otázky

"Konečné řešení národnostní otázky": Takto provokativně chtěl označit svou prezentaci na začátku prosince v sérii přednášek o "kritických okamžicích v historii Čech" v Praze historik Toman Brod, který přežil koncentrační tábor. Informuje o tom Peter Barton vedoucí sudetoněmecké kanceláře v České republice.

Ale jak ve své prezentaci Brod zdůraznil, má na vyhnání sudetských Němců svůj vlastní názor: On nevěří v takové "konečné řešení". Akce se konala v rámci Terezínské iniciativy v přeplněných místnostech bývalé staré židovské školy. Místo toho, aby se konala v prostorách, které již patří k historickým institucím židovských občanů v Praze. Oznámena byla předtím v "Roš chodeš", měsíčníku Federace židovských obcí v České republice.

Vystupující Toman Brod, který přežil pobyt v nacistických vyhlazovacích táborech Terezín a Osvětim, není neznámý pozorným čtenářům Sudetendeutschen Zeitung. Již v roce 2010 informoval při Sudetoněmeckém dnu v Augsburgu o svém kritickém postoji k vyhnání sudetských Němců. I poté pravidelně navštěvoval sudetoněmecké dny s plným potvrzením tohoto přesvědčení. Jako lidské bytosti mu  rasistický nacistický režim udělal hodně zlého, proto nebyl nikdy pro „český Terezín“. Napadl jej, ale byl oficiálními orgány prostě ignorován. Často to vypadalo, jako kdyby pro mnoho českých politiků a diplomatů neexistoval.

Ve své prezentaci o počátku vyhánění sudetských Němců, ihned po německé kapitulaci, Brod řekl křišťálově jasně, co si myslí: "Slovo odsun - německy vyhnání - jsem nikdy nepoužil, protože slouží pouze k zakrytí zločinu". Brod deklaroval rovněž jasně, že na začátku vyhánění v létě 1945 byly takové gigantické zločiny jako masakr karpatských Němců na Švédských šancích v moravském Přerově. Tam bylo, zdůraznil, ještě více obětí, než je uváděno několik let předtím v české obci Lidice. Dokonce ani ženy a děti nebyly ušetřeny na přerovských Švédských šancích. "Spravedlnost vyhnání" není nic víc než český mýtus, zdůraznil Brod. Proto odsoudil propagované stanovisko kolektivní viny pro systematické vyhnání sudetských Němců, lhostejno zda došlo k "humánnímu" vyhnání nebo "divokému".

Následnou diskusi moderoval Petr Sokol, zástupce Terezínské iniciativy. Jak by bylo možné bezpráví na sudetských Němcích napravit? zeptal se účastník Broda. Historik Brod definoval jako první jedinečné symbolické řešení: Česká vláda může v Bavorsku zřídit pečovatelský ústav a plně jej zajistit, včetně financí, kde by se postarala o sudetoněmecké pacienty. Za druhé, by měli čeští politici a veřejnost konečně otevřeně a čestně uznat, že vyhnání bylo ve skutečnosti bezpráví. Může zajistit jakékoliv materiální odškodnění sudetských Němců. K tomu je však Brod skeptický z důvodu praktických a právních překážek.

Irena Nováková, prezidentka Kulturního svazu Němců, odpovídala pak na otázky o situaci vlasteneckých Němců v zemi. Jako vedoucí sudetoněmecké kanceláře jsem poděkoval Tomanu Brodovi za vše, co v předchozích letech pro porozumění mezi Čechy a sudetskými Němci vykonal a stále dělá.

Sudetendeutsche Zeitung, 11.12.2015, str. 6

autor, nebo značka, chybí – z kontextu asi Peter Barton

Pro České národní listy volně přeložil P. Rejf